Nejste přihlášen/a.
Potřeboval bych slyšet váš názor:
Před dvěma lety jsem se seznámil s přítelkyní a jejím synem. Vše bylo fajn do dnešního dne. Po roce a půl velmi nelehkého vztahu (osobní problémy přítelkyně, smrt jeí matky, chování bývalého, jejího bratra) jsem se nastěhovali do nájemního bytu (já sem na byt zvyklí, přítekyně z něj šílí - je zvyklá na zahrádku a spíše venkovské prostředí) s tím, že budeme hledat bydlení v rodinném domku, které se již pomalu chýlí do zdárného konce (cca za 3 týdny by mohla být podepsána kupní smluva), ale nyní narážím na naprosto chladnou náladu přítekyně (zapomněl jsem zmínit, že spolu čekáme již 23. týdnem mimčo). Nedostanu se k ní, nedostanu ani polibek na dobrou, max. je mi dovolena pusa na tvář, natož sex.
Dozvěděl jsem se, že od doby než jsme se poznali byla v písemném a telefonickém kontaktu s jejím kamarádem. Od doby co jsme se nastěhovali se dle mého sblížili daleko více a řekněme, že tak od prosince si plánují tajnou schůzku, která jim stále ne a ne vyjít. Nemohu tvrdit, že jsem byl přítelkyni vždy ve všem oporou, ale vždy se ve mě odrážela nálada sálající z ní a nedokázal jsem být štastný, když měla přítelkyně depku. Nyní mi přijde, že jedinným důvodem proč mě stále neopustila je její syn (nenarozené dítě zřejmě nemá v plánu milovat a nejraději by ho vzhledem k nastálé situaci dala k adopci). Jak se zachovat, nedokáži žít s někým, kdo mě nemiluje či upřímě nesnáší. Dá se takový vztah ještě zachránit? ...asi mě čekají tento a následný týden velmi rušné chvilky plné stresu a rozhodování, ale musí být vše vyřešeno do koupi či nekoupi domu, Pomozte
Předchozí odpověď, plná doplňujících otázek, je na místě.
Že nechce sex, to může být těhotenstvím. Zeptal jste se jí, jak to je?
Kdyby vás nenáviděla, proč by vám dávala pusu na dobrou noc?
Je těžké být vedle člověka v depresi štastný. Je však lehké vedle něj také propadnout depresi. Je dost možné, že jste jisté depresi také propadl a deprese je mrcha: Nutí nás vše vidět v tom nejhorším možném světle, byt to je třeba naprosto odlišné od pravdy. Je možné, že vás má ráda, prostě nemá chut na sex. Kamaráda třeba zkuste navrhnout pozvat na návštěvu Uvidíte, jak bude reagovat.
Dům ale v situaci velké nejasnosti nekupujte. Mějte jasno v tom, kdo kolik na to přispívá peněz a na koho bude psaný. (Píšete "přítelkyně" čili asi nejste manželé, kdy by váš majetek byl společný. Takto může být dům její nebo váš s určitým procentním podílem toho druhého, ale pak jsou problémy, kdo koho jak vyplatí, kdybyste se rozešly. Takové problémy ale hrozí do budoucna i u vztahu, který je ideální. Pokud každý přispíváte část, zapiště si u notáře podílové vlastnictví a případně i stanovený postup v případě zániku soužití. Pokud jsou prachy jen vaše, napište dům na sebe a je to. (A hned tak se nežeňte
V klidu o tom promluvit s ní. V atmosféře důvěry, ne výčitek či podezírání.
"Důvěřuj, ale prověřuj:"
Pokud bude vztah _opravdu_ zlomený, takový, kdy byste jeden s druhým ani nedokázali rozumně mluvit, pak je nejprve vhodno zajít k mediátorovi (cosi jako dříve "manželská poradna", dnes tuším "poradna pro rodinné vztahy" či tak nějak, je to dokonce zdarma - umějí pomoci překonat nedorozumění či mylné úsudky o druhém)
A kdyby vám opravdu byla nevěrná, tak z toho bych se zas tak nezbláznil. Žárlivost ukázat tím, že se půjdete trošku porvat s tím chlapem, nebo o tom aspoň budete mluvit (Já nechtěl být žárlivý vůbec a ukázalo se, že to vnímala jako nedostatek mého zájmu o ni) Ale rozhodně nedělat přílišné žárlivé scény, podezírání už vůbec ne - To je jistá cesta, jak ztratit zbytky její lásky, jsou-li nějaké. Nezapomeňte, že dlouhodobé soužití (a to by u rodičů bylo záhodno), není pak už otázkou vášnivé lásky, ale snášenslivosti, tolerance, pochopení, spolupráce, respektu. Nevěra je ze zamilovanosti a ta pomine jako každá jiná, pak už nevěra nemá proč pokračovat, společné rodičovství, pokud není nesnesitelné, ten důvod má a často se i znovuvytvoří nevášnivá, ale "laskavá" láska.
