Nejste přihlášen/a.
Ahoj,v podstatě prožívám všechno stejně jak ty.Byla jsem nevěrná,chybělo mě povídání,víc něžností,chut říct mi třeba že by chtěl se dnes milovat atd,byla jsem to víc já,kdo si o to žádal,takže to došlo tam kde to došlo.Naboural se do mého emailu i telefonu,všechno zjistil,zazvonil u jeho bytu,odtlačil ho na bok,vtrhl do bytu a mě našel ležet v jeho posteli.Silné kafe viďte?Ale tento dost pro mě hnusný zážitek,který je čerstvý,nechci psát.Spíš jde o to,že potřebuji poradit.Svého muže mám pořád ráda,s milencem se nestykám.Jenže muž je zablokovaný.Jsme domluveni na tom že žijeme vedle sebe,že si může odejít on i já kdykoliv kam chcem a kdykoliv se vrátit.Jenže,já to pořád nedokážu.Pořád o něho stojím,nechci ho stratit.Jenže on mě už asi nechce,strašně jsem mu ublížila.Jeho slova která mě řekl těsně po tom byli:ten kdo má rád tohle neudělá..už nedokážu na tebe vlézt... jsem rád že jsem se te zbavil..Naše komunikace byla vždycky slabá,jenže teď není téměř žádná,jen mlčení,spíme zvlášt
Je mi smutno z úvodního příspěvků i z odpovědí na něj.Jako bychom my všichni ostatní byli vzorem ctnosti,mravnosti a počestnosti najednou.Ale tak to přece v životě není.Každý máme zcela jistě svou 13tou komnatu a klíček k ní pečlivě střežen.Pokud partner vedle nás řeší problém ve vztahu nevěrou,není jen on tím nejhorším.Jednak je v našem vztahu něco v nepořádku a jednak jsme na vztah 2,tedy 50% viny je i na našich bedrech.Vím,špatně se to čte,leč je to tak.Dříve tedy,než odsoudíme nevěru,zamysleme se nad tím,že k tomu,aby to člověk udělal,má jistě svůj důvod a my o něm možná nemáme ani tušení.Souhlasíte?V dnešní džungli,chaosu,spěchu a nepohodě není na romantiku,hezký a příjemný večer klid.Možná nějak podvědomě cítíme,že se nám z toho kdysi krásného vztahu vytrácí to lehké šimrání a převažuje tuctová klasika,leckdy s jedním okem zavřeným od únavy.A jednoho dne se stane to,co je obsahem úvodního příspěvku.I přes to,co oba při tom setkání prožili a každý den teď prožívají,nemyslím,že je nutné,aby takový vztah skončil rozchodem či rozvodem.Zcela jistě i ten muž prožívá nesmírnou bolest,zklamání,ale také si uvědomuje,že zřejmě ne vše bude vina jen partnerky.Dokonce si myslím,že nikoho nemá a jen zoufale hledá způsob,jak se možná pomstít,možná ublížit,aby i ona pocítila ten sžíravý pocit nejistoty,kdy jen tušíme,že možná...A tak bych dodoručoval vyhnout se jakýmkoliv výslechům,rozhovorům o ničem,kde jsi byl a máš někoho,na to všechno je čas.Důležité je,aby vše fungovalo jak má.Rodinnou pohodu nic a nikdo nenahradí a je tím nejlepším,co v životě máme.Dal bych tomu čas.I ten muž časem přestane odjíždět a bude si vážit toho,že má stále svou fungující rodinu.Určitě o ní stojí,jinak by odešel hned.Každá bolest přebolí a jedině čas dokáže otupit i to nejbolavější ostří.
Fungující rodinu? Asi sem jinej ,ale já jsem 100% věrnej a to samé požaduji i od manželky , jestli hledá něco jiného než má semnou , tak at jde hledat jinam .
