Strach z autorit

Někomu může pomoct, když si vytkne svůj jasný cíl, kterého chce dosáhnout. Pak jen mít v hlavě všechny zákonné prostředky, kterými lze cíle dosáhnout. A pak už není žádná autorita kompetentní cestu za cílem nějak trhat. Správně jste napsal, že máte práva jako všichni ostatní lidé.

Možná je to jen váš subjektivní pocit, že si necháváte s..t na hlavu. Také vím jedno velmi jistě. Že skutečněčná lidská autorita ctí lidi všech vrstev vzdělání a nadání. Skutečně autorita se nechová povýšeně a umí povzbudit méně sebevědomého člověka. Takže pokud vám někdo s..e na hlavu tak to není autorita, ale jen arogantní ignorant, před kterým není potřeba sklánět hlavu. Takoví lidé jsou velmi hlasití, vulgární a jen málokdy umí přijít s konkrétním řešením a umí jen shazovat práci a snahu druhých lidí...

Na rádoby autoritu stačí jen překonat ostych a na jeho výpad odpovědět jednosduchým sdělením, že mám svůj cíl a není důvod aby se kdokoliv mohl cítit ublíženě a pokud se to komu nelíbí tak může nabídnout řešení lepší a pokud to neumí tak at se vrátí do školy...

Zabírá to napříč celým spektrem všech druhů hlupáků co si hrají na autority.

Dobry den, tomuto chovani, ktere chcete se rika asertivita a tusim, ze jsou na to i kurzy a knizky, jako napriklad tady:

gruber.cz/...

Jinak asi dejte nejdriv do hromady svoji psychiku, mejte zdrave sebevedomi a toto berte az jako nadstavbu. Divejte se na uniformy tak, jak jsou. Jsou to lidi, chytri, hloupi, drzi, akorad maji na sobe jine hadry a skutecne ne vzdy maji pravdu.

To souvisí s nevyrovnanými vztahy s Vašimi rodiči (případně pěstouny). To jsou základní vztahy a od těch se odvíjí vztahy s ostatními.Pokud komunikujete s autoritou,tak nevědomky oživujete Vaše pocity, Vás jako malého dítěte, při komunikaci s Vašimi rodiči,protože Vaši rodiče jsou hlavními autoritami Vašeho života at chcete nebo ne.Dokonce i ti co se modlí v kostelích k Ježíši,Bohu či Panence Marii si je často nevědomky pletou se svou příliš přísnou,žárlivou,úzkostlivou,autoritářskou a já nevím co ještě maminkou či tatínkem.Kámen úrazu je v tom,že malé dítě je naprosto závislé na dospělých,protože prostě nedokáže bez nich žít.Je na svých rodičích závislé a ze své přirozenosti potřebuje své pěstouny využívat než vyroste jeho psychika tak,že je schopné se pomalu osamostatňovat a zvládat věci bez pomoci rodičů.Pokud toto rodiče nechápou,neznají či si to neuvědomují,nastává problém.Jenže každý žije z toho co má,takže je to na vás. Budete se s tím muset vyrovnat a poprat,protože to je Váš úkol. A pochopit své rodiče.Patrně byli Vaši rodiče,nebo alespoň jeden, poněkud přísní atp. Ty problémy co popisujete má se sebou ale mnoho lidí.Je to jedna z věcí,kvůli které jsme zde na světě.Vyřešit právě toto.Někteří jsou naopak zase příliš sebejistí a čeká je cesta kdy schytají pár kopanců než pochopí,že svět není zbožňující tatínek či maminka. Musíte být sám k sobě více vlídný (patrně více než Vám to dopřáli rodiče) a nečekat od sebe,že se hned postavíte na zadní a budete zářit světáckou sebejistotou.Musíte začít sám u sebe ve vztahu k sobě samému.Nevím kolik Vám je,ale ze své zkušenosti mohu říci,že je to na léta. Jenže znáte to: Co Vás nezabije,to Vás posílí.

Chodit mezi ně a otrkávat se. Ibung dělá mistra. Mně jsou ukradení, to mám i v posudku ze ZŠ že je neuznávám. Jsou to přece lidi jako jiní s někteří i horší! A toto je milé poznat.