Nejste přihlášen/a.
Vím že to nikdy nepopíšu reálně. Přesto prosím o váš názor. Je to moje druhé manželství. Z 1. jsem odešel já.
Máme spolu 8 leté dítě. Časem se manželka změnila a nebo já to dřív neviděl. Je nervní, podrážděná, věčně naštvaná a protivná na všechny kolem. Vysvětluj to tím, že jsem protivný já. Občas, uznávám, jsem. Doma všude neskutečný bordel. Klidně sedí u bedny a jde pak spát. Přitom v kuchyni nádobí a jídlo od večeře. Stačilo by to dát do lednice. Občas to udělám sám, ale pořád to člověka nebaví. Obvzlášt když přijdu v noci z práce. Už skoro nikam, nechodíme, protože se vždy pohádáme.
Syn je moje sluníčko a neumím si to bez něj představit. Bohužel buď je po ní, nebo už to odkoukal. Je hrozný nepořádník.
Byt je psaný na ženu ještě před svatbou. Mohu odejít a koupit si třeba 2+1, ale nechci jít od syna. Přesto mě soustavně vyhazuje. Není téměř dne, kdy mi neřekne: Táhni, vypadni odsud. Včera mi řekla do očí že mě nenávidí. Možná se jen nechala unést, ale nic jsem jí neudělal. Jen jí zkolabovalo PC. Je fakt, že doma už moc nepomáhám. Ta nálada mi bere chut cokoli dělat a úplně mě paralyzuje. Naštěstí jsem velmi často v práci.
Díky náročnému zaměstnání jsme ale finančně v pohodě. Ona sama by neutáhla ani nájem.
Nevím co dělat. Nechce se mi odstěhovat, ale žít takto je psychicky strašně náročné. Už skoro nemůžu dál. Poraďte.
A zkusil jste jí někdy obejmout? Právě ve chvíli, kdy je naštvaná a protivná? To totiž pomáhá. Naštvaná může být třeba proto, že jste pořád v čudu a když přijdete domů, zajímá Vás jen to, jestli je doma uklizeno, přičemž sám ruku k dílu nepřiložíte. Pokud Vás samotného nebaví pořád uklízet, proč si myslíte, že ona při úklidu zažívá orgasmus? Máte doma co jíst, máte čisté oblečení ve skříni, toaleták, mýdlo, šampon a pastu v koupelně? Jestliže je odpověď ano a neděláte to sám, pak Vaše žena zastává doma dost práce, kterou nevidíte a neoceníte. Pamatujte na to, že druhého člověka nezměníte, změnit můžete jen a jen sebe. Což takhle se oba dva společně věnovat úklidu třeba čtvrt hodiny denně? My to tak děláme. Partner má neobyčejný dar uklidit během chvilky tzv. povrchový bordel. Zkrátka proběhne bytem a je uklizeno. Já tohle neumím a nesnáším. Takže zatímco on uklízí povrchy, já naběhnu a umyju koupelnu, záchod, podlahu. Jo, taky nadává, že jsem nepořádná a to já jsem, mám jedinečnou schopnost roztahat během chvilky spoustu věcí. Ale u nás doma nakupuju a vařím, peru, věším a žehlím prádlo, myju záchod, koupelnu, okna, podlahu, povlíkám, čistím odpady, vynáším smetí a tříděný odpad, myju odpadkový koš atd. atd. Tak kdo že nakonec je ten bordelář a kdo uklízí, hm?
Jestli je byt manželky, má velikou výhodu a nebuďte si tak jistý, že by se se synem neuživila. Ono rozvodem se totiž snižuje životní úroveň obou, tedy i Vaše. Ona by měla alimenty od Vás a třeba i pomoc v hmotné nouzi nebo výživné na rozvedenou manželku, taky by mohla vyměnit byt za menší. Vy byste byl chudší o alimenty a ještě o hypotéku, pokud tedy nemáte našetřeno tolik, že můžete za byt vysolit peníze v hotovosti.
Mít doma chlapa, co je furt v práci, s ničím doma nepomůže, nezajímá ho chod rodiny a domácnosti a ještě prudí, že není uklizeno a být byt můj, tak jste vystěhovaný už dávno.
Pokud jste se rozvedl kvůli nynější ženě, což nepíšete, pak máte, co jste chtěl. Ale i tak, byla to špatná volba, asi. Vyřešit si to musíte sám. - pt
Tak to je opravdu super odpověď. Klasické odpovědi na poradte.cz - nemám, co k tomu říct a jak dobře poradit, tak aspoň budu moralizovat a ve finále "vyřešit si to musíte sám" - odpověď opravdu člověka s nízkou mozkovou kapacitou. Pane pro vás - takhle se nedá žít. určitě zkuste od paní odejít. Je možné, že se zlepší, nebo ne a v tom případě se radši poohlédněte po nové. O syna se nebojte - z okolí vím, že první dejme tomu půl rok, rok, bude těžký, ale pak se vše utřepe a se synem se budete vídat. Z mého okolí - kamarád velmi trpěl, když přišel o děti (manželka od něj odešla za jiným), rok se trápil a teď mu kluci řekli, že chtějí zůstat u něj (paní je nezvládá, asi jako ta vaše domácnost). Neříkám, že u vás budou chtít zůstat, ale radši ho vidět pořádně 3x týdně, než v takové domácnosti a po večerech, když příjdete z práce. Držím pěsi.
Milá "ivettt", tak jsi krásně pánovi poradila, máš na to holt tu "mozkovou kapacitu". To víš, že jo, at se pán rozvede, chlapec si zvykne. Tys byla z rozvedené rodiny, nebo jsi byla někde v děcáku, že tak radíš? Ta tvoje "mozková kapacita", ta nemá za pětník cenu. Nazdar. -pt
Lepší je se rozvést a při kontaktu se synem být v klidu, než aby kluk zažíval měsíce a roky domácích hádek, nemluvení spolu, nálady, napadání, ponižování a vylívání si vzteku. To pošramotí dětskou dušičku víc, než rychlý rozvod.
