Nejste přihlášen/a.
Rodiče mi nikdy nedávali dostatek citu,vlastně žádný.Když jsem měla problém,řekli : PROSIM TĚ... Když jsem měla hodně velké trápení,smutek,řekli mi : TY JSI ZRALÁ K PSYCHIATROVI. Někdy si říkám : Kdybych měla jiné rodiče ...
Je to vždy smutné, když děti citově strádají. Rodiče si nikdo vybrat však nemůže. Je těžké se s tím uvnitř smířit a vyrovnávat, to chápu. Ale myslím si, že o to více lásky a citu ve Vás bude, až budete mít svoji vlastní rodinu a své vlastní děti. Budete umět dávat lásku dvojnásob. I když je pravda, že toto Vás poznamenává na celý zbytek života. Můžete být na hodně věcí v životě o hodně citlivější, než třeba ostatní. A také mnohem více zranitelnější. Škoda, že si toto často někteří rodiče třeba ani neuvědomují...Je to jen můj názor však.
Trošku o rodičích a o sobě ještě popřemýšlej. Možná jsi jen naštvaná a křivdíš jim. Sama vím, že často začínám větu obratem "ale prosím tě". A nemyslím to nijak zle, dotyčného vyslechnu a je-li třeba, pomůžu mu. Myslím, že u vás v rodině to celkem normálně funguje, jen budeš trošku přecitlivělá. Možná na sebe jen poutáš pozornost a třeba k tomu máš i nějaký důvod. Ale věta "kdybych měla jiné rodiče" je dost přehnaná. Rodiče ti dali život, vychovali tě. Buď ráda, že je máš.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.