Tak tak domnívám se že se sexualní věrnost a obzvláště u žen přeceňuje. Jako bychom my chlapi mohli a běda když si ženská zakoketuje. Pokud se dooprady jedná pouze o sexualní a né vztahovou nevěru tak to rozhodně není tak hrozný a až zestárnou a stanou se víc kamarády než milenci tak se tomu společně zasmějou (teda pkud letos nebude konec světa)
doplněno 10.12.12 23:52:Panové co tu Kolchi tak hrozně osuzujete dám vám takovej příklad. Zitra vám zazvoní telefon a vyšší moc vám zdělí že si můžete vybrat. Bud vám bude partnerka nevěrná a to tak že několikrát nebo zitra onemocní nevyléčitelnou formou rakoviny a má půl roku né života ale živoření. Tak a copak by jste si vybrali.
Ona tazatelka byla nevěrná, aby neměla rakovinu? To jsem z dotazu nepochopil. A pokud ne, tak absolutně nechápu tvůj příspěvek.. Zřejmě baštíš nějaké houby, že ti volá vyšší moc.
Pravdu díš, určitě se za pár let potrhám smíchy při pomyšlení na to, jak mi nějaký cizí nabiják ojel starou
Teď trošku přeženu přirovnání, ale ... na vraždě taky nesou vinu dva? 50% vrah a 50% obět? Ani náhodou. Nevěra je prostě podvod, zrada, zavrženíhodný čin. Pokud vám partner nevyhovuje a není naděje, že se zlepší, pak se s ním rozejděte rovnou. Podvodem žádného zlepšení nedosáhnete. Nemám pro to žádné pochopení.
Proč proč proč?! Proč se najde vždycky někdo kdo chce omlouvat něco ... co se omluvit nedá!
Pokud jsou problémy ve vztahu, tak je podle Vás asi normální když se řeší nevěrou?!
No to snad ani nemyslíte vážně...
Artemio, podpora od Vás,mě těší.Asi jste toho už hodně viděl a prožil.Moje manželství trvá víc jak 25 let.Mělo problémy nakupené , vše nastřádané a nedořešené za těch x let.Zajímalo by mě,což se u nás stávalo,že když jsme měli výmenu názorů,tak to muž nevydržel,práskl dveřma a odešel.Já byla 2 dny napučená,v podstatě si toho ani nevšiml a mě to pak přešlo.Nedokázali jsme se pohádat.
Zdravím. Ztracená důvěra se těžko získává zpátky. Jestli-že o Vás muž přestal stát, pak se s tím budete muset smířit a vyrovnat. A naučit se s tím žít. Za chyby se platí a se svým svědomím se člověk musí vždycky poprat sám. Zde nepomůže nic jiného, než otevřený rozhovor s mužem. Sedněte si spolu a promluvte si o budoucnosti. Zda má smysl pro vás ještě plánovat společnou. Pokud je rozhodnutý v životě se obejít bez Vás, pak soužití, kde dva žijí vedle sebe, ale ne spolu, by pro vás bylo jen utrpením. Někdy se vztah tak naruší, že již nejde slepit zpět. O to musí stát obě dvě strany, protože žádný vztah není jednostranný. Nesoudím Vás, jen je škoda, že jste neřešila vztah s mužem komunikací dřív, než nevěrou. Váš vztah to nevyřešilo a možná ho to rozbilo navždy. Zde pomůže jen čas, vstřícnost a rozhodnutí Vašeho muže. Záleží na tom, jak pevné základy váš vztah měl a má, zda je naděje, že by toto při vaší snaze ustál. Bohužel, v tom Vám může udělat jasno pouze muž. Je třeba se na to podívat i z jeho strany...Jak byste se s tím vyrovnávala Vy sama, kdyby to bylo obráceně a nevěry se dopustil Váš muž?
