Kouření v zaměstnání v pracovní době

To se zas teď hodně probírá/masíruje v médiích apod.Je to další hon na kuřáky.

Nicméně k Vaší otázce.U nás se ve firmě nesmí kouřit,musí se jít ven.Naštěstí je to jen kousek.Co se týče argumentu,že tak promrhá pracovník spoustu času a je tím pádem méně výkonný,tak já mám opačný názor.Jako programátorovi mi jedině prospěje,když se jdu jednou za hodinu protáhnout ven a i oči si uleví od monitoru.Dle mne je pak mnohem lepší dát vyšší výkon,než celou dobu jen sedět na zadku a čumět do monitoru.

Zcela určitě se najde spousta odpůrců tohoto názoru,hlavně z řad nekuřáků.Nicméně nekuřáci začínají být poslední dobou až příliš agresivní.A přitom jde jen o pravidla.Já nekouřím na pracovišti a tím je neotravuji a oni zase respektuji,že si sem tam odskočím.A jsme spokojeni všichni.Je to vše jen o lidech.

U nás se smí kouřit jen na vymezeném místě venku a každá kuřácká pauza se odečítá od docházky. Když kolikrát vidím kuřáky, jak na mrazu, v dešti, šlukují tu svoji cigaretku, tak si říkám, jestli jim to stojí za to...

Během bývalé práce v zahraniční společnosti /šikmoocí/, měli lidé během 8 hod. směny půlhodinu na oběd /neplacenou/ a 2 desetiminutové přestávky, /placené/, během kterých mohli: něco rychle zhltnout, dojít si na záchod, zakouřit si, vypít si bryndu z automatu. Kdo chtěl stihnout všechno, ten se pane otáčel! Kouřit se smělo jen v kuřárně, byla veliká, ale smrdělo to tam, jako když se tchoři žení. Ani občasné vymalování od toho smradu nepomohlo. Pak se občas někdo vrátil z přestávky déle, třeba jen o půl minuty, ale ostatní u pásu na něj museli čekat a nedalo se to spustit. Tak vedení, aby \nezodpovědné pracovníky\ potrestalo, stáhlo těch 10 minut jen na 7 a byli tak potrestáni všichni, i ti, co chodili z pauzy včas. A to pak byly boje. Já jen snědla kousek ovoce a došla si na WC, i tak to bylo jen taktak, natož ti, co chtěli kouřit a kafovat.

V další práci to bylo pro kuřáky ještě horší. Firma pro změnu německá, tedy dril ještě větší, než u těch šikmookých.. Kuřárna nebyla, stálo se venku před halou, za každého počasí. Že jim to stálo za to. V této firmě kromě neplacené půlhodiny na oběd nebyly žádné přestávky, tudíž kuřáci šli tehdy, když nebylo tolik moc práce a museli si odpíchnout odchod a zpětně příchod. To se jim strhávalo. Jen naše gestapácká nadřízená, která vykouřila za směnu snad dvacítku, si neodpíchávala nikdy. Paradoxem bylo, že jsem diabetik, musela jsem jíst častěji a pravidelně menší porce. Tak mi nabídli, abych to dělala jako kuřáci - dojdu si do jídelny něco sníst, ale odpíchnout čas, ten mi bude odečten. No kde to jsme? Chápu, že nelze prokouřit a prokecat půl směny, ale malá pauzička ještě nikoho nezabila, zvlášt ze zdravotních důvodů. A když to slyším dnes - myslím, že ty podmínky jsou ještě čím dál horší. Jaga.

olafe,

u nás se mi podařilo nejdříve kuřáky vyhnat ze šatny na chodbu, pak přes léto venku, v zimě ve skladu...

ale vždy v pracovní době a nic nedělají. Zatím. Pokud vykouří 15-20 cigaret za práci, to prokouří ...hodin.

V práci se má makat, ne kouřit, kafovat, sexovat aj., né? Když jsem viděl některé kanceláře, popel smete rukávem, začouzené stěny. To jsem viděl byt jednoho kuřáka, ta patina na všem...

hlavně, že má někdo čas v pracovní době se hrabat v internetu )

Já jsem doma v ID a kouřit jsem přetala. Sestra učitelka-na škole se nekouří, kouří až doma na balkoně. Manžel nekuřák nejdřív zakázal kouření v kanceláři a pak ženským kuřačkám vypsal kolik toho prokouří a toto se odrazilo na odměnách.

Když jsem opravoval mobily (autorizovaný servis od Nokči, jeden z "nejlepších"), tak jsme museli kouřit mimo objekt, vstupní dveře byly na kartu, takže každé zakouření se automaticky odečítalo z odpracované doby. Zatím naprosto logické a rozumné. Ovšem pracovní doba byla striktně omezena vzhledem k počtu "odborných pracovišt", což byl stůl s měřákem, takže nebylo kdy napracovat. Ráno po šesté vrchní technik odemknul, ve dvě se střídaly směny, a před desátou už netrpělivý odpolední vrchní technik výmluvně cinkal klíčemi. Nemluvím o tom, že nebyl nárok na oběd a odskočit si pro sváču šlo opět dveřmi na kartu.

Nyní dělám ve stavebnictví, kouřím průběžně při práci, ono v tom prachu a bordelu to stejně skoro nikdo nepozná. Pokud jdu po vymalování a téměř finálním úklidu kompletovat zásuvky či vodovodní baterie a zákazník nekouří, respetuji to, nový byt nechci zasmradit achodím na cigárko někam jinam. Pokud zákazník vyžaduje nekouření i při bouracích pracích, zakázku odmítám.

pamatuji heslo jednoho známého z dřívějška: když kouřím, nedělám... kouřím hodně...

měl jsem štěstí na práci, kde se dalo kouřit bez vlivu na výkon... od té doby, co jsem přestal dělat s lidmi a zároveň přestal kouřit, už kouřit můžu, ale nemusím a nechci...

Dělam v Německe firmě a zatim nas nechavaji kouřit na vyhrazenych mistech.Čas od času zaslechnu že se jim to přestava líbit.Popravdě kuřak si vždy najde místo a čas na zapaleni.Jediné co mě doslova se.e ja to že dobra polovina zaměstnancu kouří trávu. A tohle jim už nevadí protože mezi nima jsou i zastupci mistru.Tak mě řekněte co je lepší?Rači za celou směnu nedělat cca 40minut nebo se kvuli nim dostat do pořadneho pruseru.