Nejste přihlášen/a.
Ahoj, chci se zeptat, zda Vám přijde normální - běžné, když dlouholetý partner vyžaduje heslo od mého mailu s odůvodněním, že mezi námi panuje důvěra?Zároveň ale vím, že mu jde o mojí kontrolu (žárlí)...
Je pravda, že se to takhle děje ve většině domáctností?
díky za odpovědi
takovýho partnera nakopej do prd...e a pošli do háje dřív než tě ještě k tomu začne mlátit
kontrolovat tímto způsobem partnerovo soukromí je ubohost.
Ano, přesně jak říká ďábel. Pošlete ho do pr*ele, protože to bude časem stupňovat a nakonec to bude dělat proto, aby kryl svoji milenku. Protože bude vědět, že máte Vy psí hlavu a jemu se nedovolíte zeptat, kde celou noc byl a s kým si furt píše, protože si budete myslet, že Vy jste at špatná. Takže viz ďábel!
Použila bych jeho argument: Ano, důvěřujeme si, právě proto ti své heslo nedám.
Nechat si kontrolovat poštu (papírvou i elektronickou) je stejně normální jako nechat si nafckovat za to, že se na na Vás na ulici někdo cizí usměje.
Nepřistupujte na partnerovu hru a nastavte jasná pravidla:
"Buď mi důvěřuješ, pak je všechno v pořádku a můžeme pokračovat dál. Nebo mi nedůvěřuješ a chceš mne kontrolovat, ale to si nenechám líbit. Vyber si sám, jestli o mne stojíš, nebo jestli to ukončíme."
Myslím, že je logické, že když dostane partner tzv. nůž na krk, tak přistoupí na můj požadavek ("Buď mi důvěřuješ, pak je všechno v pořádku a můžeme pokračovat dál.
Nebo mi nedůvěřuješ a chceš mne kontrolovat, ale to si nenechám líbit.
Vyber si sám, jestli o mne stojíš, nebo jestli to ukončíme.")
Ale přece se nezmění jako mávnutím kouzelného proutku...naopak si myslím, že ho to ještě víc nahlodá...tzn...pokud přistoupí na mou podmínku, můžu čekat, že jeho žárlivost a kontrola dostane jinou formu, ale nezmizí...
Nebo myslíte, že když mu dám ultimátum, může se změnit? Nevěřím tomu...
jestli ho to nahloda je to adept na ukonceni vztahu, dejte si tento film, zadne drama je to romantak od mistra (Notebook) csfd.cz/... a dejte si to klidne spolu... treba mu leccos dojde
doplněno 29.08.13 21:16:ale at o tom premyslim jak premyslim, zdrhnete, opravdu... nez se neco stane... chtit heslo od mailu je nebetycna drzost a neni hodna cloveka, ktery vas miluje
Každý z nás by měl být schopen kontrolovat své chování a jednání a každý bychom se ke svému partnerovi měli chovat s úctou, láskou, důvěrou a pochopením. Jsou samozřejmě výjimky, ale tam jde většinou o některý z patologických jevů nebo o nemoc.
Váš přítel se samozřejmě nedokáže změnit ze dne na den, ale určitě je schopen pochopit, co si vůči Vám dovolit může, a co už mu nedovolíte.
Jenom mu to musíte jednoznačně a důrazně objasnit. Přijde-li s něčím jiným: "Už zase ...?!"
___ Já jsem to nafackování použila záměrně: "Nevinnou kontrolou (přece si důvěřujeme)", to zpravidla jen začíná.
Utněte to hned zkraje!
Požadavek na heslo mailové pošty a kontrola mobilu jsou evidentní projevy žárlivosti. Partner to může halit do všelijakých slov, jde o normální žárlivost. Píšete o dlouholetém vztahu. Pravděpodobně už se musela žárlivost nějak projevit i dříve. Jestli ano a toto je další stupeň, radila bych rozchod, rozvod, protože to bude jen a jen horší.
