Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
už přes dva roky si píšu s jednou slečnou přes icq, se kterou jsme se poznali na jednom diskuszním foru. Navzájem jsme si dělali vrbu, povídali si o všem, pak když došlo na ukázání fotky, abychom oba věděli, s kým si píšem, tak vyšlo najevo že se jí líbím a že vypadám sypmaticky, to samý si myslím o ní. Ona je na svůj věk chytrá, učenlivá, dělá spoustu zájmových akcí, prostě dělá aktivity, které nejsou dnes obvyklé.
Během těch dvou let jsme měli oba vztah a nevyšlo to. Problémem je, že mi poslední půl rok přirostla k srdci a já jí asi taky, protože se stará, má o mně strach, nejsem pro ní cizí...Jednou ze srandy napsala, že se přestěhuje za mnou, že budeme spolu chodit. Ale ne to neberu vážně. Prostě jsou mezi námi sympatie, ale nikdo z nás by to neřekl nahlas, působilo by to divně na to, že se osobně neznáme. A myslím, že je to tak lepší. Já jsem z Mladé Boleslavi a ona z Brna. Za tu osobní schůzku si myslím, že to stojí protože alespoň budeme oba vědět na čem jsme a jak se ten druhý opravdu chová.
Chtěl bych vědět nějaký rady či tipy na to, jak co zjistit co nejvíc. A jestli si s ní třeba nemám přestat psát, aby mi nevlezla tolik do hlavy.
Nebo případně, co jiného dělat?
Děkuji. Připadám si jako blázen, že cítím něco k holce přes internet.
Zdravím, bodejt že ti přiristla k srdci když dva roky spolu komunikujete. Navrhni ji osobní schuzku, co když je to ta pravá! Představa může být jiná nežli skutečnost, ale pokud jste si blízcí tak myslím že bude i něco víc. Dobrá kamarádka je vzácnost.
Ahoj. Určitě bych chtěla poznat človíčka s kterým jsem dva roky v písemném kontaktu a s kterým si vyjímečně rozumím. Takže se domluvte na setkání a uvidíte sami, zda si budete rozumnět i v reálném světě tak, jak si rozumíte v tom virtuálním. Nevidím důvod proto, abyste si přestali psát. Dobrých kámošů není nikdy dost a určitě byste si vzájemně moc chyběli.
To, že něco cítíte k holce, kterou znáte pouze virtuálně, je úplně normální. Já jsem se ještě za dob velké slávy xchatu seznámila se svým nynějším přítelem, vztah nám vydržel i přes vzdálenost 450 km mezi námi a v březnu spolu budeme už 8 let.
Nebylo to ale vždycky růžové... jak často za sebou budete moct jezdit? Věřte, stojí to mnohdy hodně přemáhání a slz. Za osobní schůzku rozhodně nic nedáte. Já když jsem toho svého poprvé viděla (po nějakém roku psaní), tak jsem se zamilovala na první pohled.
Je to od Vás hezké a je to samozřejmé. Když si už přes 2 roky s někým píšete, vstoupí Vám do života, i když jste se nikdy neviděli. Proč si hned připadat jako blázen? To bych musela být také! Mám tady na Poradně oblíbené lidičky, mám je ráda a s většinou z nich jsme se také nikdy neviděli. A jsem za ně ráda, že jsou.
Osobní setkání bych doporučila. Znáte se už z fotek, tak odpadne to, že byste se třeba jeden druhému nelíbili. A když jste si s ní rozuměl při psaní, uvidíte, že si dobře porozumíte i naživo. Jen ta hrozná dálka by mohla být při chození problémem. Ale i to se dá překonat. Prostě se setkejte na živo a uvidíte, jak se to bude vyvíjet dál. Přeji hodně štěstí. Jaga.
Když se dříve chodívalo na vojnu, Slováci většinou do Čech a Češi na Slovensko. Nebyla proto vyjímkou manželství, kdy jeden byl třeba od Košic a druhý od Litoměřic. Láska překoná každou vzdálenost.
