Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Odpudive sily

Od: petraol odpovědí: 8 změna:

Ahoj, chci se zeptat. Mate nekdo podobny problem jako ja? Po tezkem rozchodu (vztah trval 4 roky) jsem potkala jednoho muze. Mam ho rada, ale nemiluji, jenze to se tak jednoduse napsat neda. Kdyz jsem s nim, chci byt s nekym jinym a opacne. Spali jsme spolu a po teto strance neni co vytknout, idealni partner. Pro vztah taky, rekneme ze bych se s nim mela vic nez dobre , ale porad mam jakoby strach ze vztahu nebo neco co mi vadi a neumim to popsat. Na internetu jsem nasla neco podponeho, co resil pan Klimes. Je tam takove dusno, ale on je trpelivy. Vubec nevim co se semnou deje. Je mi 27 let a rada bych uz zalozila rodinu.

Vážená Pavlíno,
bohužel není to zlozvyk, ale příznak zbytnělých odpudivých sil, zejména strachu a tento sklon zvyšovat vzdálenost označuji ve své knize Partneři a rozchody. Jev, který pozorujete, tj. při přiblížení dochází k prudkému zhoršení vašeho citu k danému mužovi, je propadová křivka.
Na tuto poruchu je jedinou léčbou mírnost a mírný, laskavý tlak sama na sebe, abyste se vyvíjela žádoucím směrem. Ve zmíněné knize najdete bližší vysvětlení, zde jen pár rad.
1) Uvědomte si, že toto je porucha Vaší hlavy a ne toho kluka. Nemůžete se tedy řídit svým srdcem, protože to vždy a u každého člověka bude říkat "rozhodně ne". Musíte hlavou odhadnout, zda je ten kluk vhodný pro vztah, rodinu či nikoli. Bohužel je nutné to řešit rozumem a ne city. Pozor, ženy jako vy mívají sklon odmítat normální muže, kteří se snaží jemně a slušně přiblížit. Naopak podléhají psychopatům, kteří si je grobiánsky přivlastní a naprosto ignorují jejich známky odporu. Takže použití rozumu je opravdu na místě.
2) Pozorujte momentální intenzitu tohoto odpudivého citu. Když je hodně silný, dejte si pauzu. Když je mírný, zkuste s tím mužem být a tzv. budovat vztah. Počítejte s tím, že přitažlivé síly jsou nezávislé na odpudivých, takže i když pocitujete k danému muži mírný odpor, tak přitažlivé síly (láska) na pozadí pomalu narůstá a časem by mohla být silnější než tyto odpudivé síly.
Existují ještě další techniky, ale ty je třeba doporučovat situačně, třeba podle toho, jak to partner snáší. Zkuste partnerovi vysvětlit, jak to máte, s tím, že zdůrazníte, že je to Váš problém a ne jeho. Pak někteří muži, zvláště ti zdravě sebevědomí, vcelku tolerantně snášejí, když řeknete: "Víš, právě teď mě strašně irituje ten tvůj palec. Ale nic si z toho nedělej..." Pak najednou zjistíte, že jen samotné vyslovení tento negativní cit neutralizuje. Podobně jako zážitky déja vu (I když se to vysloví "deža vi", není to žádná výpověď o znalostech Romů, ale označuje se tak pocit, že to, co vidíte, jste už někdy viděla.) mají taky sklon zmizet, jakmile řeknete kamarádovi: "Hele, já mám právě déja vu..."

 

 

8 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 


0x

Zdravím Vás. Vlastně jste si odpověděla i sama-nemilujete. Každý rozchod člověka poznamená negativně a trvá to, než se s tím člověk vyrovná. Navíc budoucí partnery má tendenci neustále srovnávat. U Vás chybí ta zamilovanost. Už nový vztah vnímáte spíše rozumem. Víte, že byste se měla s partnerem dobře, byla byste možná i spokojená, ale štastná zřejmně úplně ne. Nejdříve se musíte srovnat a vyrovnat sama se sebou a ujasnit si priority současného vztahu. Zda "pro" převládá tomu "proti". Když ve vztahu "něco" chybí, tak to není asi to pravé. Toužíte po klidném rodiném zázemí, po dětech...Pak musíte stejně i toužit po muži, s nímž si toto budete chtít zařídit. Jinak byste mohla mít celý život pocit, že Vám něco chybí a nebyla byste úplně spokojená. Je to jen můj názor.

