Soud o děti

Dobrý den, Váš dotaz se mi zdá trochu nesrozumitelný. Píšete o příteli, který Vás ničil. /kdysi/ Ty vaše děti máte s ním, nebo se současným manželem? Jste asi slaboch, i když Vás přítel ničil, to Vám lil alkohol do krku? Ne, jistě jste chlastala sama. A dobrovolně.

Píšete, že jste k sobě vzala bydlet maminku. Je to od Vás hezké, ale je možné, že manželovi to vadí. Muži mívají ke svým tchyním averzi. Proto, když je doma, zavře se raději k počítači. Třeba Vám to nechce říct. Já kdybych si vzala k nám mamku, tak manžel buď vyhodí mě, mamku, nebo mi uteče sám. Mamka totiž je taková, že musí vše jít jen podle ní, ona vše dělá nejlíp, do všeho strčí nos, vše osahá, prohlédne. Taky mi to někdy vadí, ale je to mamka. Naštěstí bydlí 15 km od nás, ale být u nás, asi by to opravdu nedělalo dobrotu. Není to u vás stejné?

Dost mi vadilo Vaše sdělení, že jste se po zabíjačce potřebovala odreagovat - napít.

Zažila jsem dříve spoustu zabíjaček, bylo pořád co dělat už několik dní dopředu - připravit česnek, cibuli, upéct buchtu, umýt hrnce, připravit dříví, nádobí, koření, kotel na ohřev vody...atd. Den, kdy se zabíjelo, jsem si nesedla. A ještě další 2-3 dny se zavářelo, krájelo a škvařilo sádlo, dělala paštika, sulc, mlely se škvarky, připravovaly se jednotlivé dávky do mrazáku, nakládalo se maso na uzení...Kdysi jsme dokonce zavářeli i do sklenic či plechovek. To ještě mrazáky nebyly. .Mám to pořád v živé paměti. A ani by mě nenapadlo se chtít napít, odreagovat. Nebyl ani čas, večer jsem prostě padla a druhý den to začalo nanovo. A i když jsem jezdila na revanš pomáhat na zabíjačky k příbuzným, nikde se hospodyně neopíjela, ale měla nejvíc práce ze všech.

Navíc - vaše léčba. Mohu do toho mluvit, manžel má 7 let po úspěšné půlroční léčbě v Želivi. Není vyléčený, vím to, je léčený. Je pořád vlastně alkoholik, který abstinuje. A mohu opravdu říci, že se od ledna 2007 nenapil. Moc si ho za to vážím.

A proto se mi Vaše chování ani trochu nelíbí. Ani Vy nejste abstinent, ale jen léčený alkoholik. Myslíte si, že Vás alkohol opravdu odreaguje? Měla jste si jít raději zaběhat okolo rybníka, pokud jste toho o té zabíjačce neměla dost, bylo by to pro Vás lepší. Zažila jste léčebnu - chcete se tam vrátit, děti dát do dětského domova? To jste máma? Vím, lidé jsou různí a někomu by před chlastem nepomohlo ani, kdyby ho mlátili do hlavy palicí, stejně se napije. Ale pokud jste opravdu 8 let vydržela, proč se k tomu musíte vracet? Bude to pro Vás spouštěč, začnete a už se v tom povezete znovu. A tak Vás opravdu nelituji. Tvrdíte, že své děti máte ráda, ale zároveň na ně nemyslíte a nachlastáte se. Či jak Vy píšete - odreagujete.

V první řadě by to chtělo opravdu tvrdě a důsledně abstinovat, nebo se vrátíte tam zpátky a děti Vám budou odebrány. To jste máma? To byste chtěla? Koukejte se opanovat, důvodem k napití Vám nemůže být pitomá zabíjačka, ale třeba ani něčí svatba. Vím to. Zet slavil padesátiny, vše tam teklo proudem, manžel občas pro mě přinesl kalíšek vynikající moravské slivovičky a pro sebe velikou sklenici kofoly. A bavil se stejně prima jako ostatní. Musíte si uvědomit, že už se nenapijete do konce života, jinak zase ztratíte kontrolu. A taky své děti!

