Nejste přihlášen/a.
Jak tady čtu různá trápení s tchýněmi a podobně, rozhodla jsem se napsat i to své, které je poměrně čerstvé. Spíš si postěžovat, nebo případně zjistit, jestli vás nenapadá, co za takových chováním stojí, nebo případně, jestli teda divná nejsem já. Nedávno jsme se s manželem nastěhovali do nového bytu. Nemáme zatím moc peněz, tak nám pomohl můj tatka. Pro mě s tím, že mu to vše jednou vrátíme, pro něj s tím, že nám chce pomoct a nic zpět nechce, jemu do začátku nikdo nic nedal a on chce, abychom my se měli líp, než když začínali oni s mamkou s holou..však víte. No, hodnej tatka. Jsme z bytu nadšení, moc se nám to tam líbí, konečně máme spolu kde být. Tchýně a tchán se tvářili celou dobu, jako že o ničem nevědí (tchán možná opravdu, protože je to takový typ chlapa zalezlého stále v dílně, kde kutí a nic jiného ho nezajímá). Když jsme je pozvali na návštěvu, tak jsme ale k mému překvapení nevyslechli slova chvály, jak pěkné to tam máme atd., ale jen "tahle kuchyňská linka se mi nelíbí, ta barva, to JÁ bych chtěla tmavší", "a je taková malá ta kuchyňka!". V koupelně : "hm, modrý dlaždičky, to JÁ mám hezčí, ty modrý se mi moc nelíbí" (pozn. tchýně nedávno ne zcela levně předělala svoji koupelnu a má bílo- vínové dlaždičky, víte?. "Ale máte tady horko, to já bych tady být nemohla". Atd. Nepřispěla nám ani korunu, tak jakým právem nám to ještě všechno kritizuje? Nebo pro to nacházíte nějakou omluvu? Mě to moc mrzelo, protože můj táta se opravdu snažil nám pomoct, ona nic a pak ještě to všechno zdrbe! A není to jediná věc, kterou nám zkritizovala, případně to ONA měla lepší, heč! Ona opravdu tohle slovo (heč), které jsem z pusy vypustila snad naposledy ve školce, používá. Může jít i o výlet, nebo o to, že má o pár dní dovolené víc, než my...To nám to jako nepřeje, nebo co?
Zdravím. Z toho bych si vůbec nic nedělala. Důležité je, že vy jste tam spokojení a máte z bydlení radost. A pokud vám to tchýně kritizuje, pak v tom vidím jen závist a zášt. Jí se to nelíbí u vás, vám se to nemusí líbit u nich a přesto se jí to nesnažíte znechutit a pomluvit. Holt se na tom nepodíleli a buďte rádi, představte si, že by vám bývali udělali domácnost podle představ tchýně! Necítili byste se tam dobře. Takhle si z řečí nic nedělejte, užívejte si svého bydlení a nenechte se otrávit někým, kdo vždycky bude mít všechno nejlepší a nejhezčí. Berte to tak, že vám sdělila tchýně svůj názor stylem, na jaký je zřejmě zvyklá. Máte štěstí v tom, že s ní nemusíte bydlet pod jednou střechou.
Přesně tak, já u ní to taky nekritizuju, i když se mi třeba nelíbí, jak to mají. Nebo je mi to spíš jedno, ale řeknu : "Ano, hezké", protože mě to nic nestojí a nikoho neurazím. No, každý toho asi není schopen. Ale mě nejvíc zarazilo, že to takhle pomluví vlastnímu synovi, přeci svému dítětti by měla přát jen to nejlepší a být ráda, jak si žije. To by moje mamka nikdy neudělala. Maximálně, kdyby měla k něčemu výhrady, tak by mi to šetrně sdělila, já nevím, třeba, že se jí nezdá praktické, kam jsme dali skříň, že tam bude málo místa apod. a probraly bysme to, ale rozhodně ně, "tahle barva skříně se mi nelíbí!" No jo, co člověk nadělá...
Dobrý den.
Rodinu si člověk nevybírá. Tchyně zejmě není spokojena sama se sebou.V podstatě je neštastný člověk, neumí pochválit, jen kritizuje.
To ji ale štěstí ani přátele nepřinese. Závist a nepřejícnost není dobrým společníkem.
Nevšímejte si toho. Vám se bydlení líbí, nenechte si to zkazit, buďte tolerantní. Přeji Vám hodně štěstí a trpělivost.
Ano, chová se opravdu hloupě. Mohla by si taky uvědomit, že je v bytě svého syna a své snachy a naopak pochválit. Ale to už je povaha, která není s ničím spokojená. Samozřejmě, že se může něco, nebo leccos nelíbit, ale řekl bych si to pro sebe a ne nahlas. Buďte ráda, že spolu nemusíte bydlet pod jednou střechou a vztahy zkuste omezit.
