Nejste přihlášen/a.
prosím o váš názor. Po celkem dlouhé době samoty jsem si řekla že se zkusím s někým seznámit přes seznamku. Asi se třema klukama jsem se sešla ale zůstalo u jedné schůzky dále jsem se s nimi nesešla. Pak jsem si začala psát s jedním 26-letým klukem (mě je též 26 let). Už na začátku psaní mi řekl že je docela stydlivý což mi nevadilo a nakonec jsme se sešli osobně. První schůzka byla fajn, bylo na něm vidět že je trochu nejistý ale povídali jsme si a s komunikací nebyl žádný problém. Po první schůzce mi napsal že by se rád opět sešel. Tak jsme šli na druhou schůzku a zítra se opět setkáme. Je však jedna věc která mne trochu zaráží, když mi píše maily nikdy mne neoslovuje mým jménem, ale napíše pouze ,,ahoj" což mi přijde takové chladné. I na těch dvou schůzkách mi nikdy neřekl jménem a když jsme se loučili tak mi nepodal ani ruku. píše většinou tak za 4 dny. Nevím zda o mě vůbec stojí nebo je to jen projev jeho stydlivosti. Jinak si rozumíme, máme podobné zájmy takže na schůzce pořád mluvíme a je to jinak v pohodě. Chci mu zítra říct že se mi tohle nelíbí a že bych byla ráda kdyby mne oslovoval jménem. Kamarádka mne však tvrdí že bych chtěla aby mi kluci padali hned k nohám a že jsem ve vztahu moc náročná. JAKÝ NA TO MÁTE NÁZOR VY?Jsem z toho nějaká smutná, i když spolu nechodíme tak mi je ten kluk něčím blízký a tohle mě na něm mrzí.
Řídím se heslem :když něco nevím,tak se zeptám.Zeptejte se ho.Můj soukromý odhad je,že si udržuje odstup,sice zvláštním způsobem,ale jsou prostě lidé,kteří si jen tak někoho hned nepustí k tělu.Bude-li se Váš vztah vyvíjet do budoucna,může to být pro Vás i výhoda,tahle jeho vlastnost,budete jeden z mála lidí,kteří proniknou do jeho blízkosti.
Obecně se dá říct,že muži ač dovedou hodiny mluvit o autech,sportu a jánevím o čem ještě,tak o svých citech hovořit neumí (nechtějí),Zeptejte se a uvidíte,ale netlačte na něj,pokud si jinak rozumíte,přijde to samo.
A není třeba možnost, že Vaše jméno zapomněl? Mně se to také jednou stalo a tak jsem se veškerému oslovování pak vyhýbala jako čert křížiPopravdě to byla docela trapná situacem když jsem nevěděla, jak dotyčného oslovit a už vůbec jsem netušila, jak se ho zeptat na jméno...Zkuste nějak nenápadně ověřit, zda to není Váš problém - přece jenom muži nejsou dokonalí a pokud napřiklad odpovídal na víc inzerátů, tak je možné, že si Vaše jméno prostě napamatuje
Určitě o Vás stojí, jenom ve Vás nechce vzbudit hlubší cit dříve, než se přesvědčí, že jste ta pravá.
Oslovování je, zdá se, problém rozšířenější (jak znám z okolí). Muži to považují zřejmě za nepříliš podstatné - nemají pocit, že by vás měli o to méně rádi. V tomhle směru na něj ale příliš nenaléhejte - jemné upozornění by mohlo stačit.
No... přečetla jsem si všechny odpovědi a snad jsem aspoň trošičku (ale fakt malinko) porozuměla svému manželovi, který mě osloví jménem, jenom když se opravdu kvůli tomu rozzuřím nebo když schválně ignoruji, že na mě volá (na koho jiného by volal, jsme doma většinou už sami dva). A to mu vůbec nejde z pusy - není zvyklý. Jsme spolu skoro 25 let a celou tu dobu mě to mrzí, prostě to nedokáže. Nechápu to. Mám úplně obyčejné jméno (11.8.), ale i když jsem si k posledním kulatinám (před 10 lety) přála jenom to, aby mě konečně oslovoval jménem, prostě NE. Bohužel starého psa novým kouskům nenaučím a v době, kdy byl ještě ohebný, jsem měla dvě děti a náročnou práci a neměla jsem čas a smysl vnímat, že neslyším z jeho úst svoje jméno. Moji rodiče se oslovovali hezky, mírně zdrobnělými jmény, a já tak manželovi taky říkám. Asi není schopen ani nápodoby. Jinak je hodný a má mě rád. Tak nevím. Zkuste si to asi radši pohlídat od začátku.
