Sourozenec se stará.je to morálně správně?

Já tu teď budu za toho rodiče.

Máme tři mimísky (dcery) . Jedný bylo před týdnem 6 měsíců, druhá končí osmičku, a třetí odmaturovala. Z tou dnes prostřední se o mimíska občas i přetahujem ta nejstarší ji ještě neměla ani na ruce. Co se týče pomoci tak prostřední by pomáhala pořád, žehlí, koupe, oblíká ale její pokoj se stal pravým nefalšovaným kozím chlívkem, chtít po ní jakoukoliv jinou pomoc se rovná vysoké rodičovské, chtít po ní aby zavírala dveře znamená ke klice nalepit její charakteristiku (tý kliky) z Wikipedie (té nejstarší nepomohlo ani to). Před nějakými třiceti lety když jsem vodil bráchu do školky, tak jsem to mněl za stejně normální věc jako, že doma chodím čůrat na záchod a ne do kouta. Prostě mně ani nenapadlo přemýšlet nad, že přebírám nějakou odpovědnost. Jako asi bych mohl o tom začít doma diskutovat, ale asi by to skončilo u velice krátkého monologu a já bych u něj měl zavřená ústa.

Takže závěrem, naopak já si myslím, tedy přesněji já vím, že to, že dnes některé děti nemusejí skoro nic, je nesprávné. Pak z toho máme 30 leté mamánky, a děti které si neumějí v 15 ani namazat chleba. Za nás jsme doma dělali co bylo potřeba, a že bych měl zrovna z toho pocit nějakého ochuzeného mládí se rozhodně říct nedá.

Hlavně nezapomeňte, že ten prcek za to nemůže, on o tom nerozhoduje a že se narodí zrovna vám si nevybral - tak netrestejte jeho.

Své povinnosti, samozřejmě rodiče nemohou na starší dítě přenášet. Takže nemohou chtít, abys svému mladšímu sourozenci vaři, pral, žehlil...Ale ze školky ho přivést můžeš, proč ne?

Mám sestru mladší o 6,5 roku. Ze školky jsem ji vodívala naprosto běžně. Brala jsem ji na třešně, s kamarádkami i do lesa třeba na houby. V té době /60. léta/ nehrozilo dětem tolik nebezpečí jako dnes. Vzpomínám si na den, kdy jí přiblblý Milan na hřišti jen tak rozbil hlavu cihlou. Mně bylo tehdy asi 14 let, udělalo se mi rudo před očima, vylítla mi ruka a jemu se spustila krev z nosu. Rána to byla veliká, ale zasloužená.

Prostě ráda vzpomínám na ty chvíle, kdy jsme spolu chodily, i přes větší věkový rozdíl. Učila jsem jí, vysvětlovala, čemu nerozumněla, pouštěly jsme draka, chodily se koupat /to rodiče pokaždé brzy přišli také, aby něco.../. Byla to prima léta. Nežily jsme vedle sebe, ale spolu.

A tak si bráchu užij, nebude to trvat věčně. Jaga.

Tak, sbohem, brácho, musím jít, vždyt malí můžeme jen chvíli být,

a pak už končí léta her, končí všem a je to fér,

tak to chápej, tak to ber...

Myslím, že je to úplně běžné. Brácha je o 9 let mladší, taky jsem ho různě vyzvedávala, vodila do kroužků a podobně. Nebuď sobec, snad ti není vlastní sourozenec přítěží? Tak nemůžeš celé dny lítat po venku a dělat blbosti... a možná časem zjistíš, že nejenže jsi o nic nepřišla, ale rodičům jsi moc pomohla a chovala ses zodpovědně.

A názor - oni si udělali děti, at se starají - oni pro tebe nikdy nic neudělali? Máte co jíst, kde bydlet, do čeho se obléct? Milá zlatá, na tohle všechno musí rodiče vydělat, takže oni se starají. Jenže to starání obnáší být v práci. Jistě, nemusí tam chodit. Ale chtějí pro tebe a bráchu dobré podmínky.

Na oplátku od tebe čekají trichu zodpovědnosti a pomoci. Možná jsi zatím byla zvyklá, že se všechno točilo kolem tebe, teď je najednou potřeba postarat se o někoho jiného. Není jen brácha a rodiče, ale brácha, rodiče a ty - jako rodina.

