Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Špatná smlouva - bezdůvodné obohacení?

Od: beruskasa* odpovědí: 7 změna:

Dobrý den,prosím o radu.Vinou špatně sepsané smlouvy která je neplatná a právně neexstuje jsem si asi zadělala na velký problém.Prosím poradí někdo? Zda tím u mě vzniklo bezdúvodné obohacení jedná se totiž špatně sepsanou podnájemní smlouvu a nebyl k ní doležen souhlas bytového družstva.A další poblém je v tom,že vznikl na bytě velký přeplatek za vodu cca 16 000 t který jsem vlastně zatajila.Jenže podnájemníci byly informováni o tomto přeplatky a proto smlouvu napadly a tak se zjistilo,že je ke všemu neplatná.Asi to pro mě nevypadá dobře co mě za takovýto prohřešek může hrozit? Děkuji za odpověď

 

 

7 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

des*

0x

Udělejte smlouvu jak má být a peníze jim vratte.Potom nebude problém.

 

lui*

0x

Máte už souhlas družstva? Pokud ano, a podnájemníci stejně chtějí uplatňovat neplatnost smlouvy, at se vystěhují. To je přirozená reakce. Nikdo je tam přeci násilím nedrží. Nebo at drží...no jak se to říká slušně... ústa, a sepíšou s Vámi novou, teď už platnou smlouvu. Záleží tedy na nich, jestli se chtějí stěhovat, nebo ne. Pokud nemáte souhlas družstva, jsou to hlupáci, jediné čeho dosáhnou, že se budou stěhovat pryč, bez toho aby jste to vy nebo oni mohli ovlivnit. Jejich podnájemní právo je odvozeno od vašeho nájemního práva, a pokud Vám v krajním případě, pokud to vůbec u družstva jde, družstvo zruší nájem, tak mají smůlu. Půjdou bez náhradního bydlení.

Vyúčtování jim musíte udělat jen pokud to bylo stanoveno v podnájemní smlouvě.

Neplatnost smlouvy, to si ověřte u právníka, jestli je neplatná celá smlouva, nebo jen ta neplatná část. tady dost záleží jak je smlouva formulována.

beruskasa*

Děkuji vám za odpověd,ale teto fakt o neplatnosti celé smlouvy mě potvrdily nezávišle dva advokáti.Cituji smlouva je absolutně neplatná, z hlediska práva prakticky neexistuje, čehož se není ani třeba nijak dovolávat, je to stav, který trvá a užívání bytu se tímto dokumentem nemůže závazně řídit.

lui*

Ano dobře, namítá-li někdo neplatnost smlouvy, tak to napravíme tak, že uvedeme věci do původního stavu před sepsáním té neplatné smlouvy. Tedy prázdný byt. S vracením peněz bych nespěchal a počkal co na to protistrana. Možná by byla dobrá porada s nějakým dobrým právníkem. Docela bych byl zvědavej, jak taková "absolutně neplatná" smlouva vypadá.

beruskasa*

Bohužel nemám skener proto nemohu přeposlat smlouvu ale posílá část kterou tuto věc řešil advokát Zákon v tomto dává podnájemníkovi za pravdu, a - pokud jde o ručně psaný dokument, který jste poslala - nebyl-li v den podpisu Podnájemní smlouvy předložen zároveň písemný souhlas družstva s podnájmem, je tato podnájemní smlouva dle §39 občanského zákoníku absolutně neplatná. Této neplatnosti se není třeba dovolávat, je neplatná bez dalšího, ze zákona.
To, že byl souhlas dodán později danou situaci nezhojuje, pro takový případ by musela být uzavřená nová podnájemní smlouva, jelikož na absolutně neplatný právní úkon se nahlíží jako by neexistoval.
Jiná situace je ovšem u tištěného dokumentu ze dne 1.10.2009, který již má náležitosti podnájemní smlouvy a lze jej považovat za platnou podnájemní smlouvu. Není v něm uvedena výše nájmu, proto se nájemné řídí analogicky zákonným ustanovením pro nájemní smlouvu - § 671 občanského zákoníku, kdy je podnájemce platit nájemné v obvyklé výši. Ovšem jak píšete, bylo nájemné zvyšováno, tudíž je pravděpodobné, že jste podepsala další dokument, který nájem platně určil.
Tímto tištěným dokumentem je rovněž sjednána výpovědní lhůta. Pokud tedy chcete podnájemní vztah ukončit,
je třeba napsat písemnou výpověď s tím, že podnájem skončí uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy byla výpověď podnájmu
doručena podjnájemci.
Obecně tedy k otázce na neplatnost odpovídám, ano, ručně psaná smlouva, kterou jste nám poslala je absolutně neplatná, z hlediska práva prakticky neexistuje, čehož se není ani třeba nijak dovolávat, je to stav, který trvá a užívání bytu se tímto dokumentem nemůže závazně řídit. Zároveň však tištěná dohoda o přenechání družstevního bytu do podnájmu, je platná podnájemní smlouva, tudíž platný podnájemní vztah trvá, jelikož byla uzavřená na dobu neurčitou.

lui*
Tyto dva $ OZ řeší Vaši momentální sitaci(viz. zvýrazněné části). Okamžitě dát výpověď z podnájmu. Pravděpodobně přijdete o tři nájmy. Jak je to s vracením plnění v praxi? Jak jsem psal. Počkal bych na kroky protistrany.
Oddíl šestý : podnájem bytu (části bytu)
$719
(1)

Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným souhlasem pronajímatele. Není-li splněna tato podmínka, je smlouva neplatná. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti nájemce podle

§ 711

odst. 2 písm. b). Smlouva o podnájmu musí mít písemnou formu. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle

§ 710

odst. 2.

