Nejste přihlášen/a.
Přítelkyně mě po 6.letém vztahu přestala milovat.
Nespí se mnou, vyhýbá se tělesnému kontaktu. Pouze občasná pusa na přivítanou nebo rozloučenou. Ráda mě má, ale nemiluje mě.
Chtěla odejít, ale přes to všechno žije se mnou dál, vychovávat děti, plánuje budoucnost. Dalo by se říct, že je to momentálně založené na principu jako kamarádi. Komunikace mezi náma občas na nic, ale převážně funguje normálně . Za poslední 2 měsíce se to celé změnilo a dávám ji na jevo že tu jsem a že jí miluji, ale přes to všechno když to zkoušela tak se prý ke všemu musí přemlouvat a druhý den jí je pak do breku.
Jak dlouho mám čekat a věřit v obnovení vztahu ochladlého z její strany?
Jak se v této situlaci mám chovat, aby se do mě znovu zamilovala nebo co pro to mohu udělat?
Vzniklo to tím, že cca rok jsme spolu moc nekomunikovali a mlčky chodily kolem sebe. Většinou jsme všechny věci dělaly po svém místo toho abychom něco dělaly společně. Mám hledat novou lásku, když přítelkyni miluji, ale její citový chlad mě ubijí a cítím potřebu byt milován ( nemíním tím sex i když z obrovský stránky to strádám )?
Nevím si rady, jen vím, že ji miluji a nedovedu si představit žít bez ní a svých dětí.
Nepíšete, zda děti jsou vaše s přítelkyní, nebo je měla přítelkyně,když jste se poznali. Kolik je dětí? Dvě určitě.
Děti rozdíl nedělají, milují toho, kdo je doma a stará se o ně. Pár otázek na zamyšlení?
Kdo se stará o děti, ráno vypravuje do školy, školky?
Kdo zajištuje pro rodinu nákupy, jídlo,vaří?
Není to náhodou přítelkyně?
Ráno vstane udělá snídani, dětem věci do školy, odveze děti a jede do práce. Z práce vyzvednout děti, nakoupit co je potřeba, uvařit něco k večeři, zkontrolovat dětem věci na zítra. Někdy musí vyprat, luxovat, donést věci do čistírny. Co z těchto věcí děláte s ní, nebo sám?Přítelkyně po celodenním maratónu musí být pěkně utahaná.
Co to vše rozdělit?
Vyzvednout děti, zajet pro maminku, společně nakoupit. Doma se postarat o vyluxování, děti pomohou s úklidem svého pokojíčku. Koupit pizzu, kterou děti jistě milují a večeře je raz dva. Dohodnout hlídání dětí jít do divadla, pak na večeři,tanec a taxi domů. Koupit občas kytičku. Hlavně poslouchat také toho druhého, když má problémy, láska není jen sex, láska prochází žaludkem, ale ...
Když jsou děti Vaše, tak ta svatba, není to jen papír, je to legitimita pro děti i pro přítelkyni, že se za ně nestydíte!
Děti jsou moje s přítelkyní... máme spolu dvě. Syn má 5 let a dcera 2 roky. Když jsem v práci tak se o ně určitě starat nemůžu, ale když už jsem doma tak si jich určitě všímám a oba chodí se vším za mnou.
Dříve jsem dělal za barem a tak ráno jsem většinou spal a pak jsem dělal na směny... když to bylo možné a nebyl jsem úplně vyčerpaný tak jsem syna vozil nebo s ním chodil do školky já.
Většinou nakupuji já a starám se o věci doma... jelikož přes týden jsem v práci a dělám jen na ranní tak vařit nemohu, ale v sobotu a v neděli dělám oběd a i večeři.
Bohužel pizzu nemusí ... jo a ještě jsem si tak vzpomněl... večeře obstarávám převážně já a i koupání dětí
Určitě se za rodinu nestydím a svatbu jsem plánoval až dýl... teď je pro mě hlavní to aby to bylo dobré a lapalo to jako dříve.
