Nejste přihlášen/a.
Zdravím,
Před pár dny přítelkyně navrhla že bychom měli bydlet spolu. Jsme spolu nějakých 8 měsíců, známe se přes dva roky a mám ji víc než rád, dokonce mám pocit, že na světě není duše, která by se ke mně tak hodila. Jenže já jsem typ člověka, který má rád své soukromí, svůj prostor a myšlenka na ztrátu obojího mi není vůbec příjemná. Vzhledem k tomu, jak moc si své partnerky vážím, jsem návrh hned neodmítl a vyžádal si pár dní na rozmyšlenou, což se mé milé zřejmě trošku dotklo, ale snad to rozchodí. Hodně jsem o tom přemýšlel a už jsem více méně nakloněn tomu, že do toho půjdu, byt bych byl radši, kdyby vše zůstalo při starém. Bydlíme od sebe jen pár minut pěšky a stejně u mě přespává párkrát do týdne. Obávám se, že odmítnutí by nejspíš znamenalo konec vztahu a to se mi riskovat nechce.
Budu-li souhlasit, vznikne ovšem mnohem více problémů a otázek, které budeme muset řešit a většina mi není zrovna příjemná, protože půjde o hodně citlivé třecí plochy. Ta nejožehavější je nejspíše ta finanční:
Přítelkyně sama navrhla, že mi bude platit půlku nájmu, ale nemá ani tušení, že já neplatím nájem, ale hypotéku a navíc hodně vysokou. Byt jsem kupoval pár let zpátky, když byl téměř neobyvatelný a hodně jsem do něj investoval. Teď je to nádherný penthouse s terasou, jaká se v Praze jen tak nevidí, ale znamená to pro mě 15k na dalších mnoho let. Znám finanční možnosti své přítelkyně a nemyslím si, že by si mohla dovolit platit půlku. Bydlí v malé garsonce a platí odhadem 5-7k měsíčně. Další věc je, že si nechci ani představovat, co by se dělo v případě našeho rozchodu? Jednu špatnou zkušenost už mám a tehdá mi zachránila krk absence nájemní smlouvy, takže jsem ex-přítelkyni během hodiny sbalil a vypakoval ze starého bytu, což byla samozřejmě dost vypjatá situace a v případě, že bychom byli v nájemní smlouvě podepsaní oba, mohl to být velký problém, který nechci riskovat. Navíc jsem tehdá platil nájem a nikoli hypotéku... bojím se toho, aby pak nevznikl nárok na užívání bytu, pokud by mi platila její část.
Jaké z toho mám vybruslit tak, aby to bylo přijatelné pro partnerku i pro mě (žádný papír)? Zaručeně by se jí dotklo, pokud bych jí naznačil, že mi má peníze dávat v hotovosti a bez jakékoli smlouvy, abych si já mohl být jistý, že o nic nepřijdu pokud se rozejdeme. Jakým způsobem jste tento problém vyřešili vy, kdo jste k sobě vzali svou partnerku, nebo svého partner. Případně vy, kdo jste se k někomu přistěhovali?
Díky,
Amadeus
Já si myslím, že toto je hodně zapeklitý problém. Dívka se k vám nastěhuje a naruší váš svět, vaše soukromí, váš osobní prostor. Ne ve chvílích, kdy to dovolíte a chcete, ale nastálo, pořád a furt, ve dne i v noci, at chcete chvilku klidu nebo ne. A naopak, ona se ve vašem prostoru nebude cítit úplně volně, doma. Bude mít pocit, že je na návštěvě, kde ji mobčas nechtějí. Když jsem začala číst vaše povídání, viděla jsem tohle a hned mi naskočilo, že je to snadné, pořídíte nové bydlení, kde se budete zabydlovat spolu. Když jsem dočetla, viděla jsem, že je to nemožné. Navíc, sice vás neznám, ale vždycky čtu všechna vaše povídání, vaše odpovědi, vaše diskuze s někým. Jste svérázný a nekompromisní člověk s vyhraněnými pohledy na svět a žádná žena to s vámi nebude mít snadné. Natož ve vašem osobním prostoru. Asi radu nemám, sle budu vám i vaši milované dívce, at už je to tahle nebo jiná, budu držet všechny palce a přát hodně štěstí
Dobrý den,
je to jednoduché. Řekněte ji, že ten byt je Váš a že na něj máte hypotéku, ale aby se necítila jako příživnice, mohla by přispívat na náklady bydlení např. 1/3 běžného nájmu toho bytu (zjistíte z inzerovaných cen obdobných bytů ve vašem okolí). Tímto způsobem máte zajištěno, že Vy si budete dál platit hypotéku a přítelkyně bude platit jakýsi "slevněný, netržní nájem". O ostatní náklady se podělíte na půl.
