Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
je mi 29 let, jsem dva roky ženatý a se svoji ženou máme 17ti měsíční dceru. S manželkou máme ale obrovské problémy v zájemném soužití. Ještě před svatbou jsem propadl výherním automatům a tato \zábava\ mne přišla na cca Kč 200.000,- které budu ještě pár let splácet. Před tím než to na mne \prasklo\ jsem přemýšlel o dobrovolném ukončení života, ale myšlenky na naši dceru to rychle zahnaly. Každopádně jsem vše přiznal, vyhledal odbornou pomoc psychologa a nyní již 8 měsíců abstinuji a myšlenky na automaty mne už nechávají chladným. S pocitem že jsem okradl rodinu ale musím žít jak já, tak manželka. ta mi ale posledních 6 měsíců opakuje jak jsem ji zničil život. má na to právo, zvlášt když před pár měsíci podruhé otěhotněla a z důvodu nedostatku financí jsme se rozhodli o přerušení těhotenství. Od té doby jsme se zcela odcizili, navíc jsem odhalil manželčinu nevěru. Přišel jsem na to zcela náhodou, řekla že je u kamarádky, já ji chtěl udělat radost. Věděl jsem že ten den moc nejedla tak jsem ji koupil jídlo a přivezl a ona tam nebyla. Za pár dní se zapoměla odhlásit z fcb a našel jsem konverzaci ve které se přiznává že má milence. Navíc vše zapadlo jak prdel na hrnec. Mně ji nepřiznala ani pod tíhou důkazů a to mi vadí nejvíc. Hrozně moc ji miluju, kdyby se mi přiznala, odpustil bych ji, navíc já jsem ji nikdy nevěrou nepodvedl. Je to čerstvé a hrozně to bolí, strašně moc se v tom utápím...
Domluvili jsme se že začnem oba k sobě hledat cestu jak být opět štastní, ala snaha je jen z mé strany, aspoň to tak cítím. Dnes jsme seděli vedle sebe, povídali si jenže ona si mezi tím vyměnila asi 30 sms, prý s její sestrou, ale jak tomu mám věřit, když mi lže?Tak jsem jí řekl že mne to štve a ona se urazila a už semnou skoro nepromluvila. To udělá vždycky a pak začne že je to moje vina a že může jít. Jenže já jen chtěl aby si povídala se mnou a ne abych na ni koukal jak datluje.. Mám strach z toho že už nedokážu dělat nic, že je prostě pozdě.
Nechci ale ztratit dceru, když na to přijde tak o ni budu bojovat,a proto chci vědět jak to udělat, aby mne má žena opět milovala... Nic totiž nepomáhá, hezká slova, činy jako důkaz že mi na rodině záleží, snaha vymyslet společný program. Když jsem ji minule řekl at se sebere a vypadne, ale malou že ji nedám, tak zůstala. To je jediná věc co mi dává nějakou naději, že mne má aspoň trochu ráda...
Poraďte prosím...
děkuju.
Vy chcete radu, ale sám vlastně nevíte co chcete. Z těch vašich odpovědí je na pořadu jenom (údajná) nevěra manželky. Vy jste zase údajně vyléčený, ale co ten dluh 200 tis. Kč, který se s vámi oběma potáhne ještě pár let? Vy jste ji vyhodil, abyste zjistil, jestli se ozve? No nezlobte se - pořád jenom píšete já, já, já! Ověřit si lásku tím, že ji popadnete a vykopnete na ulici, tak si myslím, že do citlivé povahy máte hodně daleko. Já jsem si takového citlivého manžela také zažila. Také jsem skončila s modřinou na ruce, jak mne něžně jednou chytil. Ale neskončila jsem na ulici, tam skončil později on sám, když se dal na pití a propil i nájem. Nezlobte se na mne pro mou upřímnost. Ale mám takové "štastné" období za sebou. U první odpovědi jsem vám dávala hodně šancí, teď po vašich dalších odpovědích už o tom nejsem tak úplně přesvědčená - bohužel kvůli dcerce. Probuďte se a zamyslete se sám nad sebou. Možná by to pomohlo oběma. Ještě jednou se omlouvám, ale jinak jsem nemohla reagovat. Upřímnost je jedna z mých vlastností, která se nemusí zrovna každému líbit.
