Nejste přihlášen/a.
Ahoj, je mi 18, ještě jsem neměla vztah a asi před měsícem jsem se seznámila s klukem, který je asi o rok starší. Už když jsem ho potkala, byl takovej nespolečenskej, křehkej, uzavřenej, ale pro mě se nějak nadchnul. Naprosto jsem nechápala proč, nechápu to ani teď. On mě nepřitahuje, nic na něm nevidím. Když mi napsal, byla jsem dost udivená, ale kamarádka mě přesvědčila, abych se s ním sešla. Oba jsme ze sebe byli nervozní. Já když jsem nervozní, mluvím, on spíš mlčel. Navrhl, abychom týden na to šli do divadla, kamarádka mě znovu přesvědčila, at jdu. Znovu to bylo divné, brala jsem ho napůl jako kamaráda, napůl jako možný vztah, ale moc mě nepřitahoval. Od té doby jsem byla vyklepaná, moc nejím, pořád o tom přemýšlím. Kamarádka mě přemluvila, abych s ním šla na nadcházející zábavu s partou kamarádů. Naprosto jsem nevěděla, co dělat. Z nervozity jsem se opila. Pokusila jsem se ho (na radu kámoše) políbit, moc to nešlo. Pak jsme seděli, držel mě za ruku a já jsem mu málem usla na rameni. Druhej den jsem si uvědomila, že ho vlastně nechci. On mi začal psát sms, naléhal, vypadal strašně zranitelně, tak jsem mu slíbila, že se s ním další týden sejdu. To už jsem měla nervy v kýblu, jak jsem vymýšlela, co mu řeknu. Když jsem se svěřila kamarádům, tvrdili, že je to ode mne hnusný, byli na jeho straně a já se cítila jako mrcha, že tomu křehkýmu klukovi ubližuju. Takže když jsme se sešli, on mi tvrdil, jak je nadšenej, jak jsem mu projasnila život, jak mu jde všechno líp. Já jsem mu řekla, jak jsem z toho zmatená, ale zmohla jsem se jen na žádost, abychom zpomalili, že ho ještě neznám, snažila jsem se kamarádsky povídat. Teď se cítím mizerně, pořádně nespím, nemám chut k jídlu a zhubla jsem 5kilo.
Poraďte mi prosím, co mám dělat. Nechci mu moc ublížit, ale taky nechci trpět, jen abych měla nějaký vztah a kamarádka dušičku v peří
Moc díky za radu, Athena
Zdravím. Ona kamarádka Vám řekla...Kamarádka Vás přesvědčila...Proč se s ním tedy neschází Vaše kamarádka, když mu dělá dohazovače? Máte přece svůj rozum, tak se řiďte tím, co cítíte a chcete Vy a ne kamarádi...Jste přece svéprávná a je to Váš život. Soucit je také cit, ale nemá s láskou nic společného. Neubližujte jemu ani sobě. Řekněte mu narovinu, že prostě u Vás to zamilovanost není, že je Vám ho jen líto. Možná ho to zraní, ale určitě je to férovější a přejde ho to, než mu dávat plané naděje...City se nedají vynutit a Vy se nedávejte tolik ovlivňovat kamarády...
"Kamarádi" tě do toho tlačí a když nechceš, tak ty jsi hnusná? Máš pěkně divné "kamarády". Sejdi se s tím klukem a na rovinu (ale citlivě) mu řekni, že je milý, ale chceš s ním jen kamarádit a at si to nebere špatně. Není to jeho chyba, není to tvoje chyba. Tohle se prostě občas stává. Hlavně mu nedělej falešné naděje, protože "kamarádka mě přesvědčila"...
doplněno 08.02.13 14:51:Teď si uvědomuju, že jsem si měla přečíst předchozí odpověď, teď vypadám jak papoušek :D.
No, tak já nevím. "Kamarádka mi řekla a pak zase řekla a já dělám co chce kamarádka, i když to vlastně já vůbec nechci..." mimo to, co už napsali nade mnou jiní rádci přidávám, že je velice podivné, když říkáte, že kvůli někomu, kdo Vás vůbec nezajímá hubnete, nespíte a tak dál... Pak mi je také divné, že jste se ho snažila políbit Vy, když o něj vlastně nestojíte. To Vám také našeptala kamarádka? Říkáte, že je to chlapec "křehký" a že mu nechcete ublížit. Tak se s ním nestýkejte, když Vás nepřitahuje. Říkáte, že Vás jenom držel za ruku a že jste mu málem usnula na rameni. A jste si jista, že má o Vás takový zájem? A co když zase jemu říkají jeho kamarádi, aby se s Vámi sešel a pozval Vás do divadla, že jste do něho zamilovaná Vy? Také ten chlapec hubne jako Vy?
Myslím, že si to budete muset sama srovnat v hlavě a podívat se pravdě do očí.
Proč ubližujete "tomu křehkému chalpci, kterému nechcete ublížit"? Nic jiného toiž schůzky "na radu kamarádky" nejsou!
Řekněte mu na rovinu, jak to s Vámi je. Tím mu totiž na rozdíl od předchozího jednání přestanete ubližovat.
Odmítnutí je vždy nepříjemné, to už tak prostě chodí. Myslím, že mluvím za většinu většina chlapů, že to chce vědět na rovinu jak to je, než se to dovědět pres tam-tamy, či si něco domýšlet. Píšete, že mu nechcete ublížit, ale - alspoň tedy pro mne - nejistota ubližuje nejvíce. Odmítnutí je nepříjemné, zvláště když má člověk druhou osobu rád, ale aspoň je upřímné, člověk se stím už nějak vyroná. A k těm Vašim kamarádům - použiji starou frázi - kdyby Vám řekli at skočíte ze skály, také je poslechnete? Zvláště, když tím ublížíte někomu jinému?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.