Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Dokud nejste zletilá pak za Vás mají rodiče odpovědnost. A pokud nesouhlasí s tím, abyste z domova odešla, budete to muset vydržet. Mají vůči Vám vyživovací povinnost, takže pokud odejdete z domova proti jejich vůli, mohou se kdykoliv obrátit na policii a ta Vás domů zpět přivede. Anebo se do toho vloží sociální úřad a útěky z domova mohou skončit Vašim umístěním v dětském domově. Nechci Vás strašit v žádném případě, ale proti vůli rodičů, pokud jste nezletilá, nezmůžete nic. Takže Vám nezbývá, než se s rodiči domlouvat a vydržet, dokud nebudete zletilá. Co se týče Vaší sexuální orientace, pro žádného rodiče to není jednoduché přijmout. Zkuste se na věc dívat i z jejich strany. Dejte jim čas a sobě též...
Na otázku jak se dívám na jinou sexuální orientaci odpovídám vždy, že nemám problém ovšem být to moje dítě tak asi bude chvíli trvat než se s tím smířím. Jste si jistá? Zkuste rodiče přesvědčit na nějakou poradnu, třeba když jim to řekne odborník, pochopí, že to tak prostě je a je marné se proti tomuto faktu vzpouzet. Promluvte ještě jednou s oběma rodiči, vysvětlete jak se věci mají, že nepřišli o dceru ale získají druhou. Nezavírejte si cestu domů, rodiče můžete potřebovat hned zítra.
doplněno 05.03.13 11:34:Martino zkus si představit, že je to tvoje dítě a ty jsi ta, co musí tuto informaci vstřebat, myslím, že ta slova "chovat se jako gestapo" nejsou na místě. Já ty rodiče chápu, nicméně smířit se s tím budou muset ale třeba si říkají, že je holka mladá a že se jen hledá...
Docela ráda bych viděla reakci kdyby s tímto přišlo vaše dítě, to zda si holka dovede černovlasého nebo blond je přece jen trochu rozdíl. Za sebe mohu říci, že bych rozhodně nejásala.
"kolikokoli" jedno to nebude žádné matce i když to bude tvrdit, jsem o tom přesvědčená. Mě by to štvalo docela dost, já se totiž na vnoučata těšila. Nicméně měla bych možnost volby, dceru vyhodit nebo holt zkousnout jak to je.
A co je tady třeba vstřebávat? Kdyby si našla blonďáka a rodiče preferovali bruneta, tak by taky vstřebávali? Prostě je na ženské a nazdar, není konec světa, není třeba nic vstřebávat.
A navíc to "jste si jistá" mě pobavilo. Normální jedinec si je svou orientací jistý. Jednou to moc hezky vystihla jedna hádka v jakési reality show, kde se hetero chlap ptal lesbičky "Jak můžeš vědět, že jsi lesba, když jsi to v životě s chlapem nedělala?" a ona mu odpověděla: "Jak můžeš vědět, že nejsi gay, když jsi to v životě s chlapem nedělal?" Takové věci prostě člověk ví. Ten, kdo se "hledá" je nejspíš (často) bisexuál (pansexuál, omnisexuál...) a záleží na něm, jakou cestou se vydá (jestli podlehne tlakům okolí nebo ne).
Na tom, že je někdo (i vlastní dítě) homo se dá vstřebávat leda to, že nebude mít svatbu v kostele.
doplněno 04.04.13 18:34:Tak ale to je potom váš problém, ne problém té dcery. Mi by to bylo upřímně jedno. Vím, že i mé mámě by to bylo jedno, protože jsem se jí na to ptala. Když jste tolerantní (nemluvím o "trpění jejich existence"), tak to, jestli je to holka, kluk, blonďák nebo brunet se vám bude zdát úplně stejné.
doplněno 04.04.13 19:06:Tak jestli vám vadí, že by dcera lesba z důvodu, že nebudete mít vnoučata, tak je to dost sobecké. Nehledě na to, že i hetero dívka nemusí děti chtít (a mít) a naopak, že lesbička děti mít nebude.
doplněno 04.04.13 19:07:*byla
Nejsem homofobik. Kamaráda mám gaye, nevybral si to a všichni kolem to respektujeme. Sice děti nemám, ale rozhodně, když se mi svěří se svou orientací, je nebudu vyhazovat z domu.
A pokud ji v 17 vyhazují, kontrolují telefony a všemožně buzerují (viz denně se hádáme, není tak těžké domyslet, co bude hlavní téma hádek), tak si za gestapem stojím. Kdyby někomu ublížila, nebo něco ukradla, tak kontrolu a hlídání pochopím. Slečna má ale "jen" jinou orientaci.
Liduš, vnoučata nejsou u lesbiček absolutně žádný problém.
