Žárlí, omezuje - má to smysl?

Je takové přísloví - sejde z očí, sejde z mysli. Pust jí k vodě, stejně by to brzy udělala ona, takhle ti zbude alespoň poslední špetka sebeúcty. Když ji nebudeš mít věčně na očích a budeš vědět, že už nejste spolu, časem se srovnáš i v sobě a jak píšeš, odmiluješ se. A hlavně budeš mít víc prostoru se rozhlídnout kolem sebe a zjistit, že jsou i fajn holky na světě. Ber to jako poučení pro příště - mílovat někoho neznamená ho poslouchat, nechat po sobě šlapat a být tím jediným, kdo se snaží (tedy pokud ti to nedělá dobře, i masochisti mají své potřeby). Vzmuž se, chlape! Bolest, když ji v sobě nebudeš bolestínsky přiživovat, zmizí rychleji, o hodně. Zítra je pátek, vyraž za kamarádama. Sám.

Dobrý den, to nebyl řetěz, kterým jste byli spoutáni k sobě, jak píšete, ale spoutaný jste byl jen vy. A ona tím druhým koncem řetězu jen škubala. Vím, je to těžké, když se člověk zamiluje, ale zapomeňte na ni. Snažte se s ní nesetkat, nic si nevysvětlovat. Stalo se, porušila to ona. Vám kázala vodu a pila víno. Vám zakázala kde co a sama si užívala, dokonce se až kur...la. Promiňte. Pokud by měla zájem snad o nějaké vysvětlování, kopněte ji do zadku. Nekompromisně.

Chápu, že to bolí a budete určitou dobu k ženám velice nedůvěřivý. Ale uvidíte, že časem se to poddá, jak se říká, pro jedno kvítí slunce nesvítí. Přeji Vám, aby ta Vaše další byla slušná a brala Vás jako rovnocenného partnera. Aby Vám dávala lásku a ne plno zákazů, které ona bude vesele porušovat. Nějaký čas to sice potrvá, než se vzpamatujete z bolesti, ale uvidíte, že ta pravá na Vás někde čeká. A přeji Vám, abyste ji našel co nejdříve. A aby Vám s ní bylo dobře. Jaga.

Pokud by jste ji vzal znovu na milost, věřte, že by Vám to udělala znovu. Je asi silně dominantní, co může ona, zakazuje ostatním a život s ní by byl peklem.

Chápu to, je to těžké... odmilovat se a jít dál. Ale čas to zahojí, budete se trápit, že nejste s ní, ale myslím, že byste se trápil víc, když byste byl s ní. Udělala to bez výčitek svědomí jednou, udělá to podruhé! Budete znova brečet... Toužíte po pravé lásce, kde by si byli patrneři věrní a rovnocenní? Toho se u ní zřejmě nedočkáte. A možná by Vás za chvíli stejně opustila. A citové vydírání, zakazování různých situací, nevážení si druhého- to není láska! Řekněte si, že pro jedno kvítí, slunce nesvítí, najdete si někoho jiného- lepšího a budete spokojený! Držím Vám palce!

Poslat do pr...e.(doslovně)

Najít si jinou.

Je to jako řetěz, který máte uvázaný kolem krku a za který slečna škubne kdykoli, když se pokusíte trochu proběhnout nebo očuchat kandelábr.

A to považujete za lásku? Být s dívkou a stále si nechat něco vyčítat? Nesmět mít kamarády, nesmět někoho pozdravit, pobavit se s někým? Když jsou dva, to má vypadat myslím jinak. Nechat sebou manipulovat, jak chce ten druhý? A kde je nějaká důvěra, pohoda. Já jsem taky zamilovaný, ale miluju přítelkyni proto, že je veselá, pohodová, můžu jí říci všechno, když mám problém, tak potěší, nebo když máme jeden z něčeho radost, tak se pak radujeme spolu. Je taky součástí naší party. Ted když nemůžu pro nemoc nikam vyrazit a bylo vše domluvené, jela dnes s partou ona. Proč by měla sedět doma, nebo být semnou, když já nemůžu? Taky vím, že až zítra přijede, příjde hned za mnou a bude mi vykládat zážitky. Věřím jí, a když náhodou nemůže ona, tak jedu s partou já, tak mi taky věří. Neomezujeme se navzájem. Ale kdyby se chovala jako ta Vaše, tak už bych jí poslal někam. Nikdo si druhého nemůže jednostranně přivlastnovat za majetek. Špatně jste vybral a ještě děláte ze sebe hlupáka. Ani Vám moc nevěřím, že ji tolik milujete, když Vám dělá toto. Ještě Vám řekne, že se vyspala s jiným a je to Vaše chyba. Má Vás jako pejska na obojku. Jak zapískne, tak vy běžíte a uděláte. Jak si myslíte, že Váš vztah bude vypadat do budoucna? Tedy jestli ona vůbec s Vámi tu budoucnost plánuje. Nebudu Vám říkat at ji pošlete dopryč, to se musíte rozhodnout sám. Zda to budete tolerovat, tak pak si nesmíte stěžovat, nebo nechcete takový vztah, toužíte po jiným a ukončíte to.

