Nejste přihlášen/a.
Jak naložit se vztahem,když po 2 a 1/2 letech zjistíte, že důvod,proč jsem se doposud naviděla s rodinou partnera,není 5ti km vzdálenost,ale já a mé 2 děti.Přítel je fain,doposud mi nevadilo,že mu mamka denně volá,upozorňuje na možnost různých lékařských vyšetření,že na dovolenou má přibalenou krabici s různými,širokospektrálními antibiotiky,že po práci jezdí alespoň na chvíli,aby mamka nevyváděla,dokonce ani nedělní rybička s kašičkou nebyla překážkou,přišlo mi to úsměvné...je to tvoje máma a má tě ráda...,ale je pravdou,že mě zabolelo,když pohledy z dovolené ukončil s pozdravem váš ...,a následným vysvětlením,že mě přítelova matka nepřijala a navíc ostatní členové rodiny,aby měli klidse raději také nesnaží(nemohu být objektivní,jen je to informace od partnera,proč jsem se s nimi ještě nesetkala),ale co mě mrzí víc,je fakt,že to ochladilo můj vztah k němu,tím,že mi to neřekl dřív,ačkoli jsem to samozřejmě tušila.i když se tvářím,že se nic neděje. Vím,že to není jednoduché ani pro něj,nikdo nemá rád,když maminky pláčou...Teď babo raď ,nechat to vyšumět a uklidnit,nebo jít dál,třeba sama...,protože tak se teď bohužel cítím.
Já bych teda trval na setkání s rodinou. At tam zažiju cokoliv, ale 2,5 roku mít vztah a o 5 km dál, bydlí jeho rodiče a ještě se ani nenavštívili, tak to je divné. Je asi maminák. A bude stejně jednou za ní utíkat a možná Vás stále přirovnávat k mamince, jak ona to dělá a bude chtít, abyste to dělala také tak. Nebo ví, jaká je mamina a proto Vás chce ušetřit setkání, ale to by zase asi chtěla Vás vidět, aby mohla kritizovat. Nejspíš jím vadí, že máte dvě děti. A to by stejně nedělalo dobře. Kdybyste měla potom jeho dítě, tak by dělali hrozné rozdíli a Vaše děti by trpěly. Jeho dítě by rozmazlovali, ale Vás a Vaše děti, by nechtěli vidět.Ten Váš vztah, by šel stejně do háje. Kdyby Vás miloval, tak bude stát při Vás a jeho rodiče by Vás museli respektovat.On si musí udělat pořádek. Ale takhle se Vám jeho mamina, bude stále vrtat do vztahu a Vy se časem začnete hádat. Ale jestli Vás opravdu miluje a Vy jeho a není mazánek, tak udělá pořádek. Promluvte si s ním a trvejte na seznámení.Protrpte to tam a víckrát se tam nemusíte ukázat a on musí mamině vysvětlit to telefonování a řízení jeho života.Když všechno odmítne, tak at se vrátí domů a sedne si za pec.Možná, že neznamenáte nic pro ně, ale pro někoho můžete znamenat celý svět. Jakub
.. a nebo byste mohla dopadnout jako mí prarodiče. Vydrželi spolu 58 let, dokud nás smrt nerozdělí, ale za jakou cenu?
Děda byl podobný případ, jeho matka byla zlá, škodolibá a potouchlá, bylo to o ní všeobecně známo v celém okolí. Jeho otec pod pantoflem, nikdy nezakročil a nepletl se do toho. Babka sice o sobě tvrdila, že "ale my jsme se s dědou opravdu nikdy nehádali", ve skutečnosti však byla slepicí, co si nechala všechno líbit a akorát trpěla. Děda jí nejdřív zakázal pracovat, protože potřeboval doma hezky pohodlí a všechno připraveno bez práce, pak každý den z práce nejdřív k mamince, která vyzvídala a ptala se na všechno, popichovala ho proti manželce a dělala problémy. To samé dělala i své dceři, ale tam její manžel prudce zakročil, že takhle teda ne, x let spolu nemluvili, ale dcera na tom byla dobře. No, můj děda byl taky takový mazánek, takže to mamince všechno odkýval, domů pak přišel až večer a šel si lehnout. Bylo to o to horší, že oni a rodiče bydleli jen naproti přes ulici.
