Nejste přihlášen/a.
Zdravím, zajímalo by mne, odkud se vzala česká jména pro některá města, státy atd. Proč se Venize říká Benátky, Firenze Florencie nebo Österreich Rakousko. Existuje o tom nějaká knížka nebo tak něco?
No, to jsou ale jen seznamy. Já spíš hledám ten "příběh", který se za tím skrývá. Jako třeba, že Deutschland se u nás říká Německo, podle toho, že jejich obyvatelům Češi nerozumněli, tak jim říkali "němí" a od toho vznikl název Německo.
takže spíš onomastika, otázka je, kolik je na těch "příbězích"pravdy, také ne vždy je za tím nějaký příběh, často jen "počeštění"nebo překlad pro lepší vyslovitelnost... ale rozumím, když ono se to tak hezky poslouchá...
zkuste prohledat ještě tenhle portál nase-rec.ujc.cas.cz/...
a něco konkrétně k vámi dotazovaným městům:
Benátky, latinsky Venetia, italsky Venezia, španělsky Venecia, francouzsky Venise, anglicky Venice, německy Venedig, maďarsky Velence (z *Venence a to z *Venecce), polsky Wenecya, rusky a bulharsky Venecija, srbocharvátsky Mletci (jméno pomnožné; genitiv je Mletaka; vyvinulo se přes Mneci a Bneci z Veneci), slovinsky Benetke a česky Benátky (podoba přejata asi ze slovinštiny) — mají jméno Venetů, národa to blízkého Illyrům, který sídlil asi od XIII. století před Kristem v severovýchodní Italii a dal jí jméno Venetia. Když bylo nejdůležitější město tohoto území Aquileja zničeno r. 452 po Kr. Attilou, utekli se obyvatelé Venetie na ostrůvky a založili tam město Venetii. Toto město s podivuhodnou polohou nabylo brzy nesmírné důležitosti obchodní a kulturní (styky střední Evropy s Italií se dály hlavně přes Benátky); v době, kdy ve střední Evropě ještě měst vůbec nebylo nebo byla jen poměrně malá a skromná, stálo tu město skvělé, bohaté — a rozmařilé: i volnější morálka přístavního města byla cizincům nápadná. Úžasně silný dojem, kterým působily Benátky, projevuje se i v osudě jejich jména u Jihoslovanů a u nás (psal o tom Petar Skok v článku "Roma et Venezia chez les Slaves"v Mélanges... Henri Hauvette 1934; viz Romania 60, 280).
Jméno Benátek se přenáší i k nám, ba stává se jménem obecným. V našem názvosloví místním i pomístném jsou Benátky hojně zastoupeny; uveďme tu aspoň Benátky na Šternbersku, předměstí v Příboře a v Jimramově, Staré a Nové Benátky v Čechách, pražské Benátky a Benátskou ulici, jakož i údolí Benátky u České Třebové. Tu všude byla podnětem pro jméno vlhkost území nebo poloha u vody. Ale slovo benátky se podle svědectví Jungmannova stalo i obecným označením pro "vystouplou vodu na způsob jezer"nebo (podle Jirečka) pro "půdu močálovitou". Takový přechod od vlastního jména zeměpisného k obecnému jménu fysiografickému není nijak ojedinělý. Připomeňme si jen, u kolika národů slovanských se vyskytuje slovo dunaj, dunajíček atp. jako označení vody, potůčku vůbec a že se v slovenštině i v ukrajinštině užívá slova tatra, toutry jako jména pro neplodnou, skalnatou půdu.
Ale slovo benátky znamenalo v staré češtině také "domek hříšných žen"(známé takové "benátky"byly v Bartolomějské ulici). A konečně v Klaretově Glossáři (verš 2184) máme benátky jako český překlad slova "veneficium", jed: to je podle Flajšhanse (v Slovníku ke Klaretovi — tam viz i o názorech odchylných) ve vztahu k pověstným jedům benátským.
Rakouskoje pojmenováno v češtině asi podle jména hradu na rakousko-moravské hranici, které dnes zní Raabs
Florencie byla založena roku 59 př. n. l. na pravém břehu Arna římskými vojáky _ veterány Julia Caesara a získala název Colonia Florentia - Kvetoucí. Odtud české exonymum Florencie.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.