Nejste přihlášen/a.
Ahoj všem,
Někdy loni v září jsme tu řešili můj problém. A vypadalo to, že mi to fakt pomohlo. Po tom co jsme si vyříkali vše co nás trápilo a řekli si, že to zkusíme znovu od začátku, netrvalo dlouho a bylo vše možná ještě lepší než dřív. Mohli jsme mluvit o všem a bylo to fajn. Nakonec se ke mě odstěhovala a vše bylo v pohodě. Vánoce byli fakt super. Byli jsme u jejích rodičů, s jejími kamarády a vůbec to bylo všechno tak jak má být. Řekla mi, že je ráda, že jsme si to vysvětlili a, že jsme spolu. Dokonce jsme (hlavně ona) přemýšleli o rodině. Pak jsme byli týden na horách. Tam jsme se sice trochu pohádali, ale to je asi normální v každém vztahu. Bohužel asi od té doby už to zas nebylo ono. Nakonec se stalo to, že zůstala skoro měsíc v práci sama a vracela se domů skoro až večer a rovnou do postele. A já jako správnej blb pod dojmem co se tenkrát mezi námi stalo se jí zeptal jestli mě má ještě ráda a jestli náhodou nemá někoho jinýho. Což ji teda hodně urazilo. No a problém byl na světě. Nespočetněkrat jsem se jí za to omluvil. Chvíli to vypadalo, že je zas konec. Nakonec mi řekla, že odpustit mi to může, ale než na to zapomene, že to chvíli potrvá. Konec všem SMSkám typu miluju tě a už mi to ani neříká. Když jí to řeknu já tak většinou mlčí, maximálně řekne : já tebe taky. No a aby to nebylo všechno tak teď byla 10 dní na horách. Za tu dobu se ozvala dvakrát ve stylu : je tu hezký počasí. Jelikož máme stejnou schránku tak vím, že jí po návratu začli chodit maily od nějákého kluka, který tam byl taky. Zval ji na víkend někam na lyže. Sice mu odepsala jen jednou a uplně neutrálně i když mu napůl přislíbila, že na víkend ne, ale v neděli se tam můžou potkat, ale od tý doby se na mě tak nějak divně kouká, v noci sebou háže ze spaní a ve finále jí včera přišel mail od kámošky: ,,Jsi u vašich?,, načež ona odpověděla: ,,Zatím ještě v (město kde bydlíme),, ,,A budeš, že bych zašla?,, ,,Dneska ne. Nějak se v tom topím,, Tak jsem zas tam co loni. Nevim co si mám myslet. Sice se chová tak něják normálně, spí se mnou, nakupuje na měsíc dopředu, dneska jdem do kina, v pátek slavit nějáké narozeniny jedné její známé, ale já se nemůžu zbavit pocitu, že je něco špatně. Nechci se jí ptát jestli se něco nestalo, nebo něco podobného, ale nevím jak z toho ven. Teď to po sobě čtu a napsal jsem to pěkně zmateně, ale tak to prostě teď cítím. Budu fakt vděčný za každou radu...
hm
asi uz se stebou nudi to je dost normalni tak ji zkus pozvat ty na hory a kdyz nic tak...ji pust k vode ta uz si to nejspis stejne zarizuje na to aby te mohla opustit podle toho co pises si otvira zadni vratka ale neudela to dokud nebude nekoho mit a mit kde bydlet a bude nejakym zpusobem zajistena - zkus to zachranit neco se sebou udelat abys nebyl stejnz jako pred tim a zapalit tak novou nadeji nebo se proste dohodnete ze uz to neni ono a najdi si jinou urcite neni jedna na svete ne
Neptejte se a nechejte to vyšumět. Ono se ukáže, co se děje. A nepoužíval bych společnou schránku ani telefon - každý má mít svoje soukromí. Neusnadňoval bych jí naprosto nic a nedával žádné záminky.
A jinak - je na světě spousta krásných mladých singl děvčat...
