Potlačované emoce

Jít tam kde nebude nikdo rušen a řvááááát na plnou hubu, kopat do něčeho, prostě se občas vybííít!
Nedusit to v sobě, jednou to stejně vybuchne a bude průser..

Potlačované emoce, to je vraždění vrátného do chemické továrny, jakou je lidské tělo. Než emoce bez kontoly pustit ven a způsobit zemětřesení a ubližování těm, kteří nás mají rádi a kteří si to nezaslouží a vypadat jako zvíře bez volních vlastností, trapný debílek. Pak je mnohem lepší naučit se bleskem odhadnout situaci a vyhodnotit ji dříve, než nastane výbuch. Heslo, co tě nezabije, to tě posílí a když nejde o život, tak jde o bobek. A také, je to průšvih? Co noivého a kladného za touto situací je?Vždyt to je dobře, že toto nastalo. Já vlastně na tom vydělám. Ikdyž to není v penězích. :D Mi se oplatilo začít si hlídat dýchání. Přestala jsem chvilku sledovat to, co mě tak vytočilo a soustředila jsem se na to, abych dýchala zhluboka. A když jsem zvedla oči, uviděla jsem vlasně ne tragedii, ale trapnou trapárnu! Která mi občas byla k smíchu. Tak to vidím já a tak to řeším už mnoho let i dnes.:D

Potlačované emoce jsou ty Vaše emoce,které sám sobě nepřiznáte. Nepřiznáte si,že máte vlastně na toho člověka vztek,nepřiznáte si,že je Vám do pláče a raději "zamáčknete slzu",protože se třeba stydíte projevit pláč.Popíráte sám před sebou,že máte strach,nebo hrůzu,že se bojíte jako malý kluk,atd...a překonáváte to třeba světáckou pózou či hromaděním majetku a budováním prestiže atd. Malé dítě se směje,když se mu smát chce a bulí na celé kolo,když cítí smutek či bolest...Jako dospělí se učíme ovládat,protože se "to nehodí" atp. Potíž je v tom,že psychika má snahu se hojit podobně jako rány na fyzickém těle. Ty emoce,které potlačíte,tj. ty které nevyjádříte, Vás časem "doženou". Podvědomí má snahu Vám naorganizovat životní situace tak,abyste si na ty emoce zase vzpoměl a odžil je. Sám sebe nevědomky vženete do situace,která Vám v mysli oživí vytěsněné prožitky.Je to strašidelná cesta.Lepší je na sobě dělat...Sigmunda Freuda nechte "spát". Byl to velikán své doby,ale něco už je překonané.

Dobrý den.

Smutek, radost, štěstí, frustrace, zlost, zármutek, vztek, všechno jsou emoce. Jsou naprosto přirozené. Je žádoucí emoce naplno a patřičně prožívat. Prožití emocí nám dovolí jejich postupný odchod z mysli, přináší nám uvolnění. Není dobré se za emoce stydět. A není ani proč. Potlačování emocí nemá dobrý vliv na naši psychiku. Vytváří napětí ve vztazích, dokonce může způsobit zdravotní potíže (různé psychosomatické poruchy).

V našem životě je mnoho událostí, které vyvolávají emoce. A proto se jim nebraňte. Když jste smutní, vyplačte se (třeba doma v koutku, uleví se Vám). Ale nedržte to v sobě. Když jste veselí, dejte to pořádně najevo (at je to slyšet). Ani vztek v sobě nedržte. Alespoň pro sebe si pořádně zanadávejte. Je to lidské a jsme" jenom lidé".