Nepsala jste o tom, co na to váš manžel. Přece jen je syn a mohl by si dovolit víc, stačilo by třeba říci, nám se to takhle líbí a ty tu nebydlíš. V téhle souvislosti mne napadla jedna legendární věta: Neživíš, tak nepřepínej...
Já třeba na vašem místě bych byl taky trochu sarkastický, jen zlehka, třeba slovy, to víte, nikdo nám nepomohl, moc peněz jsme neměli, tak to vypadá takhle.
Je to smutné, že na rozdíl od přátel si svoje příbuzné nevybíráme a musíme to s nimi nějak vydržet, at už jsou jakkoli nepříjemní.
"mísenka", je vidět, že jste citlivá duše. Chtěla jste panímámě ukázat, jak jste si zařídili svůj domov podle vašich možností. Její reakce o něčem svědčí. Víte, máte vysokou školu, určitě budete mít i dobře placenou práci a jednou budete mít také nové vybavení. Klobouk dolů před Vašimi rodiči, před tátou, který vám k bytu pomohl. To je gesto muže, gesto člověka. Partner stojí při Vás a to je dobře, jste poučena pro příště, už panímámě nic neukazujte, nemá to smysl. Hodně štěstí.
Závist, žárlivost, snobismus, léčení vlastních komplexů. Může v tom ale hrát roli i mnoho dalších okolností. Nepíšeš, jak a kde jste bydleli dříve, jaký má manžel vztah k matce, jak často ji navštěvuje, nakolik na ni dá, zda se zastane spíš tebe nebo jí. Tohle jsou okolnosti, které v budoucnu mohou podstatně ovlivnit rodinnou pohodu. To všechno je třeba si uvědomit a hned od začátku držet svoji domácnost ve svých rukou a nenechat zasahovat nikoho zvenčí.
Já jsem teprve nedávno dostudovala vysokou školu, do té doby jsem bydlela přes týden na koleji a jezdila jen na víkendy, to jsem byla u rodičů. Manžel bydlel u svých rodičů bohužel téměř do svých 30 let, pořád říkal, že to tam vydrží, aby nemusel platit nájem, a odstěhuje se až dodělám školu a půjdeme do bytu spolu. Pak už to tam ale nevydržel a rok před mým koncem školy se odstěhoval do bytu s kamarádem, dělili se o nájem a tak. No a v tém době jsme začali plánovat náš byt a zařizovat a pak už se rovnou přestěhoval tam. Dá rozhodně více na mě než na matku. Proto to taky už ten poslední rok nevydržel, děsně mu lezla na nervy, byl pod její střechou, takže se nemohl moc bránit, tak radši odešel. Jinak podle toho, co mi o ní vypráví, i podle toho, jak se ona chová př. ke svému manželovi, před námi, nebo i před cizí návštěvou, tak muži jsou pro ní asi jakýsi podřadný druh, jen k těžké práci a aby bylo z koho si dělat srandu. Stejně přistupovala k synovy. Když dospěl, už si to nechce nechat líbit a "dělat jí vola", tam to asi bude, ten problém, jí to asi ještě nějak nedošlo...
Takže žárlivost a vztek.. Ty jsi jí odvedla syna - jednoho z jejích podřízených. Pokud bydlel jinde, tak měla šanci, že se k ní vrátí. Ale teď, když bydlí s tebou ve vlastním bytě, tak se tato šance minimalizovala a to ti nezapomene. Máš jedinou šanci - udržet vás oba od ní co nejdál, protože se bude neustále snažit do vašeho života zasahovat. Možná tvrdě, možná časem jemně a nenápadně, ale účinně. A tchýně to umí, takže je na tobě, co všechno si necháš líbit. Nejdůležitější je nikdy ji k ničemu nepotřebovat, protože všeho hned využije a zneužije.
doplněno 31.07.12 11:17:Míšenko, Bambula se nudí. Ignoruj podobné "příspěvky".
Tchyně asi bude trochu infantilní, to mě napadá pro to její "heč". V bytě bydlíte vy, vybrali jste si zařízení podle svého vkusu, každý ho máme jiný, a je důležité, abyste se v bytě cítili dobře vy. Co se líbí tchyni, to vás zajímat nemusí. Na její blbé poznámky bych jí věnovala jen shovívavý úsměv, zřejmě bude nemocná, za víc by mi opravdu nestála. Naštěstí je na vás, jak často ji budete zvát.
A to máte tak malé sebevědomí, nebo jste si sama sebou tak nejistá, že potřebujete, aby vám člověk, co mu do toho nic není, pořád něco chválil? Víte co bych jí řekla já? Že nám se to tak líbí a Vám maminko to může být úplně jedno, protože Vy tady bydlet nebudete. Bute si jistá sama sebou a svým vykonaným dílem. Pokud to tak bude, tak se povznesete i nad jedovaté poznámky, uvidíte.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.