Rodina a příbuzenstvo - jejich označení

a ještě vlastník, vlastnice = potomci bratranců a sestřenic

Hezký večer inženýrko, musím se přiznat, že toto pojmenování příbuzenstva vůbec neznám. Není to jenom krajový název? My jsme i pro potomky bratranců a sestřenic používali to samé pojmenování - prostě sestřenice a bratranci, i když přes jedno koleno!

...ale velmi poučné, díky!

Bratr je švagr a sestra švagrová at už manžela, nebo manželky.

Švagrová či švagr...

Bratr Vaší manželky je Váš švagr a sestra Vaší manželky je Vaší švagrovou. Už se z toho točí hlava, že?

Smysl kmotrovství tkvěl v tom, že kmotr se tím zavázal, že se o dítě postará, pokud by přišlo o rodiče. Proto za kmotra v dřívější době vždycky rodiče hledali člověka pokud možno bohatého, váženého nebo významného. Dobře se to odráží v pohádce Smrt kmotřička.

Mezi kmotrem a kmotřencem je duchovní příbuzenství, kmotrem však může být i pokrevní příbuzný. Je to zástupce dítěte u křtu.

Pravidelné vedení katolických matrik se však v našich zemích datuje až od čtyřicátých až šedesátých let 17. století. Matriku tehdy tvořila vždy jen jedna kniha různého formátu, rozdělená na tři části: pro zápisy o narození, oddání a úmrtí, a to pro celou farnost. Zápisy v jednotlivých částech se prováděly chronologicky pro všechny vsi farnosti.
Forma zápisů byla textová a v podstatě stereotypní až do roku 1784. V části narozených se uváděl rok, měsíc a den křtu dítěte, jméno a příjmení křtícího, jméno dítěte, jméno a přízvisko či příjmení otce a jméno matky. Pak následovala jména a přímení kmotrů a kmoter, z nichž hlavním kmotrem nebo kmotrou byla ta osoba, která novorozeňátko držela na rukou. Proto byla v matričních zápisech označován jako conpater (resp. conmater) levans. Ostatní kmotři a kmotry byli zapisováni také jako testes, tj. svědkové.

Ještě přidám zajímavé stránky: genea.cz/...