Babka říkala, že její první pocity po svatbě byly: na tohle jsem se nemusela vdávat, abych tu seděla doma a nechala se ničit tchýní. Tenkrát ale rozvody nebyly zrovna v módě, takže prostě měli oba naprosto nefunkční vztah i manželství, ale nikdo s tím nic nedělal.
Takže moje pointa je asi taková, že je na vašem příteli, aby to vyřešil. To on musí přijít k rodině a říct, zvolil jsem si tuhle ženu, je to moje rozhodnutí, vy ho budete muset respektovat a smířit se s ním. A až to překousnete, přijeďte nás navštívit.
Musí si prostě vybrat. A jestli mu vy za to nestojíte ..
Situace nic moc. Děti jsou na něj zvyklé, navíc najít si někoho, kdo je v pohodě je se dvěma dětmi těžké - dovedu si představit, že ho jen tak nechcete pustit k vodě. Ale už z toho mála, co jste napsala, je jasné, že je u něj na prvním místě matka a když je to tak moc intenzivní, nezmění se to. Můžete se s tím smířit a možná by to i šlo - kdyby bydlela o hodně dál, nejlépe na druhé straně republiky (nechcete se asi přestěhovat?)
Jenže... co se stane při prvním problému nebo až se maminka rozhodne, že zakročí rázněji? Určitě si dejte pozor na takové ty praktické věci, jako jsou peníze, bydlení... at vypadá mládenec sebecharakterněji, ve chvíli rozchodu to může být hodně jiné, zvlášt když bude mít ve svém jednání "oporu" zvnějšku. Po pravdě, vidím to spíš jako otázku, jestli se rozejít hned nebo až nastane taková krize, že budou lítat talíře. Můj soukromý odhad je, že to druhé, protože k tomu prvnímu se člověk nerozhoupá Každopádně držím palce. Jestli jste hodně velký drsňák, jeďte je navštívit sama. Horší už to být nemůže - a alespoň budete vědět, která bije )
Můj přítel byl ze začátku také takovzý mazánek všech od jeho rodiny...Nějak jsem to přehlížela a po dvou letech se jeho rodiče na mě naštvali, že jsem nevzala práci kterou mi mohla jeho máma dohodit někde u pásu ale já vzala práci v restauračce protože mě to víc bavilo...tenkrát mu řekli že mě nechtějí už víc vidět a že k ním mám zákaz chodit tehdy jsem pochopila ač se to nemusí někomu líbit že mi ti lidé za to nestojí když nerespektují co chci já.Půl roku jsme s nima nebyla ve styku dokonce ani na promoci svého přítele jsem nesměla...tehdy mě to strašně mrzelo, jelikož jsme ho podporovala ve studiu...jednou mi došli nervy a já řekla svému příteli, že pokud mě nebudou respektovat a hlavně pokud on se za mě nepostaví, že to nemá cenu a já od něj odejdu, že nechci být až na druhém místě a at se začne chovat jako chlap a ne jak usmrkanec. Nyní jsme spolu sedmým rokem s rodičema si o tom promluvil, zase už mám,,dovoleno,,k nim chodit a i přítel si začal víc věcí dělat se mnou po svém...dokonce mi párkrát říkal že se s tátou kolikrát bavili a že táta uznal, že se nechoval správně...dokonce se mi i někdy stává že mi jeho táta řekne že se mě diví jak s ním mohu býtchce to ukázat ostrý loket a věřte že časem by vás to začlo mrzet a začly být spory. Takže bych mu řekla že buď se konečně za Vás postaví nebo bych to utla. Takovýhle člověk si Vás nezaslouží a už vůbec nechápu když Vás ještě osobně nepoznali...věřte, že časem by to nedělalo dobrotu takže ukázat loket a následně jednat...S rodičema se má jednat s úctou ale také se nemá nechat po sobě šlapat na to nemá nikdo právo ani jeho rodiče...
Bylo to už řečeno výše... Přítel je pěkný posera, když vás nevzal do své rodiny jen proto, že máte děti a že byste mohla jeho rodině vadit. Pokud s někým chodím, tak stojím při něm/ní a to si doma obhájím. Rodina musí respektovat mé rozhodnutí a pokud ne, tak rodino "čau". Vy tu nejste od toho, abyste se před někým schovávala. Máte dvě děti... no a? Přece je neodložíte jen proto, abyste pasovala do přítelovy rodiny. Je mi ho líto, ale každý svého štěstí strůjcem. Jestli si nepráskne do stolu, tak je to na dvě věci a pro vás to znamená změnit partnera.
