Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

smysl života a strach ze smrti

Od: jaj* odpovědí: 9 změna:
Poslední dobou se dost zabývám smyslem života. Ani né tak smyslem samotným, ale jeho "krátkostí". Jak můžu vědět že se vůbec dožiji nějakého staršího věku? Jaký to pak má smysl. Proč na něčem pracovat a snažit se makat na budoucnosti když nevím jestli se ji dožiji. Jaký to pak má smysl.
Asi mám až přehnaný strach ze smrti. Jakmile slyším o nějaké nemoci tak dostanu strach, že bych to mohl časem mít. Mám strach z rakoviny a podobných nevyléčitelných smrtících nemoci.
Takové strachy mám už delsí domu, možná už od mala. Dokonce už jako malý jsem měl tendenci si mýt hodně ruky abych se zbavil bacilů a něco nechytl. Možná to s tím může souviset. Toho jsem se pak nějak sám zbavil, kdy rodiče strašili psychologem, tak jsem se toho nějak zbavil.
Možná se tím poslední dobou zabývám více, co chodím po doktorech a ještě teď se chystám na nějaké vyšetření (viz mé nedávné téma s bulkou v podbříšku atd.).
Jaký to pak má smysl? Nebo nejsem normální a jsem hypochondr?

 

 

9 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

lidka*

3x

Nikdo neví předem, jak dlouho na tomto světě bude. Vaše uvažování mi opravdu nepřipadá normální. Já se domnívám, že je to následek nějakého neúspěchu a nebo třeba ztráty blízkého člověka. Takto občas uvažují starší lidé, kteří si už podstatnou část života odžili a jejich zdravotní stav není zrovna nejlepší. Tam je to přeci jenom spíš pochopitelné. Ale u vás předpokládám, že jste mladý člověk, který má vše ještě před sebou. Přimlouvám se, zbavte se takových úvah, zda má cenu se snažit, když nevíte jak dlouho zde budete. Říká se - žijte tak, jako by každý den byl dnem posledním. Dělejte radost sobě i blízkým. K tomu potřebujete makat na budoucnosti už proto, abyste to vše zvládnul. Najděte si nějakou činnost, která vás k tomu pořádně nakopne. Já sama okolo dvaceti jsem měla podobný problém, když se mi udělala bulka na noze. Nejdřív jsem si říkala, že musím alespoň vychovat dceru. Později jsem ji chtěla pomoci s dětmi. Vnoučat si užívám dodnes a co navíc, zase vnučce pomáhám s mými pravnoučaty. Tak držím palce, at se vám to také tak povede a dělejte proto možné i nemožné. Každý má strach z nemocí - vím o čem mluvím. Ale když jsem byla mladší, měla jsem takový fofr v práci i doma, že jsem neměla čas na takové věci myslet. A o tom to asi je!

 

axlik*

1x

Seš hypochondr..Radši si život užívej než nad ním přemýšlej Nebo se z toho zcvokneš..

 

dzordz*

1x

Být prospěšným společnosti by mohlo být docela dobrým smyslem života. I když umřete, lidé z toho něco měli nebo z toho ještě něco mít budou.

 

kdokoliv*

1x

Většina měla nebo má podobné pocity, jenže rozdíl je v tom, že také většina má tuto fobii nějak pod kontrolou a nebo se tím nezabývají nejspíš z ohledu na tu druhou otázku o tom smyslu života. Tato odpověď by zacházela až do krajností v oblasti duchovních záležitostí ale otázka tohoto tipu je zároveň odpovědí. Jaký že to má smysl? No přeci žít! Radovat se! Tvořit a mít z toho radost anebo aby z toho měl radost někdo druhý! Mít někoho rád! Možnost někomu pomoci! Chtít něco dokázat! ŽÍT A PROŽÍT to bude asi odpověď na souběh toho všeho, co se Vám honí hlavou.