No, to je zajímavý dotaz. Já bych je asi přitlačil citově ke zdi. Buď se ke mně budete chovat jako ke své dceři a bude vše OK, nebo já to tu ten necelý rok s vámi vydržím a pak přijdete navždy o dceru. Nechápu tyhle rodiče co si nejsou schopni sednout a pokecat s dětmi co je trápí a jak se mají. Jinou možnost nevidím. A když zvolí druhou možnost-sice to budete muset skoro rok vydržet, ale zjistíte že o vás asi moc nestojí. I takový rodiče bohužel sou.
Odejít jistě můžeš, znám pár lidí, co v 17 odešli z domova k partnerům nebo začali bydlet sami. Netuším však, jak je to s financemi - dá se o ně zřejmě soudit, ale za jakých podmínek bohužel neporadím. Pravdu však má Kapka, rodiče se kdykoli mohou obrátit na policii, protože ti není 18. Nicméně - vadilo by jim vůbec, kdybys odešla? Když už se nemohou dočkat, až vypadneš z domu?
Než takové rodiče, to raději opravdu budu dělat, že žádné nemám. Ono smířit se s tím je jedna věc, a hned vyhazovat dítě z baráku a chovat se jako gestapo druhá. Nehledě na spoustu bolestivých slov, která nikdy nepůjdou vzít zpátky. Také "rodiče" nikdy nepochopím.
Studuješ? Asi ano, že? Tak jedině jít na škole za výchovnou poradkyni. Když se za orientaci nestydíš, tak Ti nebude nic bránit, poradkyni vše říci. Pak se domluvit, at pozve oba rodiče a Ty pozveš svou přítelkyni. Před výchovnou poradkyni rodiče nebudou na Tebe řvát a vše si vyříkat tam. Nebo když se stydíš a nechceš, aby to ve škole věděli ( ale stejně to asi už vědí) tak se obrátit na soud , určit výživné od rodičů a odstěhovat se za přítelkyni. Ale byl bych pro řešení s poradkyni. Nebo ještě je možnost si s rodiči jednou, bez emocí promluvit. Ale to asi nejde, vid? Škoda! Jsou to rodiče a zatím ještě nevyděláváš.
Nechci Tě navádět, abys utekla od rodičů, proto ta výchovná poradkyně. Když ona pozve rodiče, budou tam muset jít. A neříkej jim předem o co se jedná. Mohlo by se stát, že by tam opravdu nešli. Hloupá otázka, ale položím: Už rodiče poznali Tvou přítelkyni? Byla u Vás? Představila jsi přítelkyni?
Víš, já si myslím, že to rodiče jednou přejde a budou se muset smířit. Není to nic špatného. Horší by bylo, kdybys brala drogy. Jinak nevím, kam se dá ještě obrátit. Na sociální odbor? U nás na OU je také výchovná poradkyně, ta řeší problémy v rodinách, mimo školu. Držím Ti palce, at se to vyřeší bez větších problémů a hádek. Ale nezapomen, že jsou to rodiče. Jen to zatím neumí spolknout. A mají obavu, jak bude reagovat okolí. Znám kámoše který je také homosexuál a je moc príma, ale také to neměl ze začátku jednoduché. Když zjistili, že je homosexuál, tak ho také vyhodili. Od 16 let žil u babičky. ted k rodičům chodí i s přítelem. Sice to stále není úplně 100%, ale vycházejí spolu celkem dobře.
Tak to uhrej na hodnou dceru.Rodiče to časem pochopí a nebo ve druhém případě jsou dost hloupí na to aby to pochopili.Čas ukáže.Dobře se uč,neodmlouvej a at klidně telefon kontrolují.Pořid si jiný a ten si schovej.Nech je při tom.Prostě zaveď systém pasivní resistence.To znamená neodporovat a myslet si svý.A scházet se přece můžete venku kdykoliv a tvé názory si nech pro sebe.Do hlavy ti nikdo nevidí,co si myslíš. Ani rodiče.Rok se to snad dá vydržet.Je plno holek co jsou na tom podobně s klukama a čekají až jim bude 18
Homofobové jsou nejvíc lidi, kteří o tom nic neví. Stejně jako rasisti jsou nejčastěji lidi, co neví nic o té rase, kterou hatí. Je to jednoduché - jsou "jiní", tak se jich "bojí".
Zkus rodičům víc vysvětlit, o co se jedná. Ne, že je to normální, na to slyšet asi nebudou, ale dejte jim třeba letáčky nebo knížky o této problematice. Řekněte jim, že jste pořád stejná, jako dřív. Musíte je prostě nějak informovat. Čím víc informací, tím víc tolerance. Většinou ti nejvzdělanější jsou i nejvíc tolerantní. Taky by bylo dobré, kdyby zasáhla ta přítelkyně - pozvala vaše rodiče třeba na večeři nebo tak, aby viděli, že je to "taky člověk".
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.