Jak už psal Jakub, šla bych do rodiny. Prostě mu oznamte, že v neděli jdete i s dětmi s ním na rybičku s kašičkou, at zavolá mamince, at má dost pro všechny. Jo bábovku ke kávě upečete a vezmete s sebou. Pokud se na to nebude tvářit a bude se vymlouvat, tak mu oznamte, at si sbalí kufry a odstěhuje se do mamáhotelu. Že poseru k životu opravdu nepotřebujete. A jeslti se začne vymlouvat na chabé zdraví, možné infarkty a mrtvice členů rodiny, tak to už bude jasná STOPKA.
Můj přítel byl kdysi ženat. Jeho žena do něj tak dlouho hučela, že se chce přestěhovat do domu, co jim koupili rodiče, že to udělal. Nechtěl tam a ona to věděla. Ale chtěl mít klid, tak se přestěhoval. V tom momentě tam měl nasáčkovanou tchýni každý den několikrát. Byla tak drzá, že nezvonila, neklepala, rovnou šla do baráku a začala šmejdit a popichovat, atd. Jednou toho měl už dost, tak ráno vstal, sundal pyžamo a jak ho pán Bůh stvořil, šel si sednout do pokoje na sedačku. Do ruky hrnek s kávou, pustil televizi a čekal. Za nedlouho dorazila tchýně; jak rychle přilítla, tak odlítla. Od té doby se tam neukázala. Ovšem to jí nezabránilo popichovat, pomlouvat a drbat. Přítel pak své ženě řekl, že tam bydlet nebude, jestli se s ním odstěhuje. Nechtěla. Tak se odstěhoval a rozvedl.
Všechno tady už rádci řekli. Váš partner je "mamánek" jako vystřižený. Včetně těch mastiček a pilulek. Snaží se sice být chlapem, možná že jen proto má i Vás, aby si to dokázal. Ale nedaří se mu. Víte, netrvala bych už na seznámení s jeho rodinou, bude to asi stát stejně za kulový a jenom Vás to bude bolet a mrzet. Navíc tím spíš, že Vám nedokáže říct pravdu do očí a hraje na Vás divadlo. U takového člověka nikdy, NIKDY! nebudete ta první, první bude už navždy maminka. A s takovým chlapem nemůže fungovat žádný normální vztah. Proto pryč od něho, dřív, než Vám začne hodnotit, že jeho maminka vaří lepší svíčkovou, líp žehlí jeho košile, peče lepší buchty, líp, líp, líp... Jaga.
Ještě by mě zajímalo: ty 2 děcka máte s ním? Pokud ne, je maminka tím spíš na koni.
Omlouvám se ale nezobrazí se otázka a tak vycházím jen z hesla"neznám přítelovu rodinu" a odpovědi "des". Řešte to a trvejte na seznámení, také by jste mohla dopadnout jako dcera kamarádky. Měla za sebou ošklivý rozvod, 1 dítě a nastěhoval se k ní velice milý muž, rodiče jí nikdy nepředstavil a říkal že jsou staří a nemají zájem. Měla s ním druhé dítě a bez problémů žila 4 roky, pak přišlo zděšení. Měl ještě jednu rodinu a 2 děti na Slovensku a přijela jí to říct právě jeho vysoce postavená matka co ho nechala sledovat.
Ještě vás neviděli a už vás nepřijali? To je fakt nějaké divné. At přítel dohodne setkání s rodinou co nejdříve. Pak budete mít jistotu a můžete rozhodnout co dál. Tenhle stav nemůžete vydržet dlouho. Vánoce, rodinné oslavy, atd. ... váš přítel to určitě také nemá lehké, když se musí rozhodovat koho upřednostní. Už teď vás jeho chování trápí, co bude za pár let? At neinvestujete do vztahu, který se díky starostlivé mamince a hodnému synáčkovi stejně rozpadne.
Chodíte s maminčinným mazánkem a tak to i zůstane. On se určitě nezmění, na prvním místě v jeho životě bude vždy jeho matka. Vy budete na druhé koleji. Vemte nohy na ramena a prchejte co nejdále od něho. Určitě máte na víc, než na takového mamináče. I kdybyste někdy spolu žili, jak myslíte, že by to u vás vypadalo? Maminka to dělá takto, maminka říkala, maminka potřebuje, maminka chce...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.