David
Otázka je poněkud komplikovanější. Vás by se nedotklo, pokud by vám někdo navrhl, že mu budete platit třetinu tržního nájmu (+/- 5000kč) bez jakékoli smlouvy a jistoty? Opravdu se tak hloupě ptám, já sám nevím. Vím jen, že já jsem pragmaticky přemýšlející člověk a když do něčeho jdu, chci mít jistotu a přítelkyně se mi v mnohém hodně podobá.
Nájemní smlouvou jí rozhodně žádné užívací právo později nevzniká, jak by k tomu pronajímatelé přišli? Pokud to samozřejmě není ukotveno ve smlouvě nebo byste jí nedal smlouvu na dobu neurčitou, to byste pak musel v případě ukončení smlouvy shánět náhradní bydlení.
Abych řekla pravdu, tak já bych skoro byla spíš uražená v případě, že by mi přítel navrhl, abychom sepsali nájemní smlouvu Přišlo by mi logičtější prostě platit příspěvek na hypotéku s tím, že bych počítala s tím, že holt pokud se rozejdeme, budu muset jít, protože mi byt nepatří.
Myslím si, že děláte z komára velblouda. Řekla bych přítelkyni narovinu, že je byt na hypotéku, že platíte tolik a tolik a že chápete, že půlku na to nemá, tak at sama navrhne, jakou částkou se bude na nájmu podílet. Vám to skoro může být jedno, protože tak jako tak na tom budete lépe, i když spotřeba v bytě se navýší.
Moc si nedovedu představit o čem spolu mluvíte, když přítelkyně ani neví, že byt je Váš a na hypotéku a Vy nevíte, kolik ona platí za podnájem. Tu hypotéku byste musel platit at už byste bydlel sám nebo s ní. Nic bych před ní neskrýval. Až bude znát pravdu, můžete se dohodnout. Ale pokud splácení hypotéky zvládáte sám a s touto přítelkyní počítáte i do budoucna, asi bych ji do placení nájmu nijak nenutil. At třeba nakupuje a zbytek si může šetřit. Stejně pokud časem budete spolu oficiálně, budete s penězi hospodařit jako rodina, tak je to jedno.
Kupodivu jsou i jiná témata, než "kolik platíš nájem?" a "jsi tu v nájmu, nebo je to tvoje?". Nic neskrývám, jen na to nepřišla řeč. "Oficiálně" spolu nikdy nebudeme a na tom se shodneme oba, takže vždycky bude nějaké "moje" a "tvoje".
Nechat přítelkyni platit potraviny a ostatní výdaje domácnosti není úplně špatný nápad, ale můj problém s tím je ten, že já vařím lépe a radši, než ona, takže stejně budu chodit nakupovat já. Navíc nejsem fanda tradičního rozdělení rolí.
