Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
nemám rád pohled na krev, když se třeba říznu nebo poraním a teče mi krev, dělá se mi zároveň i trochu nevolno nebo se začnu hrozně moc potit. Tyhle příznaky mě trápí i třeba při sledování nějakého pořadu v televizi, který se týká krve, i když ne v takové míře.
Chci se zeptat - lze s tím něco dělat? Jde mi o to, že až někdy budu muset jít na odběr krve, abych tam rovnou neomdlel nebo něco podobného.
Ještě jedna otázka - slyšel jsem, že při prohlídce v 18 letech se taky dělá odběr krve, je to tak, nebo se dělá v jiném věku?Díky všem
Pro "odberkrve"
- až do ca 18-ti let jsem se taky bála odběru krve - vždy jsem takřka "omdlévala" - takže mne museli pokládat na lehátko.
- no - ale postupně jsem si musela zvykat - odběr krve Ti dělají při každé příležitosti - a zjistila jsem, že to omdlévání bylo jen psychického původu. Stále nesnáším pohled na krev a "bojím" se jehel - ale vždy zatnu zuby a koukám se jinam.
Ale když sestřičce řekneš, že se bojíš jehel (nestyď se) - tak jsou většinou velmi hodné a mluví a rozptylují Tě, takže si většinou ani nevšimneš - a je hotovo. Většinou jsou to dnes mladé, šikovné a chápavé holčiny - tak se neboj - jako kluk to budeš mít určitě dobrý! - a na odběry krve si koukej rychle zvyknout - je to vlastně jenom to nejmenší zlo, co Tě může v životě potkat. Tak ahoj. Marcela.
Klídeček, taky to moc nemám ráda. Mně nejvíc vadí, když v televizi (hlavně ve zprávách) je nějaká reportáž na téma očkování atd. a je tam deset záběrů na braní krve, to bych fakt řvala:D Nesnášim to jak na celý obrazovce je vidět, jak ta jehla jde do žíly a nasaje krev..brrrr. vždycky utíkam od tv:D a samotné braní krve..to ti jí ještě nikdy nebrali? :O buď v klidu, nemysli na to co přijde, jen to štípne a pak je menší tlak, jak se nabírá krev. trvá to chviličku, podle toho, kolik krve ti nabírají. já mám vždycky otočenou hlavu o 90°:D
Mně by nevadil ani tak ten pohled na krev nebo tak, to se koukat můžu, ale ten pocit porušení integrity kůže je pro mě strašný. At už při odběru krve nebo při injekci. (někdy třeba i při velkém plošném odření - někdy) Obvykle to uvnitř ještě přežiju, ale "po akci" si v čekárně nebo venku zas sednu a ještě to pár minut rozdejchávám
Uvidíte, jak to půjde, až to jednou nastane. Nemůže to snad být horší, než když jsem jednou šel na odběr brzo ráno v zimě, komplet celej zmrzlej, všechny cévy úplně stažený a zmizelý, píchala mě injekcí všude možně, celkem snad 6x, už z toho sama byla zoufalá, že se jí to tak nedařilo
Já naprosto souhlasím s první odpovědí, nekoukat, myslet na něco jiného, pokud jste takový citlivka, neberte to ve zlém, někteří lidé takoví jsou.
Já jsem na vojně na povinných odběrech krve předbíhal, jen jsem požádal o stříkačku a pak ji vrátil naplněnou, pokud jde o moje tělo tak jsem v klidu, spíš mi vadí krev jiných, ale každý jsme citlivý na něco jiného...
Odběr krve je podle mě malichernost, ale když jsme u této otázky strachu z lékařských zákroků, zajimal by mě Váš názor na operaci. Byl jsem pouze na jedné, celkem banální, ale když mě vezli na sál, tak jsem se klepal jak ratlík. Připadal jsem si jak odsouzenec na smrt. Je fakt, že po probuzení z narkózy to byl zase pocit, jako bych vypil tak lahev Whisky - takže dobrý.
Tohle jsou iracionální strachy, čímž nechci říci, že jsou směšné, ale že je stěží nějak ovlivníte. Třeba vás to po prvním odběru přejde samo (třeba taky ne), ale doporučil bych upozornit sestru předem, je-li rozumná (měla by být, konec konců sestrymají své zkušenosti), může vám ten odběr provést vleže, aby to s vámi náhodou neseklo.
nedávno mi krevní odběr dělali, ale jinak, než dříve. Už ne injekční jehlou a zkumavkou, ale malou, pěknou, příruční mašinkou, do které je vložená ampule. V ampuli je podtlak. Mašinka se přiloží k ruce, udělá cvak, ampule nasaje krev prakticky okamžitě a odběr je hotový.
Žádné obavy, skoro nic neucítíte a neuvidíte a určitě neomdlíte.
oni jsou na to při odběrech zvyklí, takže až protivně a důsledně trvají na tom, aby člověk při odběru ležel (to by bylo asi v hodně polních podmínkách, aby to dneska dělali vsedě), a snad ještě někdy říkají aby se člověk nekoukal;
já odběr krve (a pokud možno po klasicku - v sedě, napíchne se žíla, a z jehly pěkně teče krev pokud možno do víc zkumavek) ZBOŽŇUJU (připomínka dětských let)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.