Nejste přihlášen/a.
Zdravím všechny, chci se s vámi podělit o moje zkušenosti se zaměstnáním v masokombinátu Schneider v Plzni. Je to až neuvěřitelné jak někde jednají s lidmi. Já jsem nastoupila po velmi rychlém dvoukolovém výběrovém řízení ( první kolo za dva dny druhé, po dvou hodinách telefon že mě berou) do odbytu kde jsem měla zvedat telefony a přijímat obědnávky. Práce by to byla ok, kdyby mě tam někdo zaučil a kdyby se tam na mě netvářili jako že je obtěžuju, nezabavili mi mobil na vrátnici, nezakazovali si do práce nosit pití. A když jsem něco nevěděla? To jsem slyšela jednovatých řečí. Daly mi 10 papírů A4 a já měla během jendoho krátkého tel. hovoru vyhledat kdo zboží a zadat do PC. Jasně že to šlo špatně, nebyla jsem v tom zběhlá, tak jsem si to psala na papír. Ale to se jim nelíbilo. Přitom každá prodejna měla jiné akce, jiné ceny. A zboží bylo také na x papírech ale bylo pro každopu prodejnu jiné. No vydržela jsem tam dva dny, pak jsem to vzdala. přitom plat tam byl 9000 čistého za třísměnný provoz a práci o víkendech a svátccíh. Ta se neproplácela vůbec a volno za to také žádné nebylo. Směny byly oznamované na poslední chvíli a když jsem je chtěla vědět dřív, vedoucí se chovala dost arogantně. Byly od 7:00 - 15:00, 8:00 - 16:00, 6:00 - 14:00, víkendy ppotom byli jednou za tři týdny a to sobota 7:00 - 15:00 a neděle 9:00 - 17:00, a jendou za pt týdnů byla směna od pondělí do čtvrtka 14:00 - 22:00. byl to celkem děs, směny bych přežila ale to jejich chování, kdy jsem dostala vynadáno za to, že se na něco ptám, kdy jsem musela vypnutý mobil odvezdat na vrítnici a kde mi ani nebyli ochotni zaučit... To jsem nedala. Máte někdo podobnou zkušenost s touhle firmou? Jo ještě dodám že součástí práce bylo i aktivní prodávání zboží po telefonu a plat se odvíjel i od toho, kolik zboží jste prodali. Já tam prodala asi 130 Kg šunky, obvolala jsem 100 prodejen v naší republice ale pochybuju že mi někdo dá nějaké peníze. O tom aktivní prodeji mi ale neřekli, ani mi neřekli, že noční které slibovali že bude jen vyjímečně, bylo potom pravidelně. Už na osobním byla paní dost protivná a ted vím proč. Nikdo jim tam nevydrží déle jak dva týdny.
Nesmutněte, nejste sama, všude je něco. Nepíši tohle proto, že bych si stěžovala, už tam nejsem, píši jen proto, abyste viděla, že nejste sama.
Přes to, že jsem 20 let pracovala ve školství a pak dalších 10 let v potravinářství jako OZ, najednou byl konec. Už jsem nebyla nejmladší, práce prostě žádná. Udělala jsem si rekvalifikaci - ekonomika firmy, obsluha PC. A NIC. Práce se neštítím, nepohrdám žádnou, peníze byly potřeba, nastoupila jsem proto do obrovské japonské firmy na výrobu autorádií. Práce na linkách, prostě to jelo a jelo a jelo a člověk musel stihnout tu svoji operaci bezchybně provést. Bylo to nastaveno tak, aby se to rychle stihlo, ale žádný prostoj. Položila jsem výrobek, mezitím mi už přijel další /někdy i víc/. Na lince se sešlo okolo 20 lidí - všehochut, vyučení, středoškoláci, dokonce i VŠ. Také jedna dívka s pomocnou školou. Ta byla ale velice hodná, její jednoduchá povaha jí nedovolila být mrcha. Na lince - zákaz jídla a pití. Při přistižení 1000 Kč pokuta, podruhé vyhazov. Já musela brát během dne léky /cukrovka/, malou lahvičku s pitím na zapití prášků jsem přechovávala ve špinavém