Nejste přihlášen/a.
Mám v zaměstnání kolegyni - 3 roky jsme byly spolu na jedné směně, chodily spolu na obědy, občas jsem u ní přespala, myslela jsem, že jsme kamarádky.
Jednou jsem jí poslala e-mail s žádostí o vykonání určité věci a běžela na pracovní poradu (měla jsem zpoždění). Od té doby se se mnou nebaví, požádala o přeřazení na jinou směnu, jen aby nebyla se mnou. 3 týdny kolem mě chodila, neodpovídala mi napozdravy, přehlížela mě, atmosféra v kanceláři se dala krájet, každý se mě ptal co jsme si udělaly. Pak jsme si promluvily - prý jsem jí nestála za to, abych jí o tom úkolu řekla osobně a když jsem se vrátila z porady tak jsem jí ani neřekla ahoj.
Od té doby mě nemůže vystát. Navíc mě povýšili na jiné pracoviště. Jenže kolegyně, namísto které teď pracuji, je nemocná, tudíž si s ní nemohu vyměnit kancelář, takže jsem stále s těmi starými kolegyněmi do doby než se vrátí. Nemluví na mě, odsekává mi, když ji oslovím - prý jestli mi nevadí mluvit s onucí, vyhodila jsem si ji z přátel na FB, protože její chování už mě rozčilovalo. Vadí jí, že nahlas telefonuju (asi že mi teď lidé volají častěji než dřív, navíc ona pracovala 5 let sama v kanceláři ve skladu - teď jsme tu 4), že moc bouchám do klávesnice (mám starší klávesnici a dalším 3 kolegyním, které jsou v kanceláři nic nevadí), odsouvá mi věci, které přesahují na stůl další kolegyně, přitom ona sama sedí naproti mě přes monitor, ona začne schválně nahlas mlátit do klávesnice, pak se zvedne a odběhne pryč a přitom práskne s dveřmi, taky si stěžovala vedoucí, že se u toho nemůže soustředit na svou práci a ta jí řekla, že já tam taky pracuju tak s tím nic neudělá. Schválně bouchá s věcmi když píšu,... tváří se jak balón. Je jí 32, svobodná, bezdětná, bez přítele, bydlí u rodičů, pracuje v podniku 7 let (já 4 roky). S ostatními se směje, povídá si, ale mě schválně přehlíží. Vedoucí mi řekla, že už to musím nějak vydržet do přestěhování, už zjištovala, jestli se to nedá urychlit, prý si na mě asi vypěstovala averzi skrz ten e-mail. Je tohle chování normální? Nic jsem jí neudělala - vycházím s každým, jenom ona tu dělá dusno...
Píšete, že jste povýšila a tím se zvedl Váš plat. Možná, že nejen plat, ale i sebevědomí...Začala jste úkolovat kamarádku, chovat se povýšeně a třeba si to ani neuvědomujete. Nemá smysl soudit a odsuzovat chování někoho, kdo se k celé věci nemůže vyjádřit. Známe jen Vaši verzi.. Nabízí se žárlivost na Vás z její strany, ale já si to nemyslím. Vzhledem k tomu, že zdůrazňujete, kolik je jí let, že je svobodná, bez přítele, že bydlí u rodičů atd...Co to má společného s tím, že se její chování vůči Vám změnilo? Jak a s kým žije je jen její věc...Nic ve zlém, ale sáhněte si do svědomí v první řadě Vy sama a nejdříve rozeberte své chování vůči ní...Jestli tam také není nějaká chyba
doplněno 24.10.13 20:12:Práh tolerantnosti a slušnosti máme každý nastavený jinak. Pokud se někdo rozhodne někoho ignorovat (tak jak se to stalo tazatelce) a dělá dusno, nevidím důvod, proč se takovým člověkem vůbec zabývat a dělat třeba ještě větší dusno. Tím, že tazatelka poukazuje na to, kolik je kamarádce let, s kým žije, či nežije atd. si sympatie též nezíská, protože do toho jí vůbec nic není. Je hodně lidí, kteří si o sobě myslí, že se chovají slušně a přátelsky, ale druzí to mohou vidět třeba jinak..Kamarádka tazatelky se s druhými směje a baví, takže s kolektivem zřejmě problém nemá. To také o lecčems vypovídá... To, že nemá zájem o komunikaci právě s tazatelkou je čistě její věc, jistě k tomu nějaký důvod má. Nikoho nelze nutit ke kamarádství, když o to ten druhý evidentně nestojí. Je zřejmé, že toto tazatelka nedokáže respektovat a skousnout. Možná hledá příčinu jinde, než tam kde opravdu vznikla...
Dobrý den,
a proč bychom si pořád my, kdo se snažíme chovat normálně a přátelsky, měli neustále sahat do svědomí a zkoumat, jestli jsme nějaké asociální osobě nedali záminku k tomu, aby se k nám chovala hnusně? Co takhle to jasně říct všem těm volům a krávám, aby se začali chovat normálně a nedělali dusno. Proč pořád před nimi ohýbat hřbet?
