Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Výpověď a co teď

Od: jarka44 odpovědí: 17 změna:

Mám už půl roku problémy se svou vedoucí, nyní to vyvrcholilo a já na ní nejprve podala stížnost a týden poté i výpověď důvod-mobing a následné zdravotní potíže /asi budu fakt potřebovat psychiatra/. Teď marodím a vím i podle telefonátu kolegyně, že je z toho v práci dost velký poprask. A já už se tam nechci vrátit, nezvládla bych asi ten nápor. Ale nevím co teď, nejdřív jsem byla hrdina, ale teď nemůžu spát, bulim a vůbec nevim jak to řešit. Prosím poraďte, než se z toho fakt zbláznim. Moc děkuji.

 

 

17 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 


3x

Chápu úplně vaše pocity, znám něco podobného i u sebe. Asi by to chtělo se sebrat a spíš si sama sebe začít vážit, že jste to po půlroce začala radikálně řešit. Fandím takovým lidem, kteří si nenechají líbit špatné zacházení.

Berte to tak, že vždycky něco končí a něco začíná. Pokud je z vaší výpovědi u vás v práci poprask, znamená to, že jste asi udělala dobře. Opravdu se zpět nevracejte, pak to vypadá, že jste natolik slaboch, že si nenajdete jinou obživu. Asi by to šlo jen za jedné podmínky, že si to vyříkáte s vaší bývalou vedoucí.

Takže buďte v klidu, odpočiňte si doma a ujasněte si, co dál. Dejte dohromady všechno o svém životě, vzdělání, zkušenostech a dovednostech. Až vám skončí výpovědní lhůta, přihlaste se na pracovní úřad kvůli pojištění a podpoře avrhněte se do hledání nové práce. Není to jednoduché, ale jde to. Vytvořte si životopis, naučte se psát motivační dopisy a začněte pátrat. Rozesílat žádosti, životopisy, prohlížet inzeráty, kontrolovat internetové portály s volnými místy. Klidně začněte už nyní, budete mít novou motivaci a uvidíte, že se vám to podaří. Chce to jen vytrvat a být ve správnou dobu na správném místě.

Držím palce.

jarka44

Vaše odpověď mě pohladila po duši, v té práci jsem totiž vydržela dva roky a najednou přišel den a už to nešlo. Nejsem konfliktní typ, tak jsem překvapila sama sebe. Ale opravdu jsem si chtěla vážit sama sebe, protože to neustálé ponižování je hrozně ubíjející. Děkuji za příspěvky a doufám, že to zvládnu ustát, je to pro mě opravdu těžký. Díky.

Přidám se a držím palce. Člověk by si skutečně neměl nechat s prominutím sr*t na hlavu. Na jednu straně je to těžké, pokud hledáte uplatnění v oboru, kde stojí před dveřma fronta vašich náhradníků, na druhé straně je ale jasné, že pokud si to většina nechá líbit a bude jen fňukat, nic se nezmění. Důležité je, že jste našla odvahu se proti tomu postavit - můžete se v klidu podívat na sebe do zrcadla a navíc se jistě vyřeší i vaše zdravotní problémy.

Díky za uznání. Já jsem si zažil podobnou věc, ale po mnohem delší době na jednom pracovišti. Dnes je docela vzácnost, opustit pracovní místo, protože každý se snaží raději sklopit zrak a místo si udržet. Proto vám moc fandím.

Musíte se připravit na to, že nový začátek je hodně těžký, připravte se na to, že budete rozesílat životopisy a ponížené žádosti o místo s tím, že se vám firma ani nebude obtěžovat odpovědět. Budete prodělávat všelijaká výběrová řízení, kde si z vás personalisté budou dělat skrytou legraci. Budete pracovat různě na zkoušku, začínat úplně od spodních příček.

Až se dostanete na pracovní úřad, začněte se zajímat o rekvalifikace, další možnosti vzdělávání a vůbec všechno, co ÚP nabídne. Jsou všelijaké možnosti, o kterých se normálně nedozvíte a ani Úp vám je nenabídne sám, protože to je pro ně práce navíc. Rozhlaste po známých, že hledáte práci, svoje nabídky uložte na pracovní servery, na server MPSV. Uvidíte, že se začne něco dít.

A že práci, která by vás uspokojovala a byla v pohodě najdete, je samozřejmé. A pak budete na tu minulou vzpomínat jako na nevýznamnou epizodu.

A opravdu, jakmile jednou zabouchnete dveře, nevracejte se. To nikdy nedělá dobrotu a o to víc se pak po vás budou vozit. Věřte, že je nad všechny příjemné pocity, potkat někoho z bývalé práce a říci, nojo, teď mám skvělé místo, klidné a v pohodě, jsem naprosto spokojená...

Tak se držte.

lm®

ahoj

Dovolím si podpořit odpověď @jerrymungo .

Mám také něco podobného za sebou a také musím říct : Odejít se vztyčenou hlavou a nevracet se!

Dnes je to více než 5 let,co jsem to udělala.začátky v nové firmě byly set sakra těžké,veliký kolektiv nebylo to pravé ořechové pro mě,jen velmi těžko jsem si zvykala-mnoho slz do polštářů a mnoho blbých dnů.Ale dnes ,když se ohlédnu vím,že jsem udělala dobře.Finančně jsem si polepšila,mám dvojnádobný plat a poloviční dřinu.

A hlavně! : Nedovolila jsem už dále osobě,která mi nesahala (s prominutím) ani po kotníky ,aby se po mě naprosto bezdůvodně vozila a léčila si na mě svoje mindráky. A to je prostě pocit,který mi za to vše stál.

