Nejste přihlášen/a.
Inspirovala mne zde nějaká otázka ohledně vztahu druh-družka. S přítelem žijeme už 30 let - a z toho asi 15 let ve společné domácnosti (dříve byl ženatý - chtěl vychovat syna).
Každý žijeme za svoje peníze, společný majetek nemáme - platíme společně jenom výdaje na nájem - má za takové situace partner nějakým způsobem (jako druh) po mé smrti nárok na můj majetek? - myslím hlavně úspory a můj dědický podíl na domku rodičů?
Neptala bych se takhle blbě - ale někdo mne postrašil, že šikovný advokát může i dnes zlegalizovat vztah druh-družka - a vznést požadavek na podíl z mého majetku.
Zajímá mne to především z právního hlediska ( partner má svého majetku dost, můj majetek nepotřebuje a je to poctivý člověk) - já nemám děti a je mi jedno, co bude po mé smrti - ale přece jenom bych chtěla, aby můj "skrovný majetek" připadl mému bratrovi a jeho dětem - a aby se nemusel pouštět do nějakých dědických sporů. Svému partnerovi absolutně důvěřuji - ale ... možné je všechno ... . Děkuju za trpělivost. Marcela.
Předchozí odpovědi nejsou zcela správné. Co k tomuto problému říká občanský zákoník? Pro dědění za zákona (neexistuje-li závět) platí m.j. tato pravidla:
V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.
Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí v druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
doplněno 04.07.13 16:42:Jestliže nemáte děti a jednalo by se o dědění ze zákona, pak jediným dědicem by byl váš partner. Existují však i jiná řešení, než sepsání závěti. Můžete svůj majetek ještě za svého života darovat. Teoreticky může zůstavitel svého partnera vydědit, což ale ve vašem případě asi nepřipadá v úvahu. Takže doporučuji závět.
doplněno 07.07.13 15:07:Kartaginec: možnost vydědění jsem uvedl jen pro úplnost i když vím, že v případě tazatelky pro ni nebudou splněny podmínky. Vydědit však lze (při splnění zákonných podmínek) každého potencionálního dědice, tedy i toho, kdo by dědil z důvodu spolužití ve společné domácnosti. Péče o společnou domácnost nespočívá jen v tom, že společně nakupují a platí potraviny, ošacení a pod. Společnou péči lze spatřovat v tom, že např. jeden bude uklízet a prát, druhý žehlit. Jeden vymaluje, druhý vyčistí koberec. Spotřeba energie je společná záležitost a o její úhradu se musí nějak podělit. Nedovedu si představit naprosto oddělené hospodaření. V případě pochybností by rozhodl pověřený notář, zda pozůstalý "druh" je dědicem.
Navíc, k tomu vydědění by, myslím, musel být důvod, a to ne ledajaký, ale jeden z (tuším čtyř) taxativně vyjmenovaných důvodů, jejichž podstata je, aspoň tak to vidím, v tom, že ten vyděděnec byl na zůstavitele ošklivý, což jistě není váš případ.Samozřejmě nevím, jestli to takhle platí i v případě dědění podle toho tučně označeného pravidla v Brunově příspěvku, ono jaksi samotný popis je tak trochu v rozporu s potenciálnímy důvody k vydědění. Na druhou stranu bych se zeptal Bruna, jestli lze tento odstavec vůbec aplikovat, když, jak píšete, "žijete každý za své". (Alespoň takhle je to podle stávající právní úpravy, která platí minimálně do konce tohoto roku a možná, částečně taky díky vládní krizi. i déle. )
Náš právní řád nezná pojem druh a družka. Po smrti nemá druhý z partnerů takto žijících nárok na nic. Leda, že byste mu sama něco neodkázala v závěti...Právě k vůli dědictví se lidé často nakonec berou po mnoha letech žití "na hromádce"...
doplněno 04.07.13 15:50:opr. mělo být - odkázala.
doplněno 04.07.13 16:34:Kromě poslední vůle, je zde řešení - darovat vše za života. Ale to si člověk také musí dobře rozmyslet, aby na to nakonec sám nedoplatil.
Víte, že takhle obdobně dopadla paní Y.Simonová? Když se pan Vlach stratil, přišla paní Vlachová, sice velmi slušně, ale rozhodně a p.Simonová musela opustit, jen se svými osobními věcmi, byt. To, co se stalo jí, může se stát vám nebo vašemu příteli, ikdyž nejste ani jeden ženatý/vdaná. Dědic po jednom z vás (váš bratr, syn přítele) otevře dveře a řekne-Ven! Na stará kolena nic moc představa. Neměl by být problém poradit se s notářem, který navrhne řešení, případně ihned zrealizujete. Jestli nechcete kupovat kvasnice na svatební koláč a věneček pro pannu nevěstu :D
doplněno 04.07.13 16:38:Notář by měl znát řešení. Nebo právník.
Děkuju za všechny odpovědi - ale "kurňa" - já se přesně kvůli tomu nechci vdát a partner se zřejmě i kvůli tomu nechce ženit - Je poslední vůle jediné řešení?
Děkuju za všechny odpovědi
- a vyrozumněla jsem z nich, že i já bych měla nárok zdědit partnerův majetek v případě jeho smrti, i když nejsme manželé. Je tomu tak - nikdy mne to ani nenapadlo!
Jako druzka ze zakona nezdedite nic pokud vam to druh nakym zpusobem /nenapise nebo neodkaze/
No ale o tom právě mluví Bruno, už předevčírem. Samozřejmě nezdědí nic jako "družka", protože "družka"právně neexistuje, ale může dědit jako "ten, kdo žil se zůstavitelem... atd (Bruno, 04.07.13 16:00, případně přímo odkaz na zákon: podnikatel.cz/... . paragraf 474),
Mimochodem to je částečně i odpověď na dotaz babkazov nížže. Homosexuální páry navíc mohou uzavřít registrované manželství a tak se dostat do dědické první skupiny, a některé páry možná ho uzavírají právě proto, i když jistě ne všechny a ne vždy hlavně či jenom proto; Prostě z hlediska zákona to mají stejné jako páry heterosexuální.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.