Má, má to smysl. Má. Odrazit se ode dna zvládneš.

Hlavu vzhůru.

První krok jsi už uděla, odvážil jsi napsat co Ti vadí.

Dlaší krůčky jsou zas na tobě.

Nikdo ti neporadí, tak jak by jsi to chtěl ty. Ona? Ne!

Přeji Ti, at v sobě najdeš odvahu a odpotáš se.

M

Milujete někoho, kdo Vám dává ultimáta "nesmíš mít kamarády, jinak se s tebou rozejdu", kdo Vám zakazuje mluvit s kamarády, chodit do baru... to jste jako něčí pes nebo vězeň, abyste poslouchal příkazy a zákazy?

Chlape, vzpamatujte se. Jste typický podpantoflák, ona může vše, Vy nesmíte nic. Připadá Vám to jako rovnocenný vztah dvou dospělých lidí? Snad ještě máte zbytek sebeúcty a nechcete dopadnout tak, že budete každý večer zamčený doma a s nikým nebudete smět mluvit, zatímco Váš drahý protějšek bude vymetat bary a spát s jinými, odejděte.

A spíš, než na odmilovanosti pracujte na tom, abyste další dívku neposlouchal na slovo jako věrný pes. Žádná fajn normální holka vedle sebe nechce takového, co ji bude poslouchat na slovo a vždycky udělá, co řekně ona.

Dobrý den. Zde je rada těžká a hlavně nevděčná. Každý Vám může sdělit svůj názor, ale jinak to zůstane (jak jinak) na Vás. Říkat Vám, že jste Vy ten chudák a ona ta potvora, není asi to pravé, co byste chtěl slyšet. Jen Vy víte, jaká Vaše partnerka je, či není. A jen Vy se musíte rozhodnout, zda Vám vyhovuje, nebo chcete skutečně něco víc. Ono i o hlouposti svého partnera si člověk musí rozhodnout sám, protože jen on sám nese plnou odpovědnost za to, co dělá. Vždy je potřeba si zachovat své dekorum a své hodnoty. A dokud Vám partnerka bude stát za to a budete s ní chtít být, dohodněte si pravidla vašeho vztahu, která vám oběma budou vyhovovat, a snažte se je dodržovat, abyste spolu mohli fungovat. Pokud Vy sám dojdete k názoru, že to pro Vás smysl již nemá, ta pouta budete muset zpřetrhat zase jen Vy sám. Zatnout zuby a bolest překonat. Víte, ultimata dávala sice ona Vám, ale Vy jste je přijímal a akceptoval je tudíž. Tak asi není správné odsuzovat za její chování jen ji. Vždy jde o to, jaké si to uděláme, takové to máme. To je můj názor.

Ahoj,

jak píší všichni ostatní konec co nejdřív. A jak? 1. posílit vlastní sebevědomí! Vy přece jste muž, silný a nezávislý. Jste schopen si najít lepší partnerku, to je jisté. 2. Hledat zdroj duševní pohody jinde než ve vztahu s ní - sport, koníček, nějaký zdroj úspěchů. 3. Zjistíte, že jste se sebou spokojen a s ní ne. 4. Čas poslat ji rozhodně do kytek. V tento okamžik jste rozhodným a imponujícím mužem a možná se pro ni stanete v tomto stavu dost atraktivním aby přilezla. NEpřipustit, to byste hodně podělal a opět se oslabil. Velice Vám doporučuji vybrat si nějakého psychologa, který Vás tímto procesem provede a pomůže Vám abyste dosáhl toho co je dobré pro Vás, pohlídá abyste cestou nevyměknul. Nevyřeší to za Vás ale uvidíte, že Vás to posílí.. NEmyslet na ni, jak myšlenka přijde okamžitě ukončit úvahy, protože vy jste se rozhodl ji poslat k šípku tak na ni už nemyslíte. Za pár týdnů jste v pohodě.Hodně štěstí a nadšení do nového života!

Její dominanci nevyléčíte, nepřevychováte - snad je to vrozené. Okamžitě pryč, i když to moc bolí. Zamilovanost obvykle do roka mizí - co to je proti celému životu. Je to kruté, ale bude líp. Držím palce.

Jediné, co má v tomhle případě smysl, je kopnout svou "lásku" do zadele a nenechat ze sebe dělat vola. Bude to asi bolet, ale přejde to. Rozhodně to bude menší utrpení, než s ní zůstat.