Jsem nejstarší ze tří holek¨, věkový rozdíl 6 a 7 let, jelikož před lety byla mateřská půl roku a do zaměstnání se chodilo i v sobotu, musela jsem se o sestry starat,maminka pracovala u peněžní přepážky a otec pil víc než bylo zdrávo. Budete se divit ale už od útlého věku jsem je uměla umýt, přebalit, od svých 10ti let uměla vařit-nic moc-buřtguláš, zapečené brambory, špagety..Čas na kamarády jsem měla, holky brala sebou a když jsem v 17ti začala chodit se svým mužem tak dodnes vzpomíná jak on si vlastně mohl vybírat ze tří ženských jelikož sami jsme skoro nebyli. Já si říkám, že tehdy to byla ta nejzdravější antikoncepce, krásně se prověřilo jaký ten chlap vlasně je. U holek určitě stoupnete v ceně. Pokud to ale těžce nesete, promluvte s rodiči a nějaké volno si pro sebe vyjednejte.

A co dělají rodiče v čase, kdy se sourozenec stará? Pokud pracují a je to nutné pro fananční přežití rodiny, měl by si i starší sourozenec uvědomit, že kdyby nepomáhal, rodiče nebudou moct vydělávat a ani on nebude mít co jíst, nebo i on se bude muset omezovat.

Myslím, že na sourozence by neměla být přehozena veškerá péče a že by mu měl zbýt i čas pro něj samotného, ale naopak i on sám dobrovolně by měl chtít a být ochotný rodičům každodenně pomáhat. Měla by existovat rovnováha.

Ahoj, správné to není. Ovšem na druhou stranu se očekává, že starší sourozenci budou mít čas na mladší... Rodičovské povinnosti by měly zůstat u rodičů. Občas vyzvednout sourozence ze školky apod., pokud rodiče nemohou, určitě pomůže. Nemělo by to být ale denní rutinou. Ty potřebuješ svůj čas trávit se svými kamarády, svými zájmy a ev. doma pomoci, s čím je třeba. Ale musí v tom být jakási rovnováha.

Myslím, že to nebude tak hrozné, jak to líčíš. Já jsem se starala o svého o deset let mladšího bratra běžně.Dříve měli děti více povinností než teď. Nebrala bych to tak, že rodiče předávají vlastní odpovědnost na své děti. Prostě jen potřebují pomoct.

Promluv si o tom s nimi. Řekni jim, že potřebuješ nějaký volný čas i pro sebe a na oplátku se o sourozence postarej automaticky bez odmlouvání.

Ahoj. Ano, já se domnívám, že to správné je. Rodiče musí zase dělat jiné věci, abyste měli navařeno, vyžehleno, nakoupeno, uklizeno. Aby bylo na poplatky. Bydlení je drahé. Aby bylo na oblečení a obutí...Vemte si, co všechno dělají rodiče pro vás a Ty by ses na chodu domácnosti měla podílet. Takže se naoplátku staráš zase o mladšího sourozence. Chodí to tak ve spoustě rodinách. Ale určitě by to šlo, s rodiči si ten režim dohodnout tak, aby Ti zbýval čas i pro sebe. Možná si rodiče myslí, že to děláš ráda a že Ti to nevadí. Že se jim snažíš pomoci a určitě si Tě za to cení. Oni se nezbavují své odpovědnosti, jen spoléhají na Tvojí pomoc, aby mohli zabezpečit další věci pro celou rodinu. Zkus se na to dívat z téhle stránky. Rodiče pomáhají svým dětem a starají se, aby měly téměř vše a děti zase pomáhají svým rodičům dle svých možností, aby jim tu starost ulehčily.

Mam 4 deti,velke vekove rozdily a vzdycky jsem pokladala za normalni,ze ten starsi pomahal mladsimu a i pohlidal.Samozrejme,ze aby se pak staraly pouze starsi sourozenci ,v poradku neni.ale vzdycky platilo,ze starsi pomohl s mladsimi,uvedomte si,ze o vas se rodice staraji zase jinak,umerne k veku,tak je dobre jim vyjit vstrict.jak myslite,ze to drive bylo,kdyz nekdo mel 10 deti,jeden se staral o druheho a vzajemne si pomahali-to je rodina.

