Nejste přihlášen/a.
Dobrý večer všem-je mi 21 let stále bohužel bydlím s rodičí a je to peklo než napišu co mě trapí chtěl bych jestli by tu byl někdo opravdu hodný a poradil mě jak se chovat a reagovat ...tak jak pišu bydlím stále u rodiču normalně chodím do práce peníze šetřím uvěr a podobné věci brát nechci mám strach že se něco stane a nebudu to moct zaplatit.ted k problemu už delši dobu si nerozumím hlavně s Otcem už několik let mám pocit že si nerozumíme ale poslední dobou je to peklo přide domu začně mě bezduvodně vyčitat nadávat že nic nedělám že je potřeba udělat tohle že on musí furt pracovat že má hrozně starostí problemu když se mu snažím pomoct poradit nebo říct názor začně mě nazývat hlupákem blaznem co ničemu prej nerozumí když náhodou chci něco doma pomoct nebo poradit nebo nedej bože někam závest tak to hnd schytám že otravuju a že zas něco chci a at se s ním nebavím a že jsem prostě nahovno tudiž jsem s ním prestal skoro mluvit sám normalně pracuju přidu domu když nění doma posekám zahradu uklidím celej dum nebo si najdu dalši praci ale nikdy si toho nevšimne naopak přide domu přide kemě a spustí že když přidu že jen sedím ležím nic doma neudělám a dokola bejvám s toho hodně unavený a zničený malo spím čím víc mu odpovídám nebo se hadám tím víc me uraží a je to horší.v poslední době se snažím víc odpočivat po praci nebo při volnu jezdím na kole a sportuju jenže přijedu a zas přide a uraží me že muj pes-mám psa -když odjedu na kole nebo jdu běhat tady ječí a že nemuže spát a že za to mužu a prostě další a dalši problem sřív jsem se snažím i menit vše dělat jinak reagovat ale vždy jsme se začali hádat je klidnej a najednou začně být strašně agresivní sám jede někam na vikend slavit nebo jde do hospody nebo sám jen tak spí a nic nedělá ale vžý když jsem něco chtěl tak měl hrozně práce a starostí přitom šel třeba koukat na telku jednou mě řekl že ho nemám otravovat a bavit se sním že už jsem dospělej je mu ze mě špatně je pravda jsem dospělej ale vždy jsem se snažím s ním mít normalní vztah pomahát mu i doma ale prostě si vždy najde poslední dobou mě třeba chodí vyčítat že prej mám peníze a šetřím si je jen pro sebe prostě je to peklo a mrzí mě jeho chovaní a reakce proto bych chtěl někoho požadat o radu co dělát a nebo jak reagovat chtěl bych se sním normalně bavit smát probrat život nechat si poradit promluvit ale prostě už to nejde špatně spím trapí mě to domu se mě moc nechce vratím se s prace a snažím se bejt jen v jednom pokpoji nebo zas pryč děkuji všem za jakoukoliv radu ...Hezký večer
Jste už velký mužský na to, abyste bydlel v dětském pokojíčku u rodičů. Všichni jsme k takovému poznání došli. Došli tam i naší rodičové, my, maše děti a naši vnukové. Všichni jsme to vyřešili a našli si svou cestu. Totéž od vás otec očekává. Vám ještě nedošlo, že máte otevřený celý svět?! Uvědomte si to, roztáhněte křídla a lette, orlíku. Jen je třeba srovnat se s tím, že je doba k opuštění rodného hnízda, rozhlédnout se a letět. Kamkoliv! A to je krásné. Ta možnost. Závidím vám! Proč ještě sedíte na prdeli a hádáte se s tátou? Hodně štěstí!
doplněno 30.08.13 12:09:Joe, můžu srovnávat. Moje mladší dcera se osamostatnila. Když jsem to špatně nesla, vysvětlila mi, že je velká a že si musí žít svůj život. Pracovala, našla si podnájem a dálkově studovala. Pak si našla chlapce, sestěhovali se, dostudovala. Mají dva chlapečky. Moje vnučka, když si po ukončení školy uvědomila, že je velká holka, začala pracovat, nastěhovala se do bytu se spolubydlící dívkou. Stěhovala se 2x, než našla chlapce a sestěhovali se. Postavila se na vlastní nohy a my všichni jsme na ni pyšní. Kde je vůle, je i cesta!
Na Vašem místě bych si našel někde pronájem a šel pryč. Popř. zkuste někoho příbuzného, jestli by Vás nevzal k sobě, že by jste mu platil za místnost a případně pomáhal doma. Např. sestra mého dědy je nyní v celém domě sama, bratr mé babičky také, každý má takhle nějakého příbuzného. Popř. se zkusit domluvit v práci a pronajmout si ve dvou byt? Kamarád měl takhle 3+1 ve čtyřech lidech v praze za 14.000.-měs/ pro všechny 4, to je 3,500,- za nájem + jídlo, to je myslím pěkná částka ne?
nějaký peníze mám nájem bych zaplatil na 2roky v pohodě ted a dál vydělavám ale mám velkýho psa a nechci ho tu nechat jinak bych si byt už vzal protože sám nepotřebuju skoro nic jinak ale moc děkuju za rady...ale jinak budu hledat rešní moc díky všem za názor...
