Nejste přihlášen/a.
Před rokem jsem se rozešla s přítelem. Zjistila jsem, že je to gay - navštěvoval gay chaty, domlouval si schůzky s muži, v počítači měl plno fotek nahých mužů, u sebe nosil kondomy (i když se mnou nepoužíval)... Takhle jsem ho prolustrovala až po měsících pochybností - které se mi potvrdily.
On nařčení odmítl a odmítal se o tom bavit. Následoval tedy rozchod a to pro mě nesmírně bolestný
Teď jsem zjistila, že navázal další vztah s dívkou. A já mám strašný nutkání jí poslat anonym a vyzradit jí jeho tajemství. Ušetřit jí toho trápení, co jí čeká.
Bývalý je totiž jinak skoro ideální partner, hezký, hodný, chytrý, slušný, zodpovědný, má byt, dobrou práci, rodinné zázemí... A ještě k tomu má životní sen mít do třiceti manželku a alespoň první dítě...
Vím, že mi do jeho života už vůbec nic není a nemám co se do toho míchat. Ale musím na to pořád myslet. Chybělo málo a fakt jsem si ho i vzala a klidně bych s ním i tu rodinu měla. Představa, že ho odhalím až třeba za deset let mě fakt děsí...
Vím, že anonym je podpásovka, ale na podpis nemám odvahu.
Takže napsat či nenapsat?
Zdravím. Marie, máte pravdu v tom, že anonym je podpásovka. Pokud to myslíte dobře, nestyďte se podepsat, chcete-li té dívce cololiv sdělit. Musíte však počítat, že i dobře myšlené věci se mohou obrátit na konec proti Vám. Můj názor je takový, že do života vašeho ex přítele Vám skutečně nic není a neměla byste se plést do věcí, které se Vás netýkají. Má vztah již s jinou dívkou a nepředpokládám, že by byla tak nevšímavá a neschopná si udělat svůj úsudek sama o svém příteli. Oba jsou svéprávní, nechte je žít a neplette se jim do vztahu. At je jakýkoliv, je to jejich věc a Vás se to netýká.
Nenapsat, vykašlete se na to. Proč kazit už zpočátku vztah, který může být funkční a pohodový i přesto, že on má trochu jinou orientaci. Pravděpodobně to není gay, ale bisexuál, jinak by o Vás neopřel ani koště...
doplněno 02.09.12 21:41:Docela snadno jste ho prokoukla - po roce a půl...
Přiznám se, že už tvé uvažování považuju za ´vyliskáníhodné´! Tvé jednání v tomto duchu - týkalo-li se někoho mě blízkého, bych asi i takto ´ohodnotil´...
Nepovažoval bych za správné ani kdybys jeho novou přítelkyni navštívila a v podstatě toho kluka pomlouvala...
BTW - svou xenofobii si strč - no, tady je třeba se vyjadřovat slušně - tedy za klobouk!
doplněno 02.09.12 17:11:To Dabel: Chceš snad říct, že kdyby ho nachytala se šéfovou, bylo by to jiné?
doplněno 02.09.12 17:26:To Krkovička: Vidíš - a to já bych, hypoteticky, neřešil, zda náruč, v níž vidím svou přítelku (manželku...) je chlapa nebo baby - ale to!, že není moje!
Nebylo by lepší, snažit se promluvit s ním. Nebo mu napsat. Aby si ujasnil kdo je, čím je a nestyděl se za to, jaký je. Jestli ho někdo odsoudí a poplive, tak rozhodně více za to, že hrál něco, čím není před ní nebo před ním. Tím ublíží více, než pravdou. Má určitou rodinu, určité vychování, poslouchá řeči a vtipy ve společnosti, ve které se pohybuje a která se nesrovnala se 4%. Která ví, že toto existuje, ale nikomu z okolí se to přece nemůže stát! Vůbec jim nedochází, že může. Úplně klidně! Proto zapírá i sám sobě to, co je a nahrazuje to sny o rodině a dětech. Jen bude s těmi dětmi stále? Neodejde od nich k muži? Není to snadné, ani jednoduché. Toto byste mu měla říct. Ne jí.
doplněno 02.09.12 17:07:polinek - Jako že by chytla homosexualitu?
Nezlobte se na mne, ale já vůbec nemám pocit, že by Vám šlo o novou přítelkyni Vašeho bývalého přítele. Působí to na mne dojmem, že se mu chcete pomstít.
Představte, si, že jste anonym skutečně napsala a odeslala. Jak to asi dopadne? Nová přítelkyně si to jistě nenechá pro sebe a Váš bývalý přítel to smete ze stolu tím, že se mu mstíte...
doplněno 02.09.12 19:07:Mýlím-li se však, a jde-li Vám skutečně o dobro nové přítelkyně, pak nejednejte úskočně, ale přímo (dejte přednost přímému osobnímu jednání, nepište žádný dopis a už vůbec ne anonymně!).
