Nejste přihlášen/a.
Zdravím, je mi 16 let a už odmala jsem neuvěřitelně stydlivej, bojím se mluvit s lidma, nedokážu se jim podívat do očí, bojím se vycházet z domu, abych někoho nepotkal, bojím se být i tady doma, abych nenarazil na někoho příbuzného, hrozně moc mi tluče srdce, mívám i průjmy, když se musím poznat s někým novým. Existuje vůbec něco takovýho? Poraďte mi prosím! Jsou prázdniny a vážně mě nebaví být zalezlej doma, jen proto že se bojím ostatních lidí a kontaktu s nima.
Ahoj JároTy máš zcela jistě fóbii jako z učebniceNechápu tvé rodiče,jak je možné,že s tebou do teď absolutně nic nedělali!Co nejdříve je potřeba navštívit psychologa,a posléze možná i psychiatra,aby ses díky jim toho zbavil.Sám to asi nedokážeš,když už je to tak letité.Hodně štěstí přeji
doplněno 16.07.13 19:50:Ještě dodám::oni nejsou kouzelníci,aby jsi si nemyslel,že ti dají radu či léky,a budeš mít po problému.Oni ti pouze budou radit,aby jsi věděl co a jak s tím dělat.Každá fóbie je vlastně v podstatě strach z něčeho,z čeho by člověk mít neměl-myslím,ty lehčí formy.No,a my musíme s tím strachem bojovat,čelit mu.Tzn.že ty budeš muset "jemu" jakoby vyhlásit válku,a to tím,že začneš chodit sám mezi lidi,a především,začneš s nimi komunikovat,pomalými krůčky,ale jde to,když se chce!Zkoukni schválně americký film "A co Bob?"Je to skvělá komedie,a hlavní hrdina je člověk,který trpí úzkostnou poruchou s agoragóbií.Je to poučné a velice inspirativní...
Hele, máš prázdniny, takže to je ideální doba se "odblokovat".
Já bych ti doporučil např. sednout si jen tak do parku na lavičku a koukat po okolí, potom třeba sedět na zastávce mezi lidma a koukat po okolí, anebo sedět na koupališti a koukat po okolí. Tak si zvykneš být mezi cizími lidmi.
Jestli se necítíš, nemusíš hned zpívat a tancovat, ale proč třeba neklebetit s kamarády o věcech co tě baví?
Hodně pomůže nějaká sportovní aktivita (posilovna, plavání, tenis... atd.)
Ahoj - už se tady na toto, anebo podobné téma ptalo více mladých lidí - zkus je na poradně vyhledat a spojit se s nimi.
Jinak samozřejmě vyhledej psychologa - sám to asi nezvládneš, chce to si pokecat a kecat a kecat ...
Mne toto postihlo bohudíky až ve stáří - ale psychiatři, nebo psychologové jsou příliš mladí, problémům starých lidí nemohou moc porozumnět - ale Tobě by mohli. Tak to rozhodně zkus.
doplněno 16.07.13 21:08:pardon - porozumět
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.