Milá "pt", nejsem ani z rozvedené rodiny, ani nefunkční, ani děcáku, ba naopak. A právě proto vím, jaké to je být a žít a vyrůstat a formovat se ve fnkční rodině, kde se mají rodiče i děti rádi. Což u pána evidentně není a měl by s tím něco dělat, než se to podepíše na srdci a duši dítěte. Jak jsem ale psala, mě pobavila tvá klasická odpověď - zmoralizovat pána a pak mu napsat, at si to vyřeší sám. Chyběl dovětek - a příště nás neotravujte Pro pána - odrostlé nehty jako výsledek výchovy jeho matky jdou vidět, to co ale z takové maminky má na psychice, to vidět nejde - takže by to chtělo asi jednat a něco navrhnout.
Tady hodně lidí radí ve stylu jako: Nech si srat na hlavu v práci, bud ráda že nějakou máš (vůbec nezáleží na tom, jestli porušují zákon nebo ne, oni něco řekli a tak to bude), ty v žádným případě nemáš pravdu, seš mladší tak seš horší, Tohle nikoho nemůže povzbudit a vůbec to neřeší problémy.
Dobrý den,zkuste si o tom s ní promluvit,zeptat se co ji trápí,co by chtěla změnit,říct ji do očí al,e opatrně co trápí Vás a co rád Vy nemáte. Pokud jste přes první zamilování neviděl že není na pořádek,a že je jaká je,asi ji nepředěláte. Pokud se změnila až po svatbě(když ptáčka lapají,pěkně mu zpívají)tak jste sedl na lep,ale i tak každá situace mái řešení.Píšete že doma moc nepomáháte,že jste více v práci než doma,možná je to i ten důvod,že je Vaše žena sama a cítí se sama.Syn to asi odkoukal a je volba buď ho v tom nechat a kdo ví co z něj vyroste,nebo přitvrdit a vštěpovat mu dobré vychování a pořádek pod kůži.Z počátku to bude těžké,ale ono to půjde.Upřímně na Vašem místě bych si s ní promluvil,v klidu a vše ji řekl.I to že pokud se to nezmění,půjdete o dům dál.Já bych takový protějšek vedle sebe nesnesl.To že máte rád své dítě je moc dobře,ale je to Váš život a i kdyby jste šel od rodiny,a odstěhoval se a měl syna ve střídavé péči,jak by rost poznával by kde byla asi chyba.Ale jak říkám,zkuste nejprve najít příčinu toho všeho. Hodně štěstí.
no jo, to těžký. vy jste pořád v práci a když máte doma přiložit ruku k dílu, tak se ofrňujete, že vás to nebaví. vaše manželka je tedy na všechno sama a zřejmě jí to taky nebaví. dost možná, že má i pocit, že jí vnímáte jenom jako součást domácnosti, třeba jako obyčejnou myčku, které si klidně doma sama počká a ještě mezitím automaticky umeje nádobí. pokud je to mezi vámi už takové, že se každý den hádáte a manželka vás vyhazuje z bytu, tak jí už asi musíte lízt hodně na nervy a to není dobré. na druhou stranu ten vyhazov může být jenom projev její bezmoci. ono mít na krku chlapa, který je věčně někde v luftě a doma na nic nešáhne, protože ho to nebaví a kluka, od kerého třeba slyší "proč já bych si měl něco uklízet, když tatínek nemusí" je neskutečný opruz, který časem umoří i osla. zmiňovaná poradna není špatný nápad, pokud bude mít manželka zájem s vámi dále setrvat a vy budete mít zájem na vztahu začít pracovat, tak to není špatný nápad. pokud ovšem jeden z vás ten zájem mít nebude, jsou to zbytečně vyhozené peníze a čas. mmch píšete, že už rozvedený jste - proč jste poprvé rozvedl? pokud člověk opouští jednu domácnost za druhou, tak by se měl nad tím zamyslet, co dělá za chybu, jak jí lze předejít a jestli nejde v podstatě o stále stejný problém, který ho bude pronásledovat i v dalším vztahu.
Možná jsem se špatně vyjádřil. Nejsem pořád v práci. Mám třeba 4 dny po sobě 12-16 hodin a pak 2-3 dny volna. Takže za tu dobu co jsem v práci vznikne doma bordel a já fakt nechci pokaždé ty dva volné dny prouklízet. Taky si potřebuju odpočinout.
Stejně ale vysaju, umyju nádobí, zajdu nakoupit a dodělám co vše se za ty dny nestihlo. Mě by nevadil běžný nepořádek co je skoro v každé rodině. Ale když otevřu skříň, šuplík, úložný prostor, všude je po ní bordel. Já mám ve svých věcech relativní pořádek. Vím kam jít a najdu co potřebuju. občas si vše přerovnám a zase to nějakou dobu vydrží. Ona má ale ve všem bordel. Stále něco hledá. Tipuju že tak hodinu denně se věnuje hledáním.
Jsou ale i jiné věci co mi vadí. Dřív bylo vidět jak má syna ráda, jak se mu věnuje. Dnes mi připadne, že jí spíš překáží. Došlo to už tak daleko, že jí obtěžuje mu nachystat večeři, vykoupat ho, udělat s ním úkoly. Ještě že je chytrej a zvládne spoustu věcí sám. Včera např. když jsem ho ukládal spát jsem si všiml nehtů na noze. Měly snad 2 cm. To přece žádná normální matka nedopustí.
