Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, pracuji v resortu,kde je cca 95% žen, různého věku, ve státní správě,ne ve školství.Nevím,ale začínám si v tomto složení připadat trochu divně. Je mi 32, svob. atd.,v podstatě s každým vycházím bez problémů, ale na ženy jako spolupracovnice začínám nahlížet trochu jako na muže,a vůbec začínám mít pocit, že jsem jakoby cizí faktor. Citím se trochu jako ten dámský krejčí ve filmu Černá punčocha ( i když na rozdíl od něj bych ženy nikdy neškrtil ). má někdo podobný "problém"? myslím spíše muže
Pracuji v obchodní sféře, je mi 38 let a v naší kanceláři jsme celkem 4 - tři ženy a já. Vycházíme spolu "normálně", samozřejmě, ženské pečou spolu, ale když je potřeba tak pro radu jdou stejně nakonec za mnou. Já jim to nevyčítám, beru situaci i po 10 letech s nimi takovou jaká je. Ale nikdy mne nenapadlo se na ně dívat jako na muže. Vy se buď s tím vyrovnáte a najdete si nějaký přístup nebo postoj k tomu poměru mezi muži a ženami, nebo vám to prostě vadit bude a odejdete jinam, kde to pro vás to složení bude příznivější. Zkuste se třeba podívat na věc tak, že vás v těch spolupracovnicích neustále obklopuje to jemnější, hezčí, to ženské, jiný druh humoru než mužský. My mužský jsme jinačí - máme zase jiný druh humoru, jinak jednáme, trochu jinak myslíme. Myslím, že mnozí muži na vašem místě by byli naopak rádi, za toto složení. Držím vám palce at si tu svojí "cestičku" najdete...
Ještě bych dodala: u nás je taky minimum mužů, někteří jsou nemluvní a sotva pozdraví, a někteří jsou příjemní, usměvaví, prohodí žertíček... Vím, je to velmi laciné a banální, ale na ty švitořivé se i my ženské usmíváme a dáváme najevo, že jsme polichoceny, zatímco těm nerudným jenom odpovíme na pozdrav. Je mi jasné, že kolega, chlapec ve věku mého syna se mnou společensky žertuje a ve skutečnosti si myslí kdovíco, ale oceňuji, že mu stojí za to být milý k babě, ze které nic nemá. A jsem na něho zaky milá. Myslím si, že to poslouží celkové atmosféře a nic to nestojí, zpočátku jenom minimum úsilí a pak to plyne samo.
Chápu že se vám to zajídá, pracovat v kolektivu tolika žen, Jak by se vám pracovalo s tolika muži? Myslím 95% mužů. Každé má svoje specifika. Když budete pracovat jenom s muži, budete si stěžovat na muže, protože jsou jinak praštění. Kydsi na vojně jsem si stěžoval vojáky které jsem dostal do družstva. Velitel mě odpověděl Musíte pracovat s takovým materiálem, který jste dostal. Jinak cizí faktor jste - jste muž. Zůstaňte jím co nejvíc a nebude potřeba černá punčocha. I když?
Nezlobte se , ale není spíš problém u Vás, než v početném kolektivu žen? Upřímně řečeno, já vždy jsem dávala přednost před kolegy - muži. Také jsem pracovala ve státní správě, ale u nás nebyla taková převaha žen. Ale ty naše mužské protěšky jsme si hýčkaly, takže si myslím, že pro ně to byla spíš výhoda. A že si připadáte mezi nimi jako cizí faktor, tak se budete muset zamyslet trošku sám nad sebou. Mě připadá ten Váš dotaz trochu zmatečný a ne úplně upřímný. A pokud máte z Vašeho kolektivu divný pocit, nelámejte to přes koleno a hledejte si i v dnešní nejisté době jiné zaměstnání. Už jenom proto, že v práci trávíte tolik času, že by člověk měl být v pracovním kolektivu opravdu spokojený. Potom i ta práce jde líp od ruky a případné průšvihy se lépe snášejí v chápajícím kolektivu. Zvažte to, jste mladý, tak to jistě nebude problém. Nemůžete alespoň trochu upřesnit, jak se projevuje to, že nahlížíte na spolupracovnice jako na muže? Netlačím na Vás, ale tohle bych ráda pochopila.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.