Je to asi 6 neděl co mě přistihl.Možná že už se tak stává,protože,minulý týden,najednou zmizel vzal auto,přijel asi za 4 hodiny.Zeptala jsem se ho jestli někoho má?odpověděl,mám novou kamarádku.Zeptala jsem se kdo to je,či jestli ji znám,to už neodpověděl.No a tuto sobotu,jen co děcka odešli na své akce,tak zase odejel,jen mě řekl že jde pryč,tot vše.Vrací mě stejnou mincí,jen s tím rozdílem,že já zůstávám sama sama a nikam nejdu
Kolchy, oplácet Vám stejnou mincí není ale přece řešení. To váš vztah nevyřeší, ani neposune jinam. Takovéto soužití není přínosem pro nikoho. Ani pro vás, ani pro děti, bohužel. Nejde žít ve vztahu tak, aby jeden žil s pocitem viny a druhý s pocitem křivdy.Na druhou stranu _ pokud muž dělá přesně to, co u Vás odsoudil, pak jste si rovni a neměl by být pro vás problém si v tom udělat jasno.Chce to to ale řešit společně. Ne o tom mlčet a každý sám. Máte děti, myslete tedy i na ně...Přeji Vám, at si to dokážete mezi sebou s manželem vyříkat a vyřešit. A hlavně - neprohlubovat propast mezi vámi.
Zdravím Tě Kapko.Bude to asi dlouhodobá záležitost,tak jak to píšeš,chce to čas a netlačit,jen mě zarazilo,že když jsem se ho zeptela jestli by nechtěl se mnou navštívit manželskou poradnu,odpověděl,že se Nepotřebuje s nikým radit...
On ale nečiní to samé. Pro něj jde o ukončenou věc. Vztah skončil, teď už spolu jen bydlí, ale nikoho nepodvádí. Sice dotyčný manžel asi není dokonalý, ale 100% viny nese vždy ten, kdo podvedl. Já bych řekl, že už nemá cenu snažit se cokoli napravovat a trápit tím oba. Prostě to důstojně ukončete. Lepší rada není.
lidé nejsou monogamní a po 25 letech ty chemické reakce nefungují, a to vůbec...po tak dlouhé době jsou lidé spolu jen ze setrvačnosti nebo kvlůli dětem, nebo z pohodlnosti nebo ze zvyku...vy moralistky so sem píšete, nechcete mě přesvedčovat o tom jak se zrovna vy dva s vašim manželem po 25 letech společného soužití pořád milujete...vůbec to nezkoušejte, směju se tomu...
Na žádnou nevěru nelze zapomenout, a i kdyby ten chlap tvrdil že promíjí a odpouští, pokud s enejedná o skiztečný hadr, nezapomene to nikdy...na takové věci se prostě nezapomíná...takže to už nikdy nebude takov jaké to bylo před nevěrou...
Vůbec jsne nepochopil proč sem vlastzně píšete, alespoň podle toho co jsme četl a zařil vy ženy nevěru dokážete dokonale maskovat a dokpnmale zatloukat...budete asi výjimka, dřevo které v tom neumí chodit...Šlo to udělat i jinak , nikdo nemsuel nic vědet a vše by bylo ok...Musela by jste se s tím vyrovnat jen sama, uvnitř sebe, a netahat do toho nikoho dalšího...
Máte zkušenost, te%d už víte, jak to dělat ...tak snad to vyjde v přístím životě...ale na vlastních chybách se učí jen blbec, my chytráci se učíma na vašich...
Měla byste se přestat vymlouvat na to, co Vám ve vztahu chybělo, uvědomit si, že jste manžela podvedla, a (máte-li v sobě ještě trošku cti) odejít.
A nepřisuzujte nám, že jsme všechny kokety. Nejsme!
Chtěla jsem napsat totéž, ale Ivzez mě předešla. Pokazila jste si všechno sama. Co by za to mnohé ženy daly, 25 leté fungující manželství, zdravé děti. Zdá se mi, že hledáte jenom výmluvy.
Spakujte se a odejděte k tomu pánovi, se kterým jste skotačila, když Vás manžel přistihl. Jestli tedy o Vás stojí a neměl Vás jenom na to skotačení. Tím se vše časem upraví, můžete pak zažádat o rozvod, nebo Váš pán.