Nevím jestli by dočasný odchod něco vyřešil. Spíš by to skončilo. Už bych se nevrátil. Syna bych vzal k sobě kdybych neměl takové směny, občas i noční. Ale opustit v dnešní době dobře placenou práci je šílenost. Sice bysme byli spolu sami, ale mohli bysme se jít pást. Ozvu se po čase co a jak, jak píše Kapka...
Jo a to obejmutí jsem zkoušel. Nefunguje to. Připadne mi, že jí zajímá jen sex, žádné něžnosti, hlazení, romantika. /sakra, teď mě tak napadá...není ona chlap?/
Tak jestli jí jde o sex- to je snad normální...A pokud ho má málo, tak to je ta potíž. Kdybyste se jí víc věnoval, tak by byl doma klid. Kdo neš-------, nemá ani chut uklízet. Čumění na bednu je jen slabá náhrada nedostatků v posteli. taky kolik lidí dneska čumí, skoro všichni koukají na seriály, místo aby řádili v peřinách, pak jsou na sebe naštvaní, nenávidí se a nikdo neví proč. PROTO...
Jako první zkuste nějakou poradnu, společně se ženou. hledejte řešení co bude nejméně bolestivé. Když to nevýjde, nezbývá než žádost o rozvod, nezapomeňte, že otec dítěte jste a budete i pak a že to malé děcko za nic nemůže. Letos jsou opravdu "krásné" Vánoce ve více rodinách, rozhodně nejste jediný co musí řešit nějaký závažný problém.
Já radím rozvod. Chování manželky jednoznačně naznačuje, že už nemá zájem něco řešit a je s vámi jen kvůli tomu, aby nemusela hnout prstem. Podle mě je mnohem lepší projít si intenzivním trápením rozvodu, které ovšem potrvá jen po určitou dobu, než prožívat kontinuelní trápení po mnoho let, které se nakonec vystupňuje na takovou mez, že to stejně skončí rozvodem. Šanci vybojovat kluka máte poměrně slušnou, už to není batole.
Bohužel si neumím představit život bez syna. Bez jeho každodenní lásky, úsměvu a legrácek. A mít ho u sebe nemůžu. Pracuju na směny. Vím že je chyba v obou, ale neumím to vyřešit. Asi zatnu zuby a nechám život plout. No, možná že se z toho zblázdním, ale život je plný změn a překvapení.
"nihil", ještě je možná jedna věc. Může se u ní projevovat nemoc, například odumírání svalové tkáně. PNichází to pomalu, ale obírá to člověka o energii, je podrážděný, unavený a ospalý. prostě nezvládá to, co dříve. nevím kolik Vaší manželce je roků, ale bylo by to možné, že se u ní začíná projevovt "Fibromyalgie". - pt
I když zatnete zuby, pokud je byt její a nechce Vás tam, nebude Vám to nic moc platné. Ano milujete syna, ale pokud ona nesnese Vás, pak to vidím špatně. Nezblázníte se z toho, dítě byste v péči Vy sám mít nemohl, takže zde jde jen o to, jak dlouho Vás ještě strpí ve svém bytě...Soucítím s Vámi, ale jste to Vy, kdo ji potřebuje víc, než ona jeho v tuto chvíli, nemyslíte? I když je třeba bordelářka a změnila se...Spojuje vás váš synek, ale dobře víte, že kdyby jste manželku neměl, nemohl byste sám zaopatřit ani děcko..Zkuste napsat za nějaký čas, jak se situace u vás vyvíjí dál, nebo jak se vyřešila, prosím..
Díky, že jste dal vědět, jak jste věc pořešili. Myslím si, že jste zvolili dobré řešení. Tak at se Vám v novém bytě dobře žije...
Tak situace se vyvíjí tak, že jsem si koupil velmi blízko byt a budu se tam stěhovat. Teď jsme z toho oba špatní a naměko. Na druhé straně já se strašně těším na svůj klid, na to jak tam budu mít uklizeno /ne naklizeno, ale normální běžný provozní pořádek a ne ten bordel jako teď/, jak tam bude chodit za mnou syn a budeme v pohodě a ne pod dohledem. Dohodli jsme se, že to tak zkusíme rok a pak se rozvedeme. /Nedefinovatelné finanční důvody-vzájemně výhodné/. Tak uvidíme jak to dopadne.
Vidim ze to pomohlo k uklidneni situace. Je dobre, ze jste stale schopni se na necem dohodnout. Uvdite jak to bude do budoucna. Palec na horu za to, jak se snazite byt se synem!
Je to Vaše manželka. Již druhá. Pokud budete v emocích, i když se rozvedete, s další ženou to bude totéž: již jste jednou rozvedený. Víte: v každém je nějaká ta bolest, každému se "něco" stalo, někdo mu "dal ránu pod pás" a tak podobně. A dokud v tom budete emočně, bude se to pořád dokola opakovat: právě z důvodu těch emocí. Pokud se Vám podaří dostat se "nad to", milovat ji, jaká je, být ve svém bytě, uklízet si ho, a syna také vést k uklízení s tím, aby porovnal, zda je mu lépe v čistém u Vás nebo s matkou v nepořádku, bude syn mít možnost volbya sám si uklidí. Ovšem: NIC PROTI své manželce, matce Vašeho syna, nemějte. Je prostě jaká je. Prochází svým "slzavým údolím". Jak tu někdo psal: Pozvat ji třeba na večeři do restaurace, a kdyby cokoli měla vůči Vám či synovi, vnitřně si opakovat: prochází nějakou svou vnitřní bolestí, se mnou to nijak nesouvisí. Víte: prostě pořád, at se děje cokoli, být nad tím, citově do toho nespadnout. Nevracet se k minulosti: už je to vše pryč. Být ve svém, mít tam uklizeno, syna vést k uklizení si po sobě, nic proti jeho matce nenamítat a kdyby se syn ptal, říci mu: víš, maminka prochází nějakou svojí bolístkou, až tím projde, uvidíš, že bude zase dobře. Dát jí prostor, zůstat zcela v klidu. Nedojedené jídlo uklidit do lednice, pokud je myčka, dát nádobí do myčky, umyté z myčky vyndat a uklidit. Pokud zvládnete praní, vyprat, nebo najmout hospodyni, aby pomohla kolem prádla. A ženě říci: kdybys měla zájem, kdykoli přijď do mého bytu, dávám Ti prostor, aby sis ujasnila, co dál.