David
doplněno 24.10.13 18:05:Ladine, já chápu to pravidlo, ale nemyslím, že jsem se dopustil nějaké nemístné vulgarity. Záměrně jsem to napsal tak syrově, protože jinak by ten apel nedával smysl. Současně jsem tím odpovídal i původní tazatelce, aby dotyčné dámě, která dělá dusno, to jasně, zretelně a bez okolků řekla. Nemá smysl chodit okolo horké kaše. Když nějaký asociál dělá dusno, měl by vědět, že se chová nepřístojně a ne, abychom pořád hledali problémy v nás.
Kapko, já jsem ji NIKDY neúkolovala, každá máme jinou náplň práce, jen ten 1 úkol jsme měly společný, navíc to bylo v době kdy jsme byly každá v jiné kanceláři. Jak jsem psala - potom co jsme si spolu promluvily jsem se jí OMLUVILA, že jestli se jí to nějak dotklo, že se jí omlouvám. Ale pak mě dali na jinou práci - je pravda že na takovou, kterou asi 2x dělala ona (jako 2 úkoly). od té doby je to k nevydržení
Přeji pěkný den,
někteří lidé jsou prostě takoví.. Také mám známou, která vše bere "černobíle" stačí se jí pár týdnů neozvat, nebo jí nepozvat na vínkový večír a hnedka je uražená, a sama by se klidně půl roku neozvala- nadruhou stranu, pokud je s ní člověk za dobře, dokáže se pro něj rozkrájet, nosí drahé dárky atd... Takový zvláštní typ... Zkuste jí někam pozvat, nebo se jí omluvit, pokud o to stojíte, jinak to nechte plavat, takové lidi asi ani k životu nepotřebujete.
a za co se jí mám omlouvat, že se ke mě 5 měsíců chová takhle? už jak jsme si promluvily v červnu tak jsem jí řekla, že jestli to brala tak, že nestojím o jinou komunikací s ní než o tu pracovní - tak mi to řekla), tak jsem se jí (se sebezapřením) omluvilouvám. Moc se to nespravilo, zvlášt když mi dali jinou práci a s tím i vyšší plat. Nevím, s každou žádostí chodit za každým osobně i když nestíhám? Šlo jen o zaslání zprávy na centrálu, kterou jsem měla nachystanou - stačilo přeposlat.
V takovéto atmosféře pracuji už půl roku a přestávám to zvládat. Vždycky jsem z jejího chování rozklepaná, už se skoro bojím, že jsem ZASE moc klepala do klávesnice nebo nahlas promluvila - u ostatních jí to nevadí
Po přečtení si myslím, že slečna je docela namyšlená, netolerantní, neuvěřitelně urážlivá...kdybych ji měla charakterizovat, tak je pod úroveň standardně uvažujících lidí. Bohužel je pravda, že takové zjevy se objeví prakticky všude v zaměstnání...doporučuji si ji nevšímat. A když bude něco na vás zase hledat, tak nereagovat, jen se usmát...úsměv dělá divy...
a proč myslíte, že se já chovám jako dvanáctiletá? Z čeho tak usuzujete?
doplněno 24.10.13 14:59:máte s takovým člověkem osobní zkušenost? jak jste to řešil/a?
Dobrý den. To jsou takové žabomyší války, ve kterých sice v podstatě o nic nejde, ale dovedou pěkně otrávit život a chut chodit do zaměstnání. Nezbývá nic jiného, než to přetrpět, ale ani nepřilévat olej do ohně. Nevšímejte si jí, dělejte si svoji práci. Máte výhodu, že tento problém lze částečně řešit výměnou kanceláře. Věřím, že časem se vše srovná a snad i vysvětlí.
i já doufám, že se přestěhuji co nejdřív, vždy když má přijít moje nálada klesne na bod mrazu - nebaví mě to. Navíc ta napjatá atmosféra. Nevšímám si jí, nevím čím ji tak provokuji - nikdy jsem takové chování u nikoho nezažila. Už pronesla i hlášku, že "nemá telefon" - protože mi teď víc volají, 1 z 10 telefonátů je pro ni zbytek pro mě a musíme se pro něj obě nahýbat přes stůl a nedejbože když zůstane na mojí polovině
Ano, to je typický ženský kolektiv.
Muži jsou predikovaní jako lovci a bojovníci, což jsou kooperativní činnosti: k úspěchu v boji nebo lovu je nezbytná spolupráce, a to i se spolubojovníky, kteří se jinak, mimo boj či lov, moc nemusí, ale pokud mají uspět, jsou ke spolupráci donuceni i přes osobní averze.. Na druhou stranu ženy jsou sběračky a ochránkyně domova, což jsou činnosti kompetitivní: k úspěchu je třeba zlikvidovat konkurenci, která by chtěla využívat stejné zdroje.
