Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,potřebuji prosím poradit je mi 18 let a chodím s přítelem kterému je 21. Jsme spolu rok a je to čím dál horší. Jsem zmatená a v hlavě mám příšernej bordel . Mám pocit,že už ho nemiluju. Jsem na něho jen zvyklá.V poslední době mě na něm všechno vadí. chovaní,zvyky prostě všechno. Do toho jsem zamilovaná do jiných mužů a nevím,co s tím. Bojím se toho,že když se s přítelem rozejdu,že mi bude chybět. Mám celkem ráda i jeho rodinu,se kterou si rozumím ale s ním je to den o dedne horší Jsem zoufalá prosím o pomoc. V létě jsme dokonce dohodnutý že se k němu budu stěhovat,ale už mě to ani k němu netáhne Mám ho spíše ráda jako kamaráda
Dobrý den. City se nedají vynutit. Pokud se u Vás Láska vytratila, pak myslím, že je rozhodnuto. Jste moc mladá na to, abyste s někým byla jen ze zvyku. To, co popisujete, se občas ve vztazích stává a pak je lepší ze vztahu odejít a ukončit tak vzájemné trápení. Buďte upřímná k sobě i k příteli. Povězte mu na rovinu, že se Vaše city změnily a že v něm již vidíte spíše jen kamaráda, než partnera. Pokud jste navíc i zamilovaná do jiných, pak přece není co řešit. Proč byste se měla stěhovat k někomu, o koho, jako o muže, již dávno nestojíte? Nenutte se do ničeho, o čem dobře víte, že je již pryč...Jen buďte férová a přiznejte to i partnerovi.
Dobrý den.
Tuto situaci za Vás nikdo nevyřeší. V životě se stává, že se láska někam vytratí. A žít s někým jen ze zvyku dobré není. Ale situace může být i jiná. Třeba se jen bojíte chystaného stěhování v létě. Je to přece jen zásadní změna. Něco jiného je spolu chodit a něco jiného žít. Dále říkáte, že jste zamilovaná do jiných mužů a že se bojíte, že Vám přítel bude chybět. Zdá se mi, že myslíte jen na sebe. Máte v sobě opravdu velký zmatek. Zkuste si tedy s přítelem promluvit, sdělte mu svoje obavy a pocity. Radost mu to zřejmě neudělá,ale budete upřímná alespoň k němu, když k sobě to zatím nedokážete. Třeba najdete i společné řešení bez falešných nadějí. Přeji odvahu.
My jsme s přítelkyní přes tři roky, měli jsme nějaký krize, ale stejně se nakonec milujeme a jsme spolu moc rádi, pokud seš si jistá, že to není jen náhlá krize, nálada, problém, tak to asi stejně povede ke konci. Já jsem na přítelkyni taky "zvyklý" a vadí mi na ní plno věcí jako třeba kousání nehtů, nebo že nechává otevřený dveře :D ale to k tomu přece patří, nikdo není dokonalý, ani já ne. A jako kamarádku ji beru taky, jako nejlepší kamarádku
To že máte "v hlavě příšernej bordel" - to je ve Vašem věku naprosto normální. Já ho měla ještě o deset let později :D. Málokdo ve Vašem věku ví co chce a má "už zadělaný vztah" do konce života (tedy nevím, že mě napadl takový termín - zadělaný - ale lépe to takhle pozdě večer už asi neřeknu). Pro Vás by možná bylo dobré - na to vyčištění hlavy - někam na nějakou dobu odjet - jako au pair atd. Ujasnila byste si co chcete, a zjistila byste, zda se Vám po příteli stýská a jaké máté v životě možnosti...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.