Držím palečky, at vše ustojíte ku spokojenosti všech . Ivča
A to prestala z niceho nic uklizet? Mimochodem, jestli se doma projevujete ve stylu "sama nezvladne", "ja - muzu si z fleku koupit byt", pak hledejte namalou chybu u sebe. Jako za tohle bych vam teplicko domova vytvaret nechtela. Ditetem se probuh neohanejte, to to nezavinilo, pouze odnasi.
asi vás moc nepotěším...ale píšu vám to uplně upřímně a jako žena...ta žena vás nemiluje...ted je na vás jak se s tím poperete...ale pokud už ona nic necítí (a takhle se opravdu chová jen žena která už není zamilovaná)...tak je jakýkoliv pokus předem prohraný boj...znáte to sám...otočte si to na sebe...když někoho milujete,máte to srdce mu nadávat,dělat mu naschvály,být pořád bez nálady?...asi ne vidte...z toho jak to popisujete to vypadá,že by se vás nejraději zbavila a hledá k tomu pádnou záminku...až za vámi zaklapnou dveře bude nejštastnější člověk pod sluncem...pokud vám můžu poradit,nesnažte se o nic...vykonávajte své povinnosti důkladně a monotónně...bez emocí a bez emocí k ní...udělejte maximum aby byla spokojená...muj ortel zní...ona vás nemiluje a z toho plyne její vztek...všechno jí na vás vadí...ona se vám vlastně za to mstí... budte k ní chladný.,ale jinak budte dokonalý...pokud ani tohle nezabere je konec
Ano, to máte pravdu. Už mě nemiluje. Já o ní už taky nestojím, takže budeme žít vedle sebe monotóně a bez radosti ze života. Mě to tolik nevadí. Jsem celkem spokojen v práci a hodně štastný se synem. Nic víc už od života nečekám. Z domu mě nedostane, naschváli dělat nehodlám, možná časem potkám nějakou ženu jen na sex a to mi bude stačit.
vy o ní už taky nestojíte?...aha ...to je podstatná informace a dost to mění situaci...protože je velmi pravděpodobně možné,ŽE ONA je na vás zlá, protože CÍTÍ VÁŠ NEZÁJEM...nebo necítí vÁŠ ZÁJEM...na to pozor...my ženský se dokážeme za nelásku hodně krutě mstít a nikdy to nepřiznáme: D a vůbec o tom nepochybujte: D...Pak by měl pravdu ten,kdo tu psal moc zajímavý náhled a dal vám tam otázku...A ZKUSIL JSTE JI NĚKDY OBEJMOUT?::. zkuste to:...
Vemte rozum do hrsti a utíkejte od takový co nejdál! Syna navštěvujte co možná nejvíc a pokud je manželka tak neschopná, tak bych to řešil přes sociálku se žádostí o svěření kluka do péče.
Před měsícem jste začal docela rozumně.
Dneska koukám je z vás troska - budu žít monotónně, bez radosti ze života, nic víc od života nečekám, stačit vám bude jen nějaká ženská na sex. No, to jste to dopracoval. Vy tu špindíru pořád milujete, tak se držíte v její blízkosti a čekáte na zázrak.
Koukejte se sebrat a vypadnout z toho bytu. Změňte prostředí a začněte žít svůj život. Bože můj kvůli jedné líné ženské (nikde ani nepíšete že by pracovala, tak nevím jestli se válí celý den je doma). To se chcete vracet
a do smrti do bytu , navíc jejího, když si můžete bez problému koupit vlastní, koukat se tam na ten čurbes a na babu co na vás kašle? Stejně tam budete jen do chvíle než se jí zase podaří oblbmout dalšího chlapa - pak vás normálně vyhodí. Co si myslíte?
Je pěkné, že máte syna rád, ale takhle se fixovat není dobré. Odejděte, žijte svůj život a se synem se budete vídat dál. Promyslete zda by vám nevyhovovala střídavá péče. Vy byste to zvládl .
Zanechte toho nihilismu a myslete. Na sebe, na život , na svoji budoucnost.
Ve spoustě věcí máte asi pravdu, ale co se týká syna: zrovna včera jsem si říkal, že by to tak nefungovalo. Většinou má nějaké kroužky, takže domů dorazí kolem 16. hodiny, než se nají, rozkouká a udělá úkoly, je skoro večer. Tak jaké návštěvy by přicházely v úvahu? Tahat ho někam po nocích? A střídavá péče? Psal jsem tuším, že pracuji nepravidelně. Totální chaos, takže bych ho nemohl pravidelně střídat. Nechám to tak a uvidím. Nikam nespěchám. Je nám s klukem dobře. On má dobrou povahu, že to špatné nějak do sebe nenasává a pouští to druhým uchem ven jak se říká, takže zatím je v pohodě.
Můžete si syna brávat o víkendech, prázdninách, anebo ta práce jednou počká do druhého dne. Kroužky jistě také nemá každý den, stejně jako každý den nemá práci na celé odpoledne.
Nehledejte výmluvy, proč to nejde.