doplněno 05.07.11 21:39:Ale vážně se zamyslete nad tím, jestli ta žárlivost a věčné podezřívání vaše manželství neničí. U nás to tak bylo. A když mne neustále kontroloval a předhazoval, že jsem nevěrná - tak jsem si v duchu říkala, já to skutečně udělám, at máš tedy pravdu. Také mne zarazilo, když jsem si znovu přečetla váš příspěvek i průběžné reakce a nenašla jsem jedinou hezkou poznámku o vaší ženě. Třeba i jenom to, že je vaší dcerce dobrou matkou nebo něco jiného.
děkuji za příspěvek, ale asi jsem se špatně vyjádřil. nevykopl jsem ji na ulici, jen jsme se pohádali a chtěl jsem aby mi zmizela z očí, protože od doby co nehraji, tak ani nelžu a vše jí říkám. Zároveň ale očekávám to samé, no a prostě jsem to neunesl.
Ano ten dluh je veliký, zvlášt po tom co mi byla snížena mzda a chápu a přiznávám je to velký problém. Ale zřizuji si malou živnost aby jsme se měli tak dobře jako by žádné dluhy nebyly. Snad mi to vyjde. Jsem rád že alkohol a drogy nejsou moje hobby, když vidím jak to může skončit, proto mockrát děkuji za vaši upřímnou radu...
kdyby se vam priznala, pak uz by z vasi strany neslo o zadne odpusteni ale o neco uplne jine, k pochopeni doporuzcuju druhou cast bible. jste peknej hajzl a gambl je psychiatricka diagnoza pro zdraveho cloveka naprosto nepochopitelna takze muzete byt rad ze vas coby cvoka vubec akceptuje.
Ale no tak, proc jste na nej tak prisnej On napsal, ze se s gambl vylecil a ted chce radu, ne kazani
No panečku, bible. Jak mi má pomoci kniha, která je celá vymyšlená lidmi toužícími po moci a díky ní se páchaly největší zvěrstva a utlačovaly a vraždily miliony lidí na celém světě? Když si to přečtu, tak mam pak právo ji upálit jako čarodějnici? A kdyby jste to četla pořádně, tak by jste poznala že mne neakceptuje.
Máte sice hodně narušený vzájemný vztah, ale při dobré vůli obou se dá lecos napravit. Řekla bych, že oba dva máte na současných problémech svou vinu. Snad jenom, že vy jste začal s problémy, které nejsou zrovna malé. Takto zadlužit mladou rodinu - to je fakt nezodpovědné. Ale našel jste sílu s tím přestat a doufám, že natrvalo. Oba dva jste udělali chybu asi v tom, že manželka šla na přerušení těhotenství a je zřejmé, že to na ni zanechalo šrám na duši, jak se říká. Začala vás obviňovat. A asi hledala někoho, kdo by ji byl větší oporou a dokázal ji vyslechnout a pohladit. No myslím si, že s tou kamarádkou to nebyla úplně náhoda, ale chtěl jste ji trochu zkontrolovat - ruku na srdce. Řekněte mi, co byste získal tím, že by se vám přiznala. Jde přeci o to, zda chcete spolu i nadále žít, i když jste oba dva udělali chybu. Nemáte někoho v rodině, ke komu máte důvěru oba dva a který by se pokusil napravit to, co jste oba dva zpackali? Samozřejmě že je nejlepší hovořit o tom spolu. I když jste se na určitém řešení již dohodli, problémy pokračují. Musíte potlačit žárlivost a stejně jako ona asi věří vám, že jste přestal se závislostí, musíte i vy ji dát čas a přestat ji sledovat na každém kroku. To k ničemu dobrému nepovede.