Začněte tím, že ji pozvete na dobrou večeři, s dobrým vínkem, nezapomenete třeba koupit kytičku. Bez dětí, samozřejmě a pokusíte se si otevřeně o tom, co vás a také co ji trápí, promluvit. Komunikace je asi to, co jste se buď dosud nenaučili nebo ji nějak cestou poztráceli. Je to nejen mluvit, ale hlavně naslouchat, protože tím druhému říkáme:"Záleží mi na tobě a na tom, co mi říkáš!" Dnes je každý raz dva hotový s radou -Nevyhovuje vám to? Tak se rozejděte! - ale vám na vztahu evidentně záleží a taky píšete, že máte spolu děti, takže zkuste udělat pro záchranu co nejvíce. Také najděte společnou činnost, zálibu, případně třeba rodinné výlety, kde spolu budete moct mluvit nejen o provozních záležitostech, ale i o společných zážitcích.
Presne takhle jsem to myslel. Aby se nenudila, tak si treba spolu domluvit, ze kazdy teden v patek nekam na jidlo - aby se mela na co tesit, jednou za cas treba do kina, zajet si nekam na vikend, na vylet a taak.
Zpestrit si ten vztah
Špatné je to, že děti není kam dát a jít na večeři. Dnes chci zajet pro něco a přivést to domů. Víno moc nepijeme, ale mám doma jedno připravené. Snažím se o tom mluvit, ale občas to nejde. Poslední dobou spolu komunikujeme celkově dost o všem a tak to je dobrý a i jeden druhého naslouchá. Zkouším dělat celkem dost věcí pro záchranu a děti máme... syn 5 let a dcera 2 roky.
Rodinné výlety jsem začal podnikat, ale vím že to nestačí. Určitě to nechci vdát a chci aby nám to klapalo jako dřív.
Nevím, zda bydlíte na vesnici, nebo ve městě. Ve větším městě jsou agentury, které vám pohlídají děti třeba celý den u Vás doma.
Přítelkyně nemá kamarádku, nebo známou, která má větší dceru a chtěla by si vydělat? Může u Vás třeba přespat, aby nemusela večer domů.
Na oplátku zase vy pohlídáte děti jí. Hodných tetiček a babiček je dost, jen musíte chtít.
Když nepijete víno, nemusíte ho pít jen proto, že se to dělá. tak si udělejte jen takové posezení. Předem nakupte to co máte rádi oba, chlebíčky, zákusky, keksy, slané pečivo, grog, olivy, to musíte vědět vy. Společně děti vykoupat, dát spát. Neřešte hned všechny problémy, nikam se nedostanete. Zeptejte se přítelkyně, zda by si nechtěla odpočinou třeba ve Fitku, nebo na masáži. Umožněte jí to. Vratte se zpět na začátek vašeho vztahu, co vás bavilo nevíce. Nevím jak pracujete, ale udělejte si volno na sobotu a naplánujte výlet s obědem, někde, kde i děti budou si hrát. Jen tak, všechno hoďte za hlavu.
Jsem na straně dětí. Jestli fungujete v tom smyslu, že mají rodinu, ve které nelítají vzduchem talíře, tak fungujte dál. Ony nemůžou za to, že chcete od vztahu něco jiného - buď budete strádat vy nebo ony, tak navrhuji, abyste to byl vy, dokud nebudou velké. Vím, že je dneska běžné tvrdit, že rozchodem děti nestrádají, že se to dá domluvit, a tak dále... ale to je taková alibistická móda Navíc jestli máte přítelkyni rád (zahlédla jsem tam, že někdo navrhoval svatbu? Říkám ANO!), a ona s vámi plánuje budoucnost, je velká pravděpodobnost, že se ten vztah zase prohloubí - takové věci chodívají ve vlnách.