koši na odpadky. Jinak to nešlo. Pánovi se narodilo děcko, donesl na dílnu velkou bonboniéru a nabídl spolupracovníkům. Letěl na hodinu. Všechno bylo jen o lidech. Mezi vedoucími se našlo pár slušných lidí, bylo jich ale velice málo. Měli mít SŠ, znalost PC a dobrou angličtinu. Místo toho nám poroučely kuchařky, prodavačky, švadleny, které anglicky neuměly ani kýchnout. Ale dostaly se tam - přes známé a anální horolezectví! My měly velice zlou, ujala se přezdívka Pitbull. Jen štěkala, nadávala, ječela, všem tykala, i ženám o 30 let starší než ona. Byla taková tlustá, brýlatá, bezpohlavní. Neměla partnera, každý jí šel raději z cesty a tak nejvíc nenáviděla ty ženy, které měly děti a spokojenou rodinu. Také se vozila po starých. Ty neměla ráda vůbec. Titulovala lidi: Dělej, ty vole, kamarádce se svěřovala, před námi: To ti mě ty debilové zase dneska serou! Případně: potřebuju jednoho DEMENTA na šroubovák. Byla to tragédie. Nejhorší bylo, že v 8 hodinové směně byla pouze pauza 30 minut na oběd. A 2 10 minutové přestávečky během dne. V té klimatizaci byli lidé zprahlí, dehydrovaní. Napít se tak mohli 3 x za den. A to se zase napít báli, protože vedoucí jim vysvětlil: Nejste tady haranti v mateřské školce, abyste nevydrželi půl dne bez chcaní! Ale sám si chodil na záchod, kdy chtěl. Jednou jsem měla nějaký břichabol. Chytily mě křeče, cítila jsem, jak musím rychle na záchod. Zvonila jsem na vedoucí. Přišla, vyslechla mě, neřekla na to ani slovo a zase odešla. Čekala jsem, že si jen něco šla zařídit a přijde mě vystřídat. Ale nepřišla. Já stála zkroucená, na čele pot, zadek stažený a když už jsem to nemohla déle vydržet, letěla jsem bez dovolení. Poté mě hrozně seřvala, co jsem si to dovolila, že dostanu vytýkací dopis. Dostala jsem. Ale to jsem se měla podělat? Jak bych v tom pak do konce směny mohla mezi ostatními být? Jedné dívce se u linky udělalo nevolno. Zvonila jak na lesy, nikdo nepřišel, /asi byl v kuřárně/ sama se odejít bála. Tak se na lince celá pozvracela. A dostala ještě hrozně vynadáno.
Nejsou takové všechny firmy, ale jistě se najdou slušné, ale i takové, kde s lidmi zacházejí hůř než s dobytkem. Vydržela jsem tam 5 let, zhoršovala se mi ta cukrovka a dál už to nešlo. Ještě dneska /už tam 4 roky nejsem/ mívám občas v noci sny plné hrůzy o bývalé práci. Pokud mi snad někdo nevěříte, byl to PANASONIC PARDUBICE.Jaga.
Pokud to je pravda, tak je to šílené. To snad může přežít jen hodně mladý a hodně zdravý jedinec. A co na to odbory?
Děkuji za Váš názor. Ano Panasonic je odporným chováním k zaměstnancům vyhlášený. Dokonce jsem slyšela, že tam ženy při mensturaci musí nosti červenou čelenku a každý odchod na záchod si nadělat. Aler nevím, jestli to byl přímo Panasonic ono je takových firme víc.
"babuško", myslím, že se tím vysvětluje tvoje silná cukrovka. No já bych tam asi umřela, prostě pracovat pět let v takovém prostředí, je jako "koncentrák". Nemůžu uvěřit, koukám, jako blázen. Kde to proboha žijeme? To je hotové peklo. - stařenka
Tak takové chování zažít, to by si při vyhazovu vyslechli opravdu vybraný slovník a co se týče dámy Pitbull, tak ta by možná i jednu schytala. A pak bych je zažalovala za omezování lidských práv a nekolikanásobné porušení zákoníku práce.
Na tyto lidi jsem silně alergická, bohužel i agresivní.