Jak začít... udělal jste chybu. To ano. Kdo jí v životě neudělal, že. Manželka vás následovala taky chybou. Dokud se budete vracet stále k tomu co bylo, vyčítat si, mstít se, nepovede to k ničemu. Chvílema mám i pocit, že se chováte jako zbitý pes. Dolejzání a tak. Já bych to viděla na jedno radikální řešení. Vzepřete se. Prostě si sedněte a řekněte si oba dva. Ano, udělali jsme to a to. Já i ty. Buď uděláme za tím vším tlustou čáru a nebudu se vracet do minulosti ani já, ani ty, nebo jdeme od sebe.
Pak ale musíte pokračovat bez uraženosti, bez shrbených zad, bez povyšování, kdo měl menší a kdo větší vinu, bez ponižování. Prostě tak. Věnovat se dítěti, práci, plánovat i to co bude další den k obědu, kam pojedete na nákup a tak. Maličkosti. Maličkosti jak vzah utužují, tak ho dokáží zničit.
Děkuji, přesně to co píšete mám na mysli. O to se snažím. A ten zbitý pes asi taky sedí.Jsem hodně citově založený a spoustavěcí mne dokáže rozložit na atomy. Ale dnes ráno jsem se vzepřel a vyhodil ji. Aby se ukázalo jestli o mne stojí. Myslím že když ano, tak se ozve. Bohužel jsem ji chytil trochu silněji a udělal ji na ruce modřinu, tak mám strach aby si to nepřebrala špatně. Nikdy bych ji neuhodil, jen jsem ji chytil pevněji. A ještě něco. Ona se mi prostě s tou nevěrou nepřizná a nepřizná... A pokud to neudělá tak mi prostě nepůjde dělat něco víc... navíc to ví spousta lidí a já se i stydím jít na ulici aby si na mne neukazovali jako na paroháče...
"baryonov", jste ještě oba mladí a co se stalo, stalo se. Tvrdíte oba, že se máte rádi. Kdo je bez chyby? A chybami se člověk učí, tak už to v životě bývá, teď je důležíté se z těch chyb poučit a již je neopakovat. Manželka se Vám k nevěře nedoznala? Možná ani žádná nebyla dokonána. Třeba potřebovala někoho, komu se vyplakat, a kde slyšet milé slovo, když jste ho neměl Vy. Zkuste si nevyčítat, možná někdo z vás ulítne a občas něco vyčte, tak to nerzpitvávat a pokračovat dál. Bude to chvíli trvat, bude to i bolet, ale čas rány zhojí /jizvy zůstanou/. To víte, všude je něco. Už Vám radili ostatní, prostě se snažte oba, promluvte si v klidu a dejte vztahu čas, nic se nedá lámat přes koleno. Tak hodně štěstí a rozum do hrsti. - stařenka
Máte pravdu v tom že chyby se nesmí opakovat, mne to trvalo taky trochu dýl. Ale jsem úplně vyléčený odbornou psychologickou léčbou. Teď mám prostě pocit, že je na řadě ona. Nikam ji netlačim, nezakazuju, a ona udělá tohle. Nevěra dokonána byla na milion procent a i přesto s ní chcí být dál. jak kvůli dceři, tak protože ji miluju. Vyčítání nemám v povaze, ale moje problémy a nedostatky jsou každý týden na talíři...
"baryonov", je vidět, že se s tím ještě Vaše paní nesrovnala, proto ty výčitky. Chce to čas, trpělivost a lásku. - stařenka
starenka, vy jste si tímto taky prošla? Ono se to krásně píše, vypadá to moc jednoduše, ale kdo to nezažil, nemůže to chápat. Věřím že to bude v pořádku, ale z toho co bude mám strach. Minulost se nedá vrátit a proto nemá cenu se v tom utápět, já to znám moc dobře, Ale jak dát lásku někomu kdo o ni nestojí? Teď mám spíš strach z toho co bude...
