Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, můj přítel zapomněl na moje narozeniny. Je mi to líto. Mám mu to připomenout nebo to neřešit. Jak byste to řešili Vy? Předem díky za rady, nápady a zkušenosti v tomto směru.
Můj táta byl takový. Mamka oplakala každý rok, dokud nevynalezla způsob jek na něj. Ve velkém předstihu řekl: K narozeninám bych si přála. . . Po nějaké době připomněla: Tolik bych si přála na narozeniny dostat. . . Těsně před narozkama řekla: Uděláme si fajn oběd nebo půjdeme ven na moje narozeniny? Mužským, některým, to v hlavě pracuje úplně jinak. Toto prostě neřeší, pustí to ihned z mysli. Proto je potřeba to poprvé říct v předstihu, aby jim to došlo. Podruhé, aby se s tím smířili a potřetí, aby věděli, že je to tu. Navíc, každý z nich má představu nějakého mimořádného daru. Jsou však bezradní, protože netuší, co je mimořádné. Je potřeba vyřknout přání, za kterým se skrývá mimořádnost. Jakmile nejsou schopni toto vyřešit, vytěsní to z hlavy, přestane to existovat. :D Je to smutné, ale je to tak. U našich to bylo po 40ti letech stejné jako na začátku, když spolu chodili. Jo a to jsem já tatkovi ještě mezi tím připomínala, případně dárek koupila, ale aby z toho nevyvázl tak snadno, skásla jsem ho. Věděla jsem, jak to, že zase zapomněl, maminku drtí. Toto, že zapomněl, nemění nic na tom, že vás má rád. Takže vymyslete větu, kterou to bez výčitek, připomenete. A pro příště to chce kapku diplomacie včas.
Vzpomínky Babky u OV ještě "vylepším". Babička a děda měli krásné manželství. Děda, co mi pamět sahá, nikdy nikomu sám nekoupil dárek (on si ani nekoupil nic sobě, boty na vyzkoušení mu babička nosívala domů, tehdy to na malém městě nebyl problém).
K rodinným oslavám se vždycky připojil s pěkným upřímným přáním. Babičce dával při takovém hromadém blahopřání pusu a říkal - dárek nemám, ty víš... A ona věděla. Zřejmě už od svatby věděla své.
Co je to jeden den proti dlouhému krásnému vztahu?
já mu to raději vždycky nenápadně-nápadně připomenu řeknu třeba týden před narozkama něco v tom smyslu ,, achjo miláčku tak za týden budu zase o rok starší, budeš mě mít rád i potom? " :D a nebo ,,tak co lásko,máš na něco speciálního chut když už mám příští týden narozky? když už je ta příležitost tak si můžem dát trochu do nosu,ne? prostě podobnou blbinu, nehodlám být zklamaná na svoje narozeniny že na mě přítel zapoměl
a když už zapoměl, no.. na moje narozeniny taky letos zapoměl- moje odplata bude že za měsíc zapomenu na ty jeho! oko za oko zub za zub.
Asi mám mužské myšlení a také zapomínám. Proto to neřeším, a když někam jdeme, i třeba za čtvrt roku, tak si objednáme zmrzlinový pohár, připomeneme si všechna výročí a oslavíme to najednou a zasmějeme se tomu.
Též dárky, když si jdeme něco koupit na sebe, tak to jeden druhému zaplatí, s tím, že to má dopředu - dozadu k svátku - narozeninám. Ale, asi si musejí oba dva spolu i v této věci rozumět a sejít se. Asi kdyby byl jeden zvyklý vše patřičně oslavovat, dostávat dary, zvát rodinu, tak by se asi těžko s tímto stylem oslav smiřoval.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.