Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Význam slova párník

Od: milin* odpovědí: 4 změna:

Jaký je význam slova párník?

V projektové dokumentaci ke stodole z roku 1930 je uvedeno, že stodola bude obsahovat jednak mlat a jednak párník.

K čemu sloužil prostor pod názvem párník?

 

 

4 odpovědi na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

kdokoliv*

3x

Domnívám se, že by se mohlo jednat o zařízení na odsávání par ze strojů. Je-li to z té doby tak se tomu nějak tak říkalo.

karelxii*

párnik (ve stodole, odděl. oplotkem od mlatu)=jen toto!

Já se domnívám, že to bylo zařízení, do kterého se dávalo žrát a lízat ovcím. Byl i poloviční párník a ten se stavěl ke zdi, takže ovce mohly žrát a lízat jen na jedné straně.

 


2x

K čemu sloužil ve stodole,párnik? Co na to net? podesin.cz/...
Podzim.
Léto pokročilo a vládu převzal srpen, měsíc sklizně obilovin. Nejdřív uzrálo žito. Kde neměli koně, sekli všechno ručně. Kosa na obilí, hrabice, měla přidána na kosišti dlouhé prsty, kterými se posečené obilí přihrnovalo ku stojícímu. Za sekáčem šla žena, která obilí odebírala a vázala do snopů. Snopy se stavěly do panáků. Žitný panák byl z deseti snopů. Devět jich stálo a desátý se dával na vrch _ vršák. Když panáky proschly, vozily se domů, kde se ukládaly ve stodole do párníků. Obilí se mlátilo až bylo na poli hotovo, většinou až do Vánoc. Kde měli koně, sekli žito žacím strojem. Za lištou byl přihrnovač, kterým se obilí přihrnovalo ke stojícímu. To musela žena odebrat a vázat do snopů jako u ručního sečení. Kratší obilí, oves, ječmen, se seklo na řádky, ty se po zaschnutí obrátily. Po úplném vyschnutí se vázaly do snopů a vozily hned domů. Kde byli koně, sekli toto obilí velkým žacím strojem, který měl čtyři pohrabáče, které obilí shrnovaly do strany, takže se nemuselo odhazovat. Po sklizni se pole pohrabalo a mělko podmítlo. Po sklizni všech plodin se provedla hluboká orba. Po sklizni obilovin přišly na řadu brambory. Ty se vyorávaly vyorávačem, který vyráběla firma Marek v Nových Dvorech. Jak vypadal vyorávač snad ještě je v paměti i mladých lidí. Brambory na konzum se vozily domů, kde se přebíraly a vozily do Polné nebo do Sázavy do družstva. Škrobáky se vozily přímo z pole do Nížkova do škrobárny nebo do lihovaru. Další důležitou prací bylo setí žita a pšenice. V osevním postupu se dávalo po jeteli. Před oráním se pole hnojilo chlévskou mrvou. Ta byla během roku vožena do kompostu a ten se před orbou rozvážel po poli. Po zorání se pole uvláčilo. Selo se secím strojem tak okolo 40 kg na míru (1 míra = 0,2 ha). Pšenice se selo jen pro vlastní potřebu na mouku, protože dávala nižší výnos než žito. Osivo se ještě mořilo proti chorobám. Po sklizni brambor a zasetí ozimů se ještě sklízela řepa a zelí.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]