Jago, kdybych Tě neznala, tak ani neuvěřím. Tohle se ale v žádných kapitalistických zemích neděje. Nebo že by se toho tolik během několika málo let změnilo? Nemám sice osobní zkušenosti, byla jsem svou paní. Nikdo mi neporočel, jen já sama a byla jsem k sobě hodně přísná, když jsem chtěla uspět. Ale stýkala jsem se s lidmi, kteří zaměstnanci byli a tohle jsem nikdy, za celý svůj život neslyšela. To opravdu nejsou žádné odbory v továrnách, které by chránili zaměstnance. Celý život jsem "pravicově" laděná, ale po tomhle, cos napsala, musím přiznat, že za komunistů jsme to lehké neměli, ale tohle, co se děje dnes, to se vymyká všemu lidskému. Jak jsi tam mohla vydržet tolik let?! Já vím, hloupá otázka, určitě jsi neměla na výběr.
Suzy, zatím jsem nic nenapsala, aby náhodou někdo neměl pocit, že je to politická debata. Ale vím, jak se žije v zemích Beneluxu. Dcera tam žije již dvacátý rok. 14 ročních platů automaticky. Každých pět minut přesčas se eviduje a po nasčítání se volno následně vybere. Polévku o polední pauzu zdarma, placení cestovních výloh do zaměstnání jakbysmet. Každý se snaží v práci o dobrou atmosféru, i když se taky najde blbec a to se s ním pak vyřeší. Však já si ještě na další vzpomenu. - stařenka
doplněno 07.01.12 17:56:Když tu byla nyní na Vánoce, těšili jsme se na sebe, ale ráda se vracela zpět. Jen jí vždy říkám: buď ráda, že jsi odsud pryč.
Suzymon bohužel to tak je. Znám pár lidí co dělali ve FOXCONu a říkali to samý.
Možná už sem to tady taky psal.
Před několika rokama sem nastoupil k jednomu soukromníkovi u nás. Po dvou dnech (čtvrtek), se mě mistr ptal jestli můžu v sobotu. Řekl sem mu že jo ale jenom do oběda protože odpoledne jedu na Moravu. Asi po půl minutě se mě zeptal jestli můžu přijít i v něděli. Znova sem mu řekl že jedu v sobotu po obědě na Moravu takže v neděli nemůžu a už je pozdě to rušit. Tak vyšel ven z haly a tam ho slyšel jeden můj kámoš jak volá na vrchního mistra ,,Tak v sobotu prej může ale jenom do oběda a v neděli nemůže. Tak to se tady dlouho neohřeje". Měl pravdu, dlouho sem se tam neohřál. Podotýkám že to je už 10let a je to tam prej čím dál tím horší.
A není to tedy tím, že si to lidé líbit nechají? Asi se ve Vašem případě našel někdo jiný, kdo přistoupil na podobnou manipulaci. Já jsem z toho úplně vedle. Vidíte, že i stařenka, která má dceru "venku", píše, že to není pravidlem v jiných zemích. Tak co se to tady děje? Já už nemám slov. Nemohu se téhle diskuze už asi účastnit, neznám dnešní poměry. A tak mi nezbývá, než se omluvit. Jsem jiná generace, a z jiného světa. Ale věřte mi, že kdyby mi zítra na dveře zatukala dobrá víla a nabídla mi, že mne omladí o třicet let, tak jí dám podle "vzoru martinaa", pár facek.
Ale jdi. Taky ti chybí informace, co? Zeptej se jak se dělá tady v Liberci, např. v Densu. A není to vyjímka. Takových firem tu je. A věřím tomu, že se najde na každým okrese minimálně jedna "vykutálená" firma.
Mezinarodni firmy maji vetsinou kodex chovani a linku, email, na ktery se da obratit se stiznosti. Vetsinou se uvadi i zaruka "nedotkntelnosti" pri ohlaseni nevhodneho chovani. Kdyby Vas potom propustili, tak musi uvest duvod, proc tomu tak bylo a takovy dovod by jim proste neprosel a dalo by se to resit soudne.