Jestli snad náhdou jde o první projev, pokusila bych se to (v zájmu toho dlouhodobého vztahu) celé stopnout jednoznačným požadavkem. Třeba: Hochu, ty žárlíš, ale já ti u toho v žádném případě nebudu asistovat, v žádném případě se do tvého žárlení nedám zatáhnout. Heslo ti nedám a koukej se včas vzpamatovat, poradit se s psychologem, nebo cokoliv jiného dělej, ale mně svým žárlením nebudeš otravovat život. V mailech nic špatného nemám, ale jestli chceš, tak mi tam nějaká kolegyně na požádání pošle nějaké lesbické porno. To teprve budeš koukat.
Bohužel má přístup do mého mailu odjakživa! Až teď (20 let manželství) řeším, zda je to v pořádku...možná mi pomalu začínají docházet souvislosti...
V pořádku to rozhodně není! U nás jsme jeden druhému neotevřeli dopis, nepřečetli pohled, ... já jsem toto doržovala i u svých dětí.
Vždycky jsem jim poštu předala neotevřenou, maximálně jsem se někdy zeptala, kdo jim píše.
Ale většinou jsem to nechávala na nich: Když chtěly, při šly za mnou samy.
doplněno 29.08.13 22:23:Já bych o tom s partnerem vůbec nediskutovala, na listovní tajemství máte nárok stejně, jako každý občan této republiky.
Ani zaměstnavatel nesmí číst e-maily svých zaměstnanců. Pokud u něj jsou e-maily nastaveny na jména zaměstnanců, může zaměstnavatel maximálně kontrolovat, od koho jim pošta chodí nebo komu ji odesílají.
No, je mi vás docela upřímně líto. Soužití se žárlivcem je strašné, nic jiného než rozchod mě nenapadá. A počítám: Asi 20 let vám bylo, když jste se poznali, + 20 let soužití - je vám kolem 40 let. Je mi skoro 60 a život pro mě vůbec nekončí. S touto zkušeností bych radila se dál se žárlivcem netrápit.
Ale zkuste si tam nechat poslat, případně z nějakého jiného svého mailu si sama pošlete nějaký kameňák. At teda najde to, na co celou dobu čeká. Sama uvidíte, jak zareaguje.
Většina vám bohužel přirozeně radí se tomu postavit a hrotit to tak. Žárlovist je paranoidní jev, to znamená, že žádnými argumenty a okecáváním ji neodstraníte. On především nedůvěřuje sám sobě, má obavy že si vás není schopen udržet přirozeně. Vy jste mu tu kontrolu umožňovala 20 let, a najednou vám to vadí. On se těžko smíří s takovouto náhlou změnou a logicky jeho žárlivost vzroste (vy víte, jestli oprávněně, já tipuji, že už zřejmě nějaké postranní úmysly máte). Opravdu záleží spíš na tom, jestli ho máte ráda takového, jaký je, nebo od něho chcete pryč (že ho nijak výrazně nezměníte jste snad za těch 20 let poznala) . Pokud vám na něm už nezáleží, tak to klidně hrotte, čekají vás hádky. Pokud s ním být chcete,tak se spíš k němu chovejte tak, aby se uklidnil a věřil vám. Tímto způsobem se dá žálivost dost "vyléčit". Kdyby se měla rozvést každá, která má žárlivého manžela, tak se budem na manžele chodit dívat do rezervace.
Dobrý den, normální to není, ale heslo bych mu dal - jiné. Pak bych tvrdil, že ho asi neumí správně zadat a je to jeho problém. Heslo dostane, tak co by chtěl více. Zdravím!
to si vůbec neumím představit
Ale jak z toho ven? Protože když po letech řeknu, že si nepřeju kontrolu mailů a chci mít svoje heslo...budou následovat výčitky, že asi nemám čisté svědomí atd...
díky všem za odpovědi!
hm tak holt vice mailu, ale jak rikam toto je zacatek konce, jakmile musite lhat kvuli takove kokotine... si dycky rikam u takovych dotazu, nechcete prijit radsi bydlet ke me, jsem sice trochu sprostak, ale gentleman
Nedej se zviklat výčitkami. Naopak mu v klidu řekni, že mu žádné heslo dávat nebudeš, protože mail je tvoje soukromí a nepřeješ si, aby ti do něj někdo lezl. A pokud ti nevěří, je to jeho věc.