Hlavně se ale taky třeba zcela mýlíte a nevěrná vám teď být neche. Koneckonců, je těhotná, pokud je těhotná s vámi, to obvykle není období, kdy by žena toužila najednou po jiném muži. Nejvíce na tom vztahu můžete zničit takovýmito zbrklými závěry podloženými hlavně tím, že s vámi nechce sex. Neříkám, že jsou určitě mylné, ale mohou být, tak střízlivě sledujte realitu, nikoli doměnky. (Ale kdyby se doměnky ukázaly pravdivé, později nechat určit otcovství...)
Prosím neptejte se mě jak to vím, ale je to prostě reálný fakt. O těhotenství prohlásila svému kamarádovi, že je to její největší chyba ve svém životě, že si myslí, že ho nebude mít ráda (těhotenství zažívá podruhé a toto těhotenství nemá k našemu dítěti vztah (hlavně to vidí z mé strany, jako že o ně nejevím zájem, jako bych neměl věřit a rozumět tomu, že je opravdu těhotná). O té adopci se sama zmínila, což jsem v tu chvíli nechápal a řekl jí, at na takové věci nemyslí. Syn je pro ní vše, je z rozpadlé rodiny (což sama myslí, že její minulost a věci co se jí staly bych nikdy nemohl pochopit a nechce se mi vnitřně otevřít) a ona ani její kamarád nemají práci a celkově stálý měsíční příjem, což je pro ni a vzhledem k tomu, že synek se chystá do školky hodně velký otazník, jak se ke všemu postaví. Kamarád ji hodně leze do hlavy, dříve, kdy jsme byli štastní a já myslel, že mě milovala, tak teď o tomto začínám pochybovat, zda jsem pro ní nebyl pouze loutka, které se v tísni nabídla a doufala, že si najde do začátku nové útočiště, nevím. Sex pro mě není prioritou, ale vím, že jí sex chybí a v jejím stávajícím stavu by oro ni nebyl překážkou, jen si ho v této době nedokáže se mnou představit, zřejmě jsem pro ni odpuzující (asi charakterem člověka co nezná rodinné problémy). Poslední noc mi opět povolila polibek na tvář, když jsem se jí zeptal, zda ji nemohu políbit normálně nebo jí obejmout, byl jsem rázně odmítnut (navíc už nějaký ten měsíc nespíme v jedné posteli, spí v pokoji se synkem a já to vzhledem k tomu, že potřebuje mít na spánek klid, to respektuji - ale jak ji zaplnit touhu po chybějícím sexu, když ani spolu nespíme?). Chtěl bych její lásku zpět, strašně moc, ale bojím se, že ona má svůj sen někde malinko jinde.
Jen Vy znáte svoji partnerku. Řekněte jí tedy na rovinu, že nedokážete žít s někým, kdo Vás nemiluje, odmítá, či nesnáší. A zeptejte se jí, co s tím budete dělat. Přece ví, co k Vám cítí a proč s Vámi vlastně je. Ale pokud s Vámi nechce žít ve vztahu se vším, co k němu patří, pak se to asi těžko změní. Já si jen tak říkám, kde se v ní ten odpor k Vám vzal? Pořídíte si spolu dítě a náhle nestojí o Vás ani o dítě? Co tedy vlastně chce, jak si představuje další život? Jen vedle Vás, ale ne s Vámi? To dlouho nevydržíte..Rozeberte situaci spolu, snad se shodnete na řešení, které bude pro Vás oba dva nejlepší...Co se týče koupě domu, nedělejte žádné ukvapené kroky. On když je člověk pod tlakem, nadělá spoustu chyb, které se mu mohou časem hodně vymstít. Není to žádná sranda a Vaši situaci Vám rozhodně nezávidím...Tak Vám přeji, abyste to dokázali vyřešit ke spokojenosti všech a hlavně rozum do hrsti...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.