No já nevím. Včera jsme byli v tom kině a seděli jsme vedle sebe jak dva bulíci. Když jsem jí dal ruku tak to bylo jak když držím leklou rybu. Než jsme jeli tak si na netu zjištovala informace o místě kam jí ten kluk pozval na lyže. Psala všem možným kamarádům co s ní jezdí lyžovat jestli někdo nechce jet s ní. Jenom mne se nezeptala. Takže já vlastně doteď nevím, že jede v neděli pryč. Nakonec po návratu z kina mu psala, že se sním potřebuje domluvit na tu neděli, ale že už se nedostane na net a dala mu telefon, aby se jí dneska ozval. A já teď vůbec nevím co mám dělat. Když se mě zeptá, mám jet s ní? Když mi řekne, že jede s ostatními a mě se nezeptá jestli chci jet a nebo co když přijde s tím, že jede někam, třeba za kamarádkou a chce jet sama. A já přitom budu vědět, že jede tam kam jede. Co mám dělat? Že nic nevím a pak se doma trápit, že je s ním? Jsem z toho celkem zoufalý. Dneska máme jít na ty narozeniny a spát u její kamarádky a já se toho úplně bojím, neustále čekám, že mi řekne, že se rozejdeme. Vím, že nikoho nemůžu držet ve vztahu násilím a ani bych to nechtěl, ale tahle nejistota je hrozná. Už dva dny nic nejím a je mi pěkně blbě. Vím, že se svým bývalým se rozcházela dost dlouho. Respektive věděla, že se s ním chce rozejít, ale neustále to oddalovala až nakonec odešla když byl na služební cestě. A já teď za každou maličkostí vidím to samé. Jeden den přijede z práce a je samá sranda, celý večer je plný letmých dotyků, tulí se ke mě u televize a já si říkám že jsem si vše jen namlouval. Ale druhý den je všechno jinak. Je celá zamyšlená, uštěpačná a s bídou si dáme pusu na dobrou noc. Třeba se mě ptala: v pondělí máš odpolední? A já za tím hned vidím, že přemýšlí jak odejít bez vysvětlování. Je to jen spousta maličkostí, ale třeba k svátku jsem jí dal prstýnek. Ona je normálně nenosí. Ale tenhle nosila i když ho občas zapoměla doma. Ale co se vrátila z hor tak ho ještě neměla na ruce. Nechci aby to vypadalo, že takový vztah máme celou dobu. Takhle je to asi týden co se vrátila z těch hor. Nejhorší je že mě nic nebaví, pořád na to musím myslet, nemůžu spát a mozek jede na plné obrátky a neustále kombinuje a kombinuje. Miluju ji a nechci ji ztratit. Co mám dělat?
Vím, že jsi na dně. Ona taky podle mě není 100% přesvědčená, že ten rozchod byl přesně to, co chtěla - s tebou být nechtěla, ale bez tebe to taky není ono...nezdá se to, ale až když člověk zůstane sám, zjistí nakolik si na toho druhého zvyknul. Tady ti teď nepomůže nic než tomu dát nějaký čas prostor, ono to nějak vyhnije...Hlavně nezapomínej na to krásné, co jste spolu zažili, buď vděčný, že máš krásné vzpomínky a že jsi vůbec měl možnost to zažít. A to ještě nevíš, co všechno krásné tě čeká! Chtěla bych ti nějak pomoct, ale v tuhle chvíli je to bohužel jenom na tobě, jak se s tím popereš. Jestli můžu poradit zkus něco dělat: sport, kamarády (mně třeba strašně moc pomáhá, když to s kámoškama rozeberu, vykecám se...hm, vím, že to vy chlapi máte trochu jinak...), výlety, kulturní akce... Bojuj! A jestli máš chut s ní mluvit, tak to klidně ještě rozeberte, ale na návrat je moc brzo. Drž se!
myslím si, že by byla blbost se k ní znovu vracet. chvilku by to bylo krásné ale po čase by se to znovu opakovalo. ona sama nevěděla proč s tebou vubec je. Vypadalo to, že s tebou je asi jenom ze zvyku. Příjde mi, že většinu času řešíte váš vztah. asi bych ti doporučil odmilovat se. Jdi se bavit s kámošama, sportuj, prostě si musíš majít aktivitu, která ti nedovoli myslet na ni. po čase tě to nebude tolik žrát, a třeba narazíš na super babu, která bude pro tebe lepší. jak se říká "všechno chce čas". je jen na tobě jak ten čas využiješ, jestli se budeš doma užírat při pohledu na její věci, nebo budeš si užívat života.
Jo,hochu,v ženských se nevyznáme ani kdybychom žili 120 let.Zkoumat každý den,jak se partnerka tváří,že má dnes jinou náladu ,jako včera a spojovat to třeba s nevěrou,to je sebeničení.Ber každý den,co přijde ,jako by nic předtím nebylo.A vyraz si taky někdy sám,a užij si to.A třeba i se sexem.Pak třeba budeš mít výčitky svědomí,ale už tu svoji nebudeš tak pozorovat.Ona je také jedinec a chce svobodu,tak ji to dopřej.A když se někdy stane,že od tebe bude chtít odejít,nic s tím nenaděláš.To ti radí člověk,který letos oslaví 45 let manželství.
JABRAKA
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.