 


1x
Posuďte sám: Hypochondrie je charakterizována úzkostným sebepozorováním a strachem z nemoci. A to i navzdory, že je pacient opakovaně ujištován ošetřujícím lékařem o výborném fyzickém zdravotním stavu. Hypochondrie je psychická porucha charakterizovaná přehnaným a intenzivním zaměřením na vlastní tělesnost a zejména přesvědčením o vlastním závažném (fakticky však neexistujícím) onemocnění. Příznaky tohoto fiktivního onemocnění však hypochondr skutečně subjektivně prožívá.Více na:dusevni-poruchy.zdrave.cz/jak-poznat-hypochondrii/V každém případě je to nemoc jako každá jiná a dá se léčit. Pak budete třeba i na život nahlížet jinak.doplněno 06.12.11 18:22:Nepodceńovala bych to, aby to nepřerostlo v daleko horší deprese.

 


1x

Spíš bych si myslela, že jsi hypochondr a zbytečně se zabýváš myšlenkami, na které Ti stejně nedá nikdo odpověď. Každému z nás byl dán život a nikdo neví kdy a jak skončí. V pátek u nás ve vsi náhle zemřelo zdravé 2 leté děcko. Manželovu spolupracovníkovi umřela na jaře 33 letá dcera na hroznou nemoc. Až jde člověku mráz po zádech. Na druhou stranu se lidé dožívají krásného věku. Pan Otakar Vávra, pan Zdeněk Miller jsou toho příkladem. Četla jsem nedávno zpověď Jitky Asterové a překvapilo mě, že má ještě 100 letého tatínka, který navíc netrpí žádnými závažnými problémy.

Také mi někdy připadá, že lidský život je nesmírně krátký - vidím před sebou v duchu svůj nástup do první třídy, taneční, průběh maturity, seznámení s manželem, svatbu, narození dětí... Je to jako takový jasný film - a zdá se mi, že jako by to přece bylo včera.

Nepřemýšlej o tom, nemá to cenu. Zbytečně se trápíš. Můžeš si klidně potukávat hůlkou v 90 letech, může Tě zítra přejet auto. To se může stát každému z nás. Tak to nepitvej, musel by ses z toho zákonitě zbláznit. Náš život - to je jediná spravedlivá věc na světě. Utíká každému z nás, všichni stárneme a nepomohou protekce, strejčci, úplatky a další dary. Prostě, je to tak a musíme se s tím smířit.

Zajímalo by mě, kolik je Ti let a zda máš nějaký vztah. Pokud ano, máš se na koho upnout a přijdeš na jiné myšlenky. Blíží se Vánoce, svátky klidu a míru, tak se na ně těš a hoď za hlavu své černé myšlenky. Prospěje to nejen Tobě, ale i Tvému okolí. Hlavu vzhůru. Jaga.

Možná se mi zasměješ: jsem silný diabetik. Kdybych věděla, že zítra zemřu, tak bych dnes dokonale vyplenila cukrárnu. Nic bych tím nezkazila, bylo by to už jedno a aspoň bych si naposledy parádně užila.

 

buss

0x

Smysl života si určuje a vyplňuje si ho každý sám. Nikdo neví, kolk let se dožije, má jen předpoklady... a proto by si ho měl umět užíííívat: a je to zcela na něm, pokud má běžné IQ.
Proč někteří mají spoustu aktivit, jsou úspěšní, dosahují co si umanou a jiní nic? Spíše mohu litovat, že jsem něco neudělal, nezkusil to. Když si myslím, že se nedožiiji, tak to chce dobrý provaz, než se ptákovinama trápit.
Jsem mladý, zdravý, krásný, bohatý, vše se mi daří, nesmrtelný ... kolem mne je spoustu krásných žen...
Nebečet a pozitivně do toho!

 

polinek*

0x

,,je to povaha člověka ,,,někdy to je silnější ,jak kolem někdo umře,,,,jindy slabší. Chce to se zaměstnat se a nezkoumat se. Kupte si knihu "Úzkost a strach" tam máte vše dokonale popsané.

 

ludak*

0x

Neřeš to!Karty už sou rozdané,tak užívej život jaký je.Neboj se bakterií,ty tě nezabijou ale spíš si tělo najde protilátky a bude vše lépe snášet.

Smysl života je dělat radost jiným.Ono se ti to vrátí.A to je vlasně na životě to pěkný.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]