Nejste přihlášen/a.
Prosím o radu. V práci jsem chybnou objednávkou způsobil, že nám pro zákazníka došlo více materiálu než potřeboval. Zákazník si odebral jen to co po naší firmě požadoval a zbytek v hodnotě cca 200 tis. zůstal ve skladu. Zaměstnavatel po mě požaduje náhradu v plné výši, a to za cenu za kterou by on materiál prodal. Hmotnou zodpovědnost jsem žádnou nepodepisoval a ve smlouvě zahrnuta také není.Má na to právo či ne? Předem děkuji za rady.
A co dodavateli přebytek materiálu vrátit? Pakliže je to častý dodavatel, bude mít zájem na udržení dobrých vztahů, situaci pochopí a vezmě zpět, ne? Alespoň já to tak dělám...
Aha. Pojistku "na blbost" asi také nemáte. Takže já se přikláním k tomu, že na to zaměstnavatel právo má, hmotná zodpovědnost to neřeší (to byste musel být zodpovědný za sklad a materiál se Vám ztratit). Ovšem pouze za skutečnou škodu, materiál koupený za 200tis. má určitě dost velkou hodnotu. Takže prodat zpět dodavateli za menší cenu? Nebo prodat úplně někomu jinému? Řekněme že tímto způsobem něco proděláte, nicméně ne 200tis. Záleží o jaký artikl se jedná... Ale zkusil bych se se zaměstnavatelem nějak rozumně domluvit...
Rozumný postup , ještě bych dodal, že pokud škoda vznikla neúmyslně, má zaměstnavatel právo požadovat náhradu max. ve výši 4,5násobku průměrného výdělku
O tom, že zaměstnavatel může požadovat pouze 4,5násobek platu jsem již něco zaslechl. Jen nevím na jaké druhy škod zaměstnavateli způsobené se to vstahuje. Mám pouze minimální plat, a tak by konečná cena při 4,5násobku byla proti 200tis. zvládnutelná. Rozhodně děkuji za radu.
... zdůrazňuji co už naznačil cepaqis: jedná se o náhradu SKUTEČNÉ škody. Zbylý materiál na skladě za 200t podle mě neznamená škodu 200t. Zaměstnavatel to prostě zkouší. Na jednu stranu ho chápu, dostal jste ho do potíží ale na druhou máme nějaké zákonné normy. Tak se nedejte a vyjednávejte.
Limit 4,5násobku platu se vztahuje na jakékoliv škody, na které není uzavřená hmotná zodpovědnost, které nebyly způsobeny úmyslně a pod vlivem alkoholu nebo drog
Nemáte-li podepsanou hmotnou odpovědnost, opravdu se na vás vztahuje ustanovení zákoníku práce o náhradě škody v maximální výši 4,5násobku platu. Toto pravidlo neplatí pouze v případě, že je škoda způsobena úmyslně (například s prokazatelným cílem zaměstnavatele poškodit nebo sám sebe na úkor zaměstnavatele obohatit).
Mimochodem, v současné době je účetní škoda 0 Kč. Firma vydala 200 tisíc a jako protihodnotu získala zboží v hodnotě 200 tisíc, které má na skladě. Výsledná bilance této transakce je tedy zatím nulová. Škodou se to stane až v okamžiku, kdy bude nutné zboží odepsat (třeba z důvodu prošlé lhůty upotřebitelnosti) nebo prodat pod cenou.
Já nechápu proč tady řešíte škodu 200tis, žádná není, jen ty peníze jsou v materiálu. Takže když po vás chce dvěstě táců, materiál tedy bude váš a můžete se s ním dohodnout, že mu ho budete splácet...z minimální mzdy třeba dvacet let , když neumí zaplatit víc. Oni ti podnikatelé jsou strašně lakomí na jakékoliv školení pro zaměstnance, ale pak jsou velice chytří. Nevím jakou máte smlouvu a jaké školení do vás majitel firmy investoval, jeslti žádné, tak bych se mu vysmál. Oni to všichni zkouší, ale papír žádný nemají, většinou, takže at si příště dělá objednávky sám.
To stirecek: Vše důležité tu bylo řečeno, včetně nastínění řešení, takže je Váš přísěvek trošku mimo mísu... A argumenty jsou poněkud slaboduché... ale nic ve zlém.
Právě proto, že ta vaše mísa nic nevyřešila, proto jsem odpověděl mimo mísu...jako poslední řešení. OK?!
Správné řešení (v souladu se zákonem) bylo uvedeno několikrát. Vaše nesmysly a vysmívání byste u nás zkusil jenom 1x, pak byste se zastavil až za oplocením firmy a do 14 dní by šla na vás žaloba.
Záleží, jestli by to stihl, páč za osm tisíc bruto a nařčení ze ztráty 200tis bych se tam nezdržoval ani minutu. Zpět bych si došel na druhý den pro odstupné s advokátem, který by mu tohle vysvětlil, takže by ušetřil za žalobu. opět opakuju, pokud zaměstnanec neprošel školením na to či ono, jde to na účet zaměstnavatele. Stejný problém vznikl u nás ve firmě, jen škoda byla skutečná - montáž skleněných dveří, rozbité sklo za devadesát tis plus následná škoda dřevěné podlahy, prasklá dlažba a pod tím el. topné panely cca 20m2. Pojištovna nezaplatila nic, nešlo to ani z pojistek zaměstnanců na blbost a všechny náklady šly na účet zaměstnavatele, poněvadž montážníci neměli na tuto práci žádné školení. Pracují tam vesele dál, přesto se žádného školení nedočkali. Jen zaměstnavatel uzavřel výhodnější, ale dražší pojistku. Na rozdíl od vás se nikomu nevysmívám, jde o fakta a zkušenosti, člověk se nesmí nechat okrádat, zákonů má každý plnou hubu, poněvadž spoléhá na to, že zaměstnanci nejsou v obraze a třesou se strachy. Tak se třeste dál, já jdu do hajan. Dobrou noc.
Ten Vámi uvedený příklad je zajímavý a závěr je pochopitelný.
U tazatele šlo o něco jiného. Na to, aby objednával materiál (podle nějakých tabulek a rozpočtů) není snad třeba speciální školení. Pokud se splete a špatně to spočítá, tak to těžko může svádět na neexistenci školení.
Pojistku na blbost opravdu nemám.Se zaměstnavatelem v tomto ohledu moc řeč není, ale pokusit se to prodat zpět firmě od které jsem odebral a to pod cenou bych mohl zkusit. Děkuji.
Ve státních podnicích existuje tzv. škodní komise a ta v podstatě rozhoduje o tom jakou škodu zaměstnanec platí třeba i za ztracený telefon. Je max. 4,5 násobku platu a manžel, který takové komisi v jednom podniku předsedal říká, že vždy se to dělalo tak aby to pro zaměstnance nebylo likvidační. Většina jejich zaměstnanců měla pojjistku na škody způsobené výkonem povolání.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.