Rekvalifikace od UP

Nemám zkušenost s rekvalifikačními kurzy, ale právě proto, že je to kurz, nalejou Vám do hlavy jenom ty základy toho jednoho oboru. Já bych do toho určitě šla. Vytřískala bych z toho všechno, co půjde, a určitě po absolvování takového kurzu budete umět aspoň ty jednoduché věci zaúčtovat a ke složitějším se už pak prokoušete. Můžete se pokusit najítsi místo v nějaké účetní firmě a všechno ostatní se naučíte už za provozu. Ale budete vědět, o čem je řeč.

Zkusenost dobrou mam hlavne s 60% podpory po dobu rekvalifikace

Na rekv. kurzu potkáte lidi s podobným osudem. Vyměníte si zkušenosti mezi sebou a třeba najdete nové přátele, a např. si vyměníte kontakty a zkušenosti s potencionálními zaměstnavateli. Máte pravdu v tom, že za pár týdnů z vás specialista na účetnictví nebude.

Sice se mozná kvalita výuky může lišit podle školící organizace, ale zase to tolik nepodceňujte. Za tři týdny rekv. kurzu "obsluha osobního počítače" může z člověka, který počítač sotva dovede zapnout, být uživatel znalý práce na úrovni běžné populace, jen kdyby se to všechno do hlavy vešlo a hlavně tam zůstalo. Jisté technické nadání je ale v tomto případě základem úspěchu.

Možná by bylo vhodné vybrat kurz, co nějak doplní Vaši současnou kvalifikaci (píše se to hezky, ale skutečnost..). Účetní jsou, myslím, perspektivní obor. Snad tedy dobrá volba.

Asi před 10 lety jsem byla bez práce a nabídli mi možnost rekvalifikace. Vybrala jsem si obsluhu PC + ekonomiku. Na ÚP mě ale důrazně žádali, že kurs nesmím opustit, stojí prý kolem 8 tisíc a já bych ho pak celý, nebo část, musela platit. Probíhal v krajském městě, 3 x týdně, jezdila jsem tam na kole! Obě cesty 40 km. Neměla jsem v té době příliš peněz na jinou dopravu. Od poloviny března do poloviny dubna počítače. Bylo nás tam asi 15, samé ženy různého věku. Lektorka velmi příjemná a uměla vysvětlit. Měla jsem oproti řadě ostatních strašnou nevýhodu, počítač jsme v té době doma neměli, a zatímco kolegyně si doma mohly opakovat a zkoušet, já měla jen to, co jsem pochytila v kurzu. Jinak - pokud se žadatel o práci účastnil rekval. kurzů, měl nárok na vyšší dávky v nezaměstnanosti. Což bylo prima.

Ekonomika byla 1,5 měsíce, od půlky dubna, po konce května. Lektorka snad ještě lepší, než na ty počítače - ochotná, milá, zopakovala, čemu jsme nerozuměly, odpovídala na naše otázky. Byla to profesorka ze SEŠ, moc ráda na ni vzpomínám. Přestože jsem se nikdy předtím ekonomikou nezabývala, hodně jsem se tam naučila. Předtím jsem byla pedagog a tohle mě docela chytlo. Žádná z nás to nevzdala - byla tu hrozba toho placení.

Koncem května závěrečné zkoušky - shrnutí všeho učiva. Nejprve na počítači, pak testy z té ekonomiky. Třeba i výpočty různých daní, mezd, vyúčtování služební cesty /kolik za diety, dopravu/ apod. Udělaly jsme to všechny, já téměř bezchybně, 2 tedy s odřenýma ušima, ale dali nám to všem.

Ale: z těch 15 absolventek sehnaly práci v okruhu ekonomiky pouze 2 adeptky. Třeba mně to bylo k ničemu, až na to, že jsem se vyznala třeba ve správném vypočítání mzdy /kterou jsem ale neměla/. Začala jsem z nedostatku příležitosti pracovat manuálně a získala popularitu tím, že před výplatou za mnou chodili kolegové, at jim podle docházkových listů spočítám, kolik asi budou brát. Většinou byl pak rozdíl maximálně 100 korun. K ničemu jinému mi to nebylo. Bohužel.

Asi v 54 letech jsem zase hledala práci. Když jsem požádala na ÚP o možnost rekvalifikace, řekla mi úřednice, že je to drahá záležitost a já bych vzhledem ke svému věku /6 let do důchodu/ už to příliš nevyužila a bylo by to pro mě zbytečné. Tak asi takhle.

Je pravda, že záleží na tom, co má člověk v hlavě a co může nabídnout, ale myslím si, že daleko víc záleží na štěstí a "být ve správný čas na správném místě". At se zadaří! Jaga.