Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
asi od devátého stupně základní školy se syn začal měnit. Předtím to bylo veselé dítě, společenské, komunikativní. Jenže co nastoupil do devítky, rázem se to celé změnilo. Začal chodit za školu, začal si vymýšlet, nepsal domácí úkoly...
Po návštěvě psychologa se zklidnil a nastoupil s úspěchem na střední. Prvák a druhák přešel s klidem, i když ano byl často rozpačitý vstával v půl páté a domů se dostával po čtvrté odpoledne. Jak jsme později zjistili, bylo to asi toto, co zlomilo jeho psychiku.
Na začátku třetího ročníku se začal zhoršovat prospěch, začal chodit za školu..Ptala jsem se ho tolikrát, co se děje, ale nikdy mi nic neodpověděl, prý že bych to nepochopila. Jednou se ale přeci rozmluvil, ale to už ho vyrazili ze školy. Prý trpí od základky sociální fóbií. Prý mu někdo, řekl v devítce, že vypadá jako úchyl, že se povedl rodičům, apod. Na střední se to jen prý vystupňovalo. Podle jeho slov to vypadalo, že se mu smáli a posmívali i lidi, když šel jen po chodbě do své třídy...Výmluva to asi nebude, jelikož když si měl jít pro peníze na poštu tak taky nešel. Došel si tam, když už bylo pozdě.
U psychologa už byl, ale ten mu navrhnul psychiatra a prášky. Do dnes tam nebyl. My teď nevíme co s ním bude dál a hlavně nevíme, co ho zlomilo, nebo proč ho to zlomilo. Chce studovat a má plány, ale bojí se, že se to vrátí. Má kolísavé dny. Jednou je radostí bez sebe ale někdy je jak na dně. Má to v hlavě srovnaný, ale v tomto tápe. Bojí se školy, bojí se těch pocitů, že to bude zase zpět. Jak mu pomoci?
Nějaké zkušenosti? Děkuji za rady
To je poměrně těžká otázka, do které bych se se svými zkušenosti nerad pouštěl. Ale rád bych pomohl, tak odpovím jen na tu nejjednodušší část. Zajděte s ním na poštu někdy na večer aby tam nebylo moc lidí a požádejte o vydání průkazu příjmce pošty. Mě se také nechce chodit pořád na poštu někdy na to ani nemám čas, když dojíždím tak to řeším takto. Peníze příjemce může v pohodě vybírat, doporučené dopisy také, jen asi ne dopisy výhradně určené adresátovi. Jinak Vám přeji dobré vyřešení této situace. Na odpovědi v dalších částech otázky nemám potřebné zkušenosti abych radil, proto přenechám odpovědi zkušenějším. Snad jsem Vám alespoň trochu pomohl.
ceskaposta.cz/...
Paná Věrko, pokuste se podívat do odkazu a pročíst si témata o sociální fobii, které se zde již probíraly. - stařenka
#socialni+fobie
Myslím, že tady bude hlavní problém v jeho sebevědomí. Vadí mu, že se mu spolužáci nebo i jiní mladí lidé posmívají. Všichni víme, jak dokážou mladí lidé být v tomto zlí a bezohlední. Jestli se mu posmívají kvůli jeho vzhledu, tak mu zkuste pomoci v tomto směru. Zajděte s ním třeba ke kadeřníkovi, kupte mu nové - moderní oblečení. Prostě, udělejte z něho sebevědomého člověka. Určitě mu to zčásti pomůže. Tak držím palce.
Jako východisko ze situace vašeho syna vidím v návštěvě psychiatra a nasazení nějaké té léčby v podobě pilulel - antidepresiv nebo něco na ten způsob. Bylo by velmi vhodné, kdybyste synovi toto vysvětlili, že sám se ze situace nedostane, že potřebuje nějakou léčbu, která mu pomůže nastartovat nový život. Už dávno tam u toho psychiatra měl být. Není to ostuda, je to potřeba.
Jestliže už své problémy řešil s psychologem měl by touto cestou jít znovu, ale ne sám. Měla by své chování s psychlologem konsultovat celá rodina. Dobře spolupracující rodina (blízcí) dává větší naději na úspěch terapie.
Mám dost ošklivé zkušenosti s oběma.I psychologem i psychiatrem. Mnohokrát jsem ve školce pro ně psala posudek na dítě. Nikdy, ani jednou mi nedal ani jeden radu, jak s dítětem zacházet A když jsem se ptala rodičů, co poradili, krčili rameny protože radu také nedostali. Dr. si napsal spoustu poznatků do karty, kterou nikomu neukázal. Jen pojmenoval problém s tím, že jsou tam nějaká procenta. A zase všichni věděli prd! Jen pro ilustraci. Poslední co jsem slyšela- terminální delece krátkého raménka X chromozomu. To je, co?!
doplněno 08.09.11 09:55:A to ani nepíšu jak dlouho se na potřebné vyšetření čeká a rozestupy časů na průběžnou práci s dítětem.
Me to prijde jako klasicka maniodepresivni psychoza. Maji to i dve kamaradky, 22 a 19 let. Prave takto nejak, jak popisujete, to zacinalo, ted maji prasky a je to relativne v sachu...
Proc se mu porad nekdo posmiva? Jaka je pricina tohoto? Ze odstranite nasledek, je pekne, ale je potreba se dopatrat priciny. Snad kazdy v zivote si uzl trochu posmechu, at kvuli brylim, nadvaze, rovnatkum, uhrum, zubum, ocim, vlasum, penezum atd. Vetsinou z tohoto nevznikne dusevni porucha a stavy, jenz Vas syn zaziva.
Na druhou stranu - chce jit studovat. Ma sanci zacit znova, nekde jinde, s jinymi lidmi a s cistym stitem. Proc ma pocity, ze to zase bude to same?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.