Nejste přihlášen/a.
Mám takovou věc, se kterou potřebuji poradit. Je mi 17 a ještě jsem nikdy s nikým nechodila. Nejsem nepolíbená, ale prostě jsem nikdy neměla vztah. Nejsem ani škaredá, právě naopak, kluci o mě docela zájem projevují, ale na nic víc nikdy nedošlo. Jde mi ale o něco jiného. Zatím se tím moc netrápím, vadí mi ale, že společnost očekává, že už bych v tomhle věku měla někoho mít. (nebo při nejmenším alespoň něco za sebou) Kamarádky ty mají za sebou již několikátý vztah a né že bych jim záviděla, ale cítím, že bych taky měla s někým něco začít. Dokonce i rodiče- mamka ta pořád vykládá jak si dcery od jejích kamarádek (mnohdy i mladší) berou na dovolenou své přítele a né že by mi to někdy řekla, ale cítím, že očekává, že někoho budu mít. Tatka ten neustále vtipkuje o tom, jak bude kluky odhánět brokovnicí, v hloubi ale vidím, že by ani nebyl proti, kdybych někoho měla.. Je na mě kladen společenský tlak ohledně téhle věci a mě to hrozně ubíjí. A není to tak, že by se mi někdo posmíval, spíš se na mě zvláštně dívají. Nejde to úplně popsat s čím se potýkám, tak mi snad dokážete poradit. Čekám hodně rad typu "Když se na to necítíš, tak ostatní ignoruj" a podobné. Jak jsem již říkala, nejde o to, že by si někdo opovážil něco říct, jde o můj vnitřní pocit, že bych měla, i když po tom nijak zvlášt netoužím. Nechápu to, protože jsem spíše vyspělejší, nejsem nějaké zaostalé děcko, které se nepustí maminky. Jen mě to trápí a nevím co s tím.
Možná právě proto, že jsi, jak sama píšeš, vyspělejší, nepotřebuješ navazovat vztah s kýmkoli, kdo se namane, za každou cenu. Ono je to tak totiž i později - mám pár let po dvacítce a kamarádky +- podobného věku a vidím to na nich: Některé jdou ze vztahu do vztahu ale neznamená to, že jsou vysvěplejší. Naopak některé jsou třeba i dva roky samy, než zase potkají někoho, kdo je zaujme. A většinou jsou to právě ty samostatnější a sebevědomější.
Takže moje rada zní: Až potkáš někoho, kdo tě zaujme, usiluj o něj. At je to zítra, nebo za rok. Do té doby na to kašli.
když to je takové to klišé, očekávání, co tě trápí... až ti bude xy vdáš se... za dva roky první dítě a za pět dovolená v Jugoslávii...
Tohle jsou taková vžitá ani ne pravidla, ani norma. Holka, co nebyla v mý době ve dvaceti vdaná s dítětem, byla divná. Dnes je to takové jiné, aspoň mi to přijde při sledování mých dětí a jejich vrstevníků - takové dva tábory. Jeden jde do všeho hrrr, vztah střídá vztah- dámi - nedámi, berou si od života vše, co se dá a příliš se ničím nezabývají. V tomhle táboře mám jednoho syna. Dopadl tak, že má dvouleté dítě, v podstatě je plný problémů a potíží, nic nestíhá a nezvládá, skočil ani ne tak do života ale do příležitostí a nedokázal jich využít pro svůj život.
Dcera, té je 28, si někdy v 15ti myslela, že není normální, když nemá kluka, nemá tohle ani tamto. O rok později jí to přešlo (ufff) a začala žít životem - platíš moje účty? Ne? Tak se nestarej. A užívala si všeho, co ona chtěla, ne, co by se snad čekalo. Její životní kotrmelce, pro mne jako pro mámu, jsou z jedné strany úsměvné a z druhé strany jí závidím, že se nenechala ničím svázat a tu hubu si namlela podle svýho. Ted se nějak usadila a najednou by chtěla mít už svůj klidný rodinný život. Přišel její čas.
Pak mám ještě syna, je ti věkově blízký, je mu 19 a ještě neměl vztah. Tak rok a půl zpět se tím trápil, myslel si, že je snad nezajímavý, ošklivý, nudný. Snažil se nějakou ulovit, protože kluci už dávno měli a on ne a holek kolem něj vždycky bylo a je dost. Ale vždycky to vzdal sám. Protože od těch holek cítí to očekávání. Rád by holku, především dobrou kamarádku, přítelkyni a partačku v jednom a to chtěl ve svých letech hodně ale ony chtěly hnd vztah ve stylu - budeš za mnou pořád jezdit, budeš u nás... budeš s námi jezdit na dovolenou, přesně jak píšeš.Jak píši, je ti věkově blízký a k mému úžasu vzal život do svých rukou a pochopil, že on je tím pánem a že mu nikdo nebude "řííkat" co by měl a kdy by měl. Přestal řešit vztahy/nevztahy a soustředí se na svůj životní sen. Nezneužívá příležitostí jako jeho bratr, vylepšil sestřiny karamboly. I on je stejně jako ty, ten vyspělejší a pochopil, že život je výběr své cesty a zodpovědnost za svůj výběr. Myslím si, že i ty bys neměla problém nakonec někoho ulovit a prostě být aspoň na oko stejná jako ostatní ale myslím si, že stejně jako on, tohle prostě nechceš, ve skrytu duše, víš, že to není správně. Jak pozoruji své děti, tak vím, že tenhle kluk se neusadí v 28 ale bude mu to trvat dýl. Nikdy nebude žít podle toho, co se říká. A co? Nic, protože nejdůležitější je aby byl ve svým životě štastný. A tohle si přejí i tví rodiče ze všeho nejvíc.
