Těžké rozchody - co mám dělat?

zdravím,

spíš už jen zoufalství mě nutí k tomu, abych sem vůbec něco napsal,..možná rada jak z toho ven nebo jak udělat něco co mě pošle vpřed a ne stát na jednom bodě už tak dlouho. Začal bych tím, že jsem před třemi lety zažil velice těžký rozchod s mojí bývalou přitelkyní, se kterou mám krásné dítě, naštěstí to tak nějak doapdlo dobře a už po těch 3 letech se spolu dokážeme i na něčem domluvit... ale... když jsem se tehdy rozešel s tou holkou, tak asi dva měsíce nato jsem potkal holku do které jsem se tak zbláznil, že jsem to nikdy nezažil...začali jsme spolu po pár měsících bydlet a nevim jestli to byl dbrej nápad. když ono je toho tolik, že by to snad dalo knížku,..ten vztah jsem nedokázal udržet díky bývalé přítelkyni a po půl roce ho ukončil, za další 3 měsíce jsem si uvědomil co za hroznou chybu jsem udělal a snažil se jí získat zpátky, šlo tam spíš hlavně o to moje dítě, kvůli kterému jsem měl výčitky svědomí a nedokázal začít žít s novou přítelkyní. No každpádně se mi povedlo jí ziskat zpět, ale jako by po ní mráz chodil...najednou jsem měl pocit, že už mě nemiluje, at už jsem dělal cokoliv...vím, že jsem to celé pohnojil a ona nová, říkejme jí Simona se se mnou po dalším skoro roce rozešla, aby za další 3 měsíce přišla nato, že jí chybim a opět jsme se dali dohromady a mezi tím uplynul skoro další rok a týden zpátky jsem se s ní už musel rozejít já a přesně vim proč...těch věcí je tolik, proč jsem to opět udělal, ale co mám dělat abych se z toho už opravdu osvobodil, protože to bolí,,,nikdy jsem necitil nic takovéhho k nikomu,...ten rozchod je pro mě těžký, protože jsem udělal všechno co jsem mohl a stejně to vedlo k tomu, že jsem to musel skončit. čtu si tu rady na netu jak se dostat z takový věci a ne že bych dělal všechno špatně, ale přijde mi, že nic nepomáhá...všechno bolí, jak vrátit všechny ty chyby a být š´tastnej? ani nevim jestli to tady dává smysl, protože mám v hlavě takovej zmatek, hořkou příchut čehosi.. te´d abych se dostal k tomu, proč jsem to skončil. Ŕíká se, že když ve vztahu nefunguje sex nebo není pak je jen otázkou času kdy to skončí , ne že by to byl přesně nás případ, ale Simona nikdy neprožila orgasmus, s nikým, jen prý se mnou tomu byla nejblíž a za ty roky už to dospělo k tomu, že už žádný sex nebyl, jedině orální,...a vždycky říkala, že nemá chut..na druhou stranu kdo by měl když nemůže mít orgasmus. Popisuji to tady jako kdyby šlo jen o to, ale nešlo... šlo tu o to, že když někoho opravdu milujete tak se ho chcete dotýkat, mazlit se s ním, tulit se k němu, posinkovat se s ním a když to pak nedostáváte od něj tak je něco špatně že? když někoho milujete chcete aby vám to ten druhý taky občas pověděl a ne jen byl zticha,...já vim, že jsme si spolu rpošli hroznýma věcma,...nemyslim tím jen pozůstatky z mého rozchodu, ale myslim i její rodiče, otec kamioňák alkoholik co jen jebe a chlastá, mamina to samý,...a letos dostala z toho jejího životního stylu nějakou mozkovou příhodu a už si ani sama nedojde na záchod,..do toho na jejich barák je exekuce a hrozí jich tam nekolik a nikdo to neřeší...ANO snažil jsem se pomoci, ale pomáhejte někomu kdo o to nestojí...ANO všechno tohle čím jsme si museli projít jsem byl ochoten-zní to hrozně, ochoten to všechno zkousnout a být spolu, protože jsme-vím-oba asi dost narušení z předchozích vztahů, mě je skoro 30 a jí je 24. Vím, že je to dobře, že je konec, vím to,vím že musím jít dál a nechat jí být,...ale co mám dělat když mi pořád tak strašně chybí, vím, že člověk po čase začne vidět jen to krásný, ono toho moc za ty 3 necelý roky nebylo, ale stejně...po prvé v životě jsem citil, že bych se chtěl s někým oženit, že bych chtěl s někým strávit celý život...po prvé! měl jsem za svůj život jen 3 vztahy a několik žen mimo..a všechny se podělali něčím a tenhle úplně nejvíc, rozcházet se s někym v tom stylu...miluju Tě, ale nedokážu jenom dávat...jseš studená a to už trvá minimálně 2 roky, jsem s Tebou a chybíš mi...jsem s Tebou a chybí mi Tvůj kontakt a nechci si o něj pořád říkat a přitom tobě to stačí, ale mě ne...dá se vůbec takhle s někym rozejít? rozešel jsem s ní proto,že jsem myslel, že jí to nakopne a ona konečně něco začně dělat, začne se snažit, Pracujeme spolu a o to je to horší ji tu vidět a nemluvit spolu...nevím jak z toho ven, nic nepomáhá (( a lkohol už nemůžu, to je horší než lepší...mám syna a musim se věnovat jemu, ale copak to jde když se mi chce pořád brečet jak to bolí a jak je to hořký,...každej komu to řeknu tak mi řekne-no to se divim, žes to vůbec dokázal držet tak dlouho, dy´t to jsou jen samé...víte co. poraďte mi něco někdo...