Nejste přihlášen/a.
Nedokážu pochopit, jak je mozné, že jsem sama. Jsem celkem hezká, mila a i chytra ( a ted nechci, aby to vyznělo jako že jsem i pyšná) ale já si nikoho nedokážu najít. Nemůžete mi nekdo poradit co mám dělat? Prosím uz jsem zoufalá.
Přestaň hledat... Někdy je samo příliš usilovné hledání největší překážkou reálnému nalezení...
Zaměř se na své zájmy, potkávej lidi, prožívej situace, poznávej lidi, prožívej situace s těmi lidmi - ale nehledej partnera... Teprve,až potkáš někoho velmi zajímavého, neobvykle příjemného, zkus jej otukávat blíž...
To se tak někdy stane, že nemůžeme najít toho pravého. Znám plno hezkých, chytrých a milých lidí, kteří také nemají partnera či partnerku. Někteří z nich mají vysoké nároky na partnera, jiní zase nemají příležitost seznámit se, jiní mají prostě na vztahy smůlu. Těžko takto posuzovat , proč zrovna Vy jste sama. V každém případě není všem dnům konec. Choďte do společnosti, vyhledávejte příležitost k seznámení. Ovšem ne za každou cenu. Zkoušela jste dát inzerát? Nevím, měla-li jste už nějaký vztah, který se nevydařil. Je třeba udělat si pořádek sama v sobě, zamyslet se, jakého partnera si představujete, co od něj očekáváte a co sama můžete do vztahu přinést. Určitě časem najdete někoho blízkého. Přeji Vám to.
Děkuji, za odpověd, ano jeden vztah uz jsem mela a možna v tom " bude zakopan pes" (nebo jak se to říká )
Asi po měsíci, co jsme spolu chodili, jsem dostala strach (byl to tajný vztah, neřekla jsem to rodičům ( asi proto že jsem se s nim seznámila, pres inzerát)) dostala jsem strach z budoucnosti. Pozval mě na ples, a já byla strašně moc rada. A plánovali jsme že budeme chodit do tanečních a tak. Ale já jsem z toho dostala strach (trochu tomu napomohl jeho menší nátlak, že by jsem to mela uz říct rodičům) a zacala jsem couvat. A rozesla jsem se a nim.
Par měsíců jsme si nepsali, ale potom mi napsal jednu krasnou zprávu ("Že lituje jen jedne veci, a to že mi nikdy do oči neřekl, že mě miluje a že by chtel aby jsem se k nemu vrátila") tou dobou, ale ode mě a mami odešel můj otec. A já jsem zanevrela na všechny chlapy. Uzavřela jsem se do sebe a nikoho k sobě nepustila. On se neustale snažil, se ke mě dostat a pomáhal mi stal při mě, byl mi dobrým přítelem. A takto to šlo asi 7 měsíců.
Potom si našel přítelkyni, a my nadále zůstali přáteli. A on mě stále držel nad vodou. Obcas jsme se sešli (ona na mě zářila, i kdyz v Tě době se nemusela ničeho bát) a pak asi po dalších 3 měsících, jsem zacla uvažovat jestli jsem neudělala chybu. Jenže on uz je s ni. A my jsme jen přátele. A já ted každého odmítám protože neni jako on.
Tobě je 16? Já myslel, podle otázky, že ti je aspoň 22!
Bože, proč vy, děti, se teď už na základce chcete pomalu vdávat? Nejsi "sama", jsi prostě mládě, které si má hrát se všemi ostatními mláďaty. Pak by se ti nehonily hlavou takové blbosti, jako že "jsi sama, protože nemáš ten strašně důležitý vztah". Teď se věnuj škole a kamarádi se všemi, "vztahem" se vůbec nezabývej (on časem zřejmě dorazí sám).
Vis, já by jsem to neřešili, ale problem je trochu v tom, že vypadam na 30 (a ne že by jsem chtěla) a vek se mi nesrovnava. Uz od malička jsem byla "dospěla". Vařit jsem se naučila v 5, prvni práci jsem si našla v 10 a v 12 jsem se odstěhovala z domu. Já vždycky byla o par let napřed. Takže, ten vztah by jsem vázne chtěla. Neříkám, že si ho chci hned brát, nebo s nim spát. Ale chci někoho pro koho budu dulezita.
Nezlob se, ale tomu ani trochu nevěřím. Věřit v 5? Pracuji již kolik let s malými dětmi a v tomto věku je to nemožné. Možná se motat mámě pod nohama a podat to či ono. První "práce" v 10? Kdo by zaměstnal 10-leté děcko, potažmo co považuješ za "práci"? Děti pracují leda v Číně...
Ve 12 jsi se odstěhovala? A kam jsi šla, u koho jsi bydlela? Rodiče za tebe mají do 18 zodpovědnost, jinak by byli popotahovaní soudy. A pak jsi se zase vrátila? Píšeš totiž, že nedávno od tebe a mámy odešel otec.
