Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
s přítelem jsme spolu byli něco přes půl roku, a asi 4 měsíce u mě bydlel. Rozumněli jsme si tak nějak ve všem, jak v kamarádech, ve večerních zábavách, ve sportu, oba milujem zvířata, v sexu. Občas mívám svoje nálady a přítel nedokáže pochopit, že když mně to chytne, tak potřebuju být sama a vyvztekat se sama... Když se mě začne ptát co mi je a proč jsem náladová a tak, tak mě to dokáže ještě víc vytočit Stejně jako já jemu nevyčítám, že to občas přežene s žárlivostí. Jenže včera se se mnou rozešel, vím, že by mi nelhal a tudíž soudím, že jeho odůvodnění, že jsem náladová a že na to nemá, je pravdivé..JEště v úterý mi říkal, že mně miluje, bylo to úplně v pohodě a když jsem se ho pak druhý den zeptala přes zprávu, proč nepřijel ještě dom před prací, tak už bylo zle... večer se se mnou ani nebavil ve středu ani skoro nespal, a ve čtvtek mi přišla zpráva, že skoro nespal protože přemýšlel o tom, jestli to má mezi náma ještě cenu. Přemluvila jsem ho, aby se za mnou stavil, že si o tom v klidu popovídáme, že jsme snad dospělí a nebudem to řešit přes zprávy. Ani jsem nevěděla co mu mám pořádně říct, vysvětlila jsem proč mám prostě občas nálady, protože nemůžu sehnat práci a mezi rodičema je to špatný, tak se to dá pochopit, ale on to prostě asi nepochopil..Ptala jsem se jestli je to dostatečnej důvod k tomu, aby se se mnou rozešel a on začal, že prostě od vztahu čeká něco jinýho a že bych si měla najít nějakýho flegmouše, kterej mě při mý náladě nechá samotnou, že on to neumí a že nechci abych to v sobě dusila protože bych to pak nebyla já.Když už jsem nevěděla co tak jsem začala brečet jak malá, po chvíli začal brečet i on, dokonce mě pak i sám od sebe objal...ale na cokoliv, co jsem řekla jen záporně vrtěl hlavou. pak si šel sbalit pár věcí a odešel... pořád doufám, že si to rozmyslí, snažím se mu nepsat, jen když se ptá na zbytek věcí, kdy si pro to může dojít. Na jednu stranu bych ho chtěla strašně vidět a na druhou se toho strašně bojím a nechci při tom být. Jednou mi říkal, že kdysi se rozešel s přítelkyní kvůli chronický žárlivosti ( myslím, že to už oprávněný důvod k rozchodu je) a že se k ní chtěl po pár týdnech vrátit, ale zjistil že spala s jeho kámošem a tak se na to vybodl... Já doufám, ale moc tomu nevěřím, doufám, že si to srovná v hlavě, nevím jak tomu alespoň trochu pomoct. Je mi jasný, že mu musím dát pár dnů klid a neozívat se, aby se srovnal se situací a mohl přemejšlet, ale pak bych tomu chtěla nějak pomoct, máte nějaký tip? Já vím a přiznávám, že občas prostě vyjedu kvůli hloupostem, ale zase myslím, že pokud mě miluje,o čemž jsem nikdy neměla důvod pochybovat, tak i s tou chybou...
On se s vámi rozešel kvůli tomu, že jste náladová? Ale to je snad každá ženská, ne? Jako já, když mě vše rozčiluje, taky chci být sama a ne odpovídat na dotazy, co mi jako je. Tak mu popřejte štastnou ruku při dalším výběru a nechte ho plavat. Chlap, co brečí, je srágora. Řekla bych, že už dávno má políčeno na nějakou novou pipku a vy se mu už nehodíte do krámu. A on je žárlivý? Jejda, tak to vy zase prchejte co nejdál.
Hm, taky jsem náladová, zvlášt, když se mi něco nedaří, to potom lítají věci, slova... ale přítel ví, že když mě nechá hodinku v klidu, já se vyzuřím a je to v pohodě. Pokud toho ten Váš není schopný a tvrdí, že Vás nemůže nechat na chvíli být, tak to zřejmě není ten pravý partner... partneři se navzájem chápají, znají své dobré i špatné vlastnosti a člověk nemusí být flegmatik, aby toho druhého bral i s chybami. Váš přítel zřejmě čekal bezproblémovou ideální holku, a když neumí pochopit, že má člověk problémy na deseti místech a je kvůli tomu náladový, tak by zřejmě neměl pochopení také pro další věci.
Zase ale záleží na tom, jak moc jste vyjížděla, protože, ruku na srdce, s hádavou hysterkou nechce žít nikdo. Teď to neberte jako urážku, ale spíš námět ka zamyšlení, protože každý pohár jednou přeteče, a pokud jste vyjížděla opakovaně, dlouhodobě a nepříjemně, tak ho to opravdu mohlo přestat bavit.
Trošku nesouhlasím s Eulalií, že chlap, co si zabrečí, je baba.
Nemyslím si, že by byl přehneně žárlivý, bylo to v mezích, sem tam to přehnal, ale spíš kvůli tomu že se kdysi zklamal a než poznal že prostě o jiného nestojím, než poznal jaká jsem.. Že by měl jinou, tak to určitě ne On je takovej, že mi vše řekne hned, narovinu, on je dost upřímnej člověk a jiný holky se fakt nebojím, hlavně na něm člověk pozná že miluje, říká to dost lidí, že i když na mě kouká, tak to je poznat a v jiný babě to nebude... Nemyslím si že jsem přehnaně náladová, sice to mám po svý mamce, která je úplně strašně, ale ta si to neumí ani přiznat, říkala jsem si jestli by mi s tím pomohl třeba psychiatr? nevím... a také si nemyslím že chlap, který bračí je trapnej...pavla jsem viděla plakat jen 2x a to když mu umřel pes a při tom rozchodu... myslím si, že pokud chlap nebrečí přehnaně, tak to prostě jen dokazuje jeho citlivost a to, že mu prostě některé věci nejsou ukradné...ale můj názor
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.