Na tohle není rada, napsat - počkej si, ten pravý přijde je sice pravda ale je to stejné klišé jako to, co vyvolalo tvoji otázku, tohle víš sama. Snad ti příklad mých dětí bude trošku odpovědí. Není důležité kdy ale jak.
To je takový věčný boj s obecným míněním. Člověk má pocit, že by měl být jako ostatní.
Pokud nechceš, aby tě to trápilo, musíš věřit sama sobě, že to děláš správně.
Kdyby sis našla nějaký vztah jen proto, že ostatní to tak taky dělají, tak ten vztah bude jen stěží opravdu o něčem. Myslím, že hledáš něco víc.
Nenechej se zviklat a věř tomu, co děláš. Počkej si na někoho, koho budeš opravdu milovat a kdo bude opravdu milovat tebe. Byla by škoda dělat si vrásky s někým kdo s tebou bude jen proto co jsi a ne kdo jsi.
ahoj, já myslím, že vážně nemáš kam spěchat, ani mně se takovéto škatulkování a normování nelíbí, je to o ničem
problém je v tom, že tvoji rodiče berou celou situaci jinak, a nahrává jim k tomu fakt, že okolí má podobné smýšlení; ale věř, ne všichni by s nimi sympatizovali
z druhé strany tvoje rodiče ti asi hodně lidí v tvém věku závidí, nebot řaší naopak to, že někoho už mají, ale rodičům se to nelíbí, takže musí vztahy tajit a podobně
jak už radili ostatní, nedej se ovlivnit okolím, at už kamarádkama a rodičema, jde o tebe, ne o ně
co bych ti poradil: - najít si spíše nějakého koníčka, kterým vyplníš svůj volný čas a tím pádem nebudeš mít čas myslet na takové věci
hledej na tom, že nikoho nemáš, různá positiva: - třeba ano, tvoje kamarádky sice mají už několik vztahů za sebou, ale ty třeba hledáš vztah na delší dobu, ne na několik týdnů nebo měsíců, ale na rok a více;
- můžeš si užívat svobody, nemusíš řešit nevychovanost kluků, nemusíš se s nikým dohadovat, atd.
pokud můžu mluvit za sebe, tak jsou mi takové holky sympatičtější, že si raději nějakou dobu počkají a najdou toho pravého, než nějaké poblázněné pubertačky, které musí mít vztah za každou cenu
Ty doby, kdy si babky na návsi špitaly je jí tolik a tolik a nemá žádnou známost, je už rok vdaná a ještě nemá děcko, asi bude nějak nemocná apod. jsou už dávno pryč. Dnes je jiná doba. Vy nemáte kam spěchat, zvlášt když se na to necítíte. Proč navazovat známost jen proto, abyste druhým zacpala pusu? Nesrovnávejte se s kamarádkama, co řeknou, také nemusí být pravda. Vaše priority jsou asi někde docela jinde a není nikde psáno, že přístup druhých je v pořádku a ten Váš je divný...Používejte svůj vlastní rozum, je to Váš život, tak se nedejte ničím a nikým ovlivňovat. A tlačit se do něčeho, co nechcete. Váš vnitřní pocit vychází z toho, co si myslíte a čím se zaobíráte. Zaměstnejte myšlenky jiným směrem. Vemte to z duhé strany - je spousta rodičů, kterým dělají starost dcery, které si známost pořídily brzy. Bojí se, aby se k vůli známosti nevykašlaly na školu, nepřišly do jiného stavu příliš brzy atd. Snaží se tomu zabránit, nastoupí příkazy, zákazy...A nejsou spokojeni ani rodiče, ani děti. S tímhle Vy nemusíte bojovat a ani Vaši rodiče. Všechno má svá úskalí, takže buďte v klidu, nenechte sebou manipulovat a zůstaňte rozumná. Společnost se s tím snadno vyrovná. Nemáte důvod k vnitřní nespokojenosti, protože nemáte nic zmeškáno. Netrapte se tím, co zcela určitě přijde, až to budete opravdu chtít. Jen můj názor, Vám přeji pěkné dny bez zbytečného trápení.
kašli nato! pokud bys začala s někých chodit jen proto že je na tebe kladen nějaký tlak společnosti, bude to stát za houby.. užívej si svobody a ber to že čekáš na někoho pořádného kdo za tvoji pozornost a lásku bude stát a co se týče toho tlaku no řeknu to takhle teď je to že zatím nemáš kluka, potom to bude kdy se budeš vdávat a potom nedej bože že nemáš v ten ,,správný čas" děti. já teď zažívám ty další 2 věci a co naděláš mávni nad nima rukou a je to .. jinak krásné léto přeji
Jednoduché, v tomto případě se vykašli na názory ostatních a dělej vše podle svého vědomí a svědomí! Protože pokud navážeš nějaký vztah kvůli svému okolí a ten vztah se podělá, odneseš to JEN TY sama a to okolí Ti nepomůže a třeba Tě ještě odsoudí! Je to TVŮJ život!
A netrap se tím, v životě pak oceníš, že jsi nikam nespěchala, věř mi...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.