Dobrý den. Moje úvaha. Máme děti, chtěli jsme je, chceme se o ně starat. Rodina a tři děti. První dítko, dva roky později druhé dítko, deset let později, třetí dítko. Každé dítko sportuje, každé má nějaké kroužky, mají školní úkoly, jak mají stihnout ještě se starat o mladší sourozence? Je fakt, že jsme měli auto, děti se rozváželi do školy a školky autem, to samé domů. Když se dítě bude starat o mladší sourozence, hlídat a podobně, pak nemůže chodit pravidelně sportovat, nebo na nějaký zájmový kroužek. Zatím, co jeho kamarádi sportují, tak on hlídá malého brášku, nebo sestřičku. Dnešní mnohé mladé maminky, jen vidím sedět, nebo ležet a o děti se starají jiné děti. Nebo si dítě hraje samo na dvorku, nebo zahradě. Takové dítě lehko poznáte, i když je malé, má hodně šrámu a zranění, protože si ho za celý den nikdo pořádně nevšimne. Není to všude stejné, ale je toho vidět, kolem nás dost. Omlouvám se maminkám, co se vzorně starají o své ratolesti. Je mi to líto, ale píši jen svůj názor.

Počkej až budeš mít svoje děti a budeš je potřebovat dát k prarodičům na hlídání, a oni ti řeknou "jsou tvoje tak se starej, nazdar"

Dobrý den, ano, myslím si, že je to správné. Pokud spolu žijí všichni v jedné domácnosti, tak by měl každý nějakým dílem pomáhat. Koneckonců, dříve to bylo běžné, že starší sourozenci se starali právě o ty mladší.K tomu, že pak nemá dotyčný čas na jiné věci - měla by zde být dohoda, aby člověku vždy nějaký volný čas zbyl, samozřejmě. A na druhou stranu, pokud se starší sourozenec stará o toho mladšího, nemá pak čas dělat venku nějaké lumpárny, které pak stejně přidělávají rodičům práci a nic z toho není. Také je zde možnost využít čas se svým sourozencem, což může být po delší době nenahraditelné. V dnešní době, kdy se na všechno spěchá a není na nic čas, je to dobrá volba. Kdy jindy si pak můžete své sourozence užít? Po škole chdíme do práce, není na nic čas, tak snad jedině pak v důchodu, jenže...dožijou se ho vlastně ti dnešní mladí? Nebo dožije se ho sourozenec?

Také je to dobrá a nenahraditelná lekce do života. Až bude mít sourozenec vlastní děti, může se pak o zkušenosti s mladším sourozencem opřít. Rozhodně je to lepší, když je to "naživo", než jen nějaké abstraktní hraní s panenkami...

Dobrou motivací může být také malá finanční odměna či přilepšení ke kapesnému.

Já se taky musím starat o mladší sestru. Je mezi náma rozdíl 16 let! Každý den jí vodím do/ze školky. Musím s ní dojíždět trolejbusem. O prázdninách vstávám v 6 ráno, aby do 8 byla ve školce a ve 3 odpoledne pro ní zase jedu i když jsou rodiče doma. Dokonce když jsem letos maturoval, tak jsem jí musel nejdřív ráno vyprovodit (celý nervozní, propoceny v obleku :D)... Prostě hrůza, nehledě na to, že si každý myslí, že jsem její otec já :D Ale sestřička si toho vůbec neváží a rodiče snad taky ne... Navíc je hrozně rozmazlená, takže mě celou cestu mlátí, kouše a řve na celé kolo... Jednou v den maturity jsem doma řekl, že pro ni nejdu, že je toho na mě už moc, at si pro svojí dceru jedou oni, když jsou doma... Dopadlo to tak, že jsem pro sestru jel s facákem na tváři :D

Myslím že to špatné rozhodně není. Aspoň se člověk naučí zodpovědnosti a dle mého názoru dokonce dříve dospívá (mentálně)

Jde o to kam až to všechno sahá. Já se staral (starám) o 17 let mladšího bratra. V rodině to vždy fungovalo dobře. Vždy jsme se dohodli kdo, kdy, kde, jak,... Bráška je hrozně hodný dítě. Každou chvilku s ním si neuvěřitelně užívám. Mám ho hrozně rád a někdy si o nějaký ten čas strávený s ním musím říct. Pravdou je, že každý ho někam vodit nemusím, prostě jen třeba když se to nikomu nehodí atp. Navíc pokud ho nemám zrovna v době kdy pracuji a koukám jedním okem na něho, tak si ho vezmu na zmrzlinu, dám si pivečko a mám to tak spojený s chvílí klidu.

Mám známý, kteřá mají děti ve stejném věku, ale jak jsou ty děti rozmazlené, uřvané a nevychované - no musel bych jim jednu vrazit. Tam vidím, že se těm dětem moc nevěnují.

Pravdou taky je, že si každý cízí myslí, že jsme ve vztahu - otec x syn.