Mno zase co nejdřív, ale nevím, jestli ji to naznačit nebo se rovnou zeptat, ikdyž ano, dva roky je dlouhá doba. Takže to mám na ní vybalit v jedné větě nebo se spíše rozepsat?
Jinak děkuji za odpovědi.
No teď, když nad tím přemýšlím, tak nemám páru o tom, o čem bychom se mohli bavit. Sice na icq používá smajlíky, když napíšu něco opravdu vtipného, ale to může být přetvářka, že? No zítra jí to nabídnu, jestli vůbec bude chtít...Ale myslím, že ano. Když na to sama narážela..No uvidíme. Děkuji za držení palců
Můžu ti jen říct..jako blbci si budete na té schůzce připadat oba...ale to že spolu už komunikujete takovou dobu určitě po chvíli rozbije ledy, a vy si budete povídat celý večer, neboj se toho,stejně na to jednou dojít muselo
Nehledejte za vším přetvářku a bubáky tam, kde nejsou. Když jste se dokázali bavit písemně, ústně to půjde taky. Zbytečně si nedělejte vrásky a domluvte si setkání někde třeba na půli cesty, aby to neměl jeden z Vás daleko. Anebo Vy jako gentleman se vypravte až do Brna. Malá kytička neuškodí. Slečna Vám ukáže město, pochodíte, dáte si někde kávu a zákusek. Chtělo by s tím ale ještě chvilku počkat, až bude na setkání už teplo a pěkně, abyste se nechoulili někde pod deštníkem. Když jste přes 2 roky psali, snad to teď ještě 1 - 2 měsíce vydržíte. Možná na velikonoce už bude hezky...Tak uplette pomlázku a vyrazte na cestu! At se vydaří.
Nechci být baba zvědavá, ale docela byste pak mohl v krátkosti napsat, jak setkání dopadlo, zda jste byl spokojený. Jaga.
Ahoj, tak jsem se jí teda včera zeptal. Vypadal překvapeně a zeptala se, jestli nemusí hned odpovídat, že si není jistá, co by řekla mamce, že ji pravdu říct nemůže (musí se hlásit, kam jde, s kým jde atd)
Dneska jsem se jí opatrně zeptal, jak to vidí a ona, že ještě nad tím neuvažovala. Napsal jsem ji, že to myslím vážně a že si z ní nedělám srandu, načež už odepsala na další otázku.
Prej se ještě domluvíme.
Tak nevím, jak si to vysvětlit mno. Nechám jí čas, to je jasné.
Ale cítím menší nezájem mno.
Ahojky. Máš pravdu, v tom případě nemá smysl tlačit na pilu. Zkus se na chvíli úplně odmlčet, nepsat jí atd. a uvidíš hned, jestli Tě bude vyhledávat, snažit se navázat ztracený kontakt, nebo jestli se od Tebe odtáhne. Pokud má představu takovou, že si s Tebou chce nadále jen dopisovat, asi by ses s tím musel smířit a chovat se nadále podle svého uvážení. Mne by to také mrzelo, kdybych si s někým takovou dobu dopisovala a nechtěl by mne poznat, ale smířila bych se i s tím, že ten človíček pro mne zůstane pouze virtuálním kámošem. Nevěš hlavu, časem se to třeba ještě vyvrbí jinak. Měj se pěkně.
No tak dnes napsala, že si není jistá. Když jsem se ji zeptal v čem, tak napsala "nevim, neznam te", což mi ale přijde jako úplná konina, zvlášt po tom, co jsme si všechno psali. Napsala, že se nějak domluvíme a že až si bude jistá, že se sejdeme. Pak ale napsala, že její mamka se neptá na to, kam jde, když ví, že s někým chodí. Napsal jsem jí, že kvůli tomu si nemusí hledat kluka. Na to ale napsala "ne kvuli tobe, ale kvuli sobe" Asi to bude znít dost namyšleně, ale něco v tom vidím. Buď se mě bojí a nebo..ne, bojím se to napsat..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.