Dobrý den.
Anonym opravdu není správné jednání. Pokud Vás svědomí nutí něco udělat, pak jednejte z očí do očí. Můj názor ale je nechat věcem volný průběh. Dívka, s kterou Váš bývalý přítel chodí má jistě svůj rozum a svůj úsudek si udělá. Určitě to myslíte dobře, ale Vaše dobrá vůle se může obrátit proti Vám. Přítel Vaše nařčení, že je gay odmítal. Co když nakonec není? A co na tom záleží. I gay může založit rodinu a vést spokojený rodinný život. Možná tím anonymem jim zkazíte štěstí. Nechte jejich vztah minulosti a raději řešte svůj život. I na Vás někde čeká štěstí.
Touhu to nějak řešit docela chápu. I když mou hlavní motivací by bylo, že tam vidím na obzoru další dítě v neúplné rodině. Ale kdo ví? Třeba je bi a představa rodiny pro něj bude dostatečně motivační, aby sekal latinu. Na vás už není rozhodovat, jaký jejich vztah bude. Sama ostatně nemáte moc jasno, jinak byste v prvním odstavci nenapsala, jak si dával schůzky a ve druhém, že je slušný a odpovědný... Lepší mluvit s ním než s ní, když už.
Mě přijde, že vám do toho vůbec nic není. Už to není váš chlap. Nechte ho žít jeho život.
A mimochodem, je rozdíl mezi homosexualitou a homosexuálním chovánín. Také existuje bisexualita. Bůh ví, jak to s vaším ex je. A třeba ji už s chlapyy nepodvádí.
Pokud myslíte, že to musíte udělat, stavte se u nich osobně, jinak je to normální zbabělost a podraz.
doplněno 03.09.12 00:07:Jinak, pokud mu nechcete ničit život, jak tu píšete, tak se sejděte s ním a skuste si promluvit S NÍM. Ne s ní. S ním. Jeho znáte. dejte mu přátelskou radu. Neobcházejte ho. To je podle mě buď vnitřní touha po pomstě, nebo po senzaci... pro nikoho z toho nic dobrého neplyne.
Vůbec ho neznáte... On není schopen dialogu. Ve vztahu odmítal vždy diskutovat o jakýkoliv problémech. Když jsem ho odhalila, chtěla jsem to s ním probrat, naprosto to neakceptoval. Teď to bude už rok... A nedávno jsem s ním mluvila a řekl mi, že se o tom se mnou prostě bavit nebude...
Připomínáš mi domovnici, takovou tu pomlouvačnou, vlezlou, na celém světě nejchytřejší - staráš se o druhé, lezeš jim do života (i věcí), osobuješ si právo hodnotit (a trestat) jejich chování a jednání... Obávám se, že takové chování žádný chlap nestrpí a ani baby dlouhodobě netolerují (poté, co přestaneš být zajímavá svou posedlostí páchat ´své´ dobro budeš za blbku - v lepším případě). Už teď jsi zapčklá a protivná, postupem času to jen bude čím dál více vidět...
Najdi si jinýho koníčka, než kádrování lidí okolo a ´donášení´na ně...
hm anonym ... já nevím, nikdy jsem jej nepsala ,ale něco udělat musíte. Jedna věta nestačí - ex přítel zapře a je zameteno. Víte kam chodí pravidelně? Nějaké argumenty, aby dotyčná začala přemýšlet. Když napíšete argumenty, tak už bude jasné, že to píšete vy. Tááák a jak z toho ven.
Asi bych začala tou krásnou vaší větou ..., že je to skoro ideální partner bla bla bla, pak napsala fakta a nakonec se podepsala.
Děkuji za odpovědi.
K doplnění. Chodili jsme spolu rok a půl, ani jednou jsme spolu nespali, intimnostem se vyhýbal - tedy ze začátku se snažil, ale nebyla v tom z jeho strany vášeň a touha. Já jsme tím dost trpěla, myslela jsem si, že je spíš asexuál. Ale pak jsem mu prohledala osobní věci... myslím, že jeho homosexualita je jasná.
Zpočátku jsem si to, že nechce sex vysvětlovala jeho přísnou rodinou, věřícími rodiči - sám ale do kostela nechodil.
Nevím samozřejmě, jak to má se současnou přítelkyní. Ale třeba se snaží ještě víc, protože ví, že já jsem ho docela snadno prokoukla.
Jestli v mé snaze není touha po pomstě mě taky napadlo, doufám že ne... Já mu nechci ničit život. Já jen vím, že takhle nemůže být stejně nikdy spokojený a měl by si to uvědomit. A ta dívka vypadá docela sympaticky a je asi mlaďounká, takže asi naivní jako jsem bývala já...