doplněno 28.02.12 14:12:Delam ve firme, ktera zamestnava hodne pracovniku na manualni montazi. Mame to tu prisne a casy se plnit musi, ale ani zdaleka to neni takove, jak to popisujete. Je to hlavne o lidech a vedoucich. Chapu, ze clovek na lince nemuze vypadnout, protoze by se tim rozhodil takt linky a zbozi by se zacalo hromadit v jednom bode a linka by se tim rozhodila. Na druhe strane nikde nei problem cloveka vystridat. U nas je naopak nejvetsi prusvih, kdyz se nekdo zrani, nebo se sebou sekne
"pracovnice", to chování je opravdu hnus fialovej. Já jsem ráda, že jsem již v důchodu a to jsem měla tu nejlepší šéfovou, skoro, jako svoji dceru a stále si mejlujeme, voláme a nevštívíme se. Chápu, že ta vaše firma je obrovský kolos, ale alespoň ty menší kolektivy by mohly mít pěknou atmosféru. Myslím si, že dnes je takového chování čím dál víc a je to škoda, lidé si zbytečně takto ubližují a žijí ve stresu v práci, pak si stres přinesou domů a pokračuje to v rodině a na dětech. Kam se vytratila z lidí lidskost? Škoda, velká škoda. - stařenka
Identifikovala jste zaměstnavatele i sebe. Dobrou radou je, abyste požádala admina, aby váš dotaz co nejdříve smazal. Nevím, jak máte v pracovní smlouvě ošetřen "únik vnitropodnikových informací" a zda máte sjednány za to sankce, ale na vašem místě bych si tak pusinku na špacír nepouštěl. Pokud vás zaměstnavatel zažaluje, mohlo by vás to přijít docela draze. Jinak začátek v novém zaměstnání bývá vždycky těžký a po dvou odpracovaných směnách dělat závěry je přece jen brzy.
A co že jsem jej identifikovala? Máýme přece demokracii, tak si mohu psát kde chci co chci.
Opravdu neznám vaší pracovní smlouvu a vnitropodnikové řídící akty společnosti Schneider. Jakákoliv demokracie končí za branou firmy. Je to vaše věc, radu jste dostala.
Jakou jsem porušila prosím vás mlčenlivost? Když se někde k zaměstnancům chovají jako k dobytku, tak je potom správné, když o tom člověk informuje ostatní aby se té firmě vyhnuli. Já nikde neinformuju o tom, jaké nákupní a prodejní ceny má Schneider, když prodává maso vedoucím do prodejen, takže podle mě jsem se ničeho nedopustila.
Červená čelenka při menstruaci opravdu nebyla, nevím, zda to někde praktikují, ale k tomuto vynálezu u nás naštěstí nedošlo. Proboha: JEŠTĚ TOHLE.
Co na to odbory? Odbory byly zřízeny vedením firmy a šly firmě na 100% na ruku. Cokoliv se vymyslelo, i když to bylo proti dělníkům, odbory beze všeho schválily. Někde se opravdu dokáží zaměstnanců zastat, u nás tomu tak nebylo. Nebyly to odbory pro lidi, ale pro zaměstnavatele. Jaga.
doplněno 07.01.12 13:35:Ještě jsem zapomněla doplnit, že každý dělník byl za jednu ruku přivázán k lince, tzv. antistatickým náramkem. Vysvětlovali nám to tím, že nás to chrání před zásahem elektřinou, ale spíš to bylo proto, aby každý stál na svém místě a nikam nemohl odejít. Já jsem vždycky říkala, že mi ty linky připomínají kravín - řady krav vyrovnaných u žlabu, zadky do uliček.
Zaměstnavatel nemá právo Vám zakazovat pití během směny! To je proti lidským právům, obzvláště v případě zdravotních důvodů (užívání léků) nebo při práci za vyšších teplot, kde je dokonce povinen tekutiny zajistit.
Já vím, zaměstnavatelé si ze zákonem hlavu moc nelámou, je to děs, co si někteří dnes dovolí...
Vidím, že paní která tu psala o Panasonicu, si z toho nechtěně udělala vlastní přízpěvek . Takže asi mi opravdu nezbyde nic jiného než požádat o odstranění přízpěvku. I když ne z důvodů. porušení mlčenlivosti o firmě. Nic ve zlém.
Promiňte, nechtěla jsem stáhnout pozornost na sebe, vím, že je to Vaše otázka a už do ní psát nebudu /myslím to v dobrém/. Jen jsem chtěla ukázat, že i jinde to stojí za starou bačkoru. Hezký den.Jaga.
Také zdavím všechny,
mám podobné zkušenosti, ale z prodejem hadrů a mladým kolektivem. Jsem žena kolem padesátky a šéf byl 24letý. Dostala jsem se po 14dnech na neurologii. Ještě jsem neviděla za svůj život takovou aroganci a přístup. Nebudu se rozčilovat, všude je něco a ty lidičky, co si to zažijí upřímně lituji. Nemám chut už nic hledat. Vee
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.