Jak píše martina, hledáte výmluvy. Pracujete nepravidelně. Ale zase jsou dny, kdy máte volno a syna si o to víc můžete užít. Takže se to vyrovná. I v jiných funkčních rodinách děti své otce nevidí třeba celý týden. Za 5-6 let už bude mít syn své vlastní zájmy, sice budete pro něj pořád tím prima tátou, ale už vás nebude potřebovat v tom smyslu jak vy si to dneska představujete. On půjde dál a vy byste měl jít už dneska taky. Ztracené roky vám už nikdy nikdo nevrátí ani nevynahradí. Je to tak a hodně rodičů , většinou tedy matek si to nepřipouští. Obětují všechno pro dítě a pak jsou zklamané že ono pa vylétně a na ně nemá tolik času jak si představovaly. Zestárnou a za 10 let najednou zjistí, že jsou vlasně samy. Takže je čeká pak další depka a hledán v hodně přebraných partiích. Je to na vás, ještě to všechno promyslete, najděte si hodnou slušnou paní a žijte v úplně nornální rodině.
Pokud mezi vámi nefunguje komunikace a už se na sebe jen utrhujete, pak to není dobré. Ani pro vás, ani pro dítě. Dítě má právo na oba rodiče, ale i na klidné rodinné zázemí. Pokud nejste schopni synovi takové zázemí dál poskytnout, pak si nedovedu představit vaše společné další soužití. Co kdybyste si spolu sedli a úplně v klidu probrali situaci a rozumě se domluvili na řešení? Přece oba dva musíte vědět, zda o sebe ještě stojíte, nebo stojíte už jen o neshody a tichou domácnost...Pokud je syn nepořádný, pak je třeba ho k pořádku vést a dohlížet na něj..Být ve výchově důslední. Pokud se mu nepořádek toleruje, pak se není čemu divit, že mu to tak vyhovuje...A co se týče Vás _ pokud Vás žena vyhazuje ze svého bytu, znamená to, že s Vámi žít nechce a tudíž budete muset stejně situaci řešit nejspíše odchodem ze společné domácnosti. Měli byste to oba dva řešit tak, aby to pro syna nebylo tolik bolestivé a citelné. Hádky nikam nevedou, jen otravují ovzduší. Hledejte cestu k domluvě a zvažte oba dva, jestli vaše manželství má ještě vůbec šanci fungovat lépe...
doplněno 17.12.13 16:38:Říká se, že nenávist ještě neznamená konec lásky...Ale vám dvěma by bylo asi lépe, kdybyste žili odděleně. Vy na ní vidíte chyby, které Vám vadí, ona Vás vyhazuje a říká, že Vás nenávidí...K čemu tedy prodlužovat trápení? Tohle nemůže být dobré ani pro vašeho syna...Ale jinak je určitě třeba vidět vinu na obou stranách. Poradnu klidně zkuste, ale pochybuji, že o totéž bude stát i Vaše žena, když má k Vám takovýto vztah...Ale třeba se mýlím a bude svolná udělat pro záchranu manželství totéž, co Vy..
Trošku ještě popíši svou situaci: Táta byl po rozvodu. Dnes vím, že první manželství neměl "zpracované" a tím nemohl být naplno v druhém partnerském vztahu s mamkou. Mamka se zase zamilovala do ženatého a ten ženu nechtěl opustit. Citově zůstala u ženáče. A v tomto citovém rozpoložení se poznali. Já odmalinka jen a jen plakala. Až rakovina dělohy mě přiměla řešit si všechnu bolest, odkrývat, čím prošli mí předkové: těhotnou prababi opustil otec dítka, to dítko zemřelo. Ona pak plna bolesti ze ztráty partnera i dítka muže zavrhla. Babi ji za to odsoudila: nevěděla, že to byla tak obrovská bolest, jak zemřelo její dětátko, že se s tou bolestí prostě nevypořádala a zavrhla muže. A tak ji její dcera, má babi, v nevědomosti kolik bolesti prožila, prostě a jednoduše odsoudila. Taklže se naším rodem neslo zavržení mužů a odsouzení matky dcerou. PROTO se mamka s babi nebavila a ta pak v čirém zoufalství odešla zemřít do odmova důchodců. Já to brala jako křivdu mamky vůči babi, to odsouzení babičky své mámy, moji prababičky, jsem vůbec netušila. Řeší se to vše na tzv. rodinných konstelacích: zjištuje se, kdo se kdy jak cítil, s tím souvisí to, jak se dnes Vaše paní a matka Vašeho syna cítí. Je to hooodně hluboká bolest. A podobně to bylo ve Vašem prvním manželství. Proto to obsáhle popisuji: ty vztahy ukazují i na Vaše předky, jakou ti procházeli bolestí, i tam se třeba mamka cítila špatně, jenže "to nějak nesla", všechnu bolest. Ale Vaší to již vše nést nemůže. Nám se narodil postižený syn. Hledala jsem pomoc pro něho. Manžel je po mnoha psychózách. A vše mi přišlo právě proto, abych se vypořádala s bolestí rodinných, hlavně ženských, předků. Proto ta rakovina dělohy: děloha je symbol rodiny, rodinná bolest se usazuje zde.
Sám píšete, že by Vaše paní neutáhla ani nájem: nemohla by. Táhne nějakou bolest.
Já měla před manželem přítele. Stavěl dům, já rok jezdila s pekáčem buchet a kusem masa a přesýpala písek, natírala okna, prostě pomocné práce kolem domu. Byla řeč o svatbě. Přišel s předmanželskou smlouvou: že kdyby nám to nedopadlo, nebudu si na dům dělat nároky. Měla jsem myšlenky na sebevraždu! Že mě za ten rok nepoznal, že mi je dům naprosto ukradený, přála jsem si vztah, rodinu.
Na zmiňovaných konstelacích jsem pochopila, že jeho prapředka nechala partnerka bez bydlení, PROTO se chtěl jistit smlouvou, aby o bydlení nepřišel: se mnou to vůbec nesouviselo!
