Nejste přihlášen/a.
Tak se to na mne sneslo, že jsem podal výpověď. Nelíbilo se mi v práci. A zaměstnavatel najednou zjistil, že jsem docela dobrej, a kde by takového dalšího blbce sháněl. Takže usiluje o to, abych si to rozmyslel a zůstal. Situace jest takováto: Sedíme na dílně ve dvou, mechanik pro všechno a já elektrikář. Zatímco já si poradím se vším sám, mechanik byl a je zvyklý chodit ve dvou. No a protože obýváme jednu dílnu, kdo je k němu automaticky přiřazen? Já. Vedoucím to asi vyhovuje, práce se udělá a oni mají klid. Začíná mne to otravovat s ním dělat dvojici, protože dělá tu nejhorší práci v podniku a taky si od něho osobně potřebuju odpočinout. Nikdo mne nestřídá. Když s ním odmítnu spolupracovat, tak mi to neprojde, na to jsou moc hrdí. Nejjednodušší řešení vidím v tom, dát si podmínku, že týden já a týden at si vyžere někdo jiný. A takto střídat. A váš názor? Dík.
Ja bych Jethra zde bral s rezervou.
Serioznost je sice pekna vec, clovek se ji ale nenaji.
Pokud si dal vypoved a zamestnavatel se ted chytnul za nos, nemusi byt na skodu vyslechnout si ho, co Te nabizi a k tomu dat par svych nadsazenych podminek.
Nic horsiho, nez ze Te zpatky nevezme se Ti nestane. S tim uz si stejne zrejme pocital, kdyz si daval vypoved.
-
Navic na tom ani nic neseriozniho nevidim. Pracujeme, abysme meli na zivobyti. Ne, abysme byli se zamestnavatelem kamaradi. Pokud nam podminky vyhovuji, je jedno, kolikrat podepiseme pracovni smlouvu u stejneho zamestnavatele. A klidne hned po podane vypovedi.
No já zase uvažuju tak, že člověk podává většinou výpověď až tehdy, když má předjednané jiné místo, takže zpětvzetí výpovědi by znamenalo porušit dohodu i s tím novým zaměstnavatelem.
Na druhou stranu vím, že mnozí lidé vůbec nedají zaměstnavateli šanci: tiše trpí, trpí, bojí se otevřít ústa, pak pohár přeteče a podají výpověď. Kdyby včas jednali, mohli by být spokojeni všichni. Ale když mlčí a pak plesknou o stůl výpovědí, tak už se moc dělat nedá.
doplněno 05.12.13 17:23:btw pokaždé, když jsem já podával výpověď, tak první otázka šéfa byla: myslíš to vážně nebo chceš jednat o penězích? A na rovinu jsme si to vyříkali před tím, než jsme to podepsali. Prostě jsem stará škola, kdy svět byl ještě normální, v salámu bylo maso, chleba byl z mouky a dané slovo se nebralo zpět ani když to bylo výhodné.
Rozumim a souhlasim.
I v tom pripade bych si ale nabidku vyslechl.
Kvuli par stovkam bych pak jiz domluvenou praci neodrekl, na druhou stranu by nemelo valny smysl pouze kvuli predjednane praci prijit o treba velmi zajimave podminky navratu.
Hlavne treba v pripade, pokud sem z puvodni prace "utekl" a ze zoufalstvi si nasel "cokoliv".
-
Kazdopadne doporucuji si do posledni chvile neza4virat zadna vratka.
1) jednou podaná výpověď se zpět nebere. Za žádných okolností, i kdyby zaměstnavatel nabízel modré z nebe s brilianty. Na to všechno byl čas při vyjednávání před výpovědí, ale jakmile je papír podepsaný, zavřela se voda a není cesty zpět. Protože vzít zpět svoje rozhodnutí je projev neserióznosti. (I když výjimka může potvrzovat pravidlo.)
2) Ty dva měsíce od podání výpovědi do faktického odchodu bych na své práci nic neměnil - opravdu to není důvod k nějakým revolucím a zlobení jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele. Ty i oni byste si měli hlavně uspořádat věci tak, aby váš rozchod bolel obě strany co nejmíň. Na výchovu kolegů byl opět čas před podáním výpovědi - dva měsíce utečou a at se stará někdo jiný.
Píšete, že zaměstnavatel usiluje o to, abyste si to rozmyslel a zůstal...Mě by celkem zajímalo, jakým způsobem o toto zaměstnavatel u Vás usiluje?
doplněno 07.12.13 19:08:Pokud projevují zájem až takto, pak je prostor pro vyjednávání...Řekněte jim, že byste svoji výpověď ještě zvážil, kdybyste se mohli domluvit tak a tak..na tom a tom...Prostě zaveďte diskuzi na to, co Vás štve a uvidíte, jak vstřícní budou a jak moc tedy stojí o to, aby si Vás udrželi...
Jak usiluje? To si vás zavolá ředitel a zeptá se, jestli byste to nechtěl vzít zpět. A řekne vám to dvakrát v týdnu. Pak přijde první nadřízený a řekne vám totéž. Já vím, do práce chodíme proto, abychom neumřeli hlady. Taky máte pravdu v tom, že bych mohl zatlačit na plat. A víte, že pro mne peníze nejsou to nejdůležitější? Raději za míň a mít lepší podmínky. A jedna věc je jistá: Tímto činem jsem dosáhl toho, že si elektrikáře budou víc vážit a podle toho se chovat. Jasně, za bránou stojí deset dalších. Ale proč zaučovat dalšího na specifika provozu?
Záleží na tom, jestli máte už něco jiného. Pokud ne tak rozhodně výpověd nedávat jestli pracujete jako elektrikář a zároveň máte nějaký rozumný plat. V tomto oboru je extrémní nezaměstnanost, brácha v elektro firmě pracuje, na uvolněný místo se hlásí lidí v řádu stovek a to je tam nástupní plat snad pod 10 čistýho za dřinu v šíleným vedru u pájecího automatu. Důvod "v práci se mi nelíbí" není důvod k výpovědi, ale subjektivní pocit, se kterým se dá vždy něco dělat. Taky si uvědomte, že v práci nejsme od toho, aby se nám tam líbilo, ale abysme nezdechli hladem
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.