Udělejte si žebříček hodnot: JSOU PRO VÁS DŮLEŽITĚJŠÍ VAŠE DĚTI, NEBO CHLAST? A podle toho se dál chovejte.

Přeji Vám rozumné rozhodnutí.Omlouvám se, že píši dost ostře, víte, zažila jsem s chlastem hrozné věci, proto jsem na něj alergická. A už nikdy bych to nechtěla vrátit. Jaga.

Se svými počty bych měla asi, tedy určitě vracet vysvědčení. Omlouvám se. Opravdu se manžel napil naposledy v lednu 2007, takže neabstinuje 7 let, ale 5 a půl. I to stojí za smeknutí klobouku. Ale já bych propadla z matematiky!

Osmiletá absence je dost dlouhá na to, aby i soud uznal, že jste schopna se o děti řádně postarat a jednorázová recidiva (pokud zůstane jenom u ní) by na tom neměla nic změnit.

Jste v kontaktu s někdejšími terapeuty? Podle mne by Vám v případě sporu o děti mohlo pomoci ambulantní doléčování - neuvažujete o něm?

Máte-li zájem o pomoc zdarma, napište mi (vnitřní pošta) na sebe e-mail.

Zdravím. Soud bude jednat v zájmu dětí. Navštíví Vás sociálka, to většinou soud vyžaduje, prohlédne si byt a zda mají dětí vše základní a pokud jste schopná se o děti starat, pečovat o ně a zajištovat jim zázemí, pak soud nebude mít důvod Vám je odebrat. Pokud otec dětí není schopen se o ně starat po celý cen a věnovat se jim a spoléhá na matku (babičku dětí), pak vězte, že matka je víc, než babička. I když jste udělala chybu, neznamená to, že je to důvod k tomu, aby Vám děti z péče soud odebral. Pokud to bylo napití opravdu ojedinělé po letech. Pokud by se ale prokázalo, že pijete téměř soustavně, bylo by to špatné. Nechci ubližovat, jen upozorňuji na možný problém, ten by se ověřit a zjistit určitě dal... Ale k vůli jedné výjimce po letech abstinence, se není, čeho bát. Jen je důležité, aby u té výjimky zůstalo... Jen můj názor a Vám přeji krásný, střízlivý život s Vašimi dětmi..

Podívej to je těžký...no. S tím alkoholem to jsi na tom špatně, to jo. Mohlo by být i hůř ale i líp - ale to sama víš, viĎ?

Udělej to pro děti a abstinuj!

Jinak - dojdi si na OSPOD - oddělení péče o děti na městském úřadě - to najdeš na internetu kde to je... Promluv si se sociální pracovnicí, řekni jí vše po pravdě - i to že se napiješ - ale ne do němoty, hlavně to, že se o děti staráš z 99% ty sama, že manžel je na cestách, že se staráš o dům i zahradu a i o mámu... prostě tam všechno řekni - i to čím ti vyhrožuje tchyně (přes manžela)

Řekni tam, že se nechceš rozvádět, že to snad ani manžel nechce, ale že je pod vlivem své matky.

Trvej na tom, at sepíšou záznam o tvé návštěvě, klidně souhlas s tím, že přijdou na kontrolu k tobě domů, navrhni jim,že by měli zajít tedy i ke tchýni, když děti chce...

Buď vstřícná a spolupracuj - pomůžou ti

ale hlavně: NEPIJ!

Je spousta lidí co prošli drogama alkoholem,podstoupili léčbu a mají své děti zpět a řádně se o ně starají,byla to prostě jejich špatná minulost.Myslím si že pokud jste v pohodě není čeho se bát .