Jinak bývalému je 26 let, takže už by to měl mí v hlavě srovnaný...
Překvapuje mne, že jste rok a půl situaci neřešila.
26 let neznamená, že by člověk musel nutně být se vším srovnaný. Vyrostl-li Váš přítel v přísné a k tomu ještě nábožensky založené rodině, mohlo mu trvat mnohem déle, než si homosexualitu uvědomil. O založení rodiny možná uvažuje právě kvůli rodičům. Možná si svou homosexualitu ještě plně neuvědomuje.
Ovšem teď už to Váš problém není. Pokud byste chtěla přesto něco podniknout, pak osobně. A jak radí Sargo®, radši si promluvte s bývalým přítelem než s jeho novou přítelkyní.
___ PS: Mně se vždycky vyplatilo všechno řešit na rovinu. Nikdy bych neprohledávala partnerovy věci ani věci dětí (děti mi vše ukazovaly samy):
Jediná oblast, kde občas poradím podat anonymní podnět je v oblasti pracovního práva - v případě, že zaměstnavatel porušuje zákoník práce, a zaměstnanec, který nemá jak se bránit, se navíc bojí ztráty zaměstnání.
A je rozdíl někoho prokouknout a prohledat někomu věci.
Já jsem naší situaci řešila, vpodstatě celý ten rok a půl... Na rovinu jsem s ním sex probírat chtěla - v předchozích vztazích jsem v tom neměla problém. Ale on byl prostě v tomhle strašně introvertní a nemluvný.
A hlavně, ze začátku jsem byla ovlivněná velkou zamilovaností. Imponovalo mi, že mě hned nechce zatáhnout do postele, že se s ním dá podnikat spousta věcí, že se se mnou nechce jen povalovat v posteli... ale časem mi to začalo chybět a začala jsem se ozývat... a následně ho omlouvat, že je nesmělý, že potřebuje čas, že nemáme kam spěchat...
Podle mě, kdyby byl bisexuál, tak by se ve vztahu ke mně choval jinak. Byl "jasnej" od začátku, jen já byla zamilovaná a naivní. Na jeho orientaci měli často narážky i jeho kamarádi. Jeho to neskutečně vytáčelo. Nehledě na to, že jsem ho prostě nevzrušovala nebo strašně málo... Nechci aby to znělo nějak namyšleně, ale myslím, že jsem docela atraktivní, vím, že mužům se líbím. jen nechápu proč jsem si vybrala toho, koho jsem nepřitahovala...
Rozhodně jsem ho nechtěla mít jako svůj majetek. Jestli si něčeho na mě vážil, tak tolerance a i volnosti, kterou se mnou měl. Což se mi teda vymstilo.
Vím, že prohledávat partnerovi věci je špatné. Ale co byste asi tak dělala vy, kdybyste měla neuvěřitelné pochybnosti? Nehledě na to, že já jsem to sním chtěla probrat v klidu, několikrát jsem na to stáčela řeč, o homosexuálech jsem mluvila často... Kondomy jsem našla náhodou, když jsme společně vyklízeli jeho skříň... ale on prostě nebyl schopen se o tom se mnou bavit. Snad v životě přede mnou neřekl slovo sex, nikdy neměl žádnou sexuální narážku apod.
Ve věcech bych se mu nehrabala, kdybych k tomu neměla podstatný důvod.
Nevěru s mužem beru jako dvojnásobnou, kdo nezažil nepochopí. Jinou nevěru jsem tedy v předchozích vztazích nezažila, ale přesto... Cítila jsem se hrozně, pošpiněná, podvedená, naprosto mi to pošlapalo moji ženskost a nejhorší je, že chlapovi jako milenci prostě konkurova nemůžete ač byste sebevíc chtěla.
Že to dokázala Adina a vzala si homosexuála... myslím, že zrovna ona si sexu užila dost v mládí
Ale fakt nevím, která jiná žena by do toho dobrovolně šla...
ALe já s tím souhlasím, to byla jen taková poznámka na okraj, možná i trochu nemístná. Prostě jen doplnění.
Děkuji za odpovědi.
Máte pravdu, nikomu psát nebudu, jen bych se v tom dál plácala. A jakože se v tom dál plácám. Nevím, prostě cítím strašnou křivdu a toho pocitu se nemůžu pořád zbavit. Takže možná v tom i ta chut po pomstě zčásti je. Ale současně mi je líto tý jeho nový holky, protože od pohledu je to taková hodná, milá holka.
Ale asi bych se od toho měla konečně oprostit a udělat za touhle zkušeností tlustou čáru. Jenže to jde fakt blbě.