(2) Podnájem sjednaný bez určení doby skončí nejpozději se zánikem nájmu. Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.
(3) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.
Zánik nájmu bytu
§ 710
(1)

Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí.

(2) V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi.

 


0x

Dobrý den, zda tím vzniklo u Vás bezdůvodné onohacení, posuďte sama.: www.pravnik.cz/a/236/bezduvodne-obohaceni.html

Bezdůvodné obohacení : Může se stát, že určitým jednáním nebo i opomenutím získáme určitý (v daném případě majetkový) prospěch, který nám nenáleží. Nemáme jistě na mysli získání prospěchu nezákonným způsobem, sankcionovaný trestním právem jako loupež, krádež apod., ale spíše získání prospěchu z nějaké smlouvy, či jiného závazkového vztahu bez odpovídajícího ekvivalentního proti plnění. Kdy se bude jednat o bezdůvodné obohacení, kdy takovéto obohacení budete muset vydat a komu?
Občanský zákoník definuje bezdůvodné obohacení jako majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Dodává, že kdo takto získal prospěch, musí ho vydat. Jedná se tedy o čtyři různé důvody, kdy může bezdůvodné obohacení vzniknout. Plnění bez právního důvodu znamená, že jedna strana získala majetkový prospěch, avšak neposkytla oproti němu odpovídající plnění a obvykle spočívá v omylu při poukázání nějaké částky. Takový omyl může spočívat v poukázání částky vyšší než poukázána měla být nebo v poukázání částky jiné osobě (např. špatné číslo účtu, omyl v tom, kdo je oprávněn nějakou osobu zastupovat apod.). Plnění z právního důvodu, který odpadl spočívá v takovém plnění, kdy osoba, která po jistou dobu byla k převzetí plnění oprávněna, k tomu již v době plnění oprávněna není. Obvykle dochází ke změně právního stavu věci a tato osoba nemá k věci žádný vztah nebo ho má pozměněn a není oprávněna přijmout plnění v původní výši. Obdobně můžeme charakterizovat plnění z neplatného právního úkonu. Pokud se jedná o relativní neplatnost (tedy neplatnost, které se musí jedna ze stran dovolat), pak i zde existoval právní důvod, ale změnou stavu (námitkou neplatnosti) dochází k nutnosti vrátit neoprávněně získaný majetkový prospěch. U absolutní neplatnosti (tedy neplatnosti dané ze zákona) neexistoval právní důvod vůbec. Důvody neplatnosti právního úkonu mohou být různé, vztahovat se k formě, obsahu i podmínkám jakéhokoli právního úkonu. S tímto důvodem souvisí i zákonné ustanovení, které říká, že je-li smlouva jako dvou- nebo vícestranný právní úkon neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Povinnost vydat majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů je samozřejmou zásadou, otázkou však může být rozlišení poctivých a nepoctivých zdrojů. Obvykle se tak v konečné fázi děje až soudní cestou.
Bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám. Zde sice nezískává osoba majetkový prospěch, který by spočíval ve zvýšení jeho aktiv, ale tento prospěch spočívá v tom, že nedojde k jejich snížení, ačkoliv se tak podle práva stát mělo - tato osoba tedy měla např. zaplatit určitou částku, ale neučinila tak.
Zákon dále stanoví situace, které se za bezdůvodné obohacení nepovažují. Za bezdůvodné obohacení se tak nepovažuje, bylo-li přijato plnění promlčeného dluhu nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy. Rovněž se za bezdůvodné obohacení nepovažuje přijetí plnění za hry nebo sázky uzavřené mezi fyzickými osobami a vrácení peněz do hry nebo sázky půjčených. U soudu se však těchto plnění nelze domáhat - jedná se o tzv. naturální plnění, kterým zákon z pochopitelných důvodů neposkytuje tak silnou ochranu.
Pokud máme označit osobu, které má být bezdůvodné obohacení vydáno, pak se opřeme o zákonné ustanovení § 456 občanského zákoníku, které říká, že "předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu".
Předmět bezdůvodného obohacení se pro účely navrácení bude lišit podle toho, zda byla osoba, která získala takový prospěch v dobré víře či nikoliv. Obecně platí, že musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. S předmětem bezdůvodného obohacení musí být dále vydány i užitky z něho, pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré víře. Ten, kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil (a to i když v dobré víře nebyl). Je-li však povinen předmět bezdůvodného obohacení vydat ten, kdo nebyl v dobré víře, může soud rozhodnout, že lze právo uspokojit i z věcí, kterých z bezdůvodného obohacení nabyl, a to i tehdy, jestliže za jiných okolností výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na vydání předmětu bezdůvodného obohacení uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat. Toto opatření jednoznačně sleduje fakt, že neoprávněný držitel věci může takovou věc zpeněžit, popř. získat za ni věc jinou, zejména z důvodu, že ví, že není oprávněným držitelem a chce se dané konkrétní věci zbavit.
Vymáhání bezdůvodného obohacení je možné samozřejmě i soudní cestou, obvykle je poměrně lehce prokazatelné (zejména pokud spočívá v plnění z omylu) a důkazně nenáročné (s výjimkou složitějších obchodních věcí).

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]