Ale "baryon", každý si něčím v manželství projde. Vy to máte tak, druhý onak. To víte, jsem 41 roků vdaná a chvíli to trvá, než se to soukolí hodinek sehraje a do sebe zapadá. Nemyslím, že Vaše paní netouží po lásce, je to přece žena. Ale je pravda, že záleží na vás obou. - stařenka
Napisu to tak, jak to citim a libit se Vam to zrejme nebude.
V kazdem vztahu je plno zvratu, omylu a chybu, ktere se daji prekousnout. Ja treba neveru neodpustim, ale beru, ze se pres to nekdo prenese. Nejaky problem s penezi se da taky resit, kdyz se neco pokazi. Vy jste vsak z meho pohledu udelal tak zavaznou chybu, ze Vas stala manzelcinu duveru a dokonce (jak priznavate), zivot nenarozeneho ditete. To uz je pro zenu hodne padny argument, aby Vas nenavidela (a nasla si milence). Kdyz nekdo nedobrovolne ztrati praci ci naleti oba dva na lichvarinu, je to neco jineho. Pro me by bylo vse krome potratu snesitelne. Ale divat se denne na cloveka, kvuli jehoz chybe muselo zemrit me dite, to proste ne.
Nezlobte se, ale za blbost se plati. Jsou veci, pres ktere se prenest neda.
doplněno 05.07.11 18:18:A tez bych rekla, ze jako nedavno vyleceny gambler moc sanci na sverni dcerky do pece nemate...
Víte ono to s tím přerušením je trochu jinak. Se ženou jsme se dohodli že dítě dřív jak po 4 letech od prvního nebudeme chtít a když mi říkala jak to cítí, nepřišlo mi, že je to kvůli penězům. Když to ale přišlo, tak jsme se oba opět dohodli na přerušení. Bohužel jsem se nezeptal ( a ani mě to nenapadlo), jestli kdybych nás nezadlužil na pár let, by dítě chtěla...
To je ale v uplnem rozporu s tim, jak pisete v dotazu "z financnich duvodu jsme se dohodli na ukonceni tehotenstvi". Tak priste prosim formulujte presne
Proste bych rekla, ze Vase manzelka uz Vam neveri, ze ty problemy a dluhy ji zklamaly takovym stylem, ze ve vztahu, kde nema jistoty (ani financni zabezpeceni, ani jistotu, ze zase neprijde zavislost), nechce byt. Proto se snazi uniknout nekam, kde toto bude mit.
Je jeste prilis brzy, aby znovu uverila, snazte se netlacit. Sotva se vylecit a pak ji obskakovat, jak jste se zmenil atd - tomu zenska proste neuveri. Chce to cas.
Ale uz nikdy, nikdy nevyhrozujte, ze si muze jit, ale dcera zustane u Vas. Tim byste ji mohl zcela otocit proti sobe.
Ani nevíte, kolikrát jsem od ní slyšel, že se může sebrat, vzít malou a jít. Vím že mi nevěřila, to jsem nikdy nepopíral, ale jak to udělat aby mi věřila? Člověk se snaží jak může a pak jedna malá chyba (jakákoliv) a vše je k ničemu? A jak ji mám teď věřit já? Vím že jsem ji zklamal a milionkrát prosil at mi odpustí. Víte gamblerství není angína kde pomůžou antibiotika. Každý kdo o tom něco ví vám řekne že je to nejhorší závislost na světě. Jsem na sebe hrozně hrdý, že jsem to dokázal zlomit a vím že mi hrozně pomohla. Je to i jeden z důvodůproč ji nechci ztratit...
Pakmate zrejme zenu, ktera neni schopna ustat problemy, snazit se a uverit. Mozna neni schopna, mozna se ji proste jen nechce, clovek holt v zivote hleda ty snadnejsi cesty. Coz nesedi s tim, ze Vam pomohla - ovsem pokud ji proste jen nedosla sila.
Pokud se ale snazite, je to dobre. Vy jste udelal chybu, musite se trosku plazit a doprosovat se. Jenze kdyz Vam vyhrozuje odchodem a sebranim dcery, tak je to cekem vazne... neuvazoval jste o manzelske poradne?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.