Také zdravím. Já bych toto asi řešila písemnou dohodou. Dva se dohodli na společném bydlení od tehdy a tehdy s tím, že spolubydlící se zavazuje podílet se na provozu domácnosti, stravování atd. tou a tou částkou vždy k tomu a tomu dni v měsíci. Spočítáte si náklady na bydlení, které s Vámi bude užívat (hypotéka je Vaše věc, tu byste platil i bez ní) a prodiskutujete to s ní. Na částce, kterou bude přispívat na chod domácnosti byste se měli dohodnout, aby byla přijatelná pro oba dva. Společné bydlení zanikne, jakmile se na něm oba dva opět dohodnou. Ona bude platit spolu s Vámi jen to, co bude též používat a využívat, tedy se podílet na nákladech bydlení (ty by ostatně platila všude). Chápu Vaší pozici, chápu i tu její, ale pořádek mezi dvěma při společném bydlení by být měl. Aby to nebylo pro oba zavazující více, než si představují. Vše musíte řešit dohodou a dojít ke kompromisu, který bude vyhovovat vám oběma. Domluvit si pravidla spolubydlení je důležité. Že není Vaše bydlení nejlevnější by jí mělo jasné, záleží na ní, zda o něj bude stát, nebo si najde něco levnějšího. Ona potřebuje bydlení, Vy na ní nechcete vydělávat, ale zase si nemůžete dovolit spolubydlící za darmo. Tak to spolu proberte tak, abyste se rozumně dokázali dohodnout. Jen můj názor a nápad. Přeji vám oběma, abyste dospěli k přijatelnému kompromisu a nerozdělilo vás to. Časem sami uvidíte, zda vám to vyhovuje, dokážete se zžít a vychytat problémy ve spolubydlení dle svých představ.
Ach jo, není to lehké. Vy budete dál platiti hypotéku at partnerka s vámi bydlí a nebo ne, takže bych jí do splátek nezasvěcovala. Vy platte si svou hypotéku a na partnerce nechte obživu vás dvou. Na jídlo papír není třeba. Garsonku neprodávat, jen pronajmout a podělit se se ziskem napůl. Je to jen blesková úvaha, přijdou jistě další užitečné rady.
Hypotéka je jen vaše soukromá investice, ten byt jí nikdy patřit nebude, takže chtít od ní příspěvek na hypotéku by byla vychcanost. Měla by platit polovinu za energie a nějaký přiměřený nájem, který si jako majitel určíte sám. Jestli je to třeba luxusní tři plus jedna, nájem by byl nějakých deset tisíc, přítelkyně by měla platit půlku, tj. s energiemi nějakých 7 tisíc.
Tedy já chápu, že je blbé přítelkyni říkat, že se mi s nikým nechce bydlet a že platím hypotéku jak Brno, ale vždyt to nemusíte předložit jen ze svého pohledu, ne? Určitě se najde pár argumentů, které by přijala.
Pro ni by bylo třeba taky nepříjemné, kdybyste na ni bručel, musela po vás uklízet (tedy pokud ona touží mít byt jako klícku a vy jste klasický muž, pro něhož ponožky na zemi v obýváku nejsou důvodem k úklidu), musela se uskrovnit víc, než čekala, musela omezit své koníčky (domácí zvířata, touhy po dětech apod.), prostě koukněte na to z její stránky - co jí to přinese? A o co přijde?
Ovšem tvrzení "oficiálně spolu nikdy nebudeme" je dost zajímavé, aby vydalo za sto jiných argumentů. At už to znamená, že se nechcete úředně ženit, nechcete ji představit svým blízkým, mít spolu rodinu/děti, nebo že bude vždycky jen tajnou milenkou za cizími zády. Znamená to tak trochu, že vlastně už teď máte naplánovaný rozchod...
Nejsem si jistý, zda mi pokus o pohled ze její perspektivy pomůže nalézt vhodný návrh.
Já v žádném případě neplánuji mít z přítelkyně služku. Jsem docela pořádný a naprosto samostatný. S domácím zvířetem by byl problém, ale naštěstí vlastní pouze rybičky... pokud je bude chtít přestěhovat, nějak to zvládnu.
Iniciátorem jejího návrhu byl zřejmě blížící se konec nájemní smlouvy a tedy otázka domácího, zda chce prodloužit. Její byt není žádný zázrak, tak chápu, že se chce přestěhovat a jelikož bydlím jen kousek a stejně u mě často přespává, tak chápu, že jí to napadlo.
"Oficiálně" jsem myslel vztah potvrzený svatbou. Oba máme na podobné papíry alergii. Jinak jsme spolu naprosto neskrývaně. Nic jiného za tím není.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.