Jen tak akademicky - pravděpodobně budu za nějaký čas pronajímat byt. Pokud by se objevil zájemce, který by mi vyhovoval z různých všelijakých jiných důvodů, případné vlastnictví psa by mi asi nevadilo. Možná bych psa i během dne vyvenčila a možná bych byla ráda, že v domě nějaký hlídač je. Takže na psa není potřeba se vymlouvat, jen je potřeba zodpovědněji hledat.
A že byste si jiné bydlení hledat měl, je víc než jisté.
Ahoj,
chápu tvou snahu být s otcem zadobře, dělat věci podle jeho vůle, chtít se mu zavděčit atd..
důležitý je uvědomit si, že pokud on nechce tak se můžeš rozkrájet ale on si vždy něco najde a vymyslí.
pokud se rozhodneš odejít ( nemusíš si hned kupovat byt, můžeš jít do podnájmu nebo s někým ,,spolubydlet,,) můžou být jeho útoky pořád stejné --- nemusí ti dát pokoj ani tak.
Je potřeba abys začal pracovat sám na sobě, na svém sebevědomí!
Z vlastní zkušenosti můžu poradit nejít si dobrého! psychologa a chodit na skupinovou nebo indiv. terapii. Myslím, že by ti to mohlo pomoci vidět s odstupem chování otce ( a nehledat chybu u sebe) a zařídit se podle toho - tedy odejít ze situace, která ti ubližuje!
Zároveň vím, že je to těžké!
Píšeš, že bydlíš s rodiči. A co tvoje matka, ta se tě nezastane nebo souhlasí s otcem? S tou si zřejmě rozumíš, tak pomáhej jí. Až se jednou oženíš, tak se ti to hodí. Píšeš cit.:..."třeba chodí vyčítat že prej mám peníze a šetřím si je jen pro sebe". Ty doma nepřispíváš na jídlo, provoz domácnosti a energie? Myslím, že by ti mohla pomoci matka třeba v tom, že by jsi měl trvale přidělené nějaké práce, co bys měl doma dělat. Asi by měla být jakýmsi prostředníkem mezi tebou a otcem.
Jinak jak radí ostatní - odstěhovat se, ale s velkým psem to bude asi problém. S ním budeš hůř podnájem hledat.
odstěhuj se, to je jediná rada která může být rozumná, všechno ostatní vás bude jen více a více rozvracet buďto se nastěhuj do podnájmu nebo si vem na splátky byt či dům. Nebo běž pro zatím do podnájmu (nevýhoda je že ikdyž za ten byt,dům platíš nikdy nebude tvůj, ale když si ten dům či byt koupíš tak budeš platit také jako v podnájmu ale bude tvůj) ale hlavně budeš tam, sám budeš mít klid. Opravdu se přestěhuj.
Myslím, že dvacet jedna let není tolik, aby se musel ,,smutný,, stěhovat od rodičů. Naopak, at si je užije, vždyt se tolik nevidí, když chodí do práce. Avšak otec zjevně nezvládá ten mužský přechod, a je zřejmě s něčím nespokojený, přibývají mu roky a ubývají síly. V příspěvku uvádíte, že posekáte zahradu a uklidíte celý dům, takže úplně líný nejste. Asi není chyba ve Vás, ale někde jinde. Jste limitován pejskem, je možné, že otec velkého psa nemá rád, moc žere, nadělá nepořádek. Takže mít ho asi v kotci a každý den s ním chodit na dlouhé procházky. Cvičit ho, aby se hodně unavil. Ale až POTÉ, co si uděláte svoji domluvenou práci okolo baráku. Jak tu někdo již píše, domluvit si s rodiči, co budete denně, týdně dělat, též dořešit ty příspěvky na provoz. Možná, že máte starší dům, nezateplený a máte velké náklady na topení, apod? Vezměte si kus papíru, a sepište, co všechno otec dělá, a je-li toho opravdu hodně. Nedělá něco úplně zbytečně? Jenom ze setrvačnosti? Neumí si tu práci zorganizovat, ulehčit? Asi těžko na Vás dá, je vznětlivý, ale třeba přijdete na to, co by jste mohl od něj převzít. Máte právo na svůj život, ale pokud máte psa, asi bych viděla upřednostnit denodenní péči o něj, než vyjíždky na kole apod. Nadávky jsou nepříjemné, člověk by měl mít domov jako útočiště, měl by tam cítit pocit bezpečí, klid, odpočinek, a ne chodit domů s nejistotou, obavami a strachem co zase bude. Až vše přeroste únosnou míru, tak zřejmě odejdete, ale není Vám tolik, ještě bych to neviděla tak akutní. Osamostatníte se, až přijde Váš čas, třeba najdete děvče, které bude mít baráček a budete tam moci být i se svým psem. Promluvte s matkou, cože je otec takový, jestli byl takový vždy, co ho trápí. Třeba na něco přijdete. Nebo pokud jsou babičky, tak i s nimi. Někdy je lepší vztah a popovídání přes jednu generaci.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.