Rozumné Až na tu poslední větu. Když si budete pořád opakovat, jak blbě to jde, fakt blbě to půjde. Říkejte si raději: ode dneška už na to nebudu myslet, protože (dpolňte si důvody). Časem se přesvědčíte a uvěříte si
A naopak si ještě myslím, že pokud byl gay, je to svým způsobem příjemnější důvod, proč ot nefungovalo, než kdyby měl milenk-ženu. Aspoň teda já bych to tak brala. Kdyby si muž našel jinou ženu, cítila bych se blbě, říkala bych si, v čem je lepší, jestli je hezčí, chytřejší, lepší v posteli, atd. atd. Takhle tohle všechno odpadá. jediný důvod, proč měl někoho bokem je to, že to byl MUŽ. A tomu skutečně, jak jste sama řekla, konkurovat nemůžete. A když něco není ve vaší moci, je blbost se tím trápit. Nemusí vám to snižovat sebevědomí ... vidíte, má to i ty lepší úhly pohledu. Chce to je umět hledat.
Píšete jednoznačnou otázku; tedy jestli máte poslat oné jeho dívce anonym, nebo ne. Já na tohle neodpovím, jen zkusím vysvětlit možný důvod jeho chování.
Jsem lesba, homosexuál, jak chcete. Zjistila jsem to nedávno a bráním se tomu - a myslím, že i váš expřítel se tomu brání stejně, jako já - chce si připadat jako normální, proto chce mít přítelkyni, sní o dítěti a chce mít prostě se vším všudy normální život. Přitom část jeho duše podléhá své touze po chlapech, proto se alespoň vzrušuje tajně, na těch fotkách nebo soukromých diskuzích.
Není to od něho hezké, ale zároveň ho chápu, protože dělám to samé, ačkoliv ne tak hrozně - drsně - já třeba nemám přítele, abych něco nalhávala sobě nebo jemu, jen o tom sním.
Nevím, jestli se to dá napsat nějakou psychickou poruchou... ale já sama se cítim moc dobře, tak dobře, že o tom teď píšu. Každopádně, to, co by mu pomohlo, je psycholog. Můžete napsat té jeho nynější přítelkyni, co je zač její přítel, ale to je asi tak všechno. Zase si přivede další, aby si mohl nalhávat a skrýt se před okolím pod rouškou milujícího a chápajícího přítele. Tak to bude do nekonečna - potřebuje to. Jeho ego to potřebuje.
Je to jen můj názor, pohled z druhé strany, na kterou se můžeš jenom dívat.
Děkuji moc za reakci a vlastní zkušenost... Myslím, že jste na to kápla, podle mě přesně to co vy prožívá můj bývalý. On mi to i tak řekl, že je "asi divnej", že ho prostě nějakým způsobem baví uspokojovat se s chlapy po netu i když do vztahu by s žádným nešel. A přitom současně má na přítelkyni docela vysoké nároky - je docela náročný co se týkíá vzhledu, oblékání, chování, vzdělání... A dělá mu dobře, když mu někdo pochválí přítelkyni - přitom on nechválí vůbec. a jeho ego by hluboce zasáhlo, kdyby se zjistilo, že ho přitahují muži... Ale to už je jiná kapitola...
Takže pokud mu chcete pomoct, jedině nějakým způsobem psychologa - ačkoliv, je jasné, že když na vás nereagoval, tak na... je to strašně těžké. Hlavně proto, že vy nechcete pomoci jemu, ale jeho přítelkyni - ale tím, že pomůžete jemu, pomůžete i jeho přítelkyním, protože si uvědomí, že je vážně homosexuál a přestane s tím předstíráním normálního života.
Nepiště ji dopis, ale ne kvůli tomu, že je to podpásovka, ale protože to nebude fungovat... možná jen na tu slečnu, kterou má - pak si najde novou, a zase se to bude opakovat... Takže máte dvě možnosti. Zapomeňte na to, což je lehčí a pochopitelné, máte přece svůj život, proč se svým expřítelem zaobírat? Nebo mu pomoci tím, že alespoň ještě nějakým způsobem mu zkusit říct, že to, co dělá, je špatné. Že to nemá smysl, a že tím ubližuje.
To je asi tak všechno... chápu jeho činění, ale i tak do budoucna vaše, at se rozhodnete jakkoliv.
Že by potřeboval psychologa jsem mu řekla rovnou už i při rozchodu. Protože mi v tomhle přišel fakt jak rozdvojená osobnost - na jedný straně slušný kluk, který má přítelkyni - s kterou teda nespí a o sexu se s ní odmítá bavit, a na druhou stranu oplzlý homosexuální kecy na netu...
Ale on nikdy psychology neuznával - nebo jen pro blázny...
Ale asi fakt nemá cenu, abych to dál řešila. Každý svého štěstí strůjcem.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.