Nejste přihlášen/a.
Aho v šem chci se zeptat je mi 17 mí holce je 16 a máme i už plány do budoucna jsme spolu rok a pů je to moje první holka l a mám jí strašně moc rád ale prostě se bojim že oní příjdu a mě říká že by mě nidky neopustila že by to neudělala což já já jí věřim je opravdu jiná než ostatní holky měli jsme párr špatných období a nějaké problémy což se rychle vyřešili zrovna jde na jinou školu a budu mít prostě špatný obodobí protože vlastně nevim co se bude dít můžete mi poradit jak natom zapracovat abych sní napořád zůstal jde to vůbect? ://// jde voto že budeme mít hodně ještěl idí co se donsá budou míchat já se proti tomu bránit děkujů jen mi zajímají vaše odpovědi.
1/ Tvá dívka je jiná, než ostatní holky. Není, nevěř tomu, jen si ji sám idealizuješ. Je to hezké, že se máte rádi, ale kdyby došlo opravdu k nějakému závažnému řešení, trvám na tom, že by se chovala jako všechna ostatní děvčata a ne nějak vyjímečně.
2/ Jde na školu dál od domova. Bude v novém kolektivu, pozná nové spolužáky. Zajde se spolužáky třeba do kina či na colu. Možná tam také absolvuje taneční, má na to věk. A to všechno je příležitost k seznámení. Nechci malovat čerta na zeď, ale Ty budeš daleko, může přeskočit jiskřička a... Ale taky nemusí. Bude se celý týden těšit na návrat domů a na setkání s Tebou. Přeji Ti, aby to tak bylo. Ale kdo ví. Lidský život je plný zvratů.
Ve vašem vztahu vidím jedinou chybu - začali jste příliš, příliš brzy s vážným vztahem. Tobě bylo 15,5 a jí 14,5. To je doba spíš hledání, omylů, her a malin nezralých a vy jste si vybudovali za tu dobu vztah jako postarší manželata. A ten vás teď svazuje, at chcete nebo ne. A Ty máš obavy.
Kdybys začal s dívkou chodit tak v 19, jí by bylo 18, školu by už měla takřka za sebou a vrátila se domů. A byli byste spolu. Takhle se budeš 4 roky trápit dohady, co se tam asi děje, vzpomínat, třeba i žárlit. To není pro vztah dobré.
Ale uvidíš, třeba to ustojíte. Přála bych vám to. Ačkoliv ze zkušeností vím, že snad nikdo z lidí v mém okolí si svou první lásku nevzal! At vzpomínám, jakk vzpomínám. Jaga.
Todle já chápu asi je to otom že mám poprví vztah tak si myslim že vztahy existujou napořád s jednym partnerem ale todle rozhoduje osud :/
Jago nestraš :P ano začali trochu brzy, ale lidi jsou občas takoví a 4 roky pokud se budou nějak pravidelně vídat není zase tak moc Třeba doopravdy není jako ostatní -.- Já rád poznávám děvčata, co se nechovají jako všudypřítomný stereotyp lehkých děv (možná zaujatý názor díky mému nadšení pro středověk, ale můj )
Jaga nestraší... Má pravdu, vidím to přesně tak, jako já. My už máme tyhle starosti nějaký ten pátek za sebou, ale měli jsme stejné. U nás byl ještě problém dva roky vojny, tam se vztahy opravdu projevovaly.
Je to pravda. Znám lidi, kteří se znají od mateřské školky a jsou spolu v manželství už třicet let. Někdy to prostě tak vyjde.
Tady bych ale všemu nechal volný průběh, nesliboval si lásku až za hrob a třeba to vydrží, třeba ne.
Za dvacet let budeš třeba spokojeně ženatý s nějakou docela jinou, budou ti dorůstat děti a na to všechno budeš vzpomínat s úsměvem a nostalgií.
jde oto že je opravudj iná než ostatn ívi mžem i tu píšete že může ale taky nemusí nen íto holka co pije co kouří a co chodí po partách je pořád semnou nen íto takovej ten namachrovanej typ prostě jsem sní spokojenej a fakt bych žádno uholku už nechtěl protože vi mže potom by mi to už čekal ovšechno a nikdo mi jí už nenahradí to vi mrptoože jenom sní přece můžu zdílet zážitky co třeba bysme měli od děctví já prostě nemůžu mít nikoho já prostě nikomu nevěřim a prostě to mám daný v sobě pořád přemýšli motom co y se stalo kdybych oní přišel už bych nikoho v životě nechtěl nenechal bych už nikoho namě sáhnout žádno uhoku já prostě lidem nevěřim a ona je takovej ten typ jako já což se málo vidí a prostě je to tak spousta ohlek mě chtlěo ale nedal jsem se jsme ze základky venku a jsme na střední škole a nezměni ljsem se jsem pořád stejný
Davide, je to krásné, že jste se takhle našli, přeji Tobě i jí, aby vám to vydrželo. Ale nějak moc nad tím přemýšlíš, nečaruj a nepřivolávej svým myšlením problémy. Prostě jí důvěřuj a tím budeš mít velkou naději, že ona nezklame Tvoji důvěru, a Ty nezklameš její důvěru. Pokud ji už teď podezříváš z čehokoli, co se ještě nestalo a snad nestane, není to o bezvýhradné důvěře, tím si o případné problémy sám koleduješ...