Jak se zachovají děti? Podle doby trvání manželství jsou už asi dospělé. Tudíž budou mít jistě svůj názor a rozhodnout se samy. Buď budou s otcem, nebo s Vámi. Ale nedovedu si vážně představit jakou "radost" by z nich milenec ve svém bytě měl.
Nechci tvrdit, že jsem svatá a nedotknutelná a vůbec, ale člověk se musí vždycky chovat tak, aby neublížil tomu druhému, který ho má rád. A to jste evidentně nezvládla. Proto by bylo opravdu lepší odejít, pokud máte tolik slušnosti, než ho denně deptat Vaší přítomností. Jaga.
doplněno 13.12.12 07:22:Navíc se mi nelíbí, že se schováváte za děti. Děti Vám poradily, abyste neodcházela. Zdalipak jste se s nimi radila také předtím a ony Vám schválily, abyste klidně byla tátovi nevěrná? Asi těžko, že? Ale některé stanovisko se prostě hodí do krámu.
Ano, toé je ten problém. Komunikace. Ostatně se nedivím Vašemu partnerovi, že Vám řekl to, co Vám řekl. Taky bych na Vás nevlezl, jak píše on. Popravdě je docela dobrák. Už jen proto, že Vás nevykopne z bytu. I když chápu, že může být Váš nebo společný. Každopádně jste to pěkně zbabrala a problém je ten, že jste ho zradila a on už Vám nikdy, ale nikdy nebude věřit...Jediné, co můžete dělat je to, že si promluvíte o své budoucnosti. Hodně štěstí a už to nedělejte.
Pokud byla komunikace slabá vždy, není se moc čemu divit. A pokud jste to byla Vy, kdo všechno neustále inicioval, řešit, skoro se doprošoval - tak se Vám na jednu stranu nedivím.Když člověk necítí z partnera lásku a zájem, ani chut si povídat...tak si to najde jinde. Nevěru sama neuznávám, ale vztah musí být spokojený. Krizi lze v pohodě ustát, ale když si lidé nerozumí od začátku, je to o ničem.
Vy teď můžete jen čekat, jak to dopadne. Můžete partnerovi říci, že to byla chyba a že jí litujete, zda to však zabere, to Vám nikdo neřekne. Jen moc nechápu tu větu "jsem rád, že jsem se tě zbavil". To značí, že vztah byl pro něj něčím otravným, že jste byla jakýmsi přítežkem. Všimla jste si něčeho předtím?
doplněno 10.12.12 14:39:S tím souhlasím... jen říkám, že pokud vztah dlouhodobě (nebo od začátku) plně nefunguje, stejně jednou dojde na problémy.
Jak jsem ale psala, nevěru neuznávám, protože pak je pozdě bycha honit. Nevím, zda bych ji překousla a dokázala "odpustit", v minulých vztazích se mi to nikdy nepodařilo a vztah díky tomu skončil.
To já se teda divím. Když už chce někdo někoho jiného, at nejdřív z prvního vztahu vystoupí a začne si žít druhý.
svatá pravda .ukonči jedno a začni druhé nebolí to tolik a pokud není vztah v pořádku komunikujte při první indícii že se něco děje.(bohužel někdy je první indicie nefunkčního vztahu rovnou nevěra)
Trošku drsný způsob jak vyřešit nedostatek povídání.