Děti určitě za nic nemohou a vím že mě mají rády... když přijedu z práce tak letí hned za mnou. Když si chci jen někam zajet tak hned chtějí jed se mnou. Svatbu do budoucna bych určitě rád, ale vím že se musí vyřešit jedno a pak mohu naplánovat svatbu.
Já stále doufám, že se mi podaří to změnit aby to fungovalo jako dříve.
Je poměrně snadné vám k tomuto případu poradit, ale chápu, že může být daleko těžší se takovou radou řídit. Já říkám: co nejpřátelštěji se rozejděte. Tím myslím úplně - nebydlet spolu, nesdílet majetek ani společný čas. Pokud o vás má stále zájem, tak změní své chování a bude se rozchodu bránit. Pokud už nemá, tak vám to prospěje oběma a budete moci začít nový život. Doporučuji se po rozchodu dále nestýkat, to by bylo jen ku škodě.
Bojím se toho, že rozchodu by se nebránila a stýkaly bychom se asi stále a to už kvůli dětem. Vím že bych jim celkem dost chyběl. Raději bych to pořešil lepší cestou a aby to bylo jako dříve.
Budete hned vědět, na čem jste. Naučíte se žít i bez ní a nějaký stesk časem odezní. Pokud chcete pokračovat tak, jako doposud, budete se vší pravděpodobností investovat hodně (citů, snahy, času, peněz) do něčeho, co už je mrtvé a časem se stejně budete muset rozejít, protože Vaše paní pohne se svým životem dál (třeba najde někoho, s kým bude chtít žít)
A co takhle svatba? Třeba jí vadí, že jste si ji nevzal a máte děti? Třeba necítí ty jistoty?! Já vím, že papír jí je nedá, pokud tam nejsou, ale může to mít psychický dopad na celý vztah. Můj bývalý kolega už byl jednou ženat a rozveden, když se seznámil se svojí druhou ženou. Řekl jí, že se ženit nebude, protože je to jen o tom papíře. Ona s tím byla v pohodě, pořád říkala, že se vdávat taky nebude, že je to jedno. No a ejhle, jak se jim narodil první syn, tak začala "mouzovat" a tak dlouho do kolegy nenápadně vandrovala, až se vzali. A dopadlo to tak, že se kolega nemůže dočkat, až děti budou dospělé a vypadnou z domu, aby měl svoji ložnici. Je to smutné... ale je to tak.
Nemyslím si že by to bylo kvůli svatbě... ví moc dobře jaké k ní chovám city a že nechci o ně přijít.
O svatbě jsme zatím nemluvili a časem bych svatbu chtěl, ale hlavní je teď aby to bylo jako dřív.
Souhlasim s Amadeusem.
Napadlo me, zda nemate ve vztahu uz delsi dobu zazity nejaky stereotyp? - zda ne nechovate kazdy den podle jednoho vzorce, neinovujete.
Zda to nevypada tak, ze po praci domu, vecere, spat, do prace, domu, vecere, zda mate aj nejake zmeny?
Ty kamosu, jeste me napadlo..! Ty se o ni zminujes jako o "pritelkyni".
Nedava ti timto najevo, ze chce byt manzelkou? Mate decka, muze byt v nejistote ze je to pouze jenom pritelkyne a ze v tomto rozolozeni, je to pro ni nejiste.
Nemuze byt z toho smutna a nemuze ti to tim davat sice tak nestastne, ale najevo?
Hm porad sem chodim v ocekavani, ze tady bude nejake rozuzleni, nejaka zadost o ruku a ty porad nic Treba to vyreseni, jak sam rikas, spociva prave v zadosti o ruku Je nas tady takovych hodne s takovym nazorem, mame nad tebou prevahu. Kdyz ji pozadas, tak snad nic vic ztratit nemuzes ne? Jen ziskat.. Tak zkus na nic necekat a uvidis. Podle meho, jestli mas uz deti, tak je pravy cas a cekat uz netreba.. Ikdyz to nemate dobre.. Treba prave to je to reseni ;-p
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.