Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
moje sestra se jako já již nějakou dobu léčí s OCD a depresemi. Nyní jsem na ní ale začala pozorovat určité změny v chování, kdy se jí během minuty na minutu úplně změní nálada - chvíli je veselá, pak je najednou naštvaná nebo smutná a pak zase veselá. Nebo se někdy celý den usmívá, je jí všechno jedno a všechno je super a druhý den je úplně na dně a nechce se jí ani z postele. A tyto změny nálady má úplně bezdůvodně. Navíc začala mít občas sebepoškozující myšlenky.
Máte někdo s maniodepresivní psychózou (resp. bipolární afektivní poruchou) zkušenosti? Pokud ano, myslíte si, že by to mohlo být ono? Teď mění psychiatričku a nová má teď dovolenou, takže to s ní teď řešit nemůžu.
Prosím nekopírujte mi tady odkazy nebo definice z internetu, to mám načtené. Jde mi o osobní zkušenosti, protože nevím, jestli už si některé věci spíš nevsugeruji a nehledám za tím víc, než je...
Nevím, jestli vám odpovím nějak fundovaně, ale pamatuji si, že maniodepresivní psychózou trpěl dlouhá léta herec Miloš Kopecký. A protože to byl můj oblíbenec, četl jsem o něm i autobiografické knihy, kde tuhle zákeřnou nemoc popisuje.
A podle toho vy píšete o identických příznacích, které tam uváděl on. Bezůvodné změny nálady, radost a chut do života a za chvíli naprostý opak. Takže podle toho, co uvádíte, to může být ono.
Nejsem odborník, takže snad jen příklad od mého dobrého kamaráda, který mi tento svůj (již překonaný) problém popisoval...
Střídaly se u něj stavy mánie a deprese s naprosto (pro mě) neuveřitelnou intenzitou. Popisoval mi, že tenkrát pracoval jako číšník a v podstatě už ke konci pracoval jenom sám, od rána do noci. Dokonce snad ani skoro nespal. To byly ty stavy mánie. No a pak se po nějaké době dostavil stav deprese, kdy měl sebevražedné myšlenky. Dokonce se mu to stalo ve Španělsku, kde odjeli celá parta lidí (asi před 14 lety) a při jednom ze svých stavů deprese normálně vyběhl ven a skočil do studny (nesmějte se, tohle vím i od očitých svědků, znal jsem tu partu skoro celou). No a pokud zrovna neskákal do studny, seděl tiše v koutku a užíral se.
Pravdou ale je, že to bylo v době, kdy se neléčil a také si občas zahulil zelí. Po tom Španělsku, kde si pro něj přijeli rodiče, strávil nějakou dobu v psychiatrické léčebně a relativně brzy se vrátil, už ok, jenom nateklý z prášků Ale je to už asi 14 let, od té doby je ok, vím, že potom ještě bral nějakou dobu lithium a asi ještě něco, ale to už je historie. Je ženatý, má docela dobrou práci a koupil barák. Takže nakonec japonec
Souhlasím s gulášem přesně takhle to vypadá. Ale ta období bývají delší, ne "z minuty na minutu". Spíš období mánie, trvající několik dnů, spíše i týdnů ( bez zásahu), kdy jde o tu "chorobnou veselost" ale ne ve smyslu vyloženě usmívání a dobré nálady, spíše je to taková nabuzená nálada, pořád musí něco dělat, nemůže spát, nepotřebuje spát, nepotřebuje jíst, cítí se silně, různě kutí a blbne...a pak období deprese, buď hned potom nebo s odstupem, ale taky delší dobu trvající smutek, neschopnost čehokoli, nezájem ...jak asi znáte...Podle mě bude asi jen depresivní a snad má občas prostě "lepší den" jestli to je možné.Nějaká antidepresiva asi bere, že? A nemá třeba taky Neurol nebo Frontin nebo něco takového? Po těchto lécích by jí taky mohlo být všechno jedno, když si je vezme, a další den si je nevezme a je to horší...jen moje spekulace..jinak držím palce, OCD je docela zákeřná a vytrvalá choroba
Dobrý den, děkuji za odpovědi.
No právě jsem si říkala, že tato kratší období jsou jen začátek a že by se to pak mohlo právě projevit více...Bere cipralex, ale přiznala mi, že to občas "fláká" a že si ho někdy zapomene vzít. A máte i pravdu s tím Neurolem, že když má horší období, tak si ho na spaní vezme. Nevím tedy, jak často. Takže myslíte, že ty změny nálady by mohly být vyvolány tímto?
Já jsem si ještě říkala, že by také mohla vyzkoušet jiné léky - sama se s OCD léčím několik let a v průběhu asi 6ti let jsem vystřídala několik druhů, protože mi po nějaké době přišlo, že už nezabíraly. Nyní jsem úspěšně už asi rok bez léků jakýchkoli, ale po absolvování 6ti týdenního stacionáře v Bohniních. OCD sice samozřejmě trvá (v podstatě se to vyléčit nedá), ale držím to na rozumné míře sama.
tak to vám moc fandím, opravdu...no napadlo mě, že by třeba mohla být trochu utlumená tím Neurolem, to pak ani těm depresivním nepřipadají ty smutky tak smutné, spíš je taková otupělost..možná by to mohlo být i tím "flákáním" antidepresiv, pokud třeba nevezme víc dní za sebou, myslím, že se to projevit může, mají se vysazovat pozvolna, hodně pomalu, ne skokem...kamarádka měla taky deprese a do toho ještě i nějaké plicní potíže, na které jí dali antibiotika. jenže po té kombinaci s antidepresivy jí bylo zle, bolelo ji břicho, tak si antidepresiva vysadila, jen na těch pár dní, než dobere antibiotika. i těch pár dní stačilo, že se zase úplně složila psychicky ta antidepresiva se opravdu musí brát pravidelně a vysazovat pozvolna, třeba začít poloviční dávku denně, pak poloviční obden až do úplného vysazení...ale chápu, že ti depresivní žádnou motivaci "dělat to správně" nemají no asi jsem vám moc nepomohla, já vím..tak snad jen morální podpora - držím vám oběma palce!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.