Jak to vrátit? Podle toho co píšete asi nijak. Na jeho místě bych jednal stejně. Jediná drobounká šance je začít to pomalu lepit na tom, co máte ještě společné (proč vlastně bydlíte je´ště spolu?) Jednou za čas se zeptat, jestli to nezkusíte znovu. S pokorou a upřímností. Ale nežadonit, nevnucovat se, žádné slzy a hysterie. Přesvědčit, že máte něco, kvůli čemu stojí za to, aby se k vám vrátil. Ale nohy na zemi. Dávám tomu 10% šancí
Máte pravdu.Bydlíme spolu,protože děti si přejí,abych zůstala vědí co jsem provedla a nechtějí abych šla někde k jinému.Jedno z nich dokonce prohlásilo,že by už domů nejezdilo vůbec,že tatka byl vždycky ten chladněší a nedokázal se vcítit do jejich problémů a pocitů které měli a majíNnemělo by si prý s ním o čem povídat,nedokázalo by se mu svěřovat.Zkrátka kdybych tam nebyla,rodina by padla uplně,Nedávno jsem se ho zeptala jestli mu vadím?Jestli mám odejít,řekl že mu nevadím
Tak abych dle upozornění kapky neurážel, tak to zkusím slušně:
Prostě jsi holka, co měla žaludek na to, vyspat se s jiným. Manžel by tě měl vyhodit z domu a již více tě nekontaktovat. Tvoje myšlení by fungovalo pouze ve vztahu s chlapem, který by si občas odskočil taky bokem. Ale na tom jste se měli dohodnout před 25ti lety, ne mu to po takové době naservírovat a ještě takovýmto způsobem. Má-li rozum, opustí tě a to co nejrychleji.
[ Obsah příspěvku byl skryt moderátorem z důvodu porušení pravidel poradny. ]
Nevím, z čeho tak soudíš. Jestli ti manželku ojede půl okresu a ty jak ufňukanec prohlásíš, že jsi na vině taky, tak to je tvůj problém. Jak už jsem psal, jestli si to vzájemně tolerujou, je to jejich věc a nám tady do toho nic není. Ale pokud si to netolerujou, tak to byla chyba jen té osoby, která to udělala. Tak tu přestaň slintat zkopírovaný texty a zamysli se.
Plnej souhlas s ladaadal ... to že se něco "nakupí" a já to půjdu řešit nevěrou dokazuje jen to, že už mi na tom druhém nezáleží a problémy s ním jinak řešit nechci ... a plně chápu jejího manžela jak jí řekl, že už by na ní nikdy nemohl vlézt ...
Přeji aby v sobě její manžel našel poslední zbytky své hrdosti, což už i možná našel a šel za jinou budovat plnohodnotný vztah a netrápil se po zbytek života ... tohle už mu z hlavy nikdo nevymaže.
Já osobně bych v takovém vztahu nevydržel už a jeho pokračování by byla jenom trýznivá agonie ...
doporučuji vašemu partnerovi vztah okamžitě ukončit ... ano zvoral to částečně i on, ale vzhledem k jeho slovům která jste tu citovala "kdo má rád tohle neudělá, jsem rád že jsem se tě zbavil" je víc než jisté že vám sám nevěřil a být s vámi vlastně ani nechce, tím méně pak po vaší nevěře. Myslím že by vás měl co nejrychleji nechat jít vlastní cestou nebo se on i vy budete trápit navzájem dál ...
trochu mě překvapil váš přístup "jsem trochu koketka, a která není" ... nezlobte se na mě, to nevěru neospravedlní, neospravedlní to ani zamilované kukuče v tramvaji a duckface ve spodním prádle na facebooku prostě když vy sama ten vztah nechcete udržovat a problém řešíte nevěrou, nemá chlap žádný důvod o vás stát, to je celé
vždy je šance důvěru obnovit ale je to daleko víc práce než si asi myslíte. Držím palce, ale raději zkuste hupnout zas na někoho jiného, třeba to vyjde tentokrát a najdete svého dokonalého prince.
tolerance nevěry je u různých lidí různá. V italské domácnosti se oba seřvou, hodí po sobě pár talířů a pak v sobě třeba znovu najdou důvod proč se měli předtím rádi ... a podle toho jak to popisujete vy je myslím u vašeho partnera tolerance k nevěře prakticky nulová a ztratil ve vás jakoukoliv důvěru.
možná doufal že s tím svým amantem co nejdřív sama odejdete, když se s vámi hned po tom nerozešel ... snad je moc naivní hlupák když si myslel že ten náznak ve slovech vyslyšíte a zmizíte z jeho života.