A neb :jsme lidé,nedovolme jiným ,aby se k nám chovali jako k něčemu méněcennému,jen proto,že oni se nějakým způsobem dostali k moci. Přeju Vám pevné nervy,vydržte .

jarka44

Díky moc za všechny vzkazy, taky mi přijde, že si na mě léčila své mindráky a to jsem fakt bych řekla člověk tolerantní, ale mám rodinu, šikovné děti manžela a ona sama rozvedená, jinak nevim co jsem dělala špatně. Vaše odpovědi mi pomohli, protože vidím, že v tom nejsem sama, takže ještě jednou díky, díky ...snad bude líp. Mají s ní problémy i jiní, ale problém je v tom, že se dnes lidé bojí o práci a radši trpí, vím to dobře a nemám to nikomu za zlé.

A jen krátce. Zažil jsem i vedoucí, kteří se sami báli o svoje místo, takže se před svými nadřízenými chtěli ukázat jako přísní šéfové a našli si někoho, koho pak neustále znemožňovali. Ale už to neřešte, život jde dál a pokud vás podpoří i rodina, budete jednou určitě spokojená.

lm®

" ...Zažil jsem i vedoucí, kteří se sami báli o svoje místo, takže se před svými nadřízenými chtěli ukázat jako přísní šéfové a našli si někoho, koho pak neustále znemožňovali..." Tohle dělá hodně vedoucích.To je právě to léčení svých mindráků na úkor někoho,kdo se jen těžko může účinně bránit.Obzvláště ženy šéfky v tomto vynikají.

Ale neřešme,to to nemá řešení.Tyto mívají svoji pozici nějak jištěnou( tlačenka,pomluvy,intriky,sex apod.,takže se jen tak ze své pozice nesesunou.Jediné řešení je klidit se jim z cesty.

Je to naprostá pravda, doplnila jste moji odpověď úplně beze zbytku.

V zaměstnání už to není nějaké pohodové, ale spíš neustálý boj. Opravdu nejlépe odejít a myslet si, že má pravdu to přísloví, že na každou sv... se někde vaří voda v kotli.

 

pohanka*

2x

Pokud jste nyní ve špatném zdravotním stavu, tak je možné, že nad tím, co nyní napíšu, mávnete rukou, ale radím, dotáhněte to do konce. Podáte-li sama výpověď bez uvedení pravého důvodu, tak budete více krácená na podpoře v nezaměstnanosti. Takže na výpověď pracovník může uvést jako důvod výpovědi šikanu, mobing apod. Je též dobré mít něco na papíře, třeba od toho lékaře - psychiatra proč se u něj léčíte, respektive co to vyvolalo. Případně od bývalých kolegů. Podpora se potom nekrátí. Podívejte se na novinky.cz, poradna - šikana na pracovišti z 3. května 2011. Je to tam přehledně vysvětlené.

Souhlasím, to je dobrý nápad, nehledě na to, že bez udání důvodu je ideální pro bývalého zaměstnavatele, který si může skvěle výmýšlet o vaší osobě, pokud se na vás potencionální zaměstnavatel bude informovat.

 


1x

Pouze pokud by se to vyřešilo tak, že vedoucí dostane výpověď a někdo z podniku za vámi zajde at se vrátíte /nejlépe i s omluvou/, tak pak bych se vrátil. Jinak ne.

Tam by šlo i o to, zda ta vedoucí je taková pouze na vás a nebo na celý kolektiv a jak ten kolektiv vlastně vypadá.

Ale berte to prostě v klidu, nakonec, jak zpívali Voskovec s Werichem, nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní.

A chce to myslet pozitivně, uvidíte nové možnosti, které se před vámi otevřou.

 

 

alfusatec

0x

tvá vedoucí má málo sexu(nebo spíše nekvalitního)! A tobě radím přejít jinam.

 

chytrolin*

0x

Tak asi si začít hledat novou práci, ne?

 

pt®

0x

Co zažíváte, nepůjde vydržet do nekonečna. Chce to odejít a nenechat si ničit psychiku. Také se mi stalo něco podobného, když jsem si zvýšila vzdělání, vyhrála jsem konkurs a dostala místo, které se nepouští. Měla jsem to kousíček do práce, dalo by se říci hodně výhod. Jenže jsem přišla tam, kde měli mindrák ze ze svého vzdělání ukončeného před xxx lety a neměli nové vědomosti, neřkuli, neznali žádný cizí jazyk, zůstala jim jen funkce. Za čas se děly věci, když jsem odešla např. na wc, hned jsem měla změny v PC v datech, na které se hned nepřijde. Když jsem to zjistila, bylo mi to z toho zle, samozřejmě mi přibyla práce vše opravit, ani v noci jsem z toho nespala. Nakonec jsem dala výpověď, a celou dobu byla v prac. neschopnosti a řešila vše již jen s nadřízenými. Odešla jsem a skutečně obratem nastoupila na místo, kde jsem byla až do důchodu, a super prostředí, atmosféra, jako v rodině a klídek a pohoda. Nebojte se odejít, kvůli tomu, že si někdo na Vás řeší svůj mindrák.

 

522xboy*

0x

hledej si praci jinde. jestli nemas zname na vysokych mistech, proti temhle grazlum atd nemas sanci. ja sam sem odesel ze dvou fajn mist kvuli tomuhle...obrana je skoro miziva!

je tu jedna moznost ale je fyzicky narocna. pokecat si s ni o tom z oci do oci nekde ...osamote
!

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]