Nicméně bych ho upozornila, že nehodlám mít trvalý vztah s někým, kdo mi nevěří a hodlá mě kontrolovat tímto ubohým způsobem.
A nebo si udělejte jiný email a tento mu nechte napospas. Nicméně dřív nebo později to nedopadne dobře. Od žárlivce PRYČ!
Je fakt, že já jsem dřív taky chtěla heslo ale "jen" pro to, že mně přítel podváděl a psal jiným o sex. Tak jsem mu řekla, že se chci rozejít a on mi to heslo pak dal - občas jsem se tam koukla jestli zase někoho neotravuje a odešla. Teď již rok heslo nemám.. Jsou ve mně pochyby ale nechci ho.. Když něco bude chtít udělat tak to udělá. Já osobně bych mu heslo nedala, nikoho neotravuju, nikomu nepíšu a svědomí mám čisté ale proč by se mi měl někdo hrabat ve zprávách a číst mi zprávy co si píšu třeba s kámoškou. Kolikrát je téma o něm, to by si asi početl :D. Když chce on heslo.. On by Vám ho dal?
Myslím, že to Joudič vystihl, je to začátek konce. Takhle to začíná a stupňuje se to. At uděláš cokoli, tak to bude špatně. Vyhlídka neradostná, ale tak to prostě většinou je. Buď z tebe bude putka bez vlastního soukromí, která se mu ve všem podřídí nebo ... Ďábel to napsal, sice nevybíravým způsobem, ale jasně.
Ne, ve většině domácností si partneři a děti ani nerozdělávají poštu. Po 30ti letech by mě nenapadlo rozdělat manželovi (ani manžela by to nenapadlo) dopis na jeho(moje) jméno (smějte se ale u nás se to dodržuje i když jde o vyúčtování energie), stejně tak heslo k emailu neznám -nezná a když náhodou odběhne jeden z nás od počítače a neodhlásí se, udělá to ten co k PC příjde aniž by se zvědavě díval do emailu nebo na navštívené stránky. Stejné je to i s telefonem. S tím vašim bych nebyla ani půl dne a to nemám co tajit. Příště podáte raport kam jdete, s kým jste mluvila a pak obdržíte pár facek, že jste si dovolila jít s bývalým spolužákem na kafe.
jak píše xixi i já znám manželčino heslo a manželka zná moje heslo do mailu. Nemáme s tím nejmenší problém. Vůbec si ani nedovedu představit, PROČ bych jí heslo neměl dát. Jsme nanželé a nemáme před sebou tajnosti.
Klidně mi také přečte SMS zprávu z mobilu a zavolá mi ji např. oknem na zahradu, nevidím v tom žádný problém.
Spíš bych viděl problém v tom, kdybychom přes sebou poštu či SMS tajili...
Možná to není o tom tajili - netajili...
Spíš jde o to, jestli je v pořádku, chtít znát ta hesla... jestli to není tak, že by měl mít každý právo na své soukromí - ikdyž jsou manželé... Protože se obávám, že pokud si s důvěrou hesla dáme, může to vést k rychlému zneužití (ke kontrole) pokud jeden z partnerů není vyzrálá osobnost, má pocity méněcennosti..atd, což vede k žárlivosti a následné kontrole skrze maily...
Právě proto se ptám, kde je hranice ( jak lidé tady vnímají hranice) zda je to v pořádku, nebo ne.
Nějak jsem nepochopil, jak to je. Váš partner má přístup do Vašeho mailu "odjakživa" a nyní po Vás požaduje heslo. Vy jste si heslo změnila anebo je některé z Vašich tvrzení jen teorie?
Pokud jste si heslo změnila a jemu to vadí, lze na to koukat ze dvou pohledů:
- je mu podezřelá změna hesla, začal si myslet že mu něco začínáte tajit...
- z druhé strany - jak vlastně změněné heslo zjistitl, proč tam leze...
Každopádně vyžadovat cizí heslo je velká drzost, přístupové kódy (hesla, PINy) by většinou měl znát jen jeden oprávněný člověk člověk.
