Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, nastoupila jsem poprvé v životě do práce.Je mi už 26 ( byla jsem na mateřské),a připadám si mezi kolegyněmi ztracená.Zvlášt před jednou velmi sebevědomou mladou slečnou. Dává mi nejevo že jsem tam k smíchu.Vůbec nevím jak na ni a co s ní vůbec. Říkám si že kdybych měla takové sebevědomí co ona,nebyl by to problém. Možná je chyba ve mně, trápí mě sociální fobie, kterou jsem myslela že mám za sebou...Je mi strašně nepříjemně když kolem mě kmitá v práci a je úplně nad věcí. Navíc si s další kolegyní pořás špitají a dívají se na mě. No nevím zda v práci vůbec zůstat, asi to nezvládnu. Můžete mi prosím poradit jak jednat s takovou zákeřnou povahou? Děkuji
doplněno 05.08.11 18:23:Moc děkuju za odpovědi,hned nabírám novou sílu! děkuju!))
Dobrý den.
Podle tohon co zde čtu, bych Vám doporučil návštěvu u Vašeho obvodního lékaře, který Vás doporučí k vhodnému specialistovi z oboru psychologie.
Ten si s Vámi o problému promluví a případně Vám navrhne řešení.
Je možné, že se jedná o psychickou poruchu, která vyžaduje léčbu medikamenty, v tom případě budete po psychologickém vyšetření muset navštívit psychiatra, který Vám patřičné léky předepíše.
S pozdravem
MUDr. Hans S.
doplněno 05.08.11 17:47:Před nasazením jakýchkoliv léků se snažte celou věc řešit osobním kontaktem se zmíněnými kolegyněmi.
Ničeho se nebojte. Vše nové se časem okouká.
Za čas Vám ani nepřijde, že jste v práci nováček.
Žádnou chemii neberte,to je začátek konceChybí vám totiž pouze právě to oné sebevědomí,kterým srší ta zmíněná holčina,se kterou pracujete,čím déle tam budete,tím více se vám to sebevědomí bude zvyšovat,to je logické,opravdu se zkuste usmívat,být také nad věcí,a to ji ještě více bude rozčilovat,jak již tady bylo řečeno,posléze toho stejně necháNebo si ji vezměte jakoby stranou,a v klídku ji promluvte do duše,ona se pouze předvádí před druhými,ale sama bude očividně v koncích s dechem,uvidíte,hlavně neutíkat z boje,to by jste ji udělala sakra radost.
Dostala jsem se v práci na konečnou kontrolu hotových výrobků. Bála jsem se, abych něco nezkazila, neměla jsem zkušenosti, tak jsem se obrátila na mladou paní, která tuto práci už dělala dlouho a poprosila jsem jí, aby mi to všechno vysvětlila, abych něco nezapomněla. Ona hodila posměšně rukou k psaným instrukcím a bafla: Tady to máte napsáno a číst snad umíte, ne? Bylo mi do breku, ale přemohla jsem to.
Asi za 14 dní dotyčná dáma vyletěla na hodinu. V kuřárně si prý pustila pusu na špacír a pochlubila se někomu, že ona tu kontrolu už má tak v malíčku, že si může dovolit kontrolovat jen tak asi každý 3. výrobek. Někdo přičinlivý to práskl, kontrolovat se muselo totiž vše a dokonale, Japonci si servítky nebrali a během chvíle byla v čudu!
Vykašlete se na to, všude je nějaká ta namachrovaná, které dělá dobře ztrpčit život nováčkům. Většinou je sama nespokojená se svým životem, vzhledem, vztahem apod. a vynahrazuje si to tím, že se vozí po ostatních. Ono se to po čase samo ukáže a urovná. Chovejte se k ní stejně mile jako k ostatním /ale bez nějakého podlézání/, to ji nejvíc odzbrojí. Jaga.
Vůbec se nebojte,to zvádnete.Jen to musíte chvíli vydržet.Všechny kolegyně si musí zvyknout na vás a vy zase na ně.A to poš klebování té mladé holčiny dělejte,že nevidíte.budte příjemná a milá ke všem i k ní.Přestane ji to bavit,nebo to ostatní přestane bavit ji poslouchat.
K nám do práce přišla holka po mateřské taky.
Nikoho neznala a věřte, že já dělám v práci fakt se samýma slepicema, a navíc děvče v těhotenství docela přibralo, tak ty slípky u nás si z ní taky utahovaly a dělaly jí naschvály.
Mě a jedné kolegyni jí bylo líto tak jsme se jí snažily dát najevo, že my proti ní nic nemáme a normálně jsme se s ní bavily.
A víte jak to dopadlo?
Dneska (asi po půl roce) se s ní baví normálně všechny.
Myslím, že Vás jenom některé zkoušejí co vydržíte a jaká jste.
Nenechte se rozhodit, protože rozčilovat se znamená páchat zlo na sobě samém, navíc kvůli debilitě ostatních.
Usmívejte se na svět a když do Vás bude někdo rýpat nebo dávat něco najevo, vydržte, zatněte zuby a ignorujte to, navíc se na tu dotyčnou usmějte, to bude koukat, uvidíte! :D
Přeju Vám ze ♥ pevné nervy a hlavně výdrž. Bude líp
Nebojte se. Všechno se časem usadí. Zatím jste nová, neznáte lidi ani vztahy a navíc asi ani moc nevíte, co si počít s prací. Na to je zkušební doba. Řekněte si, že když se to do tří měsíců nespraví ani o kousek, můžete bez problému ze dne na den odejít. Zkuste to sama pro sebe vydržet ty tři měsíce. Uvidíte, že koncem třetího měsíce budete v jiné situaci, práci budete z větší části zvládat, s většinou kolegů si budete rozumět a takové ty výjimečné povahy Vás už nerozhážou. Moc držím palce.
zdravim,muzu popsat stejny problem pred tremi mesici prisla jsem take po prve do fabryky a prvni zenska ktera mi vazne vubec nesedla me mela zaucovat..hned jsem videla jak je namyslena a taky mi delala na schvaly.. pak se mi asi za tyden zadarilo ze jsem byla na druhe smene a tam me holky behem tydne naucili uplne vsechno ba i vic nez umela ta dotycna slepice...pak jsem nastoupila zas na svoji smenu a ta valila oci nakonec se stalo to ze po mesici co jsem byla v praci a prisli novy zensky ,dala je mistrova zaucovat me a ted jsem tam tri mesice a je to jako bych tam byla tri roky a mistrova s kazdym problemem za mnou a ta slepice je jen vytocena jak mi to jde takze hlavu vzhuru co nejrychleji pochopit jak to v praci nejlip funguje a pak to muze nakonec dopadnout jako u me preji pevne nervy ja mela taky co delat
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.