PROTO vím, že pokud Vám Vaše paní řekla, že Vás nenávidí, není to tak. Mluvila z ní hluboko uložená bolest: něco se stalo nějakému předku jako v mém rodě a jako v rodě přítele, a ta bolest se předala na další pokolení a bude se předávat dál, dokud se to neodblokuje.
Výborná je i metoda kineziologie: hledá se, co se nám kdy stalo, s čím jsme se dosud nevypořádali, a proto nám stále chodí do života podobné "nezdary": vše má jediný cíl: přijmout, že kdysi cosi nevyšlo, a rozpustit tu bolest, která je potlačená v podvědomí a pak vede k tomu, že Vám Vaše žena řekne, jak Vás nenávidí. Opakuji: není to tak! Je za tím nějaká hodně hluboká bolest, co se kdy stalo jí nebo nějakému předkovi.
A podobně to měla i vaše první žena: i mezi ní a Vámi byla nějaká bolest v podvědomí (nevědomí), a teprve jak to rozpustíte, budete svou ženu chápat, vcítíte se do toho, co prožívá, jaká vnitřní muka, a tato vnitřní muka vedla k tomu, že Vám řekla jak Vás nenávidí. I ji to vnitřně rozežírá, je to hodně hluboká vnitřní deprese, co ji ubírá sílu i dát zmíněné jídlo do lednice. Není líná, je to vnitřní stav, kde je jakoby zaseknutá a je potřeba to uvolnit.
Na těch konstelacích se to právě uvolňuje: postaví se nějaký člověk co bude nacitovat pocity Vaší paní, to, co nynáí cítí, co prožívá, čím prochází, a jde se hlouběji, aby se našlo to hluboké trauma, co se kdysi stalo a kde je ta energie jakoby "zaseknutá". Když to přirovnám. je tam bolest třeba 10 tun (jakoby) a na těch konstelacích či jinou metodou se ta bolest nechá proběhnout: třeba jak se procházela bolest jak odešel otec dítka mé prababi, tak se bije do klacku a podobně, aby se všechna bolest, kterou tehdy prababi měla, uvolnila, a to tak, aby to nebolelo nikoho, žádného živého tvora.
Nebo se to opakovaně prochází v regresích: prvně to bolí moc, máte chut vraždit, pak méně, ještě méně, a opakovaně se celá situace prochází, až se s tím usmíříme.
Každopádně přeji mnoho zdaru a dejte vědět, jak to celé bude pokračovat
Ne, seznámili jsme se až 1/2 roku po rozvodu. Ze začátku jsme si rozuměli naprosto ve všem. Jako dvojčata. Nyní je to pravý opak. Nechápu to.
P.S. Pokud nemáte co k tématu říct, nepište. Jak by třeba reagoval pisatel otázky "Jak zapojit vypínač", kdybyste mu napsala, že si to má vyřešit sám. To by se tato poradna mohla zrušit.
Víte, můžete dostat rady různé, některé se Vám budou líbit, jiné ne. Pokud jde o mne, já rozvody nenávidím, to ale nemění nic na tom, že vyřešit si to musíte vážně sám. Museli bychom zde vyslechnout obě strany a to může jen manželská poradna. Je to málo informací na posouzení, ale vžd mají vinu oba dva, takže si musíte se ženou popovídat a hlavně brát ohled na Vaše společné dítě. - pt
doplněno 19.12.13 15:26:Přesně to napsal "stireček".
Není pravda, že by vinu měli VŽDY oba dva. Taková nevěra je naprosto jednostranná záležitost. Že si to nevěrníci pro sebe často omlouvají nějakou chybou partnera, to je jen jejich bezpáteřnost... ale nevěra asi není tento případ.
Stirecku, jenze nespokojenost neznamená "celý život mám tmavovlásku, tak si chci jednou zapíchat s blonckou", ani "už jsem s ní dlouho, je to pořád stejný (a jako chlap se mění a mládne?)", případně "holt se mi líbí mladší holky".
To všechno jsem slyšela tak porůznu od známých, kolegů. Nemyslím si, že spokojený člověk nebude nevěrný. I spokojený člověk může chtít víc a víc...
doplněno 19.12.13 21:28:To samozřejmě ano. Jenže spokojený nutně neznamená chytrý a opačně, bohužel.
pro "štíreček"
- jak neponíží? - a co tzv "volání přírody"? Mladí lidé to cítí asi trochu jinak.
Spíš by mne zajímalo, proč manželku tazatele přestalo postupně všechno doma bavit a proč se rozvedl se svou první ženou.
Tak tohle není tak úplně, stoprocentně a vždy pravda. Vzpomeňte si na Landoua. Možná to není taky jasný protipříklad, ale ono to prostě není jednoduché.
člověk že se ve spokoj.manželství k nevěře neponží štírečku?...ale právě naopak!...nevěrní jsou často i ti ,kteří mají velice spokojený vztah a hledají jen něco nového..nově vzrušujícího...nevěrní jsou spokojení i nespokojení...to si nevyberete: D
Je to poradna a někdo se tady na něco ptá a někdo mu odpoví, jak nědo může napsat vyřešte si to sám, když se ptá na řešení tady? Některý otázky mě na téhle poradně přijdou trochu zbytečný-třeba Co to je nějaká věc?..to se dá najít na wikipedii, ale když se někdo ptá co má dělat když... tak se do něj navážíte, nebo napíšete že si má sám poradit, tak to je trochu moc. To je jak kdyby učitelka ve škole řekla-to je jednoduchý ani to nebudem probírat a dáme test
To se v životě stává , že lidé , kteří si ve všem rozuměli se odcizí. Většinou je to nedostatečnou komunikací a časem pak i vzájemnou neschopností komunikovat . Problémy , drobné i větší nejasnosti , případně neřešené křivdy se na sebe nabalují a vznikne klubko bez začátku a konce, které už sami nedovedete rozmotat . Jistě jste spolu zažili spoustu krásných věcí a máte syna . Než dělat radikální závěry , bylo by moudré navštívit odborníka , který vám pomůže problémy pojmenovat a nasměruje vás k jejich řešení . Hodně štěstí
Asi to zkusím /tu poradnu/. Už jsme diskutovali dost. Vždy mě zavalí svými obviněními a není se o čem bavit. Já nejsem cimplich. Leccos překousnu. Nevadilo by mi, že mě nemiluje, mohl bych žít v pohodě i tak. Spousta lidí tak žije. Jen chci mít určitý životní klid a ne se stále stresovat co jí zase bude vadit a jakou bude mít náladu. Kluk je jinak bezva. Má samé jedničky a je ve všem nej. Jen ten úklid kdyby trochu udržel. Možná jsem si potřeboval spíš postěžovat, než se poradit. Už fakt nemůžu. Když vám někdo řekne zblízka do obličeje, že vás nenávidí, to dá zabrat víc než facka.
