Nejste přihlášen/a.
Dlouho jsem si nemohla po maturitě najít práci. Ted jsem jí našla, je to přes známou - prodavačka,pokladná v Penny Marketu. Její brácha tam dělá vedoucího. Vyřídila jsem si papíry a ve středu nastupuju. Ale od té doby, co vím že jsem přijatá, mám chorobnej strach a je mi děsně zle. Pořád na tu práci musím myslet, vím, jak tam prodavačřky musí kmitat a bojím se, že to nezvládnu, že budu mít manko na kase, něco špatně vybalím, budu se na všechno ptát pořád dokola... Mám z toho dost hrůzu, nejde na to nemyslet, mám silný průjem a nemyslím na to jedině večer před spaním, když si vezmu antidepresiva. Možná je to i tím, že trpím panickou úzkostnou poruchou, ale mě to už opravdu dost komplikuje život. Nemám ani chut k jídlu,. jsem podrážděná a místo abych se radovala, že mám konečně zaměstnání, tak brečím jak želva Navíc těch změn bude víc, protože z odpolední bych se domů nedostala, budu muset být u své tety. U přítelovo rodičů to zatím moc nejde, nechci tam otravovat pořád. Prosím, můžete mě poradit jak se mám uklidnit a nepokazit si celé velikonoce? Vím, žew je to asi normální ale mě to dost už zasahuje do života, myslím jen na to jak to bude v práci, a potom kazím vše ostatní a nesoustředním se na nic jiného. Mamka mi bude týden držet brigádu (bude za mě uklízet) kdyby to náhodou nevyšlo ale já se bojím, že by mě všichni odsoudili a tak tam asi budu muset být za každou cenu. Navíc mám ted problémy s nadledvinkama, kvůli stresu mám nedostatek kortizolu. Ach jo.
Neměj z toho strach. Víš, že se říká: Kdo se bojí, nesmí do lesa. A jeden známý to říkal ještě kapánek přisprostleji. Já jsem v 19 dostala na starosti třídu školáků, čtvrtáků a to už byla pěkná čísla /někteří/. A taky jsem to zvládla.
Nejdřív možná na kase nebudeš, aby ses seznámila se sortimentem, je možné, že budeš několik dní rovnat a doplňovat zboží. Všimla jsem si, že v Penny dělá každý všechno, co je právě potřeba. Tak nebudeš pořád na kase. Dávej si pozor na peníze - co Ti lidé dávají, co jim vracíš. Aby ses nesekla, to by bylo nemilé.
Jinak buď příjemná, usměvavá i tehdy, když Ti už ti zákazníci polezou na nervy. Pozdrav a úsměv nic nestojí a znamená hodně. A mysli na to, kolik lidí nemá práci. A Ty jsi ji sehnala. Buď za to ráda, nestresuj se, naučíš se něco nového, odpíchneš se a třeba se Ti časem naskytne i něco, co se Ti bude líbit víc.
KDYŽ NEJDE O ŽIVOT, JDE O...,pardon, NEJDE O NIC! Držím Ti palce, at se zapracuješ. A za mou radu mi můžeš poslat několik balíčků zvířátkových samolepek z Penny, vnoučata jsou po nich jako draci! Jaga. /to jsem myslela v žertu/
Milá pracovnice. Úzkost a stres jsou prostě jen obavy z neznámého. Věřte, že je má téměř každý, kdo jde mezi neznámý kolektiv a vykonávat práci, kterou před tím nikdy nedělal. Hlavně klídek, žádné deprese. To by Vám opravdu nepomohlo, spíš naopak. Berte to tak, že máte nějaký čas na zkoušku a buď to půjde, nebo ne. Snažte se nemyslet negativně a tolik se toho nebát. Relaxujte, odpoutejte myšlenky jiným směrem a hlavně nebrečte, bude Vás jen zbytečně bolet hlava. Zkuste nějaký bylinkový hořký čaj na uklidnění střev. Až Vás střevní potíže přejdou, dopřejte si nějakou sladkou mlsku, at si uklidníte nervy. Opravdu nemyslete na to, co bude když...Nechte věcem volný průběh, uvidíte, že nervozita ustoupí. Říkejte si, že kdo nic nedělá _ nic nezkazí. Budu Vám držet palce, věřím, že jste děvče šikovné a zbytečně se jen podceňujete.
Klid. Za pár dní zjistíš, že na takovou práci stačí člověk s půlkou mozku Tím nechci znevažovat prodavačky, taky jsem to dělala. Nemusíš se stresovat. Ptát se v nové práci je úplně normální, v tomhle typu zaměstnání i přivítají, když budeš dělat věci jejich způsobem Existenčně závislá na téhle práci taky asi nejsi, prostě to zkus a uvidíš. A když vydržíš pár měsíců nebo rok, už budeš zajímavější třeba pro majitele klidnějších obchodů. Vlastní zkušenost. Hodně štěstí a klidné Velikonoce!
No mám pár dnů na to si to vyzkoušet, a kdyby to nevyšlo, tak se můžu vrátit k úklidu. Ovšem nevím co by tomu řekli ostatní, hlavně táta by to asi nerozdejchal.
Kdybys viděla, co za lidi jsem tam zažila, ale taky se zaučili, tak bys byla v klidu Maturitu máš, tak na tohle budeš stoprocentně stačit. Pravděpodobnější je, že se budeš nudit Já se na pokladně učila slovíčka Já mám taky úzkosti (nikde jsem s tím nebyla, přesnou diagnózu neznám), ale tahle práce pro mě byla bez stresu.
Takže co by kdo řekl, kdybys odešla, nad tím předem nemusíš přemýšlet, na 99 % se to nestane. Tuhle příležitost ber jako zkušenost, potkáš nové lidi, něco málo vyděláš, praxe se ti bude určitě hodit. Až budeš za dva, tři týdny zapracovaná a začneš se v práci nudit, vzpomeň si na mě
Nepřipouštěj si tolik své problémy, psychické ani zdravotní a zkus se prostě na všechno dívat pozitivněji.
Určitě to zvládneš, neboj se. Kždý se ze začátku v práci ptá a občas něco zkazí, ale bude to den ode dne lepší. Prostě si řekni, že to zvládneš. Zamysli se. Už jsi v životě zvládla spoustu věcí, ne? Minimálně máš maturitu, to je taky na psychiku náročná zkouška... a zvládlas to.
Píšeš, že bereš antidepresiva. Chodíš tedy k psychologovi? Pokud ano, prober všechny své pocity s ním.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.