doplněno 28.02.12 14:57:

Jen ještě dodatek - člověk na vztahu musí pracovat vlastně celý život a tak se vyplatí, nic neuspěchat, pokud si člověk není jistý tím, že ta druhá polovička je člověk, s kterým chce usínat, probouzet se vedle něho, prát jeho ponožky atd. a vychovávat s ním děti.

petraol

Dekuji za vas nazor. Vsude se rika, ze zamilovanost trva 3 mesice a nekdy i muze prijit casem. Tohoto muze mam ted rada, rekla bych i vic nez rada a kdyz to mam prirovnat k tem ponozkam, prala jsem mu uz i trenky

Ptam se spis na to. Jestli ma nekdo podobnou zkusenost a zda to casem preslo treba i v tu zamilovanost?

Proto jsem Vám i odpověděla. Přešlo a jsme spolu již 26 let.

doplněno 28.02.12 15:35:

Ano, upřímnost je nezbytná. Nic nepředstírat, komunikovat o citech a pocitech narovinu. Právě pochopení, tolerance a opora toho druhého Vás k zamilovanosti může dovést. Ani si to neuvědomíte.

petraol

Nezamilovana jste byla vy? Co mi teda doporucite, asi byt uprimna a jestli to vydrzi treba to prijde?

Byla jsem na tom stejně. Půl roku po rozvodu jsem potkala příjemného a slušného mladého muže, který o mě jevil zájem i přesto, že jsem měla čtyřletého syna. Já jsem ještě nebyla "zotavená" po rozvodu a nechtěla jsem prostě tak lehce začít někomu důvěřovat. Nikdy jsem nebyla na povrchní vztahy třeba jenom kvůli sexu a naprostá důvěra je pro mě ve vztahu stěžejní. V podstatě on vyvíjel jemný, ale urputný nátlak - neustále mi volal, někam mě zval, jezdili jsme i se synkem na výlety, do ZOO... až jsem si rozumem řekla, že tenhle chlap mi snad neublíží. A jsme spolu 28 let. A mohu říci, že jsem se do něho opravdu zamilovala až po svatbě.

Nemůžu tvrdit, že mi za tu dobu nikdy nic neprovedl, ale to dobré, co jsem s ním prožila a doufám, že ještě prožiju, mi všechno vždycky vynahradilo.

 

sargo*

0x

Možná jste přešla do nového vztahu dířv, než jsme si odžila rozchod starého. Ale jasné, co se dá dělat, když tu ten nový najednou je

Ženy se občas snaží udržet ve vztahu proto, že mají dojem, že by vztah mít měly (zvlášt když už se chtějí začít množit ) a hledí se držet kohokoli, kdo je ochoten držet se jich. Na druhou stranu, každá zamilovanost jednou vyprchá a zůstanou "jenom" všechny ty ostatní věci. Je třeba si v sobě ujasnit, jestli je to tak pro vás přijatelné a nezačne vás to užírat - protože založit vztah na kombinaci rozumu a "mít rád" je zcela v pořádku - ale nesmíte mu to jednou začít vyčítat (protože to je přesně to, co ženy často dělají). Vážíte si ho, věříte mu, stýská se vám po něm, postarala byste se o něj, když by na tom byl zle? Až se zamilujete, rozběhnete se za tou novou láskou, nebo se nad ní pousmějete, dospěle počkáte až přejde, a zůstanete s tím, koho jste zvolila?

Nehledejte nutně zamilovanost, ale pokud ji pro začátek vztahu nezbytně potřebujete, nezůstávejte v něm, ztrácíte tak čas oběma - dodatečně přijde málokdy (i když i to se může stát). Hlavně nečekejte, že vám to vyřeší dítě - nevyřeší. Tak si to rozmyslete včas, at tu pak neběhá další chůdě z rozvedené rodiny.

 

martinaa*

0x

Buď se do partnera prostě zamilujete, nebo ne. Nic mezitím není. Jak se říká, za tři měsíce (max. rok) se dá poznat, zda je to opravdové zamilování nebo jen pobláznění hormonů. Pokud s ním však nechcete být už od začátku, jděte od toho. Trápit budete sebe i jeho, protože on třeba bude doufat v krásný vztah.

 

petraol

0x

Dekuji za nazory, vazim si toho i jeho :D V tom bude zakopany pes.

 

 


 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]