Jinými slovy - smiřte se s tím, že ženy v kolektivu nespolupracují. Statisíce let evoluce je takhle naprogramovalo.
Ženský kolektiv nemusí být vždy jen slepičinec, i v něm se dá nějak spolupracovat. Případné rozpory by neměly být tak hrozné.
Vám nezbývá nic jiného než se obrnit trpělivostí a čekat na novou pracovnu. Vyrozuměla jsem, že vedoucí situaci zná. Soudím, že mohla nějak mírně zakročit a nenechat tomu volný proběh, který by třeba mohl vyústit ve větší hádku a ještě větší bouchání dveřmi. Ale pravděpodobně nejste v kontaktu s veřejností. To by se asi dusno v pracovně řešilo jinak a rychle.
Prostě vydržete, chybu s mailem si nepřipouštějte, jsou pracoviště, kde se tento způsob komunikace pracovníků preferuje - co je psáno, to je dáno.
Když se dlouho nic nezmění a pomůže vám se trochu vypovídat - napište zase.
Té kolegyně se asi dotklo něco jiného, než že má splnit nějaký pracovní úkol.
Píšete přece, že spolu sdílíte jednu kancelář. Proč jste jí tedy posílala mail , když jste ji měla na dosah, dohled i doslech a mohla jste ji o službu požádat ústně. Navíc tvrdíte, že jste spěchala na poradu a proto jste mail poslala. Pokud si spočítám čas, který trvá, než člověk nadatluje a odešle mail, byla byste ústně hotová několikrát dřív. Stačilo by říct: Máňo, prosím Tě, já spěchám na poradu, buď tak hodná a udělej to a to!
A ne jí posílat žádné dopisy. Nejsem urážlivá, a nedělala bych z toho problém jako ona, ale mohu říct po pravdě, že by se mi to taky nelíbilo. Vy sedíte proti ní a smolíte jí dopis. Proč? Rychlejší než věta to určitě nebylo.
Takže vinu vidím na obou stranách, měla jste se k ní chovat jako ke kolegyni, pěkně jí to říct a ona to zase hned nemusela tak rozmazávat.
Slyšela jsem, že je prý nejlepší dělat v mužském kolektivu, chlapi se chovají jinak a dá se s nimi vždycky somluvit. Hysterické ženské prý dokáží udělat ze zaměstnání peklo. Něco na tom je. Jaga.
doplněno 24.10.13 16:10:Jinak vydržte, dostanete se do jiné kanceláře a s touto paní už nebudete celou pracovní dobu. Hlavně se v novém prostředí chovejte tak, aby zase něco nebouchlo. Jak vidíte, je to natotata.
Babajaga - ona v té době měla kancelář jinde - nebyly jsme spolu. Já řešila jiný úkol a bohužel mi nevybyl čas odeslat ten společný najít v pc sdílený dokument a přeposlat ho správným adresátům), proto jsem jen rychle natukala prosbu, jestli by ho nemohla poslat ona. Neměla jsem čas běžet na druhou stranu budovy, kde měla kancelář ona
Osobně, pokud vycházím jen z Vašich indicií, bych řekla, že prostě žárlí a závidí. Ona je v podniku déle, i přesto jste byla povýšena Vy. To jsou prostě ženy, nepřejí si úspěch, nepřejí si lásku, peníze, módu, prostě skoro nic, ale pak se potkají a hlasitě se pusinkují na tváře. Ubohé.
Nevidím důvod, proč se jí omlouvat, pokud nám tedy něco zamlčujete nebo jste neudělala něco, čeho si nejste vědomá. Přede všemi bych se jí během nějakého povídání zeptala, kde je problém a co se stalo, že si na mě musí chodit stěžovat a nebaví se se mnou, že Vás mrzí, že jste přišla o kamarádku, ale nechápete, co jste provedla špatně. Ovšem urážet se jen proto, že mi nědo poslal mail, protože nestíhal, a pak mě nepozdravil, je hodně dětinské, ale spíše mi to přijde, jako výmluva.
Zřejmě to budete holt muset přežít do doby, než se vrátí kolegyně, se kterou si budete měnit kancelář.
doplněno 24.10.13 17:59:A úplný souhlas s Davidp.
Hm, takže já už jsem v klidu v jiné kanceláři dokonce na jiném patře, ale z té směny požádala další kolegyně o přeřazení jinam...
To je normoš, také mi ztrpčovala život kolegyně, která "nasazuje" prostě proto že má osobní problém, o kterém ani sama neví. Prchla jsem víceméně kvůli ní z podniku, kde jsem byla 20 let. Věčně proti mně někoho štvala, nakonec ředitele. Aby sama nevypadala neschopná, snažila se ukázat jako neschopné jiné. Je to hodně blbá situace, i když zdánlivě banální. Případ takovéhle paní je možná i nová přítelkyně Nečase, která - dle mého- rozeštvala vládu...Manipulantka.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.