Počkala bych, co má ta Vaše paní za lubem, at se pěkně projeví. Když hovoříte o změně jejího chování doma a vůči Vám, musí z něčeho konkrétního vycházet, musela se na Vás třeba něco dozvědět.
Berte ji hodně s nadhledem a pozorujte a přemýšlejte a nechte ji třeba úplně samotnou vycouvat ze vztahu, když už je tak špatný.
A s klidem, jakobyste byli určeni k rozejití.
Zkuste ji poslechnout a na chvíli se odstěhovat někam poblíž, abyste se mohl se synem vídat nebo brát k sobě.
Možná, že se jí to za čas rozleží v hlavě, když vás nebude mít na očích, a nebude moct nikomu nic vyčítat a zvlášt když to "neutáhne".
Jak se říká, takovej - TimeOut - prostě oddechový čas pro oba a ono se to nějak vyvrbí. Třeba potom taky narazíte ve dveřích na nějakýho strejdu vašeho syna a bude hned jasno.
Skýtá to ovšem jedno nebezpečí v podobě dalšího potomka.
Jednoznačně je lepší se rozvést.nebo alespoń pro začátek odejít z domů.Píšete,že si vyděláte a jste finančně v pohodě.Byt nekupujte a běžte raději zpočátku do pronájmu a manželce platte výživné a syna si půjčujte.Budete sám klid a i větší pohodu když si syny půjčíte.Časem uvdíte co to udělá.Třeba se manželka změní a váš vztah bude zase v pohodě.Pokud ne můžete se kdykoliv rozvést a nebo ona.Psal jste o tom,že máte peníze na byt.Byt raději nekupujte stal by se nejspíš SJM,tedy pokud jste peníze nezdědil a nebo Vám je někdo nedaroval.Hlavně se od ni nenechejte týrat a dou budoucna se od ni nenechte oškubat.Protože,až půjde do tuhého,tak se vás budes nažit oškubat jak jen to půjde.Pokud budete hodnej a čekat,že se to možná srová,tak to odnesete jenom vy nikdo jiný.S manželku pustte k vodě a směrujte svou lásku ke svému synovi.
Žena teď pracuje doma, ale nestíhá nic. Ani domácnost, ani práci. Já už toho od života moc nečekám a kdovíjaké změny nehledám. Je mi přes 50 a svoje jsem si užil. Teď chci být se synem a dát mu ze sebe to nejlepší. Nepotřebuju mamon a vzruchy. Práci mám a největší potěšení je jet se synem na výlet a něco mu ukázat. Žena už s námi dávno nejezdí. Buď jí to nebaví, nebo se pohádá kvůli blbosti. Nejvíc kvůli tomu, že si chce někam sednout a najíst se. Zkusím to vydržet a žít i za těchto okolností s ní v jednom bytě.
není na tom vaše žena špatně s energíí nebo zdravotním stavem?..nepíšete kolik jí je let...ale pokud se jí nic nechce,nedokáže se ničím nadchnout,nic nezvládá, svědčí to pro totální nedostatek energie...když nemáte energii nenadchne vás nic...ani láska,zážitky,práce...vše jde stranou..nastává absolutní únava ze života...nedostatek zájmu o cokoliv,neustálá podrážděnost může taky pramenit z nedobrého zdravotního stavu..vidím to na mojí mamince..už v poměrně mladém věku kolem 40 na tom byla po přechodu hodně špatně a je to čím dál horší.taky nic nezvládá...když nejste 100% fyzicky fit nezajímá vás nic.
doplněno 03.02.14 12:03:říká se tomu syndrom "vyhoření"...psychiatři to zduvodnují nedobrým psychi.stavem...ale není to pravda..je to nedobrý fyzický stav těla...
Dobrý den, úplně náhodou jsem zabrousila až sem a čtu ty vaše nářky. Je to jako přes kopírák, já, já, já a moje stará je líná a neuklízí atd atd. Jak už výše nějaké pisatelky psaly, zamyslete se nad sebou... Trošku jsem studovala , trošku praxe, zkušenosti...To, co popidujete o chování Vaší paní je jenom volání O POMOC! To že je doma a nestíhá- je docela běžná věc, ono to zabere dost času dělat svou práci a odbíhat k vaření, nepíšete nic o tom, že by dítě trpělo hladem. Syn má kroužky - kdo to zajištuje, kdo dělá úkoly, svačiny, máte v čem chodit a lednice je plná? A že si žena chce na výletě sednout a najíst se - to je Vám divné...Přistěhoval jste se k ní po rozvodu, měla s Vámi dítě . nepíšete jak to máte s bývalou rodinu, máte nějaké bývalé děti? ono když přijde dítě, je to záhul a pokud jste na směnách, jak píšete, to vás žena a syn moc nevidí a odcizit se, to jde strašně rychle. Pokud jak říkám, máte co jíst a v čem chodit, syn je čistý a není hladový, paní se stará o kroužky - tak nějaké kecy o lenosti asi nejsou namístě... Rozvod je zlo, vidím to kolem sebe, noví tatínci, nové maminky - to není dobré a cizího spratka nikdo nepřijme doopravdy. Přemýšlejte jak manželce pomoci, protože se v tom možná plácá, bez lásky, bez pocitu opory a pochopení. Pracovat z domu a nepřijít mezi lidi, to je na dobrou depku. Vy jste pořád pryč, v jiném prostředí mimo rodinu, máte svět tam venku a ona má co, jenom skákat kolem bytu, kolem Vás a kluka a pak se dívat ja koulíte očima a čiší z Vás nespkojenost. No pěkně děkuji, začněte od sebe. Rozvést se podruhé, to už totiž svědčí spíš o Vašem postoji ke společnému životu...Nebo že by s Váma skutečně nešlo vydržet...