Vy jste ta slova ale nevyslišela a nejspíš jste se zasekala v pozici "přece me nevyhodis na ulici, nemam kam jit"... je jasne ze pokud ma nejaky vyssi smysl pro lidske hodnoty to neudela dokud sama neodejdete.
Zareagujte buď tak že mu dopřejete zase volnost a dopřejete mu šanci na štastný život pochopitelně s někým jiným komu bude moci důvěřovat a kdo nebude koketit na potkání a vymlouvat se přitom na triviality, které se vždy dají mezi skutečnými partnery řešit povídáním o problému než nevěrou. Nebo mu zůstaňte na krku dosmrti ale nečekejte že se za to všechno na vás bude culit ...
Souhlasím s paní "artemio". Kdyby manžel chtěl, dávno by to ukončil...je to moudrý muž, záleží mu na vaší rodince, má Vás hodně rád , jistě si uvědomuje, že tuto chybu mohl udělat i on a nepřál by si, aby Vy jste pro tuto -sice velmi bolestnou- ránu(v jeho případné nevěře) skončila celý váš vztah, ukončila tu smlouvu, kterou jste se zavázali jeden druhému do smrti. Určitě by též toužil, abyste mu Vy v té chvíli odpustila a nabyla postupně znovu důvěry k němu; důvěry, kterou navrací jen čas, který ukáže, že můj partner opravdu jen selhal.
Jste ÚŽASNÁ RODINA, VZOR PRO DNEŠNÍ GENERACI!
KOLIK z rodin dnes je po 25letech ještě spolu?.
Proto vám přeji její nadálé trvání až do vašich smrtí, uzdravení vašich zraněných srdcí a Vašemu moudrému, velice moudrému muži, který nedá na rady těch, kterým OPRAVDU na vás nezáleží, jen potřebují soudit(a tak už sami odsuzují sebe protože nejsou lepší! to si jen oni slepě myslí. Někteří možná proto jen, že to nezažili.), aby mu Bůh dal moudrost a poznání toho, jak své ženě do budoucna projevovat denně lásku, třebas jen slovíčkem : "Miluji Tě". "Jsi tak nádherná!", poznání toho, že žena úplně jinak přijímá hodnotu v očích mužových, než ji přijímá muž od ženy. je jen třeba to zjistit, jak. Přeji vám, aby se po uzdravení srdce navrátili Vám i jemu i ty pocity zpět a nadále aby muž moudře jako hlava spravoval tu zahrádku Vaší lásky, zahrádku vašeho manželství...nebot i to dá práci a vynaložení nějakého úsilí... a nenechal v ní vadnout kytičky lásky...ale naučil se těm malým "skutkům lásky".
JASNĚŽE LÁSKA není pocit, TO JE ROZHODNUTÍ(ROZHODNUTÍ MILOVAT DRUHÉHO). pOCITY PŘICHÁZÍ A ODCHÁZÍ, JAK TY ŠPATNÉ TAK TY DOBRÉ , ALE LÁSKA-TA JE STÁLÁ.TA ZŮSTÁVÁ.
a pamatujte :NIKDO VÁS ANI VAŠEHO MANŽELA NEMŮŽE POCHOPIT, KDO SÁM TOU SITUACÍ NEPROŠEL.
Je to tak v každé životní situaci každého člověka.!
Proto se nezabývejte soudy těch, kdo jen soudí a klidně nechají vaši rodinu zničit, však co? oni v té rodině nežijí, není to zrovna ta jejich, tak co by jim na vaší záleželo.
Stejně jako například nikdo nemůže pochopit,co cítí žena, které zemřelo dítě, než jedině ta, které zemřelo taky..a jedině ta může situaci objektivněji posoudit.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.