Osobně znám i nějaká cizí hesla a jeden kamarád zná nějaká moje hesla, ale v mém případě jde o čistě praktickou záležitost a heslo vždy dobrovolně nabídl a prozradil majitel účtu, mailu nebo počítače. A znát cizí hesla pro mne není žádné vítězství, spíše se tomu bráním, jde totiž o velkou (spolu)zodpovědnost v případě jakéhokoli problému...
doplněno 29.08.13 23:04: Původně jste psala, že manžel heslo VYŽADUJE, což je trošku rozdíl.
Nechal bych ho, at si ten Váš mail klidně kontroluje, když je takový pacient. Stejně pokud byste chtěla něco tajit, založíte si jiný mail o kterém on ani nebude vědět.
Znát navzájem své přístupové kódy kvůli výjimečným nebo krizovým situacím není podle mne nic neobvyklého. Ale zneužívat je pro jakousi "kontrolu", to už je záležitost spíše pro psychologa...
hele my jsme s partnerkou diky ruznym okolnostem sva hesla znali, ale ani jednoho by nenapadlo se tam divat, natoz to po duhem vyzadovat, tento rozdil si uvedomte
Vlastně ještě nezaznělo, jestli Vám to vadí. Máte právo na dodržování listovního tajemství (to platí i pro elektronickou poštu).
Napadá mne ještě jedno řešení (vycházím z toho, že po 20 letech by bylo obtížné něco měnit):
Jestli Vám to vadí, založte si nový e-mail. Přepošlete si na něj všechny důležité e-maily a promažte odeslanou poštu i uložené emaily.
Promažte kontakty. Ve schránce ponechte pár nedůležitých e-mailů a kontaktů, s nimiž si moc nepíšete.
O změně e-mailu informujte své kontakty.
Původní e-mail si nechte jako "spamový", používejte jej jenom pro registrace apod.
Ke starému e-mailu nechte manželovi přístup, o novém mu říkat nemusíte. Pokud by přece jen měl nějaké podezření, řekněte mu, že jeho hru na žárlivost už hrát nebudete, at si najde lepšího koníčka!
A donutte jej, aby si změnil heslo ke svému e-mailu, řeknětu mu, že jste celou dobu jeho právo na listovní tajemství respektovala, a že si nepřejete jeho heslo znát.
Plus připojte to, co jsem uvedla výše: Od nynějška to bude takhle!
Heslo mu rozhodně nedávejte. Není to jen boj o heslo (i kdybyste mail přestala téměř používat a založila si nový), ale o moc. Číst něčí poštu, maily a zprávy, to se prostě nedělá.
Nezapomeňte na to, že přes e-mail se dá získat nové heslo k většině účtů na internetu, kde jste pod tímto e-mailem registrovaná - poradna, facebook, sociální sítě, eshopy, všechno. Je to tedy i cesta získat kontrolu v podstatě nad celým vaším životem. To je nepřípustné. Stůjte si za NE. možná vám to teď přijde těžké, ale věřte mi, že tím by nic neskončilo a vše by bylo dál jen těžší.
Tak jestli Vám jde o princip, je to jednoduché: Nikdo nemá právo číst e-maily adresované přímo Vám: partner (manžel) ani zaměstnavatel. Toto právo Vám dává Listina základních práv a svobod, jež je součástí právního řádu České republiky.
K Vaší situaci se vztahují hned tři články: - článek 7 (nedotknutelnost osoby a jejího soukromí), - 10, odst. 2 (ochrana před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života) a - čl. 13 (ochrana listovního tajemství)
___ Porušování zákonů samozřejmě normální není. Něco jiného by bylo, kdybyste Vy sama o své vůli manželovi dala něco přečíst.
Jak píši v některé odpovědi výše: Ani Vy byste neměla znát heslo svého manžela. Měla byste trvat na tom, aby si je manžel změnil.
doplněno 30.08.13 17:54:Zajímat by Vás mohl i článek 16, který se vztahuje ke svobodě náboženství a víry. (Celá Listina mi přijde zajímavá.)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.