Je ti 16, je úplně normální, že jsi sama. Nikam nespěchej, nic ti neuteče. Choˇmezi lidi, kde můžeš potkat toho pravého ( i když v 16 je podle mne na vážný vztah vcelku brzy), a pokud si přijdeš napřed, poohlídni se po někom starším. Dnešní 16-letí puboši nemají v hlavě krom chlastaček, machrování a sexu moc jiných věcí.
Zdravím Ello. Píšete: Vařit jsem se naučila v 5, první práci jsem si našla v 10 a v 12 jsem se odstěhovala z domu...
No...V tom bude asi Váš problém. Nepříliš jednoduché dětství, které Vás přinutilo mnohem dříve dospět. Přizpůsobte svůj způsob života svým rokům. Je Vám sotva 16 let, tak se tak chovejte. Jinak můžete na opačné pohlaví působit spíše odpudivě v tom, že jste naprosto samostatná a druhého k životu ani nepotřebujete...Že si prostě vystačíte sama...Oprostěte se od minulosti a nechtějte mít to, co mít nemůžete. Nesrovnávejte svého bývalého přítele s těmi, které na své pouti životem, potkáváte. Otevřete své srdce vstříc novým zážitkům, seznámení a prožitkům. Možná docela neúmyslně zavíráte k sobě chlapcům cestu...Žijte, choďte se bavit, najděte si motivaci a dávejte si cíle..Však on se objeví brzy takový, který se Vás nebude bát a bude Vás mít rád, a nebojte se! Přeji Vám, aby to bylo brzy a byla jste trochu štastná a spokojená...Život máte před sebou!
Ello, já jsem taky hrozně chytrý, krásný, milý, sympatický a sexuálně přizpůsobivý - škoda že nás skromných je tak málo...
Ale vážně - nebuď zoufalá a začni někoho hledat, když budeš doma brečet tak toho moc nezměníš...
Já nechtěla aby to vyznělo, že nejsem skromný, já jsem vázne skromný. Ale celkem hezka jsem (dělala jsem modelku), a chodím na gympl, takže chytra asi taky. Ale já mam pocit, že hledám celkem dost.
Jestli jseš fakt hezká, tak máš problém, protože krásnejch ženskejch se chlapi prostě bojej - nevěřej si, že by na to měli.
Ale na gympl choděj i dementi, takže doufám, že jsi ten lepší průměr z toho gymplu...
Hledáš asi fakt dost, radši hledej svýho týpka spíš po telefonu, když mu budeš chtít psát tak si Tě možná přestane trošku vážit kvůli gramatice...
Ne nejsem dement, a gramatika mi celkem jde, ale ne na iPadu, kde mam zaplou automatickou opravu. Která je k ničemu. Tak se omlouvám.
OKI, omluva se bere, vypněte si automaty a mluvte (tedy pište) česky. Jinak na svém názoru nic neměním...
Píšeš, že seš skromný, vážně skromný a dělala si modelku. A v tom vidím ten problém. Ujasni si, jestli seš kluk nebo holka a pak to půjde samo. Nazdar.
Ahoj,
Hlavní problém bude v tom, že nevíš přesně, co chceš. Nejdříve se zeptáš, proč jsi pořád sama a pak si sama odpovíš. Je jasné, že jsi sama protože toužíš jen po jednom klukovi. Existují dvě věci, které můžeš udělat. Ta první je, že si na něho počkáš. S největší pravděpodobností se svojí holkou nebude na věky. Myslím si, že tuhle variantu budeš volit radši, ale nezapomeň na to, že to je hodně těžká cesta s velmi nejistým výsledkem. Musíš si být jista, že tě po tom všem neodmítne a pokud někdy dostaneš možnost se k němu vrátit, tak po ni bez váhání skoč a do posledního puntíku mu vysvětli, proč jsi se chovala, jak jsi se chovala a řekni, že je ti to moc líto. V žádném případě však nečekej déle než rok.
A teď ta druhá varianta. Z celého srdce bych ti přál, aby jsi zvolila tuto. Tu první jsem napsal, protože mám obavu, že když to s ním nezkusíš, tak nebudeš s nikým spokojená (projevila by se sugesce). Takže druhá varianta je zcela na něj zapomenout a čekat na někoho jiného. Jak již zde bylo řečeno, vztah by měl přijít sám, musíš však dát možnost, aby přišel. Takže chodit mezi lidi, ale nemyslet hlavně na to, že hledáš kluka. Doufám, že to zvládneš.
Jinak líbí se mi, že jsi narovinu napsala, že jsi pěkná, mílá a chytrá. Bylo to objektivní a nebylo to neskromné. Mnohem horší jsou lidé, kteří si to o sobě myslí, ale hrajou, jak jsou skromní.
Tak tedy držím palce .
Noviny
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.