Dobrý den, úplně náhodou jsem zabrousila až sem a čtu ty vaše nářky. Je to jako přes kopírák, já, já, já a moje stará je líná a neuklízí atd atd. Jak už výše nějaké pisatelky psaly, zamyslete se nad sebou... Trošku jsem studovala , trošku praxe, zkušenosti...To, co popidujete o chování Vaší paní je jenom volání O POMOC! To že je doma a nestíhá- je docela běžná věc, ono to zabere dost času dělat svou práci a odbíhat k vaření, nepíšete nic o tom, že by dítě trpělo hladem. Syn má kroužky - kdo to zajištuje, kdo dělá úkoly, svačiny, máte v čem chodit a lednice je plná? A že si žena chce na výletě sednout a najíst se - to je Vám divné...Přistěhoval jste se k ní po rozvodu, měla s Vámi dítě . nepíšete jak to máte s bývalou rodinu, máte nějaké bývalé děti? ono když přijde dítě, je to záhul a pokud jste na směnách, jak píšete, to vás žena a syn moc nevidí a odcizit se, to jde strašně rychle. Pokud jak říkám, máte co jíst a v čem chodit, syn je čistý a není hladový, paní se stará o kroužky - tak nějaké kecy o lenosti asi nejsou namístě... Rozvod je zlo, vidím to kolem sebe, noví tatínci, nové maminky - to není dobré a cizího spratka nikdo nepřijme doopravdy. Přemýšlejte jak manželce pomoci, protože se v tom možná plácá, bez lásky, bez pocitu opory a pochopení. Pracovat z domu a nepřijít mezi lidi, to je na dobrou depku. Vy jste pořád pryč, v jiném prostředí mimo rodinu, máte svět tam venku a ona má co, jenom skákat kolem bytu, kolem Vás a kluka a pak se dívat ja koulíte očima a čiší z Vás nespkojenost. No pěkně děkuji, začněte od sebe. Rozvést se podruhé, to už totiž svědčí spíš o Vašem postoji ke společnému životu...Nebo že by s Váma skutečně nešlo vydržet...
Já tvrdím, že rozvádět se má člověk až úplně nakonec, když je již vše vyjasněno a definitivně změněno. Čili na rozvod bych se nesoustředil, ale řešil bych rozpory tím, že bych si v sousedství našel vlastní byt, abych byl co nejblíž synovi. Dokonce by Vám možná manželka syna ráda svěřovala i na několik dní, aby měla od syna určitou dobu klid. No představte si, že byste měl vlastní bydlení vedle bydliště syna. To by byla paráda !
Je potřeba uzavřít si minulý vztah. Co bylo v prvním manželství, žte jste odešel? Když to v sobě nepořešíme, najdeme další vztah podobný. Nebo ještě silnější to "něco", kvůli němuž jsme odešli předtím. Teprve když vnitřně poděkujeme za první manželství, víme, že nás něčemu naučilo, jsme připraveni na nový vztah. Je to nyní podobné jako ve vztahu předtím?
Nihil, kolik času trávíte se synem nyní? Kolik času byste s ním mohl trávit, kdybyste byl rozvedený a bydlel jinde?
Víte, mám pocit, že otázku rozvodu ohledně své ženy máte docela vyřešenou. Drží Vás syn. Pokud ale víte, že rozdíl by nebyl velký, proč do toho nejít? Vám se uleví, jí možná také, koneckonců ani pro děti není rozhádané manželství žádný ideál. Já byla vyloženě ráda, že se naši rozvedli, už toho bylo moc - tátova pití a bouraček, máminý nervozity, hádek, napětí ve vzduchu a škodolibých poznámek...
Samozřejmě se můžete setkat s tím, že se synem odcizíte, zvláště pokud Vy budete zásadovější, když bude syn u Vás - lehce zjistí, že u mámy je volněji, tím pádem "lépe", což je pak boj s větrnými mlýny, ale věřím, že děti poznají, kde je pro ně doopravy lépe. Bohužel často později...
Nechcete zkusit nějakou formu terapie? Svěřit se ženě bez výčitek s tím, jak se v manželství cítíte a zeptat se jí, chce-li nějakou s Vámi podstoupit?
Rozdíl by byl markantní. Nyní strávím se synem týdně cca 20-30 hodin. Po rozvodu by to bylo max. 10?
Proč mě nenávidí nevím, ale myslím že vyhořela. Na začátku jsem byl NEJ! Absolutní king ve všem. Když jsem jí říkal at mě pořád nechválí a nezbožňuje, at si nechá trochu lásky na čas až si zevšedníme a každodenní všednost nás bude ubíjet, tak se jen smála, že se to nikdy nezmění.
Pokud nikoho nemá, já jí nic nedělám a po rozvodu by měla existenční potíže-proč mě pořád vyhání? To fakt nechápu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.