Tak doufám, že schůzka dneska dopadla dobře. Nemůžete chtít, aby bylo hnedka všechno podle Vašeho gusta. Já si myslím, že už nejste pubertáci, kteří si se seznámením nedělají žádné cavyky. Možná, že už máte za sebou i nějaký vážnější vztah a třeba právě on zažil něco nepěkného. Vždyt vy se zatím jenom otukáváte a hledáte, co máte společného a pro co by bylo pěkné navázat nějaký bližší vztah. A to je přeci to hezké - to hledání. No a asi i hledá způsob, jak Vás oslovovat. Zatím je prostě takový formální a neprojevuje sebemenší důvěrnosti. Ale pokud se lépe poznáte a zjistíte, že by bylo hezké se více sblížit, tak určitě i to hezké oslovení příjde. Jak vidíte podle vyjádření inženýrky, někteří to nedokáži ani po tolika letech a přitom věřím, že mají hezký vztah. Prostě každý má nějakou tu chybičku a pokud by to bylo jenom v tom oslovení - "vem to čert". No a souhlasím s předchozími radami, že by bylo horší, kdyby hned při prvním setkání byl rozpálený jako piliňák, event. posílený nějakým frtánkem a měla byste co dělat, abyste ho usměrnila do rozumných mezí. Tak se přimlouvám, dejte mu čas a uvidíte, co se z toho, zatím krátkého přátelství, pro vás dva vyvrbí.
Co se týče chladu, tak se zkus zamyslet, jestli i ty jsi se dokázala kultivovaně a v dobrém "rozejít" s těmi muži, kteří ti nesedli po prvním setkání. Běžně čtu nářky žen jak jsou muži chladní a nekomunikují a přitom já mám naopak zkušenost, že pro 90% žen, které hledají na internetových seznamkách, je úplně normální, že se najednou odmlčí a je ticho, které velmi bolí a ponižuje. At už došlo předtím "jen" ke psaní mailů nebo i osobní schůzce. Je to nezdvořilé tak i tak.
Co se týče toho hocha, tak bys měly být spíš vyděšená, pokud by byl sexuálně dotěrný. Jeho plachost a oficialita při setkání je spíš dobrý signál a važ si toho, že takový je.
s chlapci jsem se po první schůzce snad, doufám ve slušném ,,rozešla", nemám ve zvyku se náhle odmlčet a ělat že dotyčného vůbec neznám. Máte pravdu o tom jak musí být nepříjemné když druhý po schůzce dělá ,,mrtvého brouka". Nad vašemi odpovědi jsem se zamyslela a je fakt že dneska jsou někteří lidé (včetně mně) moc uspěchaní a chtějí všechno hned a pak přichází rozčarování když to tak není. Přesto mu asi o tom oslovování mé osoby nějak taktně povím. díky za odpovědi
To, že Vás neosloví, když píše mail, je divné. Ale na schůzce? Já jsem tedy svého přítele taky hrozně dlouho nijak neoslovovala. Vždy jen "Ahoj" atd. Poprvé jsem ho jménem oslovila snad teprve po roce a něco ( do té doby se prostě nějak nenaskytla příležitost, abych na něj volala nebo tak něco ) a tenkrát mi to přišlo hrozně divný ... Teď ani sama nevím proč Ale teď, když na něj volám, tak ho oslovuju jménem normálně a divné už mi to nepřijde
Můžete se o tom zkusit zmínit, proč Vás v mailech neoslovujte. Ale jestliže Vám sám na začátku řekl, že je nesmělý a stydlivý, tak byste s tím měla tak nakládat. Každý by měl být tak trochu psycholog a jednat s každým člověkem trochu jinak - podle jeho povahy. Řeknete třeba dvěma lidem to samé a jeden to vezme v pohodě a druhý se urazí. Takže bych na něj nespěchala, at ho nevyděsíte. Nechala bych tomu čas. Zvláště, když Vás na to sám upozornil. Někteří lidé potřebují více času k tomu, aby se osmělili a druhého si k sobě pustili blíž.
ještě jednou děkuju za vaše odpovědi k mému ,,problému". Schůzka dnes dopadla velmi dobře, prožili jsme pěkné odpoledne a já byla opravdu ráda že je takový jaký je, že nikam nepospíchá. O tom oslovení jsem mu taktním způsobem řekla a on to vzal v pohodě s tím že se příště polepší a dál už jsme o tom nemluvili. Opravdu jsme si to užili aniž bychom si dali jedinou pusu. Mám z toho dobrý pocit a věřím že se to naše setkávání časem vyvine v partnerský vztah a pokud ne tak se holt nedá nic dělat.Pravda, lepší postupné poznávání a otukávání nebo mě to aspon takto vyhovuje více a když mě ještě v mailu osloví jménem tak budu na výsost spokojená!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.