...nemyslím to špatně, opravdu, držím vám palce...
Hope, skvěle řečeno.
Třeba je to opravdu tak, že vám to vydrží napořád. I když, všechno se mění. Pokud to vyjde, bude to paráda.
Já si jen vzpomínám, jak jsem v šestnácti prožíval obrovskou a nesmrtelnou lásku. Tehdy ještě internet nebyl, takže jsem se trápil sólově, jak spolu asi krásně zestárneme. Užili jsme si krásné dva roky, rád na to vzpomínám dodnes. Na všechny ty kytičky a dárečky a courání lesem a výlety do skal...
No a nakonec jsem si vzal někoho úplně jiného a moje tehdejší láska dnes má asi o dvacet kilo víc, tři dospělé děti a za manžela někoho cizího...
Takže chci říci, těšte se z přítomnosti, věřte si a prožívejte svůj život naplno bez toho, aby jste se trápili budoucností a starostmí, které zatím nejsou potřeba.
Když mě opustí tak si něco udělám :/ Vim že vztahy nejsou na celej život ale já bych si přál abych ho měl a kdyby ne tak si něco udělám protože to byla první holka skym sem přišel o poctivost skoro o všechno společné zájmy Bud bych byl celej život sám a nebo bych to prostě skončil normálně nedokážu si představit ale já jsem s osudem vyrovannej když mě osud podvede podvedu ptoo m jájeho nedovolil bych mu aby mi hledal jinou protože ta jiná nikdy nebude jako tu co mám ted tu mi prostě nidko nenahradí, ano dopadlo by to hodně špatně asi bych šel do blázince
To jsou jen řeči. Kdyby si měl něco udělat každý, komu se rozpadl vztah po letech, tak je mrtvá půlka republiky.
Jen ti poradím - pokud se s tebou někdy nějaká slečna bude chtít rozejít, tak jí rozhodně nevydírej tím, že "když mě necháš, tak si něco udělám". Je to opravdu jen ubohé vydírání od nedospělého dítěte, které nemá, co by chtělo.
Jste oba mláďata, nepřemýšlejte nad tím, co bude nebo nebude navěky. Užívejte si spolu jak to jde, mějte jí rád a chovejte se jako genteman. První holka je jenom jedna.
Ve vašem věku je těžké soudit, jestli spolu zůstanete nebo ne, ale sám asi víte, jak to chodí...
Ano já to chápu ale lišim se od ostatních kluku opravdu nejsem jako ostatní jsem tkaový i stejně povahový prostě jsem důvěrnej a prostě makám natom jak nejvíc to jde
To samé jsem si říkal u svýho prvního vážnýho vztahu i já..Že jsem jinej jak ostatní kluci a že to bude na věky atd atd a na věky to nebylo, ovšem bylo v tom víc problémů..Jen chci poukázat na to, že člověk nikdy neví, co se může stát a není dobrý takle plánovat protože pak následuje zklamání..
Ale samozřejmě vám to přeju!
právě že jo jde oto hlavně že mi ted vyšla ze základky a jde na novo uškolu do Karlových varu a má mzthoo ztrach říká mi že nen í svině a že by to nikdy neudělala :/
@david , zamilovanost po nějaké době vyprchá z každého vztahu. S novou školou přijdou noví spolužáci, noví známí, spousta práce, nové zájmy, ... Jste oba ještě hodně mladí, nevíte, koho všechno ještě v životě potkáte nebo poznáte.
PS: Vaše přítelkyně nebo Vy si snad myslíte, že člověk, který se zamiluje do někoho jiného, je svině?
tady mě asi nikdo nepochopííí ano jso ulidi který se změní kvůli škole ale ona opravdu taková není
Protože každý není stejný. Někdo se pod vlivem nové školy a nových lidí změní k nepoznání (znám jich dost), někdo zůstane stejný (těch znám taky dost). Je to na povaze člověka, nakolik zůstane svůj a nakolik se třeba nechá ovlivnit, nebo jak změní svůj dosavadní život.
Jen opartně s tí, že "ona by to nikdy neudělala". Nikdy nemůžeš znát všechny reakce člověka, který navíc teprve dospívá. Může se zachovat úplně jinak, než ty si myslíš.
Pokud ji nechceš ztratit, tak se chovej tak, abys ji k tomu nedohnal, buď svůj, takový, jakého si zamilovala. Novou školu a nové kamarády stejně neovlivníš, a i kdyby všechno, co si maluješ, sebevíc klaplo a vyšlo, nikde není psané, že se za dva roky, deset let nezamiluje jinde, vztah prostě vyčpí, přestanete se přitahovat, nebud Vás to bavit, nebo se jinde zamiluješ ty.
Teď ti to připadá, že nic takového není možné, ale věř těm, co už tuhle dobu a podobné vztahy mají za sebou.
Já bych řekl že po roce a půl by zřejmě už vyprchala většinou je to do toho prvního roka co vidím jinde Přeci když miluju někoho, těžko se zamiluju do někoho jiného.. Už jenom proto že u toho koho miluju mám jistotu, znám ho. To co nazýváte zamilovat se do někoho jiného je podle mě pouze chemická reakce, každý jí občas projde ale musí se překonat. Není to svině ale přeletavej ptáček :D
doplněno 22.07.12 14:06:Jinak opravdu se lidi mění občas bohužel, občas bohudík ;P
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.